Místopředsedové Hodinová-Spurná,
Petr, dr Ševčík, Hladký,
Komzala.
Zapisovatelé dr Kokeš, dr Neuman.
Členové vlády: ministři dr Drtina,
Ďuriš, inž. Jankovcová, dr
Ripka.
224 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře NS: gen. tajemník NS dr
Madar, jeho zástupci dr Záděra,
dr Ramajzl.
1. Ústní odpovědi členů vlády
na dotazy podle § 65 jednacího řádu.
2. Zpráva výborů živn.-obchodního,
zahraničního, dopravního a průmyslového
o vládním návrhu (tisk 966), kterým
se předkládá ústavodárnému
Národnímu shromážděni republiky
Československé k projevu souhlasu Smlouva o
obchodu a plavbě mezi republikou Československou
a Svazem sovětských socialistických republik,
podepsaná v Moskvě dne 11. prosince 1947 (tisk
997).
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná
(zvoní): Zahajuji 93. schůzi ústavodárného
Národního shromáždění.
Dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu dala
jsem dodatečně pro včerejší schůzi
posl. Konvalinovi, dodatečně na 91. schůzi
posl. Pešákovi, V. Davidovi, na tento
týden posl. dr Uhlířovi, Zeminové,
St. Novákovi, inž. dr Ješovi, dr
Štefánikovi, Balážovi, Vyškovskému,
dr Joskovi, dr Lettrichovi, Šlingovi, dr Steinerovi,
Chleborádovi, Václavů, Mrázovi.
Posl. Polák žádá o zdravotní
dovolenou do 17. února t. r. Lékařské
vysvědčení předložil.
Navrhuji udělení této dovolené.
Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Navržená dovolená
se uděluje.
Přistoupíme k projednávání
prvého odstavce pořadu, jímž jsou
1. Ústní odpovědi členů
vlády na dotazy podle § 65 jedn. řádu.
Žádám pana posl. Blahu, aby přednesl
svůj dotaz na p. ministra spravedlnosti ve věci
neodůvodněného postupu státního
zastupitelství v Olomouci.
Posl. Blaha: Paní a pánové! Na návrh
státního zastupitelství v Olomouci vyšetřuje
okresní soud v Přerově trestní
oznámení hajného Vlčka z Předmostí
pro zatajení nálezu, kterého se měli
dopustit 4 chlapci z Přerova, z nichž jeden
byl starší 14 let, kteří za okupace
v čekyňských lesích našli
tři zakopané revolvery bez nábojů,
které částečně zahodili, částečně
odevzdali partyzánům. Nález za okupace hlášen
nebyl, poněvadž se nálezci obávali vyšetřování
gestapa. Přes tuto jasnou skutkovou podstatu bylo v této
věci sepsáno 23 protokolů a vyrozuměny
školy a závody, kde se chlapci nyní učí.
Táži se pana ministra, zdali v tomto postupu
státního zastupitelství v Olomouci nespatřuje
neodůvodněné a záměrné
přetěžování soudů.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Dávám slovo panu ministru spravedlnosti k odpovědi
na tento dotaz.
Ministr dr Drtina: Na dotaz pana posl. Blahy odpovídám
takto:
Stanice SNB v Předmostí učinila dne
28. února 1947 u okresního soudu v Přerově
trestní oznámení na Vladimíra Sekeru,
Josefa Zuzaňáka, Miroslava Zuzaňáka
a Rostislava Matečku pro přestupek podvodu, spáchaný
přivlastněním si nalezených zbraní.
Předmětem tohoto trestného oznámení
bylo, že právě uvedení nalezli v dubnu
1945 v lese u Čekyně 1 browning, 1 pistoli
pod 18 cm a 1 dámský revolver bubínkový
v ceně celkem 1.250 K, kteréžto zbraně
si ukryl v lese za okupace hajný Vladimír Hanzlík
z Čekyně. Státní zastupitelství
v Olomouci, jemuž okresní soud v Přerově
předložil spisy 18. dubna 1947 k návrhu,
navrhlo, aby trestní řízení proti
Rostislavu Matečkovi bylo zastaveno a aby spisy byly sděleny
opatrovnickému soudu Vladimíra Sekery, Josefa Zuzaňáka
a Miroslava Zuzaňáka k event. dalšímu
opatření podle § 1 zákona o mladistvých
čís. 48/1931. Jmenovaní totiž v den
činu nebyli ještě 14 let staří.
Okresní soud v Přerově jako soud opatrovnický
po provedení zákonem předepsaného
řízení vydal usnesení, že upouští
od zavedení nějakého výchovného
opatření.
Podle obsahu spisů, jež jsem si vyžádal
k nahlédnutí, nelze státnímu
zastupitelství v Olomouci ničeho vytýkat,
zejména mu nelze vytýkat neodůvodněné
a záměrné přetěžování
soudu.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Děkuji. Žádám pana posl. Sutra,
aby přečetl svůj dotaz na pana ministra spravedlnosti
ve věci neodůvodněného protahování
trestního řízení proti účastníkům
květnové revoluce.
Posl. Sutr: Pod č. j. TK XXVII 6168/46 vede krajský
soud trestní v Praze trestní řízení
proti Františku Tůmovi, Františku Kestlerovi
a Josefu Holubovi pro zločin vraždy, které
se měli dopustit tím, že dne 9. května
1945 jako dobrovolní členové vojenské
hlídky na rozkaz nejvyššího velitele zastřelili
Josefa Hrubého a Uhlíře, za okupace přejmenovaného
na Haunolda, kteří sloužili Němcům
a gestapu. Obvinění sice nebyli vzati do vazby,
byli však poškozováni neúměrným
protahováním řízení a jeden
z nich dosud nemůže dosáhnouti jmenování
jako zaměstnanec ČSD, poněvadž trestní
řízení dosud skončeno není.
Táži se pana ministra, zdali v postupu státního
zastupitelství v Praze nespatřuje
1. neodůvodněné poškozování
účastníků revolučních
bojů,
2. zbytečné zatěžování
soudu v době, kdy trestání černého
obchodu vázne.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Dávám slovo panu ministru spravedlnosti k odpovědi
na tento dotaz.
Ministr dr Drtina: Dne 12. května 1945 zastřelili
František Tůma a František Kestler, strážník
internačního tábora v Roztokách,
v táboře zajištěné Josefa
Hrubého a Josefa Haunolda. Příkaz dal Tůmovi
a Kestlerovi velitel tábora Josef Holub, který si
vyžádal k popravě souhlas tehdejšího
vojenského velitele v Roztokách.
Později se ve veřejnosti počaly vyskytovati
hlasy, že Rubý a Haunold nebyli zastřeleni
z vlasteneckých pohnutek. Z tohoto podnětu
se na jaře 1946 ujala šetření oblastní
kriminální úřadovna v Praze,
která v červnu 1946 učinila na Holuba,
Tůmu a Kestlera trestní oznámení státnímu
zastupitelství a poznamenala, že nejpravděpodobnějším
důvodem odstranění Hrubého a Haunolda
byly obavy z jejich svědectví, poněvadž
oba dobře věděli, kdo v době
nesvobody donášel gestapu, kdo byl členem a
důvěrníkem Vlajky a jiných protičeských
organisací, po případě, kdo vyvíjel
činnost českému národu škodlivou.
Státní zastupitelství navrhlo přípravné
vyhledávání, za něhož mělo
býti zejména zjištěno, jsou-li dány
předpoklady zákona čís. 115/1946 Sb.
Podrobným vyhledáváním se zjistilo,
že Hrubý požádal a Haunold, původním
jménem Uhlíř, získal německou
státní příslušnost a že
oba v době nesvobody vystupovali a jednali tak, že
byli právem považováni za pomahače okupantů.
Několik svědků však potvrdilo zejména,
že Hrubý nebo Haunold měli seznam udavačů
české národnosti. Tento seznam nebyl nalezen.
Nebylo také dokázáno, že by obvinění
byli jednali z pohnutek nečestných nebo že
by někdo jiný měl osobní zájem
na odstranění Hrubého a Haunolda. Úřady
veřejné obžaloby proto zaujaly v lednu
1948 stanovisko, že jsou dány předpoklady zákona
čís. 115/1946 Sb. a navrhly se souhlasem ministerstva
spravedlnosti zastavení trestního řízení.
Ovšem vzhledem k vážnému podezření,
vyslovenému v trestním oznámení,
že Hrubý a Haunold byli zastřeleni nikoli z pohnutek,
jaké má na mysli zákon čís.
115/1946 Sb., bylo nutné podrobné přezkoumání,
je-li podezření opodstatněno či nikoliv.
Nemám proto za to, že Holub, Tůma a Kestler
byli neodůvodněně poškozováni
a soudy zbytečně zatěžovány.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Žádám pana posl. Děda, aby přečetl
svůj dotaz na pí ministryni průmyslu, pana
ministra zahraničního obchodu a pana ministra vnitřního
obchodu ve věci plnění resoluce živn.
obchodního výboru ÚNS.
Posl. Děd: Paní předsedkyně,
slavná sněmovno!
Vznáším dotaz na paní ministryni průmyslu,
pana ministra zahraničního obchodu a pana ministra
vnitřního obchodu ve věci plnění
resoluce živn.-obchodního výboru ústavodárného
Národního shromáždění:
Paní ministryně průmyslu, pane ministře
zahraničního obchodu a pane ministře vnitřního
obchodu, živnostensko-obchodní výbor ústavodárného
Národního shromáždění
uložil vám svým usnesením ze dne 17.
prosince 1947, abyste vypracovali společný návrh
na reorganisaci distribuce textilního zboží
v dohodě s NÚC a po slyšení
zájmových organisací a předložili
tento k projednání živnostensko-obchodnímu
výboru sněmovny. Ptám se vás, proč
jste této resoluci nevyhověli?
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Dávám slovo k odpovědi na dotaz pí
ministryni průmyslu.
Ministryně inž. Jankovcová: Paní
a pánové!
Odpovídajíc na stručný dotaz pana
posl. Děda ve věci plnění resoluce
živn.-obchodního výboru uvádím,
že Národnímu shromáždění
přísluší podle čl. 1 ústavního
zákona ze dne 11. dubna 1946, čís. 65 Sb.,
o ústavodárném Národním shromážděni,
moc zákonodárná a ostatní působnost
jemu přikázaná ústavní listinou
a jinými zákony. Druhy předmětu jednáni
sněmovny vypočítává §
18 zákona ze dne 2. července 1947, čís.
140 Sb., o jednacím řádu ústavodárného
Národního shromáždění.
Úprava distribuce textilu není, pokud arci nejde
o řešení formou zákona, předmětem,
o kterém by podle zákona čís. 140/1947
Sb. nebo podle ústavních a jiných zákonů
náleželo sněmovně se usnášeti;
jest opatřením moci vládní, které
není podrobeno povinnosti dát je průběžně
projednati Národním shromážděním
a o kterém si může sněmovna podle §
46, odst. 2 zák. čís. 140/1947 Sb. vyžádat
toliko zprávu a vysvětlení člena vlády.
Úprava poměrů v distribuci textilního
zboží se stala opatřením podle dekretu
čís. 109/1945 Sb. a podle vládního
nařízení čís. 175/1943 Sb.,
zvláště když postup schválený
živn.-obchodním výborem ústavodárného
Národního shromáždění
nebylo možno pokládat za právně bezvadný
z důvodů, o kterých jsem se nahoře
zmínila.
Ve snaze vyjíti však vstříc zájmu
o věc podala jsem s panem ministrem vnitřního
obchodu ve společné schůzi výborů
živn.-obchodního, zásobovacího a průmyslového
dne 22. ledna 1948 zprávu o nové organisaci distribuce
textilu.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Dávám slovo k odpovědi na tento dotaz
panu ministru zahraničního obchodu.
Ministr dr Ripka: Paní místopředsedkyně,
paní a pánové!
K dotazu pana posl. Děda sděluji, že
resoluce, usnesená ve schůzi živn.-obchodního
výbor ústavodárného Národního
shromáždění, konané 17. prosince
m. r., stran vypracování společného
návrhu na reorganisaci distribuce textilního zboží,
mně nebo mému resortu vůbec nebyla doručena.
Její obsah byl mně ovšem znám na příklad
též z denního tisku. Konstatuji, že
přes mé největší úsilí
se nepodařilo dosáhnout toho, aby se k intenci
v resoluci vyjádřené přihlédlo.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Prosím pana ministra zemědělství,
aby v zastoupení omluveného pana ministra vnitřního
obchodu odpověděl na tento dotaz.
Minister Ďuriš: Slávna snemovňa!
Pánu posl. Dedovi odpovedám takto: Na jeho
dotaz vo veci plnenia rezolúcie živn.-obchodného
výboru ústavodarného Národného
shromaždenia odkazujem na odpoveď pani ministrine priemyslu
v tej istej záležitosti. (Výborně!
- Veselost.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná
(zvoní ): Žádám pana posl. Křepelu,
aby přečetl svůj dotaz na ministryni průmyslu
a na ministra vnitřního obchodu ve věci uvolňování
skladů textilního průmyslu. (Zvoní.)
Prosím o klid.
Posl. Křepela: Slavná sněmovno, paní
a pánové!
Činím tímto stručný dotaz na
pani ministryni průmyslu a pana ministra vnitřního
obchodu ve věci neuvolňování skladů
textilního zboží:
1. Jaké byly zásoby hotového textilního
zboží v továrnách v jednotlivých
čtvrtletích v r. 1947 podle jednotlivých
výrobních odvětví?
2. Kolik z toho připadá na výrobu znárodněnou
a kolik na výrobu soukromou?
3. Je-li pravda, že sklady v továrnách
během roku rostly, proč neučinila obě
ministerstva zavčas opatření, aby sklady
byly dány do prodeje a dostaly se tak spotřebiteli?
4. Je ochoten pan ministr vnitřního obchodu a paní
ministryně průmyslu učinit opatření,
aby všechny tyto zadržené sklady se dostaly co
nejdříve do prodeje spotřebiteli?
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná
(zvoní) Dávám slovo k odpovědi
na tento dotaz paní ministryni průmyslu.
Ministryně průmyslu inž. Jankovcová:
Paní místopředsedkyně, paní
a pánové!
Na dotaz pana posl. Křepely ve věci neuvolňování
skladů textilního průmyslu si dovoluji odpověděti
takto:
Ministerstvo průmyslu jako resort, jemuž přísluší
řízení výroby textilního zboží,
zjišťuje podle vyhlášky ministra průmyslu
a ministra vnitřního obchodu ze dne 31. března
1947 o čtvrtletních hlášeních
výrobců textilního zboží, čís.
373 Úředního listu, údaje o výrobě,
dodávkách a skladech textilního zboží
za uplynulé čtvrtletí.
V údajích o skladech tohoto zboží
je vedle zboží schopného prodeje zahrnuto též
zboží režné, které s hlediska
výroby příslušného odvětví
je vykazováno již jako sklad, neboť v tomto
odvětví se hledí na dohotovení režného
tovaru jako na dokončení výrobního
procesu, i když je zboží ještě třeba
několik měsíců podrobováno
úpravě a zušlechtění. Tak tomu
je z důvodů vhodností, vlastních
výrobě, zatím co se za hotové zboží,
viděno očima spotřebitele, může
pokládati jen to, které je schopno plniti nejen
funkci základní, t. j. Ochranu před vnějšími
vlivy přírodními, ale i funkci bezprostředně
souvisící, totiž funkcí zevního
vzhledu s hlediska vkusu. To je tedy zboží po
upravení a zušlechtění.