Předseda Josef David.
Místopředsedové Hodinová-Spurná, dr John, dr Chytil, Komzala. Zapisovatelé dr Bartuška, Bolen.
183 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře NS: gen. tajemník NS dr Madar;
jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.
1. Doplňovací volba členů předsednictva
ústavodárného Národního shromáždění
a jejich sliby.
2. Zpráva výborů soc.-zdravotnického
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 1037) o převedení smluvních
zaměstnanců (dělníků) ve veřejné
službě do regulovaného služebního
poměru a o některých změnách
tohoto poměru (tisk 1069).
3. Zpráva výborů soc.-zdravotnického
a rozpočtového k vládnímu návrhu
zákona (tisk 1038) o činovném státních
a některých jiných zaměstnanců
(tisk 1070).
4. Zpráva výborů soc.-zdravotnického
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 1039), kterým se rozšiřuje
platnost zákona ze dne 16. května 1946, č.
132 Sb. o výměře výslužného
některých státních a jiných
veřejných zaměstnanců na poživatele
odpočivných (zaopatřovacích) platů
(tisk 1071).
5. Zpráva výborů soc.-zdravotnického
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 1040) o odškodnění a jiných
opatřeních pro některé veřejné
zaměstnance, kteří byli přeloženi
do výslužby, nebo jejichž služební
poměr byl rozvázán v době nesvobody
(tisk 1072).
6. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu
návrhu (tisk 998), kterým se předkládá
ústavodárnému Národnímu shromáždění
k projevu souhlasu Úmluva mezi republikou Československou
a republikou Polskou o zajištění hospodářské
spolupráce, podepsaná dne 4. července 1947
v Praze (tisk 1068).
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti
krajského soudu trestního v Praze za souhlas k trest.
stíhání posl. Dečiho (tisk 1078).
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu trestního v Praze ve smyslu § 24 ústavní
listiny za vydání k trest. stíháni
posl. Ursínyho (tisk 1074).
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu trestního v Praze ve smyslu § 24 ústavní
listiny za vydání k trest. stíhání
posl. dr Krajiny (tisk 1077).
10. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu trestního v Praze ve smyslu § 24 ústavní
listiny za vydání k trest. stíhání
posl. dr Hodži (tisk 1073).
11. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu trestního v Praze za souhlas k trest. stíhání
posl. Čížka (tisk 1075).
12. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu trestního v Praze za souhlas k trest. stihání
posl. Hory (tisk 1076).
13. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu ve Strážnici za souhlas k trest. stíhání
posl. Mráze (tisk 1002).
Předseda (zvoní): Zahajuji 98. schůzi
ústavodárného Národního shromáždění.
Dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu dal
jsem na dnešní schůzi posl. dr Šípovi,
St. Novákovi, Štambachrovi, na dnešní
a sobotní schůzi posl. Slívovi.
Předsednictvo navrhuje ústavodárnému
Národnímu shromáždění
k návrhu imunitního výboru, aby sněmovna
podle § 25 ústavní listiny vyslovila souhlas
s další vazbou zadrženého posl. dr Novotného.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť
zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím sněmovna projevila
souhlas s další vazbou posl. dr Novotného.
Přistoupíme k projednávání
prvého odstavce pořadu, jímž je
1. Doplňovací volba členů předsednictva
ústavodárného Národního shromáždění
a jejich sliby.
Členové předsednictva poslanci Alois Petr,
dr Ján Ševčík a Jaroslav Hladký
resignovali na svá místa v předsednictvu
ústavodárného Národního shromáždění.
Provedeme tedy doplňovací volbu za ně.
§ 58, odst. 2 jednacího řádu připouští
voliti zdvižením ruky, není-li námitek.
Hodlám dát hlasovati zdvižením ruky,
a to o všech kandidátech najednou. Jsou nějaké
námitky? (Nebyly.)
Námitek není. Budeme tedy voliti zdvižením
ruky celou kandidátní listinu. Žádám
o přečtení kandidátní listiny.
Gen. tajemník NS dr Madar (čte): Byl
podán návrh posl. Hodinové-Spurné,
Komzaly, dr Jelinka, Lindauera, Kobylky, Žiaka, Kaďůrka
a druhů:
Podepsaní navrhují, aby za místopředsedy
ústavodárného Národního shromáždění
byli zvoleni poslanci dr John, dr Chytil a Polák.
Předseda: Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s přečtenou kandidátní
listinou, nechť zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Navržení kandidáti
jsou zvoleni za místopředsedy ústavodárného
Národního shromáždění.
Táži se zvolených pánů, zda volbu
přijímají?
Pan posl. dr John?
Posl. dr John: Přijímám.
Předseda: Pan posl. dr Chytil?
Posl. dr Chytil: Přijímám.
Předseda: Pan posl. Polák je omluven
nemocí a volbu přijímá.
Zvolení pánové přijali své
funkce a vykonají nyní místopředsednický
slib do mých rukou.
Žádám o přečtení slibovací
formule. (Poslanci povstávají.)
Gen. tajemník NS dr Madar (čte): "Slibuji,
že budu zachovávati zákony a svůj úřad
předsednický nestranně zastávati podle
svého nejlepšího vědomí a svědomí."
Posl. dr John (podávaje předsedovi ruku):
Slibuji.
Posl. dr Chytil (podávaje předsedovi ruku):
Slibuji. (Poslanci usedají.)
Předseda: Páni místopředsedové
vykonali slib a žádám je, aby zaujali svá
místa na místopředsednických křeslech
na presidiální tribuně. (Děje se.)
Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
druhého odstavce pořadu, jímž je
2. Zpráva výborů soc.-zdravotnického
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 1037) o převedení smluvních
zaměstnanců (dělníků) ve veřejné
službě do regulovaného služebního
poměru a o některých změnách
tohoto poměru (tisk 1069). Podle usnesení předsednictva
navrhuji, aby se jednání o této předloze
sloučilo s jednáním o předlohách,
které jsou jako odstavce 3, 4 a 5 pořadu, to jest
3. Zpráva výborů soc.-zdravotnického
a rozpočtového k vládnímu návrhu
zákona (tisk 1038) o činovném státních
a některých jiných veřejných
zaměstnanců (tisk 1070).
4. Zpráva výborů soc.-zdravotnického
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 1039), kterým se rozšiřuje
platnost zákona ze dne 16. května 1946, č.
132 Sb., o výměře výslužného
některých státních a jiných
veřejných zaměstnanců na poživatele
odpočivných (zaopatřovacích) platů
(tisk 1071).
5. Zpráva výborů soc.-zdravotnického
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 1040) o odškodnění a jiných
opatřeních pro některé veřejné
zaměstnance, kteří byli přeloženi
do výslužby nebo jejichž služební
poměr byl rozvázán v době nesvobody
(tisk 1072).
Důvodem pro navrhované sloučení je,
že jsou to osnovy veřejnozaměstnanecké.
Jsou snad nějaké námitky proti návrhu
na sloučení těchto odstavců? (Nebyly.)
Není jich. Projednávání bude tedy
podle návrhu sloučeno.
Zpravodaji jsou:
k odstavci 2 za výbor soc.-zdravotnický posl. Kolář,
za výbor rozpočtový posl. Horn;
k odstavci 3 za výbor soc.-zdravotnický posl. Skaunic,
za výbor rozpočtový posl. Horn;
k odstavci 4 za výbor soc.-zdravotnický posl. dr
Kácl, za výbor rozpočtový posl.
Stopka;
k odstavci 5 za výbor soc.-zdravotnický posl. Kolář,
za výbor rozpočtový posl. Stopka.
Dávám slovo zpravodaji k odstavci 2 za výbor
sociálné-zdravotnický, p. posl. Kolářovi.
Zpravodaj posl. Kolář: Pane předsedo,
Paní a pánové!
Jako zpravodaj výboru sociálně-zdravotnického
byl jsem pověřen, abych slavnému ústavodárnému
Národnímu shromáždění
podal zprávu o vládním návrhu zákona
o převedení smluvních zaměstnanců
a dělníků ve veřejné službě
do regulovaného služebního poměru a
o některých změnách tohoto poměru.
Dovolte mně, abych k projednávání
této osnovy řekl několik svých slov.
Jsem rád, že mně byla prokázána
čest býti zpravodajem právě o této
osnově, protože sám pocházím
z řady dlouholetých smluvních zaměstnanců
a sám jsem poznal, co to znamená strávit
dlouhá léta bez možnosti postupu a zvýšení
platu v kategorii smluvních zaměstnanců.
Domnívám se, že dnešní den a dnešní
zasedání ústavodárného Národního
shromáždění je pro státní
a veřejné zaměstnance svátkem, protože
se dnes projednávají čtyři osnovy,
které jsou důkazem toho, že ve změněných
poměrech budou otázky veřejnozaměstnanecké
řešeny bez licitačních úmyslů,
s plnou vážností a plným pochopením
pro těžkou situaci veřejných zaměstnanců.
Napřed mně dovolte říci, že návrh
zákona mluví o převedení do regulovaného
poměru a že by zde mohl vzniknout dotaz, proč
nejsou státní a veřejní zaměstnanci
pragmatisováni, jak bylo slibováno a jak o tom referoval
také náš denní tisk. Zde je třeba
říci, že pragmatisace - kterou je možno
shrnout pod pojem definitiva a která je velkým lákadlem
a sociálním zabezpečením všech
státních a veřejných zaměstnanců
nemohla být provedena z technických příčin,
a proto všichni smluvní zaměstnanci, ta veliká
armáda smluvních zaměstnanců, jsou
převáděni do poměru regulovaného.
O tomto poměru mluví odst. 2, § 1 osnovy, který
říká: "Regulovaným služebním
poměrem podle tohoto zákona se rozumí služební
poměr, v němž jsou platy a postup v nich upraveny
platovým zákonem nebo učitelským zákonem,
nebo vládními nařízeními, po
příp. služebními řády,
vydanými podle ustanovení § 210, odst. 1 platového
zákona, nebo, pokud jde o zaměstnance svazků
územní samosprávy, všeobecných
veřejných nemocnic a školních obcí,
všeobecnými úpravami, obdobnými uvedeným
předpisům."
Tato osnova, která převádí a likviduje
naše smluvní státní a veřejné
zaměstnance, se vztahuje na všechny zaměstnance
smluvní, na všechny dělníky ve státní
a veřejné službě, dále na smluvní
zaměstnance a dělníky státních
podniků. Nevztahuje se však na zaměstnance
národních podniků, jejich ústřední
a oblastní orgán.
Převod do regulovaného poměru podle navrhované
osnovy bude prováděn podáním nekolkované
žádosti. Podáním této žádosti
je sledován účel, aby těm dělnickým
zaměstnancům ve státní a veřejné
správě, kteří dnes podle dělnických
vyhlášek ministerstva sociální péče
jsou lépe honorováni nežli by byli v poměru
regulovaném nebo pragmatikálním, byla dána
možnost projevit přání nebýt
převedeni do regulovaného poměru a tím
si zajistit lepší honorování podle vyhlášek
ministerstva sociální péče. Osnova
sama nemohla vyčíslit, o kolik smluvních
zaměstnanců jde a kolika zaměstnanců
se tato osnova bude týkat. Pouze odhadem lze říci,
že půjde asi o 100.000 smluvních zaměstnanců.
Pouze na drahách ve službách ČSD máme
asi 60.000 dělníků a smluvních zaměstnanců,
kteří přijetím této osnovy
budou převedeni do poměru regulovaného.
Je třeba hned říci, že regulovaný
poměr se touto osnovou mění; charakter dosavadního
pojmu regulovaného poměru je úplně
změněn v ten smysl, že jednak osnova stanoví,
že ti zaměstnanci v regulovaném poměru,
kteří dostávali dosud svou mzdu vyplácenu
pozadu, budou jí dostávat vyplácenu předem
jako zaměstnanci pragmatikální, a za druhé
mění osnova regulovaný poměr tak,
že odstraňuje vypověditelnost služebního
poměru a činí jej nevypověditelným,
takže se tito zaměstnanci stávají se
všemi nároky a se všemi důsledky zaměstnanci
pragmatikálními, ovšem v poměru regulovaném.
Paní a pánové, jak jsem již v úvodu
řekl, nemohu jako dlouholetý smluvní zaměstnanec
při projednávání této osnovy
nezhodnotit, jak vlastně smluvní zaměstnanci
vznikali a proč vlastně vznikali. Víme, že
ve státní a veřejné službě
jsme měli po skončení naší vítězné
revoluce celkem 60% všech státních a veřejných
zaměstnanců ve smluvních kategoriích,
a je třeba se zeptat: které to kategorie strávily
v poměru smluvním desítky let? Odpověď
je, že v kategorií smluvních zaměstnanců
byli ti zaměstnanci nejubožejší, zaměstnanci
sociálně nejpotřebnější,
že to byli zaměstnanci zřízenečtí
a že to byli hlavně zaměstnanci podnikoví,
že desetitisíce zaměstnanců československých
státních drah musely strávit 10, 15 a 20
let ve smluvním nebo výpomocném poměru,
byli to zřízenečtí zaměstnanci
na poštách, byli to naši okresní a státní
cestáři, kteří celý život
strávili v poměru a kategorii smluvních zaměstnanců.
A na těchto statisících nejubožejších
státních zaměstnanců si naši
kapitalisté v první republice zachraňovali
své zisky. Platy těchto smluvních zaměstnanců
se nedaly zvát v mnohém případě
vůbec platy. Říkalo se vždy státním
a veřejným zaměstnancům: máte
toho málo, ale máte to jisté. Avšak
vývojem poměrů v první republice zaměstnancům
veřejným zůstalo pouze to málo, ale
to jisté dávno již nebylo pravdou, protože
60% všech státních a veřejných
zaměstnanců měli toho málo, ale ani
to neměli jisté. Platový zákon č.
103 z r. 1926 nebyl sám o sobě zákonem nejnespravedlivějším.
Avšak ti, kdož jej prováděli v praxi,
všichni ti, kdož dávali platovému zákonu
čís. 103/1926 náplň, ti z něho
teprve udělali zákon asociální, ti
použili všech možností platového
zákona k tomu, aby ty nejchudší státní
a veřejné zaměstnance připravovali
o spravedlivý nárok na odměnu za jejich práci.
Víme, že důvodová zpráva platového
zákona čís. 103 mluví o tom, že
každému státnímu a veřejnému
zaměstnanci musí být bezpodmínečně
během jeho služební dráhy umožněno
aspoň dvojí povýšení. Avšak
jaká byla praxe? Důvodová zpráva k
tomuto zákonu u kategorií nejvyšších
byla naplňována nejenom na 100 %, ale byla naplňována
více než stoprocentně. Měli jsme však
statisíce smluvních zaměstnanců, na
které tato důvodová zpráva vůbec
neplatila, protože vydrželi sloužit 35 a 40 let
ve smluvním poměru bez jediného povýšení
a bez jediné možnosti postupu. Je také třeba
žalovat na všechny ty, kteří měli
plná ústa lásky k veřejným
zaměstnancům, kteří se vždycky
před blížícími se volbami do
parlamentu začínali starati o veřejné
zaměstnance, že ani jedenkrát se nepostarali,
aby bylo vydáno prováděcí nařízení
k § 25 zák. 103/1926 o zřízeneckých
čekatelích. A tak přesto, že autoři
platového zákona a zákon sám předpokládal,
že i pro státní a veřejné zřízence
bude vydáno prováděcí nařízení
o zřízeneckých čekatelích,
které zabrání tvoření dlouholetých
smluvních kategorií, ti, kteří projevovali
tolik lásky a tolik starosti o veřejné zaměstnance,
sabotovali § 25 platového zákona a do dnešního
dne nebylo vydáno prováděcí nařízení
k tomuto paragrafu.