V těch případech, kde bude rejstříkový
soud prováděti výmazy firem z moci úřední,
nutno předpokládati, že nebude míti
známost o osobách, od kterých by mohl požadovati
úhradu nákladů s výmazem spojených,
zejména úhradu inserčného za uveřejnění
příslušných vyhlášek. Proto
se v § 10 stanoví, že publikace v Úředním
listě a v Ústředním oznamovateli musí
býti uveřejněna zdarma.
Tam, kde bude prováděn rejstříkový
pořádek a kde bude soud postupovat z moci úřední,
bude se opírati o předpisy nesporného řízení.
Vzhledem k tomu, že osnova se má vztahovati na celé
státní území, bylo v § 11 stanoveno,
že pokud není speciální úpravy
v navrženém zákoně, bude se na Slovensku
soud říditi ustanoveními nařízení
čís. 68.300/1914 I. M; uherského min. spravedlnosti.
Půjde tu především o předpisy,
pojednávající o opravných prostředcích,
neboť úprava ostatního řízení
je celkem shodná s úpravou nesporného řízení
v zemích historických.
Učinil jsem již zmínku, že vládní
návrh se odchyluje od zákona č. 183/28 Sb.
V tom směru, že pozdější pokles
daňového výnosu, je-li trvalý, způsobuje,
že nutno firmu z obchodního rejstříku
vymazat. Proto bylo v § 12 zrušeno ustanovení
§ 4 cit. zákona, v němž bylo ustanoveno,
že pozdější pokles daňového
základu nemá vliv na provedenou protokolaci. Dále
bylo nutno zrušiti zákon ze dne 28. května
1942, čís. 89 slov. z., který upravil výmaz
zaniklých firem z firemního rejstříku
z moci úřední odchylně, než jak
je upraven ve vládním návrhu. Jest ovšem
v zájmu unifikace, aby pokud možno i rejstříkové
právo bylo upraveno jednotně. Proto byl cit. zákon
slovenský zrušen, což je na místě
tím více, že pochází z doby nesvobody.
Poněvadž však podle tohoto zákona jsou
v běhu již případy prováděné
slovenskými rejstříkovými soudy, bylo
výslovně stanoveno, že tyto případy
se dokončí podle předpisů dříve
platných.
Povaha úprav rejstříkového práva,
jak je uspořádána ve vládním
návrhu, je takového rázu, že připouští,
aby navržený zákon nabyl účinnosti
v normální době, t. j. 15. dne po svém
vyhlášení. Státní pokladně
nezpůsobí provedení navrženého
zákona žádných zvláštních
výdajů.
Proto jako zpravodaj průmyslového výboru
doporučuji slavné sněmovně, aby zákon
přijala tak, jak se ke schválení předkládá.
Podpredseda dr. Ševčík (zvoní):
Zpravodajcom za výbor živn.-obchodný je pán
posl. Fusek. Dávam mu slovo.
Zpravodaj posl. Fusek: Slavná sněmovno, paní
a pánové!
Vládní návrh zákona o některých
opatřeních v oboru rejstříkového
práva sleduje v podstatě dvojí účel:
jednak, aby protokolační povinnost kupců
- jednotlivců a veřejných obchodních
společností, jakož i společností
komanditních byla přizpůsobena dnešním
hospodářským poměrům, jednak
aby byla provedena očista firemních rejstříků
od zápisů oněch skutečností,
které se změnily nebo zanikly, a aby tak byl uveden
v soulad rejstříkový stav se stavem skutečným.
První otázkou se zabývá první
oddíl osnovy. V § 1 zvyšuje se daňový
základ u kupců - jednotlivců a veřejných
(komanditních) společností, který
je podmínkou protokolace v obchodním rejstříku,
z 50.000 Kčs na 150.000 Kčs, tedy trojnásobně,
což odpovídá obecnému trojnásobnému
zvýšení hospodářských
čísel. Účelem jest, aby majitelé
malých podniků, za něž nutno považovat
podniky s dosavadní daňovou základnou 50.000
Kčs, nemuseli býti protokolováni a aby na
ně nedopadaly zvýšené povinností
při vedení obchodních knih, které
protokolovaným obchodníkům ukládá
zákon č. 116/46 Sb., vládní nařízení
č. 205/46 Sb. a vyhláška gen. sekretariátu
Hospodářské rady z 20. listopadu 1946.
Poněvadž se zároveň razí zásada,
že pouze ten obchodník, u něhož jsou trvale
splněny podmínky protokolace, má být
zapsán v obchodním rejstříku, stanoví
se v § 2 vládního návrhu, že při
trvalém poklesu ryzího výtěžku
pod 150.000 Kčs musí být obchodník
zase z rejstříku vymazán. Trvalým
poklesem rozumí se tu pokles, který trvá
po dobu pěti za sebou následujících
berních roků. Je při tom pamatováno
i na obchodníky, kteří byli zapsáni
před účinností zákona, u nichž
se trvalý pokles počítá od r. 1943.
Druhý a třetí oddíl osnovy se týká
úpravy rejstříkového pořádku.
V druhém oddílu jsou upraveny zápisy a výmazy
zmíněných skutečností k návrhu
osoby, jež má na vyznačení nastalé
změny v rejstříku právní zájem,
a dále výmazy zaniklých firem z moci úřední.
Oddíl III vládního návrhu upravuje
likvidaci bývalého německého soudnictví
ve věcech rejstříkových. Za okupace
zavedli si totiž okupanti v pohraničí své
rejstříky, do nichž přenesli všechny
firmy, a je tedy nutno nyní je zase z těchto rejstříků
přenésti do rejstříků československých.
Při tom se v § 9 výslovně stanoví,
aby nebyly přenášeny firmy neživé,
t. j. takové firmy, jejichž němečtí
majitelé byli odsunuti za hranice, aniž tu zanechali
majetek daný pod národní správu podle
dekretu č. 5/45 Sb. nebo majetek ve správě
Fondu národní obnovy podle dekretu č. 108/45
Sb. Avšak i takovouto firmu lze dodatečně přenést,
jestliže se takový majetek dodatečně
objeví.
Oddíl IV obsahuje závěrečná
ustanovení. V § 10 se především
ukládá všem soudům, úřadům,
notářům a obchodním komorám,
aby byly soudu nápomocni při provádění
rejstříkového pořádku, upraveného
v oddílu druhém
V § 14 je upravena účinnost a provedení
zákona. Třeba jenom poznamenati, že provedení
zákona si nevyžádá žádných
nákladů ze státní pokladny. Živnostensko-obchodní
výbor projednal vládní návrh zákona
o některých opatřeních v oboru rejstříkového
práva a usnesl se doporučiti plenu sněmovny
jeho přijetí beze změny. (Potlesk.)
Podpredseda dr. Ševčík (zvoní):
Zpravodajcom za výbor právny je pán posl.
dr. Bunža. Dávam mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Bunža: Paní a pánové!
Předložená vládní osnova zákona
o některých opatřeních v oboru rejstříkového
práva sleduje dva účely: jednak zvyšuje
daňový základ, podmiňující
protokolaci firmy kupce jednotlivce, veřejných obchodních
společností a komanditních společností
na úroveň nynější hladiny hospodářských
čísel, t. j. z původní základny
50.000 Kčs na 150.000 Kčs, jednak nově upravuje
podmínky a předpisy zápisů do firemního
rejstříku. Zejména řeší
osnova ony velmi často v praxi se objevující
případy, kdy rejstříkový stav
se nesrovnává se stavem skutečným,
což bylo zaviňováno z velké části
liknavostí osob opovědí povinných,
které nebylo možno ani pořádkovými
tresty přiměti ke splnění jejich povinností,
u zaniklých firem pak tím, že zde není
ani osob, resp. nejsou soudu známy, aby mohly tuto povinnost
splniti.
Proto osnova zákona řeší tyto případy
tak, že soud provede zápisy z moci úřední
při zachování veškeré opatrnosti
vůči majitelům firmy a také vůči
věřitelům.
Osnova zákona byla přijata výborem průmyslovým
i živn.-obchodním beze změny; jen pokud jde
o ustanovení oddílu II, t. j. provádění
rejstříkového práva, dal živn.-obchodní
výbor výboru právnímu na úvahu,
zda u majetku firem pod národní správou,
t. j. u majetku konfiskovaného podle dekretu presidenta
republiky z 25. října 1945, č. 108 Sb. o
konfiskaci nepřátelského majetku a Fondu
národní obnovy, neměl by býti v každém
případě vyžádán souhlas
nebo alespoň býti slyšen Osidlovací
úřad a Fond národní obnovy.
Právní výbor vzal v úvahu tento podnět
výboru živn.-obchodního a po rozpravě
dospěl k přesvědčení, že
u majetku konfiskovaného podle dekretu č. 108/45
Sb. je stejně jedinou osobou, povinnou k opovědi,
jen Osidlovací úřad a Fond národní
obnovy. V zájmu lehčího výkladu zákona
a vyloučení vadné aplikace v praxi pojal
právní výbor tento výklad do nového
§ 8 této osnovy a v důsledku toho pak bylo
nutno další paragrafy přečíslovat.
Jinak neprovedl právní výbor v předložené
osnově žádných změn a doporučuje
ji ústavodárnému Národnímu
shromáždění k přijetí.
Podpredseda dr. Ševčík: Ku slovu nieje
nikto prihlásený, rozprava odpadá. Sú
nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?
Zpravodaj posl. Jirásek: Nejsou.
Zpravodaj posl. Fusek: Nikoli.
Zpravodaj posl. dr. Bunža: Do nové stylisace
§ 8 se vloudily některé pravopisné chyby.
Tak v řádku 4 za letopočtem 1945 má
být čárka a ve slově "Osidlovací"
má být místo velkého písmene
písmeno malé.
V § 10 v posledním řádku místo
"§ 8" má býti "§ 9".
Jinak není změn.
Podpredseda dr. Ševčík: Pristúpime
k hlasovaniu.
Osnova má 4 oddiely, 14 paragrafov, nadpisy oddielov, nadpis
zákona a úvodnú formulu.
Pretože niet pozmeňovacích návrhov,
dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy
výborovej. (Námietok nebolo.)
Námietok niet.
Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona,
to je s jej 4 oddielmi, 14 paragrafmi, nadpismi oddielov, nadpisom
zákona a úvodnou formulou podľa zprávy
výborovej s opravami práve uvedenými, nech
zdvihne ruku! (Deje sa.)
To je väčšina. Tým ústavodarné
Národné shromaždenie prijalo túto
osnovu zákona podľa zprávy výborovej.
Tým je vybavený 4. odsek poriadku. Pristúpime
k prejednávaniu piateho odseku poriadku, ktorým
je:
5. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
okr. súdu v Prahe za súhlas k trest. stíhaniu
posl. Krosnářa. (Priestupok proti bezpečnosti
cti podľa §§ 1-3 zák. čís.
108/1933 Sb.) - (tlač 979).
Zpravodajcom je za posl. Horvátha pán posl. Brieška.
Dávam mu slovo.
Zpravodajca posl. Brieška: Slávna snemovňa!
Okresný súd trestný v Prahe požiadal
podaním zo dňa 22. mája 1947, č. Nt
VIII 4/47, o súhlas k trestnému stíhaniu
posl. Krosnářa pre priestupok proti bezpečnosti
cti podľa §§ 1-3 zák. č. 108/1933
Sb.
Imunitný výbor prejednal túto záležitosť
a v smysle poslednej vety ods. 1, § 33 rokovacieho poriadku
parlamentu navrhuje ústavodarnému Národnému
shromaždeniu, aby posl. Krosnář k trestnému
stíhaniu vydaný nebol, lebo táto záležitosť
neprevyšuje záujmy nerušeného vykonávania
mandátu posl. Krosnářa.
Podpredseda dr. Ševčík: Ku slovu nieje
nikto prihlásený, rozprava odpadá.
Pristúpime k hlasovaniu.
Pán zpravodajca navrhuje menom výboru imunitného,
aby ústavodarné Národné shromaždenie
nedalo súhlas k trestnému stíhaniu posl.
Krosnářa.
Kto s týmto návrhom pána zpravodajcu súhlasí,
nech zdvihne ruku. (Deje sa.)
To je väčšina. Tým ústavodarné
Národné shromaždenie usnieslo sa nedať
súhlas k trestnému stíhaniu posl.
Krosnářa.
Tým je vybavený 5. odsek poriadku.
Sdeľujem, že sa predsedníctvo usnieslo, aby sa
budúca schôdza konala zajtra v stredu dňa
4. februára 1948 o 9. hodine.
1. Ústne odpovede členov vlády na dotazy
podľa § 65 rokovacieho poriadku.
2. Zpráva výborov živn.-obchodného,
zahraničného, dopravného a priemyslového
o vládnom návrhu (tlač 966), ktorým
sa predkladá ústavodarnému Národnému
shromaždeniu republiky Československej k prejavu súhlasu
Smluva o obchode a plavbe medzi republikou Československou
a Sväzom sovietskych socialistických republík,
podpísaná v Moskve dňa 11. decembra 1947
(tlač 997).
Končím schôdzu.