Místopředseda Hladký: Dávám slovo k odpovědi na tento dotaz panu ministrovi školství a osvěty.

Ministr školství a osvěty dr Stránský: Slavná sněmovno!

Na dotaz pana posl. Cíglera sděluji toto:

1. Z částky 120 milionů Kčs určené jako výkonnostní přídavek pro úředníky v úřadech jednotlivých resortů připadla na resort ministerstva školství a osvěty částka 7,500.000 Kčs.

2. Z této částky 7,500.000 Kčs vyplaceno úředníkům ministerstva školství a osvěty Kčs 6,054.770.

3. Učitelům a profesorům základních odborných a státních průmyslových škol nebyl výkonnostní přídavek vyplácen, stejně jako nebyl vyplácen učitelům a profesorům ostatních druhů škol, a to prostě proto, že ani v usnesení vlády ze dne 24. srpna 1945, kterým byla zavedena výplata výkonnostních přídavků, ani v dalších předpisech této věci se týkajících není na učitele a profesory pamatováno. Pokud jejich zvýšený výkon je vyjádřen délkou doby vyučovací, je honorován zvláštní odměnou za hodiny převyšující nejvyšší výměru učební povinnosti. V ministerstvu školství a osvěty se však právě nyní zkoumá otázka odměn učitelům a profesorům za zvýšený výkon a připravuje se příslušné opatření, aby se touto otázkou mohla co nejdříve zabývat vláda.

Místopředseda Hladký: Děkuji panu ministrovi.

Žádám paní posl. Synkovou, aby přečetla svůj dotaz na ministra školství a osvěty ve věci reformy lékárnického studia.

Posl. Synková: Pane ministře!

V září 1947 měl býti vládě předložen již vypracovaný návrh zákona o reformě lékárnického studia. V poslední chvíli vzalo ministerstvo školství a osvěty návrh s programu.

Táži se proto pana ministra, z jakého důvodu zadrželo ministerstvo školství tento návrh od projednávání, čímž byla reforma lékárnického studia oddálena na neurčito, a kdy hodlá pan ministr návrh zákona vládě znovu předložiti.

Místopředseda Hladký: Dávám slovo k odpovědi na tento dotaz panu ministrovi školství a osvěty.

Ministr školství a osvěty dr Stránsky: Slavná sněmovno!

Osnova zákona o lékárnickém studiu byla po skončení meziministerského a připomínkového řízení předložena úřadu předsednictva vlády dne 25. července 1947 se žádostí, aby byla dána na pořad v některé z prvních schůzí vlády po letních prázdninách. Jelikož nebylo možno v připomínkovém řízení dosáhnout dohody, byly v předkládací zprávě uvedeny připomínky, jež se nepodařilo odstranit a o nichž měla rozhodnout vláda. Na pořad prvních poprázdninových schůzí vlády byly však dávány osnovy pouze meziministersky úplně dohodnuté.

Ministerstvo školství a osvěty, zaujímajíc stanovisko k některým dodatečně došlým připomínkám, požádalo proto 3. září 1947 s poukazem na blížící se zápis do zimního běhu 1947/48 úřad předsednictva vlády znovu, aby osnova byla dána na program nejbližší schůze vlády. Osnova byla potom dána na pořad schůze, konané dne 9. záři 1947. Její projednání však bylo pro jiné naléhavější práce odloženo a ani ve schůzích vlády, jež se konaly 16., 17. a 23. září,. k projednání osnovy nedošlo, ač byla znova na programu. Mezitím začal už 23. září 1947 zápis na vysoké školy. Se zřením k tomu, že studijní rok na vysokých školách byl již zahájen a že některá sporná ustanovení osnovy nedávají naděje, že by osnova byla vládou schválena, prohlásil jsem ve schůzi vlády 30. září 1947, že netrvám na přednostním projednání osnovy, ježto jsem zjistil, že nelze počítat s tím, že by nová úprava lékárnického studia nabyla účinnosti ještě ve studijním roce 1947/48. Považoval jsem proto za záhodno, aby se studium pharmacie řídilo v zahájeném studijním roce zatím ještě dosud platným studijním a zkušebním řádem a aby nová úprava byla během studijního roku ve vládě a ÚNS důkladně projednána.

Když bylo v důsledku tohoto prohlášení projednání osnovy ve vládě odloženo, jednal můj úřad znova s ministerstvem zdravotnictví a některými jinými resorty o nedohodnutých připomínkách k osnově. Šlo hlavně o spornou otázku, které fakultě, zda přírodovědecké či lékařské, má být lékárnické studium organisačně, t. j. zápisem a registraci posluchačů přičleněno. Osnova konstruuje toto studium jako studium mezifakultní, využívající vybudovaných již ústavů a zařízení jak přírodovědeckých, tak i lékařských fakult. Výsledek tohoto jednání předložil můj úřad 7. listopadu 1947 úřadu předsednictva vlády se žádostí, aby byla osnova znova dána na pořad vlády dne 7. listopadu 1947.

V posledním stadiu projednávání projevilo ministerstvo financí požadavek, aby existující tři lékárnická studia byla redukována na dvě, takže by se příště lékárnické studium konalo toliko na dvou universitách.

Shrnuji: 1. Jelikož osnova nemohla býti ve vládě pro naléhavější vládní práce projednávána před začátkem studijního roku 1947/48, netrval jsem na jejím přednostním projednávání, abych umožnil její důkladné uvážení jak ve vládě, tak i v ÚNS.

2. Osnova byla již znova předložena vládě a doufám, že bude brzo projednána. (Předsednictví převzala místopředsedkyně Hodinová-Spurná.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Žádám pana posl. Cíglera, aby přednesl dotaz na ministryni průmyslu ve věci zvláštního příplatku učitelům základních odborných škol a učitelům a profesorům státních odborných škol.

Posl. Cígler: Slavná sněmovno! Paní ministryně!

V rozpočtu ministerstva průmyslu na r.1948 je zařazena mimo jiné částka 10 milionů Kčs, určená jako zvláštní příplatek pro učitele základních odborných škol a učitele a profesory státních průmyslových škol na Slovensku. Poukázal jsem již v rozpočtové rozpravě na to, že opět vytváříme rozdílný stav v honorování zaměstnanců na Slovensku a v historických zemích. Zařazení této částky bylo slovenskými činiteli odůvodněno tím, že by se nemohla uskutečniti průmyslová výstavba Slovenska, kdyby nebyl vytvořen základní předpoklad pro ni, t. j. kdyby mladí lidé postrádali odborné výchovy pro nedostatek učitelů a profesorů.

Týž stav máme však i v Čechách a na Moravě. I zde máme velký nedostatek učitelů základních odborných škol a učitelů a profesorů státních průmyslových škol a je nebezpečí, že situace bude ještě zhoršena, neboť jejich platy jsou skutečně nižší až o 36 % proti platům zaměstnanců v průmyslu.

Táži se paní ministryně průmyslu,

1. zda je jí tento stav, který by ohrozil i naši průmyslovou výstavbu, znám, a

2. zda hodlá zařídit, aby v příštím roce byl zařazen do rozpočtu úměrný příspěvek také pro profesory a učitele v Čechách a na Moravě?

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Dávám slovo k odpovědi na tento dotaz paní ministryni průmyslu inž. Jankovcové.

Ministryně inž. Jankovcová: Paní předsedkyně, paní a pánové!

Na dotaz pana posl. Cíglera ve věci zvláštních příplatků učitelům základních odbor. škol a učitelům a profesorům státních průmyslových škol si dovoluji odpovědět takto:

Zařazení částky 10 mil. Kčs, resp. po snížení podle § 26 fin. zák. 9 mil. Kčs, do výdajů Slovenska v rozpočtu ministerstva průmyslu na r. 1948 na technické školení průmyslového dorostu nutno považovat za opatření přechodné, odůvodněné mimořádnými potřebami Slovenska a nesnázemi při získávání potřebného počtu vyučujících sil na odborných a průmyslových školách v souvislosti se zjednáváním předpokladů pro řádný chod plánované industrialisace Slovenska. Tyto nesnáze tkví hlavně v disparitě mezi platy zaměstnanců veřejných a zaměstnanců průmyslu, při které z pochopitelných důvodů je dávána přednost praktickému zaměstnání a je opomíjeno učitelské povolání na odborných školách.

Je mi známo, že obdobný stav je i v českých zemích, ovšem nikoliv v tak nepříznivé míře jako na Slovensku, kde průmysl budujeme namnoze ze základů, kam také v mezích stanovených dvouletým hospodářským plánem přemisťujeme strojní zařízení ze zemí českých. Je nesporné, že odborné školení průmyslového dorostu vyžaduje v celém státě mimořádné péče, a proto, pokud přímo souvisí s oborem působnosti mého resortu, věnuji mu veškerou svou pozornost. Uznávám také, že otázka honorování učitelů na míněných školách musí být definitivně vyřešena s hlediska celostátního.

Po všestranném uvážení jsem dospěla k názoru, že trvale účinným a přitom pro státní správu vhodným a spravedlivým řešením může být jen nová úprava platů státních a jiných veřejných zaměstnanců, která by v rámci celkové platové a mzdové politiky spravedlivě hodnotila jejich práci, zvláště se zřetelem na jejich odbornou kvalifikaci. Musíme se všichni snažit, aby k této definitivní úpravě platů došlo co možná nejdříve. Pokud by snad k této úpravě nemohlo dojít v dohledné době, zařídím, aby záležitost dotazu byla všemi příslušnými činiteli uvážena za účelem vhodného rozpočtového opatření pro příští rok, a to v duchu jednotného hlediska celostátního.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Děkuji paní ministryni.

Žádám pana posl. Cíglera, aby přednesl svůj dotaz na paní ministryni průmyslu ve věci prodejen znárodněného průmyslu.

Posl. Cígler: V naší veřejnosti je neustále kritisována naše nadměrná distribuční síť, která zejména v době nedostatku zboží je neudržitelná. Pan ministr vnitřního obchodu podle svého projevu připravuje reorganisaci distribuce. V této souvislosti by bylo záhodno zabývati se nejen těmi složkami distribučními, které jsou v rukou soukromých, nýbrž je také nutné provésti účelnou reorganisaci distribuční sítě našich znárodněných podniků. Různé ústřední prodejny našich znárodněných podniků jsou vlastně již úřady a nikoliv prodejnami.

Upozorňuji na př. na prodejnu automobilů, kde zaměstnanci nemají co prodávat a pokud dávají zákazníkům prospekty nebo informace, činí tak velmi neochotně. Udržování různých těchto ústředních prodejen mělo by být tudíž přezkoumáno a jejich počet přiměřeně snížen. V Plzni na příklad na Náměstí republiky jsou v těsné blízkosti tři prodejny bývalých firem Rolný, Nehera a Sbor. Všechny tři se zabývají prodejem konfekce.

Táži se paní ministryně průmyslu:

1. zda je jí tento stav znám a zejména

2. zda je jí známo, že by dvě prodejny stačily rozprodati to málo zboží, které je jim dáváno v přídělovém hospodaření pro vnitřní konsum k disposici,

3. co hodlá učiniti, aby tento stav byl změněn tak, aby distribuce našich znárodněných podniků byla úměrná.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Dávám slovo k odpovědi na tento dotaz paní ministryni průmyslu inž. Jankovcové.

Ministryně průmyslu inž. Jankovcová: Paní předsedkyně, paní a pánové!

Na otázku pana posl. Cíglera ve věci prodejen znárodněného průmyslu odpovídám takto:

Ministerstvo průmyslu sleduje otázku distribuční sítě národních podniků a provede proto v nejbližší době ještě podrobnou kontrolu organisace nákupu a prodeje v jednotlivých sektorech znárodněného průmyslu, a to hlavně po stránce její hospodářské účelnosti. Podle výsledků těchto kontrol budou provedeny i případné nutné korektury dosavadní organisace.

Poněvadž se domnívám, že teprve tímto podrobným šetřením může býti zjištěno, zda některý obor našeho znárodněného průmyslu nebo jeho určitá oblast či místo je prodejnami překrveno, nebo zda dosavadní síť je v konkrétním případě dostačující, nemohu již dnes odpovědět na druhou otázku ve věci počtu prodejen oděvního průmyslu v Plzni na Náměstí republiky, ale mohu slíbit panu poslanci, že při konaných šetřeních bude zvlášť vzat zřetel na jeho dotaz a podle výsledků budou provedena příslušná opatření, o kterých mu bude podána písemná zpráva.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Děkuji paní ministryni. Žádám pana posl. Al. Jaroše, aby přečetl dotaz na ministra výživy ve věci trhových svazů.

Posl. Al. Jaroš: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Máme celkem osm trhových svazů podřízených ministerstvu výživy. Tyto svazy vznikly na počátku války v souvislosti se zavedením přídělového systému. Při tvoření svazů jsme však nepřevzali systém německý, ale vytvořili jsme trhové svazy podle potřeby našeho hospodářství. Vládní nařízení o trhových svazech připravovali v příslušných ministerstvech čeští lidé. V ministerstvu zemědělství byla to skupina úředníků, kteří později skončili na popravišti. V čelo každého trhového svazu byla postavena správní rada, složená ze zástupců jednotlivých složek. Vedle správních rad byly dozorčí rady a speciální poradní sbory.

Tento demokratický systém vedení zůstal nezměněn až do roku 1942. Pak bylo demokratické zřízení okleštěno a dosazeni pověřenci. Vedle těchto pověřenců udržela se však předsednictva správních rad. V revoluci uchopili se se souhlasem revoluční národní rady vedení svazů pověřenci a ti rozhodují v uvedených svazech dodnes.

Táží se proto pana ministra:

1. Zda jest ochoten provésti demokratisaci trhových svazů alespoň v takovém rozsahu, jak ji připouští příslušné vládní nařízení,

2. zda jest informován o pověřencích svazů, o jejich odborné způsobilosti a způsobu, jakým trhové svazy spravují,

3. jak dlouho chce ponechati tento nedemokratický systém pověřenců, který způsobuje neklid v naší veřejnosti bez přibrání zodpovědných zástupců zúčastněných složek?

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Dávám slovo k odpovědi panu ministrovi výživy Majerovi.

Ministr výživy Majer: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Na dotaz pana posl. Jaroše ve věci trhových svazů odpovídám:

O demokratisaci trhových svazů bylo již několikrát jednáno ve vládě a také v Národním shromáždění v zásobovacím výboru. V těchto diskusích se zpravidla přehlíží, že svazy nejsou ve skutečnosti organisací hospodářské samosprávy, nýbrž vlastně celým svým složením pomocnými úřady ministerstva výživy. Správní orgány svazů podle vládního nařízení, jehož se pan posl. Jaroš dovolává, nebyly voleny členstvem, nýbrž jmenovány, a všichni jejich členové byli kdykoliv odvolatelní. Dozorčích orgánů nebylo.

Pokud se týče otázky druhé, odpovídám, že mám všechny potřebné informace o pověřencích v jednotlivých svazech i o jejich odborné způsobilosti. Osobním stykem i prostřednictvím svého úřadu dozírám na jejich činnost. Všechna jejich rozhodnutí zásadního rázu musí být ministerstvem výživy schválena. Jestliže nebyly trhové svazy dosud zrušeny, stalo se tak jenom proto, že osnovy zákonů o výsadních společnostech, které navrhujeme pro organisaci distribuce, nebyly dosud projednány. Osnovy jsem včas předložil a jakmile budou schváleny, zruší se trhové svazy. Do té doby považuji za nutné nechat dosavadní způsob správy svazů, protože je otázka, zda by jakýkoliv nový systém, na př. kolegiální správa, mohl přinést podstatné změny.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Děkuji pana ministru. Žádám pana posl. St. Nováka, aby přečetl svůj dotaz na ministra zemědělství a min. výživy ve věci neobdělaných ploch v hospodářském roce 1947. Protože ministr zemědělství se nemůže osobně do dnešní schůze dostavit, zodpoví tento dotaz ministr výživy, a ministr zemědělství odpoví v zítřejší schůzi.

Posl. St. Novák: V hospodářském roce 1946/47 zůstaly ležet ladem rozsáhlé plochy zemědělské půdy, čímž jest ohroženo zásobování lidu a výživa lidu do příští sklizně. Vzhledem k nepřesnosti a rozporům v údajích o velikosti těchto ploch a snížení sklizně v r. 1947 táži se pana ministra zemědělství a pana ministra výživy:

1. Kolik hektarů zemědělské půdy zůstalo neobděláno a kolik hektarů přibližně bylo nedostatečně obděláno ve sklizňovém roce 1947, včetně půdy určené k zalesnění a dosud nezalesněné?

2. Jaký tím vznikl celkem úbytek na sklizni obilnin, okopanin a olejnin za předpokladu, že by tyto pozemky byly bývaly normálně obdělány a dodržen obvyklý osevní postup?

3. Jaké z toho vyplynuly následky pro vyživování obyvatelstva?

4. Jaké množství zemědělské půdy má v péči Národní pozemkový fond, kolik této půdy zůstalo ve sklizňovém roce 1947 neobděláno a jaká byla sklizeň obilnin, okopanin a olejnin na pozemcích, spravovaných Národním pozemkovým fondem, v průměru na jeden hektar a celkem?

5. Kdo je zodpověden za škody, které vznikly podle bodů 1-3 a jakým způsobem bude volán k odpovědnosti?