A dnešná slávnostná smena ústavodarného Národného shromaždenia a prerokovanie roľníckych zákonov, to je veľký výsledok zmeny, ktorá nastala v celom politickom a hospodárskom živote našej ľudovodemokratickej republiky po februárovom svrhnutí posledných zbytkov moci rozvratnej opozície. Predtým sme mali v našom štáte dve politiky, jednu politiku rozvratu, škriepok, odkladu a sabotáže roľníckych zákonov a druhú - poctivú prácu na budovateľskom diele výstavby a rozvoja našej republiky.

Teraz už nám ostáva iba jedna politika, a touto je budovanie, vzájomná a úprimná pomoc a spolupráca všetkých vrstiev národa na spoločnom diele tak, ako je to v každej dobrej rodine. (Potlesk.) A zaplať Pán Boh za to, že sme sa konečne už všetci dostali na túto dobrú a šťastnú cestu spolupráce, kľudu a plánovitej výstavby. Je to cesta - ako to už dnešné rokovanie o roľníckych zákonoch dokazuje - najosožnejšia pre naše roľníctvo a našu dedinu. A rozprávajte dnes s hociktorým roľníkom, každý si oddýchol, že je koniec škriepok a hádok v našom verejnom živote. Nikto netúžil toľko po kľude, poriadku, nikto si neprial dobrú a rýchlu prácu vlády a parlamentu tak, ako práve naši roľníci a naše dediny, lebo v našom pôdohospodárstve sme zdedili príliš ťažké dedičstvo z minulosti a všetci, jeden ako druhý, máme pred sebou ešte veľa práce, aby sme odstraňovali staré nerovnosti medzi dedinou a mestom. A naši roľníci toľkokrát už dokázali a znovu im zase s tohto miesta za to ďakujem, že vedia plniť budovateľský plán, lebo poznajú, čo pre nich do budúcnosti znamená plánovité hospodárstvo. Iba v plánovitej výstavbe krok za krokom môžeme uskutočňovať rozvoj mechanizácie, výrobnosti roľníckej práce a zvyšovanie dôchodkov a životnej úrovne roľníckych rodín. Plánovanie prináša veľké výhody i nášmu pôdohospodárstvu. Avšak prináša so sebou tiež povinnosti a záväzky, plniť presne stanovený plán, lebo bez toho by nebolo ani oných výhod a onej istoty do budúcnosti, o ktorú nám všetkým ide. Predstavte si, že by v takej neusporiadanej rodine jeden chcel sadiť samú zeleninu, druhy zase samé skoré zemiaky, tretí by na čierno rozpredával úrodu bez vedomia hospodára a iný by kŕmil pšenicou holuby a na jedlo by nezostalo. Každý hospodár si na prstoch zráta, že takéto hospodárenie by viedlo k zlým koncom. A tak, ako je tomu v rodine hospodára, tak je tomu v celom štáte, a preto musia ako robotníci v plnení plánu, tak aj roľníci a všetci občania plniť všetky záväzky voči celej národnej rodine.

A dnes to predovšetkým znamená pre našich roľníkov, dať na spoločný stôl našej veľkej rodiny zemiaky, zvýšiť príhon dobytka, plniť osevné plochy najmä v zelenine a skorých zemiakoch, plniť dodávky mlieka a presne previesť jarné práce. Len tak zabezpečíme splnenie potrieb našej dediny. A v tomto smysle mení sa tiež celá obsahová náplň a poslanie roľníckej organizácie Jednotného sväzu českých a slovenských roľníkov, i vrcholnej organizácie, Ústrednej rady roľníkov. Aj tam je koniec planým hádkam a nastala doba sústredenej budovateľskej práce. (Potlesk.)

Ostatne roľníci dobre chápu svoje úkoly. Ako krásne oslavujú 100. výročie zrušenia roboty, 30. výročie Československej republiky a februárové víťazstvo ľudu, to najlepšie dokazuje vzorný príklad obcí chlumeckého kraja. Práve tam u Chlumca pred zrušením roboty boli českí roľníci vo veľkej roľníckej rebélii mocnými pánmi a nepriateľmi ľudu porazení. Ich povstanie bolo utopené v krvi a českí roľníci boli široko-ďaleko vešaní po stromoch na výstrahu celému roľníckemu ľudu. A dnes potomkovia týchto veľkých roľníckych rebélií sami zo svojho vlastného popudu v roľníckych organizáciách oslavujú koniec veľkostatkárskej moci, víťazstvo ľudu a veľké tohoročné jubileá tým, že sa sami schádzajú na dedinách a celé obce sa písomne zaväzujú k prevedeniu konkrétnych úloh dvojročného plánu, k vzornému prevedeniu jarných prác, k plneniu dodávok mlieka, zemiakov a obilia a celého budovateľského plánu v jednotlivých obciach a okresoch. (Potlesk.) Chystajú sa prísť s prehliadkou svojej vykonanej práce a so svojimi dobrovoľnými záväzkami pre výstavbu a rozkvet štátu na Slovanskú jubilejnú výstavu v máji v Prahe, a tak najušľachtilejším spôsobom vzdať s ostatnými obcami, okresmi a krajmi slávny hold republike za účasti roľníkov zo všetkých slovanských štátov.

Dnes v ľudovo-demokratickej republike a v spolku s robotníkmi inak pochodili veľkostatkári a zbytkári a inak pochodili dnes roľníci u Chlumca. Vtedy vyhrali veľkostatkári a páni, a prehrali svoju vec roľníci. Dnes prehrali veľkostatkári a rozvratní spiatočníci a s pomocou robotníctva vyhrávajú a víťazia na celej čiare českí a slovenskí roľníci. (Potlesk.) A v tomto spolku a v spoločnom budovateľskom úsilí vyhrávajú naše dediny nielen roľnícke zákony, ale prácou, plnením vzájomných záväzkov a spoločným plánovitým budovaním vytvoríme v našej republike tiež pokojný a šťastný život každej našej českej i slovenskej dediny. (Hlučný, dlho trvajúci potlesk.)

Předseda (zvoní): Zpravodaji jsou: k odstavci 1 za výbor zemědělský, zásobovací a osidlovací posl. Václavů, za výbor rozpočtový posl. Sutr,

k odst. 2 za výbor zemědělský, zásobovací a osidlovací posl. Čulen, za výbor rozpočtový posl. Juha,

k odst. 3 za výbor zemědělský, zásobovací a osidlovací posl. Kaďůrek, za výbor rozpočtový posl. Janouš,

k odst. 4 za výbor zemědělský, zásobovací a osidlovací posl. Kovář, za výbor rozpočtový posl. Pešák,

k odst. 5 za výbor zemědělský, zásobovací a osidlovací posl. Ledl, za výbor rozpočtový posl. dr. Linczényi,

k odst. 6 za výbor zemědělský, zásobovací a osidlovací posl. Nepomucký.

Dávám slovo zpravodaji za výbor zemědělský, zásobovací a osidlovací k odst. 1, posl. Václavů.

Zpravodaj posl. Václavů: Paní a pánové!

Mým úkolem dnes je, abych za zemědělský, zásobovací a osidlovací výbor podal zprávu o projednání návrhu zákona tisk 991 o nové pozemkové reformě, o trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě.

Než přejdu k některým podrobnostem, dovolte mi, abych konstatoval, že přikročujeme téměř po jednom roce k uskutečnění jednoho z prvních zákonů v rámci hradeckého programu, proklamovaného ministrem zemědělství Ďurišem 4. dubna 1947. Je tedy zákon o nové pozemkové reformě prvním zákonem z tohoto velkolepého programu nové zemědělské politiky, který má dnes i do budoucna uskutečňovat a hájit zásadu, že půda patří těm, kdož na ní pracují.

Je také mou povinností, abych v souvislosti s projednáváním tohoto zákona zdůraznil i to, že uplynulé dny ukázaly celé naší rolnické veřejnosti, že zákony, které dnes budeme schvalovat, mohly být již dávno odhlasovány a mohly již dávno sloužit našim rolníkům a jim pomáhat, nebýt brzdících činitelů v zemědělském výboru parlamentu a jinde. Zákon o nové pozemkové reformě byl projednáván zemědělským výborem 12. a 15. března 1948, podrobně byl projednáván paragraf po paragrafu a ku prospěchu rolníků, ku prospěchu dokonalého provedení zásady, že půda patří těm, kdož na ní pracují, provedeno více než 12 úprav a textových změn.

Chtěl bych jen upozornit na nejdůležitější ustanovení tohoto zákona, a to, že ve smyslu zákona se vykupuje půda nad 50 ha, vykupuje se spekulační půda, t. j. půda těch, kteří ji koupili, aniž byli zemědělci a nikdy na ní nehospodařili, a dále budou vykoupeny ve smyslu předloženého návrhu zákona všechny dlouhodobé pachty, t. j. půda, která je déle než 18 let propachtovávána drobným pachtýřům, při čemž však sociálně slabí vlastníci pozemků, dělníci, zaměstnanci a živnostníci podléhající živnostenské dani, nebudou postiženi a jejich sociální úroveň nebude snížena. Ponechává se jim na jejich žádost 1 ha půdy v těch případech, kdy jejich důchod nepřesahuje dvojnásobek zdanitelného minima čtyřčlenné rodiny. Zaměstnanci, dělníci a živnostníci, podléhající živnostenské dani, mají-li menší výměru než 2 ha, jsou vyňati z působnosti tohoto zákona, nemůže však být v žádném případě ponecháno v pachtu více půdy než 4 ha. Nárok na příděl mají především malozemědělci a ostatní oprávnění uchazeči ve smyslu zákona a mezi těmito oprávněnými uchazeči mají přednostní právo pachtýři, aby tak byl splněn požadavek těch pachtýřů, kteří po léta hospodaří na cizí půdě. Zemědělský výbor provedl také v příslušném paragrafu změnu v tom, že rolníkům, kteří mají půdu v pachtu a jejichž vlastní výměra dosahuje nejnižší soběstačné hranice, může být umožněno vykoupit propachtovaná pole do výměry dvojnásobku, nejméně však 15 ha. (Předsednictví převzala místopředsedkyně Hodinová-Spurná.)

Pokud se týká náhrady za vykoupenou půdu, řešíme tuto otázku dvojím způsobem. Normálně dává se nejvyšší obecná cena mínus 20 %, dělníkům, zaměstnancům a drobným živnostníkům pak plná 100 %ní náhrada. Za příděl budou platit oprávnění uchazeči obecnou cenu mínus 10 %, to znamená 90 % obecné ceny.

Novou změnou v zákoně je i ustavování a funkce rolnických komisí. Rolnické komise, které budou spolupracovat s ministerstvem zemědělství a národními výbory, budou ve smyslu zákona voleny demokratickou cestou z oprávněných uchazečů, a to tak, že budou utvořeny 5 až 10členné místní rolnické komise, v okrese pak 10členná rolnická komise jako koordinační orgán místních rolnických komisí v okrese. Rolnické komise budou tedy voleny na široké demokratické platformě a neopakuje se v zákoně to, co bylo reakčníky prosazeno v osnově zákona o revisi pozemkové reformy.

To jsou nejdůležitější ustanovení zákona o nové pozemkové reformě. Jsem přesvědčen, že zákon, který byl tak pečlivě v obrozeném zemědělském výboru projednán, stane se skutečně jedním z dobrých pomocníků našich rolníků a jedním z mezníků naší nové zemědělské politiky. Proto také v plném vědomí dosahu zákona doporučuji slavné sněmovně, aby návrh zákona tak, jak jej projednal a předkládá výbor zemědělský, zásobovací a osidlovací, byl přijat a schválen. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Za rozpočtový výbor k odst. 1 promluví pan posl. Sutr, kterému dávám slovo.

Zpravodaj posl. Sutr: Paní a pánové!

Vládní návrh zákona, původní tisk č. 991, o nové pozemkové reformě je pro náš venkov jedním z nejdůležitějších zákonů, které kdy vyšly z parlamentu. Osnova ve svém dosahu podstatně změní strukturu dosavadní držby půdy a čestně se staví do souboru skvělých výsledků práce dnešní národní směny vítězství také v ústavodárném Národním shromáždění. Je beze sporu, že uzákoněním této osnovy budou splněny základní požadavky drobných rolníků, do značné míry budou odstraněny sociální nesrovnalosti v držbě půdy a bude vyhověno volání rolníků po přídělu půdy.

Není náhodou, že právě tato osnova se stala terčem zběsilých útoků naší reakce. Husarský kousek dřívějšího zemědělského výboru je ještě v živé paměti. Historickým dokumentem dělností dnešního ústavodárného Národního shromáždění obrozené Národní fronty je výpočet poctivé budovatelské práce tohoto zákonodárného sboru, jež byla v tak krátké době zdolána. Všechny tyto zákony jsou pevnými základy k výstavbě šťastnějšího života a zvýšení životní úrovně celého národa.

Rozpočtový výbor se ve své schůzi dne 16. března 1948 zabýval předloženou vládní osnovou. Podrobně rozebíral paragrafy týkající se finančního hospodaření státu a jako odpovědný hospodář bedlivě a obezřetně analysoval vliv této strukturální změny v držbě půdy na vývoj vztahů k státní pokladně. Dospěl k přesvědčení, že osnova nijak neohrožuje příjmovou stránku rozpočtu ani nezatěžuje a nezvyšuje část výdajovou. Výbor si byl plně vědom sociálního účinu tohoto zákona ve prospěch pracovníků na půdě našeho národa. Stát nevyvlastňuje půdu těch, kteří podléhají dani ze mzdy a dani živnostenské, pod cenu, nýbrž bude jím v hotovosti vyplácet 100 % z desetiletého průměru obecné ceny.

§ 9 uvolňuje postupně ze státní pokladny podle potřeby Národního pozemkového fondu zálohu do výše 150 mil. Kčs, která bude vyúčtována a vrácena.

O zabezpečení zaměstnanců je postaráno ustanovením § 20. S ohledem na poměrně sociálně slabé vrstvy, z nichž přídělci pocházejí, osvobozuje § 23 veškerá právní jednání, písemnosti a knihovní zápisy, potřebné k provedení tohoto zákona, od poplatků, daní a dávek včetně dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.

Taktéž případné nesrovnalosti nebo tvrdosti z ustanovení zákonů o majetkových dávkách jsou vyřešeny § 24.

Jménem výboru rozpočtového doporučuji ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby tuto předlohu zákona schválilo.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo zpravodaji za výbor zemědělský, zásobovací a osidlovací k odst. 2, panu posl. Čulenovi.

Zpravodajca posl. Čulen: Vážená poslanecká snemovňa, panie a pánovia!

Ako zákon o prvej pozemkovej reforme nevyhovel požiadavkám roľníctva, tak ani zákon o revízii prvej pozemkovej reformy nemohol pri jeho zmene v pôdohospodárskom výbore napraviť krivdy spáchané na drobných uchádzačoch v dobe prvej pozemkovej reformy. A niet divu. Veď tí istí poslanci agrárnej strany, ktorí stáli u kolísky prvej, panskej pozemkovej reformy, rozťahovali sa aj v pôdohospodárskom výbore ÚNS a znemožnili, aby zákon bol prijatý v takom znení, ako si to ľud a najmä pracujúci ľud na vidieku prial. Musela prísť veľká čistka ovzdušia v pamätných februárových dňoch, aby vôľa ľudu aj v tejto otázke sa mohla stať zákonom.

Podľa starého agrárnického zákona o zbytkových statkoch maly byť tvorené zbytkové statky na tých miestach, kde nebolo dosť drobných uchádzačov o pôdu, z majetkov spadajúcich pod pozemkovú reformu. Podľa slávneho znenia tohto zákona maly dostať zbytkové statky výkonní roľníci alebo pôdohospodárski odborníci, aby bolo zaistené, že táto pôda bude slúžiť roľníctvu a národu.

Nestalo sa tak z viny agrárnych mocipánov. Státisíce hektárov pôdy boly vypustené zo záboru a vrátené predošlým majiteľom, a ďalšie tisíce hektárov boly pridelené politickým kortešom vládnych strán a špekulantom.

Pritom sa to stalo v tom čase a na takých miestach, kde bol veľký hlad po pôde a kde tisíce drobných uchádzačov nedostali pôdu, alebo dostali iba nepatrný neuspokojujúci prídel.

Uvediem len jeden príklad z mnohých iných: v Degeši, okres Nové Zámky, dostalo 8 zbytkárov 543 ha pôdy, 214 rodín 354 ha pôdy. Takto by som mohol citovať celý rad prípadov.

Aby tieto krivdy, spáchané na pracujúcom roľníctve, boly odčinené, predložila vláda návrh zákona o revízii prvej pozemkovej reformy.

Reakčné, argalášske živly v jednotlivých stranách, ktoré sa dostali do pôdohospodárskeho výboru ÚNS, sa spojili na záchranu zbytkárov a zasadili sa o takú zmenu zákona, aby statky boly zachránené a ľud zase vyšiel s prázdnou rukou. Zmenami, prevedenými týmito argalášskymi elementami, boly umožnené všelijaké špekulačné machinácie so zbytkárskou pôdou, aby zbytkoví páni nijako neboli ukrivdení.

Nový vládny návrh obnovenej vlády Klementa Gottwalda sa postaral - ako v mnohých iných veciach - aj v tejto veci o nápravu. Mení a doplňuje zákon o revízii prvej pozemkovej reformy v tom smysle, aby pôda spadajúca pod revíziu nemohla byť zadĺžená, zaťažená, rozdelená, predaná, jedným slovom, aby nijakým spôsobom nemohla zbytkárska pôda uniknúť revízii. Súčasne osnova zaisťuje únosnú výkupnú cenu a stará sa o prepustených prestárlych robotníkov a invalidov.

Zákon pamätá aj na to, aby pri nedostatku pôdy - tam, kde to vyžaduje verejný záujem - mohla byť zabraná aj pôda pod 50 ha. Ďalej sa doplňuje zákon ustanovením o utvorení roľníckych komisií, ktoré majú slúžiť urýchleniu rozdávania nadobudnutej pôdy uchádzačom podľa tohto zákona. Pôdohospodársky, osídlovací a zásobovací výbor prejednal tento vládny návrh zákona, ktorým se mení a doplňuje zákon o revízii prvej pozemkovej reformy, a jednomyseľne navrhuje poslaneckej snemovni jeho prijatie.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový k odst. 2, panu posl. Juhovi.

Zpravodaj posl. Juha: Paní a pánové!

11. července 1947 byl přijat ústavodárným Národním shromážděním a dne 12. srpna 1947 byl vyhlášen zákon č. 142 o revisi první pozemkové reformy.

K praktickému provádění tohoto zákona došlo až po 1. lednu 1948 a tu se ukázalo, že některá ustanovení zákona o revisi první pozemkové reformy nezachycují dostatečně ony cíle, které zákon č. 142 Sb. měl na zřeteli. Bylo zjištěno, že neuspokojuje požadavky zemědělců, zvláště zemědělců drobných, že potřeba půdy pro oprávněné uchazeče je podstatně daleko větší, než aby je mohla uspokojiti půda, která se touto revisí získává.

Správně bylo poukazováno na skutečnost, že zákon č. 142 Sb. není totožný s návrhem pana ministra zemědělství a že ani zdaleka nesplňuje myšlenku zákonodárců, kteří tvořili zákon č. 215 Sb. ze dne 16. dubna 1919 o zabrání velkého majetku pozemkového, zvláště pak, že podle § 25 přídělového zákona mohly býti vytvořeny - vedle jiných ustanovení - zbytkové statky jen tehdy, nebyla-li tím zkrácena půda potřebná pro příděl, nebo jinými slovy, nebylo-li uchazečů o půdu.

My všichni víme, že zbytkové statky byly utvořeny neoprávněně, politicky nebo pro politické cíle, proti výslovnému znění zákona, a proto žádali zástupci zemědělců, aby zákon záborový byl novelisován i v tomto bodě a aby pro drobné zemědělce byla získána zpět veškerá půda, která původně v r. 1919 byla předmětem záboru. Osnova zákona, vážené paní a pánové, kterou dnes máme schváliti, tento požadavek do určité míry splňuje.

Dále tato osnova zmírňuje zákon o revisi první pozemkové reformy u těch osob, jež mají v držení majetek zemědělský, podléhající revisi, ale u nichž došlo k majetkoprávním disposicím v době nesvobody, pod tlakem okupantů, v důsledku rasové, národní nebo politické persekuce; v tom směru se nyní stanoví, že osobní vlastnosti vlastníka pozemkového majetku, t. j. zda pracoval na půdě s péčí řádného hospodáře, zda plnil řádně povinnosti k národu a státu, budou posuzovány podle doby, kdy měl svobodnou disposici se svým majetkem.

Náhrada za vyvlastněnou půdu a převzaté zbytkové statky se upravuje stejně, jako tomu je v osnově zákona o trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě, t. j. půda převzatá bude zaplacena průměrem obecné ceny za posledních deset let, snížené o 20 %.

Osnova provádí změnu v ustanovení rolnických komisí, protože jejich dosavadní složení bylo překonáno vývojem politických poměrů u nás.

Osnova - což je potřeba skutečně zhodnotit - upravuje nebo zajišťuje práva zaměstnanců, kteří přijdou o zaměstnání v důsledku parcelace půdy.