Místopředseda Hladký:
Dávám slovo k odpovědi na tento dotaz panu
ministrovi školství a osvěty.
Ministr školství a osvěty
dr Stránský: Slavná sněmovno!
Na dotaz pana posl. Cíglera
sděluji toto:
1. Z částky 120 milionů
Kčs určené jako výkonnostní
přídavek pro úředníky v úřadech
jednotlivých resortů připadla na resort ministerstva
školství a osvěty částka 7,500.000
Kčs.
2. Z této částky 7,500.000
Kčs vyplaceno úředníkům ministerstva
školství a osvěty Kčs 6,054.770.
3. Učitelům a profesorům
základních odborných a státních
průmyslových škol nebyl výkonnostní
přídavek vyplácen, stejně jako nebyl
vyplácen učitelům a profesorům ostatních
druhů škol, a to prostě proto, že ani
v usnesení vlády ze dne 24. srpna 1945, kterým
byla zavedena výplata výkonnostních přídavků,
ani v dalších předpisech této věci
se týkajících není na učitele
a profesory pamatováno. Pokud jejich zvýšený
výkon je vyjádřen délkou doby vyučovací,
je honorován zvláštní odměnou
za hodiny převyšující nejvyšší
výměru učební povinnosti. V ministerstvu
školství a osvěty se však právě
nyní zkoumá otázka odměn učitelům
a profesorům za zvýšený výkon
a připravuje se příslušné opatření,
aby se touto otázkou mohla co nejdříve zabývat
vláda.
Místopředseda Hladký:
Děkuji panu ministrovi.
Žádám paní posl.
Synkovou, aby přečetla svůj dotaz
na ministra školství a osvěty ve věci
reformy lékárnického studia.
Posl. Synková: Pane ministře!
V září 1947 měl
býti vládě předložen již
vypracovaný návrh zákona o reformě
lékárnického studia. V poslední chvíli
vzalo ministerstvo školství a osvěty návrh
s programu.
Táži se proto pana ministra,
z jakého důvodu zadrželo ministerstvo školství
tento návrh od projednávání, čímž
byla reforma lékárnického studia oddálena
na neurčito, a kdy hodlá pan ministr návrh
zákona vládě znovu předložiti.
Místopředseda Hladký:
Dávám slovo k odpovědi na tento dotaz panu
ministrovi školství a osvěty.
Ministr školství a osvěty
dr Stránsky: Slavná sněmovno!
Osnova zákona o lékárnickém
studiu byla po skončení meziministerského
a připomínkového řízení
předložena úřadu předsednictva
vlády dne 25. července 1947 se žádostí,
aby byla dána na pořad v některé z
prvních schůzí vlády po letních
prázdninách. Jelikož nebylo možno v připomínkovém
řízení dosáhnout dohody, byly v předkládací
zprávě uvedeny připomínky, jež
se nepodařilo odstranit a o nichž měla rozhodnout
vláda. Na pořad prvních poprázdninových
schůzí vlády byly však dávány
osnovy pouze meziministersky úplně dohodnuté.
Ministerstvo školství a osvěty,
zaujímajíc stanovisko k některým dodatečně
došlým připomínkám, požádalo
proto 3. září 1947 s poukazem na blížící
se zápis do zimního běhu 1947/48 úřad
předsednictva vlády znovu, aby osnova byla dána
na program nejbližší schůze vlády.
Osnova byla potom dána na pořad schůze, konané
dne 9. záři 1947. Její projednání
však bylo pro jiné naléhavější
práce odloženo a ani ve schůzích vlády,
jež se konaly 16., 17. a 23. září,.
k projednání osnovy nedošlo, ač byla
znova na programu. Mezitím začal už 23. září
1947 zápis na vysoké školy. Se zřením
k tomu, že studijní rok na vysokých školách
byl již zahájen a že některá sporná
ustanovení osnovy nedávají naděje,
že by osnova byla vládou schválena, prohlásil
jsem ve schůzi vlády 30. září
1947, že netrvám na přednostním projednání
osnovy, ježto jsem zjistil, že nelze počítat
s tím, že by nová úprava lékárnického
studia nabyla účinnosti ještě ve studijním
roce 1947/48. Považoval jsem proto za záhodno, aby
se studium pharmacie řídilo v zahájeném
studijním roce zatím ještě dosud platným
studijním a zkušebním řádem a
aby nová úprava byla během studijního
roku ve vládě a ÚNS důkladně
projednána.
Když bylo v důsledku tohoto
prohlášení projednání osnovy
ve vládě odloženo, jednal můj úřad
znova s ministerstvem zdravotnictví a některými
jinými resorty o nedohodnutých připomínkách
k osnově. Šlo hlavně o spornou otázku,
které fakultě, zda přírodovědecké
či lékařské, má být
lékárnické studium organisačně,
t. j. zápisem a registraci posluchačů přičleněno.
Osnova konstruuje toto studium jako studium mezifakultní,
využívající vybudovaných již
ústavů a zařízení jak přírodovědeckých,
tak i lékařských fakult. Výsledek
tohoto jednání předložil můj
úřad 7. listopadu 1947 úřadu předsednictva
vlády se žádostí, aby byla osnova znova
dána na pořad vlády dne 7. listopadu 1947.
V posledním stadiu projednávání
projevilo ministerstvo financí požadavek, aby existující
tři lékárnická studia byla redukována
na dvě, takže by se příště
lékárnické studium konalo toliko na dvou
universitách.
Shrnuji: 1. Jelikož osnova nemohla
býti ve vládě pro naléhavější
vládní práce projednávána před
začátkem studijního roku 1947/48, netrval
jsem na jejím přednostním projednávání,
abych umožnil její důkladné uvážení
jak ve vládě, tak i v ÚNS.
2. Osnova byla již znova předložena
vládě a doufám, že bude brzo projednána.
(Předsednictví převzala místopředsedkyně
Hodinová-Spurná.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Žádám pana posl. Cíglera,
aby přednesl dotaz na ministryni průmyslu ve věci
zvláštního příplatku učitelům
základních odborných škol a učitelům
a profesorům státních odborných škol.
Posl. Cígler: Slavná
sněmovno! Paní ministryně!
V rozpočtu ministerstva průmyslu
na r.1948 je zařazena mimo jiné částka
10 milionů Kčs, určená jako zvláštní
příplatek pro učitele základních
odborných škol a učitele a profesory státních
průmyslových škol na Slovensku. Poukázal
jsem již v rozpočtové rozpravě na to,
že opět vytváříme rozdílný
stav v honorování zaměstnanců na Slovensku
a v historických zemích. Zařazení
této částky bylo slovenskými činiteli
odůvodněno tím, že by se nemohla uskutečniti
průmyslová výstavba Slovenska, kdyby nebyl
vytvořen základní předpoklad pro ni,
t. j. kdyby mladí lidé postrádali odborné
výchovy pro nedostatek učitelů a profesorů.
Týž stav máme však
i v Čechách a na Moravě. I zde máme
velký nedostatek učitelů základních
odborných škol a učitelů a profesorů
státních průmyslových škol a
je nebezpečí, že situace bude ještě
zhoršena, neboť jejich platy jsou skutečně
nižší až o 36 % proti platům zaměstnanců
v průmyslu.
Táži se paní ministryně
průmyslu,
1. zda je jí tento stav, který
by ohrozil i naši průmyslovou výstavbu, znám,
a
2. zda hodlá zařídit,
aby v příštím roce byl zařazen
do rozpočtu úměrný příspěvek
také pro profesory a učitele v Čechách
a na Moravě?
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná
(zvoní): Dávám slovo k odpovědi
na tento dotaz paní ministryni průmyslu inž.
Jankovcové.
Ministryně inž. Jankovcová:
Paní předsedkyně, paní a pánové!
Na dotaz pana posl. Cíglera
ve věci zvláštních příplatků
učitelům základních odbor. škol
a učitelům a profesorům státních
průmyslových škol si dovoluji odpovědět
takto:
Zařazení částky
10 mil. Kčs, resp. po snížení podle
§ 26 fin. zák. 9 mil. Kčs, do výdajů
Slovenska v rozpočtu ministerstva průmyslu na r.
1948 na technické školení průmyslového
dorostu nutno považovat za opatření přechodné,
odůvodněné mimořádnými
potřebami Slovenska a nesnázemi při získávání
potřebného počtu vyučujících
sil na odborných a průmyslových školách
v souvislosti se zjednáváním předpokladů
pro řádný chod plánované industrialisace
Slovenska. Tyto nesnáze tkví hlavně v disparitě
mezi platy zaměstnanců veřejných a
zaměstnanců průmyslu, při které
z pochopitelných důvodů je dávána
přednost praktickému zaměstnání
a je opomíjeno učitelské povolání
na odborných školách.
Je mi známo, že obdobný
stav je i v českých zemích, ovšem nikoliv
v tak nepříznivé míře jako
na Slovensku, kde průmysl budujeme namnoze ze základů,
kam také v mezích stanovených dvouletým
hospodářským plánem přemisťujeme
strojní zařízení ze zemí českých.
Je nesporné, že odborné školení
průmyslového dorostu vyžaduje v celém
státě mimořádné péče,
a proto, pokud přímo souvisí s oborem působnosti
mého resortu, věnuji mu veškerou svou pozornost.
Uznávám také, že otázka honorování
učitelů na míněných školách
musí být definitivně vyřešena
s hlediska celostátního.
Po všestranném uvážení
jsem dospěla k názoru, že trvale účinným
a přitom pro státní správu vhodným
a spravedlivým řešením může
být jen nová úprava platů státních
a jiných veřejných zaměstnanců,
která by v rámci celkové platové a
mzdové politiky spravedlivě hodnotila jejich práci,
zvláště se zřetelem na jejich odbornou
kvalifikaci. Musíme se všichni snažit, aby k
této definitivní úpravě platů
došlo co možná nejdříve. Pokud
by snad k této úpravě nemohlo dojít
v dohledné době, zařídím, aby
záležitost dotazu byla všemi příslušnými
činiteli uvážena za účelem vhodného
rozpočtového opatření pro příští
rok, a to v duchu jednotného hlediska celostátního.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná
(zvoní): Děkuji paní ministryni.
Žádám pana posl. Cíglera,
aby přednesl svůj dotaz na paní ministryni
průmyslu ve věci prodejen znárodněného
průmyslu.
Posl. Cígler: V naší
veřejnosti je neustále kritisována naše
nadměrná distribuční síť,
která zejména v době nedostatku zboží
je neudržitelná. Pan ministr vnitřního
obchodu podle svého projevu připravuje reorganisaci
distribuce. V této souvislosti by bylo záhodno zabývati
se nejen těmi složkami distribučními,
které jsou v rukou soukromých, nýbrž
je také nutné provésti účelnou
reorganisaci distribuční sítě našich
znárodněných podniků. Různé
ústřední prodejny našich znárodněných
podniků jsou vlastně již úřady
a nikoliv prodejnami.
Upozorňuji na př. na prodejnu
automobilů, kde zaměstnanci nemají co prodávat
a pokud dávají zákazníkům prospekty
nebo informace, činí tak velmi neochotně.
Udržování různých těchto
ústředních prodejen mělo by být
tudíž přezkoumáno a jejich počet
přiměřeně snížen. V Plzni
na příklad na Náměstí republiky
jsou v těsné blízkosti tři prodejny
bývalých firem Rolný, Nehera a Sbor. Všechny
tři se zabývají prodejem konfekce.
Táži se paní ministryně
průmyslu:
1. zda je jí tento stav znám
a zejména
2. zda je jí známo, že
by dvě prodejny stačily rozprodati to málo
zboží, které je jim dáváno v
přídělovém hospodaření
pro vnitřní konsum k disposici,
3. co hodlá učiniti, aby tento
stav byl změněn tak, aby distribuce našich
znárodněných podniků byla úměrná.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná
(zvoní): Dávám slovo k odpovědi
na tento dotaz paní ministryni průmyslu inž.
Jankovcové.
Ministryně průmyslu inž.
Jankovcová: Paní předsedkyně,
paní a pánové!
Na otázku pana posl. Cíglera
ve věci prodejen znárodněného průmyslu
odpovídám takto:
Ministerstvo průmyslu sleduje otázku
distribuční sítě národních
podniků a provede proto v nejbližší době
ještě podrobnou kontrolu organisace nákupu
a prodeje v jednotlivých sektorech znárodněného
průmyslu, a to hlavně po stránce její
hospodářské účelnosti. Podle
výsledků těchto kontrol budou provedeny i
případné nutné korektury dosavadní
organisace.
Poněvadž se domnívám,
že teprve tímto podrobným šetřením
může býti zjištěno, zda některý
obor našeho znárodněného průmyslu
nebo jeho určitá oblast či místo je
prodejnami překrveno, nebo zda dosavadní síť
je v konkrétním případě dostačující,
nemohu již dnes odpovědět na druhou otázku
ve věci počtu prodejen oděvního průmyslu
v Plzni na Náměstí republiky, ale mohu slíbit
panu poslanci, že při konaných šetřeních
bude zvlášť vzat zřetel na jeho dotaz
a podle výsledků budou provedena příslušná
opatření, o kterých mu bude podána
písemná zpráva.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná
(zvoní): Děkuji paní ministryni. Žádám
pana posl. Al. Jaroše, aby přečetl dotaz
na ministra výživy ve věci trhových
svazů.
Posl. Al. Jaroš: Slavná
sněmovno, paní a pánové!
Máme celkem osm trhových svazů
podřízených ministerstvu výživy.
Tyto svazy vznikly na počátku války v souvislosti
se zavedením přídělového systému.
Při tvoření svazů jsme však nepřevzali
systém německý, ale vytvořili jsme
trhové svazy podle potřeby našeho hospodářství.
Vládní nařízení o trhových
svazech připravovali v příslušných
ministerstvech čeští lidé. V ministerstvu
zemědělství byla to skupina úředníků,
kteří později skončili na popravišti.
V čelo každého trhového svazu byla postavena
správní rada, složená ze zástupců
jednotlivých složek. Vedle správních
rad byly dozorčí rady a speciální
poradní sbory.
Tento demokratický systém
vedení zůstal nezměněn až do
roku 1942. Pak bylo demokratické zřízení
okleštěno a dosazeni pověřenci. Vedle
těchto pověřenců udržela se však
předsednictva správních rad. V revoluci uchopili
se se souhlasem revoluční národní
rady vedení svazů pověřenci a ti rozhodují
v uvedených svazech dodnes.
Táží se proto pana ministra:
1. Zda jest ochoten provésti demokratisaci
trhových svazů alespoň v takovém rozsahu,
jak ji připouští příslušné
vládní nařízení,
2. zda jest informován o pověřencích
svazů, o jejich odborné způsobilosti a způsobu,
jakým trhové svazy spravují,
3. jak dlouho chce ponechati tento nedemokratický
systém pověřenců, který způsobuje
neklid v naší veřejnosti bez přibrání
zodpovědných zástupců zúčastněných
složek?
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná
(zvoní): Dávám slovo k odpovědi
panu ministrovi výživy Majerovi.
Ministr výživy Majer:
Slavná sněmovno, paní a pánové!
Na dotaz pana posl. Jaroše ve
věci trhových svazů odpovídám:
O demokratisaci trhových svazů
bylo již několikrát jednáno ve vládě
a také v Národním shromáždění
v zásobovacím výboru. V těchto diskusích
se zpravidla přehlíží, že svazy
nejsou ve skutečnosti organisací hospodářské
samosprávy, nýbrž vlastně celým
svým složením pomocnými úřady
ministerstva výživy. Správní orgány
svazů podle vládního nařízení,
jehož se pan posl. Jaroš dovolává,
nebyly voleny členstvem, nýbrž jmenovány,
a všichni jejich členové byli kdykoliv odvolatelní.
Dozorčích orgánů nebylo.
Pokud se týče otázky
druhé, odpovídám, že mám všechny
potřebné informace o pověřencích
v jednotlivých svazech i o jejich odborné způsobilosti.
Osobním stykem i prostřednictvím svého
úřadu dozírám na jejich činnost.
Všechna jejich rozhodnutí zásadního
rázu musí být ministerstvem výživy
schválena. Jestliže nebyly trhové svazy dosud
zrušeny, stalo se tak jenom proto, že osnovy zákonů
o výsadních společnostech, které navrhujeme
pro organisaci distribuce, nebyly dosud projednány. Osnovy
jsem včas předložil a jakmile budou schváleny,
zruší se trhové svazy. Do té doby považuji
za nutné nechat dosavadní způsob správy
svazů, protože je otázka, zda by jakýkoliv
nový systém, na př. kolegiální
správa, mohl přinést podstatné změny.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná
(zvoní): Děkuji pana ministru. Žádám
pana posl. St. Nováka, aby přečetl
svůj dotaz na ministra zemědělství
a min. výživy ve věci neobdělaných
ploch v hospodářském roce 1947. Protože
ministr zemědělství se nemůže
osobně do dnešní schůze dostavit, zodpoví
tento dotaz ministr výživy, a ministr zemědělství
odpoví v zítřejší schůzi.
Posl. St. Novák: V hospodářském
roce 1946/47 zůstaly ležet ladem rozsáhlé
plochy zemědělské půdy, čímž
jest ohroženo zásobování lidu a výživa
lidu do příští sklizně. Vzhledem
k nepřesnosti a rozporům v údajích
o velikosti těchto ploch a snížení sklizně
v r. 1947 táži se pana ministra zemědělství
a pana ministra výživy:
1. Kolik hektarů zemědělské
půdy zůstalo neobděláno a kolik hektarů
přibližně bylo nedostatečně obděláno
ve sklizňovém roce 1947, včetně půdy
určené k zalesnění a dosud nezalesněné?
2. Jaký tím vznikl celkem
úbytek na sklizni obilnin, okopanin a olejnin za předpokladu,
že by tyto pozemky byly bývaly normálně
obdělány a dodržen obvyklý osevní
postup?
3. Jaké z toho vyplynuly následky
pro vyživování obyvatelstva?
4. Jaké množství zemědělské
půdy má v péči Národní
pozemkový fond, kolik této půdy zůstalo
ve sklizňovém roce 1947 neobděláno
a jaká byla sklizeň obilnin, okopanin a olejnin
na pozemcích, spravovaných Národním
pozemkovým fondem, v průměru na jeden hektar
a celkem?
5. Kdo je zodpověden za škody,
které vznikly podle bodů 1-3 a jakým způsobem
bude volán k odpovědnosti?