Úterý 3. února 1948

(Začátek schůze ve 14 hod. 29 min.)

Přítomni:

Předseda Jos. David.

Místopředsedové Hodinová-Spurná, Petr, dr. Ševčík, Komzala.

Zapisovatelé dr. Ducháček, dr. Falťan.

201 poslanec podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: gen. tajemník NS dr. Madar; jeho zástupci dr. Záděra, dr. Ramajzl.

Pořad

92. schůze ústavodárného Národního shromáždění republiky

Československé, svolané na úterý dne 3. února 1948 na 14. hod.

1. Zpráva výboru právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 900) o výkonu trestů postihujících majetek, uložených trestními soudy (tisk 976).

2. Společná zpráva výborů právního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 892), kterým se mění a doplňují některé předpisy o poplatcích soudních a za ověření podpisů (tisk 978).

3. Zpráva výborů soc.-politického a právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 901) o právním postavení snoubenek a nemanželských dětí, pozůstalých po účastnících národního boje za osvobození (tisk 982).

4. Zpráva výborů průmyslového, živn.-obchodního a právního o vládním návrhu zákona (tisk 857) o některých opatřeních v oboru rejstříkového práva (tisk 984).

5. Zpráva výboru imunitného o žiadosti okresného súdu trestného v Prahe za súhlas k trest. stíhaniu posl. J. Krosnářa (tisk 979).


Předseda (zvoní): Zahajuji 92. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Paní poslankyně, páni poslanci! (Poslanci povstávají.)

Málokdy se svět a lidstvo shodne v jednotném pocitu tak, jako se stalo minulého týdne, kdy jím otřásla zpráva o násilné smrti Mahatmy Gandhiho. Přicházel jako vyslanec mystické Indie, jako mluvčí stamilionového národa, jako nečasový zjev světce v moderní civilisaci. Jako každá velká a určující osobnost vtiskl i Gandhi svou pečeť době a stal se ukazatelem cest svému národu: myslíme na Tolstého s jeho významem pro předválečné Rusko, myslíme na Masaryka v naší novodobé společnosti, když si uvědomujeme mocnou mravní sílu Gandhiho, která se účastnila velkého přerodu dnešní Indie. Gandhi byl hlasatelem lásky, soucitu, laskavosti a bezmezného bratrství, učil nejen svůj národ, ale celý svět číst v bibli lidskosti. Romain Rolland ho nazval hrdinou činu, třeba že se rozhodl odpírat zlému nikoliv násilím, ale bojovnou trpností. V tom naplňoval své evangelium lásky a sbratření podobně jako Masaryk: postavit se zlu v cestu všude, kde se objeví, a vymýtit je úporným odporem ducha, který proti lži staví velikost pravdy. V době válek nepřestal být apoštolem milosrdenství, vyznavačem lidského sbližování, zastáncem míru mezi národy. V křehkém, asketickém těle byl mohutný a činorodý duch, jenž se prokrvoval jako tepna Nesmrtelnosti. Svět by neměl být sjednocen jen smutkem nad jeho smrtí: měl by naslouchat svému svědomí, měl by naplnit Gandhiho odkaz a spojit se v jeho duchu poznáním, že lepší a dokonalejší svět může být vybudován jen na trvalém a upřímném míru mezi národy.

Také ústavodárné Národní shromáždění jménem československého lidu se připojuje k nejupřímnější soustrasti nad odchodem velkého syna indického národa. Jménem vaším jsem poslal tento telegram předsedovi indického Národního shromážděni v New Delhi dr. Rajendrovi Prassadovi:

"Strašlivá zpráva o tragické smrti vašeho duchovního vůdce a buditele indického národa ohromila celý svět. Zesnulý měl vzácné štěstí, že se dožil po celoživotním boji národní svobody a samostatnosti indického lidu. Jeho zápas, jenž byl významu světového, byl současně bojem za svobodu všech utiskovaných. Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé s opravdovou úctou se sklání před jménem, prací a památkou Mahatmy Gandhiho." (Poslanci usedají.)

Dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu dal jsem na dnešní schůzi posl. Fránkovi, Pavlánovi, dr. Jos. Novákovi, na tento týden posl. Pexovi.

Posl. Zimáková žádá za udělení zdravotní dovolené od 26. ledna do 29. února t. r. Lékařské vysvědčení předložila.

Posl. Polák žádá za udělení zdravotní dovolené na 14 dnů. Lékařské vysvědčení předloží dodatečně.

Posl. Čulen zaslal lékařské vysvědčení. Dovolená byla mu udělena v 91. schůzi ÚNS.

Navrhuji udělení těchto dovolených.

Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Navržené dovolené se schvalují.

Došlo toto oznámeni:

Klub poslanců KSČ oznámil přípisem ze dne 26. ledna 1948, že postupuje předsednictvu ústavodárného Národního shromáždění resignaci na poslanecký mandát posl. Jaroslava Jury Sosnara, který se vzdal mandátu. dnem 25. ledna 1948. (Č. Ú 7552).

Došlo oznámení:

Ministerstvo vnitra přípisem ze dne 31. ledna 1948, č. B-2303/1-29/1-48-II/4, povolává náhradníka dr. Otakara Vaška za resignovavšího posl. Sosnara. (Č. Ú 7628.).

Do dnešní schůze dostavil se pan posl. PhDr. Otakar Vašek.

Poněvadž před tím podle § 5 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přistoupíme ke slibu podle § 22 ústavní listiny a § 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibovací, pan posl. dr. Vašek ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám o přečtení slibovací formule a pana posl. dr. Vaška žádám, aby přistoupil ke mně vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Gen. tajemník NS dr. Madar (čte):

Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

Posl. dr. Vašek (podávaje předsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)

Předseda: Přistoupíme k projednávání prvního odstavce pořadu, jímž je

1. Zpráva výboru právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 900) o výkonu trestů postihujících majetek, uložených trestními soudy (tisk 976).

Zpravodajem je p. posl. dr. Řehulka. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Řehulka: Pane předsedo, paní a pánové, slavné ústavodárné Národní shromáždění!

Zákon o výkonu trestů postihujících majetek, uložených trestními soudy, na němž se má dnes usnésti ústavodárné Národní shromáždění, bude jistě s povděkem uvítán všemi praktickými právníky, zejména trestními soudy a státními zástupci, poněvadž tento zákon především unifikuje dosud dosti se různící předpisy, platné v zemích českých a platné na Slovensku, v druhé řadě pak jasně a jednotně upravuje vymáhání peněžitých trestů, pak výkon rozhodnutí, jimiž byly věci prohlášeny za zabrané a propadlé, zejména však upravuje výkon rozsudků, jimiž byla vyslovena konfiskace jmění, jehož provedení se stalo naléhavým zejména po vydání velkého retribučního dekretu, který však opomněl touto otázkou se blíže zabývat.

Chystaná unifikace trestního práva - trestního zákona a trestního řádu - nedospěla ještě do konečného přípravného stadia, aby mohla býti ve vládním návrhu předložena s návrhem zákona o trestním vykonávacím řádu, tvořícím součást celého souboru, zákonodárnému sboru k projednání, takže velmi naléhavou otázku výkonu trestů, postihujících majetek, bylo potřeba vyřešit právě projednávaným vládním návrhem, aby zastaralé, nejasné a rozptýlené právní normy byly nahraženy normou novou, vyhovující plně dnešním potřebám.

Zdůrazňuji, že zákon se týká výlučně trestů postihujících majetek, jež byly uloženy trestními soudy, jímž tento zákon také přiznává výlučné právo rozhodovati o jejích výkonu, a nevztahuje se tudíž tento zákon na tresty, ukládané úřady nebo orgány správními trestním řízením administrativním.

Podle tohoto zákona má výtěžek majetkových trestů připadnouti výlučně státu, kterýžto účel sledovalo už protektorátní vládní nařízení č. 222/43 Sb., jehož předpisy jsou ovšem použivatelné, ale jež přesto otázku výkonu peněžitých trestů jasně neřeší, a které jako normu z doby nesvobody je zajisté vhodno zrušit.

Zákon upravuje všeobecně a jednotně i otázku dobývání peněžitého trestu na osobách, jež za něj ručí, což dosud bylo řešeno různými právními normami, ale jen pro svůj vlastní obor.

Nejdůležitější součástí zákona je úprava předpisů o výkonu trestu konfiskace, který byl dosud upraven toliko v § 18 zákona č. 568/19 Sb. o trestání válečné lichvy. Tento zákon byl zrušen zákonem o stíhání černého obchodu č. 15/47 Sb. s výhradou zmíněného § 18, a posléze uvedený zákon poukázal výslovně na to, že výkon konfiskace bude upraven zákonem zvláštním. Dnes projednávaný vládní návrh je tedy splněním onoho příslibu.

V § 13 zajišťuje zákon soudu už předem možnost zabavení a výkon konfiskace jmění tak, aby v mezidobí do pravoplatnosti rozsudku nebylo snad jmění, jen už důvodně hrozí konfiskace, zašantročeno.

Zákon se staví za zásadu, že trest následovat účel polepšení vinníka, a proto proti zastaralému principu odstrašovacímu má na mysli cíle sociální, aby totiž výkonem trestu nebyl vinník, resp. jeho nevinná rodina nebo osoby, o něj je povinen pečovati, existenčně zničen, nýbrž aby pocítiv majetkovou újmu se v budoucnu polepšil a vedl řádný život.

Právní výbor, projednávaje vládní návrh zákona, doplnil v zájmu jeho jasnosti jeho ustanovení, jinak velmi pečlivě ministerstvem spravedlnosti normovaná, zejména pokud se tkne ustanovení o částečné konfiskaci jmění odsouzeného, kterýžto oddíl zákona má provésti vláda nařízením.

Konečně ve snaze, aby černý obchod byl účinně potírán, doplnil právní výbor vládní návrh zákona ustanovením, že při výkonu peněžitého trestu, uloženého podle zákona č. 15/47 Sb. o stíhání černého obchodu, nemá býti odsouzenému přiznána výhoda splátek.

Jako zpravodaj právního výboru navrhuji, aby vládní návrh zákona o výkonu trestů postihujících majetek, uložených trestními soudy, byl přijat ve znění, jak se na něm právní výbor po jeho doplňcích a změnách usnesl. (Souhlas.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr. Řehulka: Nejsou.

Předseda: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 5 oddílů, 21 paragrafů, nadpisy oddílů, nadpisy paragrafů, nadpis zákona a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové.

Jsou snad proti tomuto způsobu hlasování námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 5 oddíly, 21 paragrafy, nadpisy oddílů, nadpisy paragrafů, nadpisem zákona a úvodní formulí, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání druhého odstavce pořadu, jímž je

2. Společná zpráva výborů právního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 892), kterým se mění a doplňují některé předpisy o poplatcích soudních a za ověření podpisů (tisk 978).

Zpravodajem za výbor rozpočtový je p. posl. Vičánek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Vičánek: Slavná sněmovno!

Vláda předložila tiskem 892 vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují některé předpisy o poplatcích soudních a za ověření podpisů. Tento vládní návrh je vlastně novelisací dosud platných zákonných ustanovení o vyměřování poplatků soudních a poplatků za ověřování.

Výbor rozpočtový projednal tuto osnovu ve své schůzi a přijal ji ve znění shodném s usnesením právního výboru.

Důvody, které vyvolaly nutnost novelisace předpisů o poplatcích soudních a za ověření podpisů, jsou vcelku tyto: Poplatkové sazby vyvíjely se na území celé republiky jednotně na podkladě dřívějšího zákonodárství jednak rakouského, na Slovensku pak uherského, a byly úměrné tehdejším hospodářským a měnovým poměrům. Za doby nesvobody byly poplatky na Slovensku o 50 % zvýšeny, v zemích českých však zůstaly v platnosti dřívější poplatky, svou výší dnešním poměrům cenovým neodpovídající. Naprosto jednotnou úpravu soudních poplatků, jíž by tato disparita byla vyrovnána, nelze provésti dříve, než budou unifikovány zákony o soudních řízeních, k nimž se poplatková ustanovení těsně přimykají. Je tedy nezbytně nutno touto novelou uvésti aspoň poněkud v soulad výši poplatků v zemích českých se sazebníkem platným na Slovensku.

Navrhovaná úprava poplatků přijímá v zásadě 2 1/2 násobek sazeb platných v r. 1938. Při tom se některé sazby z důvodů sociálních vůbec nezvyšují, jiné se zvyšují hodně. Sazby poplatků, určených procenty v zemi České a Moravskoslezské, zásadně touto novelou dotčeny nejsou a nezvyšují se.

Právní i rozpočtový výbor učinily ve vládním návrhu určité změny. Tak na př. odstavec 1 v § 3 se vůbec škrtá. Odůvodnění toho je takovéto: V návrhu byla stanovena sazba 60 haléřů, která platí především pro jednoduchá podání v civilním řízení sporném a v exekučním řízení při hodnotě předmětu sporu do 100 Kčs. Různá kvalifikovaná podání, na př. žaloby, odvolací a dovolací spisy a pod., podléhají vyšším poplatkům, které jsou násobkem základního poplatku. Sazby poplatků z těchto podání jsou aspoň natolik unifikovány, že výše poplatků je v celé republice stejná; v zemích českých je však výše poplatků z kvalifikovaných podání stanovena násobkem základní sazby, na př. dvojnásobek, pětinásobek, dvacetinásobek, tudíž 60 h x 2, x 5, x 20, kdežto na Slovensku pevnou číslicí, samostatnou sazbou, která jest ovšem také násobkem základní sazby. Kdyby sazba 60 haléřů byla zvýšena na 2 Kčs, zvýšily by se v zemích českých sazby poplatků z těchto kvalifikovaných podání na 4 Kčs, 10 Kčs, 40 Kčs, kdežto na Slovensku pouze na 3 Kčs, 7 Kčs, 7,50 Kčs a 30 Kčs. Nastalo by tedy nežádoucí rozdělení sazeb. Sazba 60 haléřů byla by zvýšena o 233 % místo o 150%, což by ovšem unifikací poplatků rušilo ještě více.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP