Předseda Jos. David.
Místopředsedové: Hodinová-Spurná,
Petr, dr Ševčík, Hladký.
Zapisovatelé: dr. Špánik, Štětka.
Členové vlády: ministři dr Čepička,
dr Dolanský, dr Drtina, inž. Jankovcová,
V. Kopecký, Majer, dr Nejedlý,
Nosek, dr Pietor, dr Ripka, dr Stránský,
arm. gen. Svoboda; státní tajemník
dr Clementis.
230 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře NS gen. tajemník NS dr Madar;
jeho zástupci dr Záděra,dr Ramajzl.
Předseda (zvoní:) Zahajuji 90. schůzi
ústavodárného Národního shromáždění.
Paní poslankyně, páni poslanci! (Poslanci
povstávají.)
Z našich řad odešel v minulých dnech po
dlouhé a zákeřné nemoci poslanec čs.
strany národně socialistické a předseda
jejího poslaneckého klubu, František Langr.
Náležel ke staré politické generaci,
která již za starého Rakouska svou činností
připravovala památný 28. říjen
1918 a pak v republice s láskou a nadšením
kladla základy k novému státu. Teprve příští
historikové ocení spravedlivě činnost
této generace, která svou antimilitaristickou propagandou
a šířením protirakouských ideí
rozvracela starou rakouskou armádu a mravně připravovala
národ na svobodný život ve vlastním
státě.
Zemřelý vyšel z mládeže čs.
strany národně socialistické a jako syn dělnické
rodiny, který poznal bídu a utrpení pracujícího
lidu, si uvědomil pravdu slov Masarykových, že
česká otázka je u nás především
otázkou sociální. Byl všude tam, kde
šlo o boj dělnické třídy za její
sociální požadavky, ale nikdy přitom
nezapomněl, že je příslušníkem
národa bojujícího za svá národní
a politická práva.
V Brně, kde se narodil, viděl nejlépe, jak
je nutno sociální zápas spojovat s bojem
národním. Proto již před první
světovou válkou stál v předních
řadách národních zápasů
o české školství a byl jedním
z organisátorů památných českých
demonstrací za Volkstagu roku 1905. Jako příslušník
čs. strany národně socialistické působil
nejdříve jako tajemník společenstevní
nemocenské pojišťovny, r. 1897 založil v
Brně organisaci mládeže a r. 1910 se stal odpovědným
redaktorem "Moravského lidu" a r. 1918, po světové
válce, redaktorem "Socialistické budoucnosti".
V témže roce povolala ho strana čs. národních
socialistů na místo zemského tajemníka
na Moravě. Byl členem poslanecké sněmovny
od 26. května 1920 až do jejího rozpuštění
v březnu 1939 a znovu pak od 28. října 1945
v Prozatímním Národním shromáždění
a pak členem ústavodárného Národního
shromáždění až do své smrti.
V letech 1929 až 1935 byl zapisovatelem posl. sněmovny,
v letech 1935 až 1939 místopředsedou. Tuto
funkci zastával rovněž v ústavodár.
Nár. shromáždění od 18. června
do 18. července 1946. Svou horlivou a neúnavnou
činnost věnoval střídavě různým
sněmovním výborům, a to: iniciativnímu,
zásobovacímu, zemědělskému,
ústavně-právnímu, Stálému
a v poslední době těž ústavnímu.
Ale hlavní těžiště jeho práce
bylo v sociálním výboru, jehož předsedou
byl v letech 1922 až 1925, a ve výboru soc.-politickém.
Po celou dobu poslanecké sněmovny byl referentem
soc.-politického výboru pro otázky ochrany
nájemníků, bytové péče
a stavebního ruchu. Spolupracoval na všech sociálních
zákonech, zejména na osnově zákona
o sociálním pojištění dělnickém.
Za okupace byl 1. září 1939 zatčen
gestapem a uvězněn nejprve na Špilberku v Brně,
odkud byl odvezen do koncentračního tábora
v Dachově a odtud pak do koncentračního tábora
v Buchenwaldě, který opustil r. 1940.
František Langr byl opravdovým socialistou,
cítícím s chudým pracujícím
člověkem, a byl vždy ochoten pomoci. Byl konciliantní
i k příslušníkům jiných
stran a vždy ochoten ke konstruktivní spolupráci.
Republice a demokracii byl z plna srdce oddán. Práci,
kterou vykonal, dělal poctivě a dobře. Zachováme
mu ve svých vzpomínkách světlou památku.
(Poslanci usedají.)
Do dnešní schůze dostavil se pan posl. dr Kornel
Haim.
Poněvadž před tím podle § 5 jedn.
řádu v kanceláři sněmovní
podepsal slibovací formuli, přistoupíme ke
slibu podle § 22 ústavní listiny a § 5
jedn. řádu tím způsobem, že přečtena
bude ústavou předepsaná formule slibovací,
pan poslanec dr Haim ke mně přistoupí
a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji".
Žádám o přečtení slibovací
formule a pana poslance dr Haima žádám,
aby přistoupil ke mně vykonat slib. (Poslanci
povstávají.)
Gen. tajemník NS dr Madar (čte): Sľubujem,
že budem verný republike Československej a
že budem zachovávať zákony a svoj mandát
zastávať podľa svojho najlepšieho vedomia
a svedomia."
Posl. dr Haim (podávaje předsedovi ruku):
Sľubujem. (Poslanci usedají.)
Předseda: Dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn.
řádu dal jsem na dnešní schůzi
posl. Viškovskému, Daxnerovi, dr Joskovi,
dodatečně pro schůze konané dne 17.
a 18. prosince 1947 posl. Fránkovi.
Posl. dr Jan Stránský žádá
o studijní dovolenou od 11. do 22. ledna t. r.
Navrhuji udělení této dovolené.
Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť zvedne
ruku! (Děje se.)
To je většina. Navržená dovolená
se uděluje.
Předsednictvo klubu poslanců čs. strany lidové
s poslancem dr Báťkem oznamují přípisem
ze dne 18. prosince 1947, že posl. dr Bátěk
vstoupil do klubu poslanců čs. strany lidové.
Došlo oznámení:
Ministerstvo vnitra přípisem ze dne 7. ledna 1948,
č. B-2303-1-23/12-47-II/4 povolává náhradníka
dr Kornela Haima za †
posl. Turkovou (Č. Ú 7356).
Ministerstvo vnitra přípisem ze dne 15. ledna 1948,
č. B-2303-1-13/ 1-48-II/4 povolává náhradníka
inž. Adolfa Bouchala za †
posl. Langra (Č. Ú 7407).
Přistoupíme k projednávání
pořadu dnešní schůze, na němž
jsou
Ústní odpovědi členů vlády
na dotazy podle § 65 j. ř.
(Hluk. - Předseda zvoní.)
Žádám pana posl. dr Linczényiho,
aby přečetl svůj dotaz na p. ministra zahraničních
věcí a p. ministra školství ve věci
slovenského školství na Oravě a Spiši.
Posl. dr Linczényi: Panie a páni!
Pýtam sa pp. ministrov zahraničných vecí
a školstva, čo vedia o tom,
1.že z 24 slovenských obcí poľskej časti
Oravy a Spiša boly otvorené doteraz iba dve ľudové
školy so slovenským vyučovacím jazykom,
2. čo hodlajú urobiť, aby každá
z týchto obcí mala slovenskú školu ľudovú
a na celom území aspoň 2 meštianky a
po jednej strednej a odbornej škole,
3. či vzhľadom na nedostatok učiteľských
síl, ktoré by ovládaly slovenský jazyk,
zamýšľajú v rámci kultúrnej
dohody a v záujme československo-poľského
priateľstva ponúknuť poľskej vláde
učiteľské sily slovenského pôvodu.
Předseda (zvoní): Protože ministr
zahraničních věcí se nemůže
do dnešní schůze dostavit, dávám
slovo p. státnímu tajemníku dr Clementisovi,
aby v jeho zastoupení zodpověděl tento dotaz.
Štátny tajomník dr Clementis: Panie
a páni!
Na dotaz posl. dr Linczényiho vo veci slovenského
školstva na Hornej Orave a Spiši chcel by som uviesť
toto:
K prvej otázke: Ministerstvo zahraničných
vecí hneď po podpísaní spojeneckej smluvy
s Poľskom a protokolu k nej pripojeného zahájilo
diplomatickou cestou potrebné kroky, aby slovenské
obyvateľstvo Hornej Oravy a Spiša v Poľsku bolo
v každom ohľade a na podklade v protokole zdôrazňovanej
reciprocity postavené na roveň poľskému
obyvateľstvu u nás, a to nielen v odbore školstva,
ale aj v živote spolkovom a hospodárskom.
Poľská vláda pri uskutočňovaní
svojej dobrej vôle zápasí s ťažkosťami
technickými, najmä s absolútnym nedostatkom
učiteľských síl, a preto zriadila kurzy
pre učiteľov v Krakove, na ktorých prednášajú
aj 2 slovenskí odborníci z Bratislavy. Okrem toho
poľské príslušné úrady jak
v tejto otázke, tak aj čo do zaopatrovania učebníc
vošly v priamy styk s Povereníctvom školstva
a osvety v Bratislave. Vďaka tejto spolupráci a dobrej
vôli práve dostávam zprávu, že
na Hornej Orave a Spiši je otváraných ďalších
8 škôl.
K druhej otázke chcel by som uviesť, že práve
pred niekoľkými dňami . . . (Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Štátny tajomník dr Clementis (pokračuje):
. . . minister zahraničných vecí Poľskej
republiky pán Modzelewski uistil nášho veľvyslanca
vo Varšave, že poľská vláda na Orave
a Spiši zriadi školy všade tam, kde sa ukáže
toho potreba, len čo prekoná technické ťažkosti.
K otázke tretej by som odpovedal takto: K spolupráci
poľských a čs. úradov na prekonanie
ťažkostí v dôsledku nedostatku učiteľských
síl už došlo, ako som bol spomenul, a dúfam
tiež a verím, že čím najskôr
vzíde z radov slovenského obyvateľstva v poľskej
časti Oravy a Spiša dostatok mladej inteligencie,
ktorá sa ujme učiteľských a iných
vedúcich miest na tomto území.
Předseda (zvoní): Dále dávám
slovo k odpovědi na tento dotaz panu ministru školství
a osvěty.
Ministr školství a osvěty dr Stránský:
Slavná sněmovno!
K doplnění odpovědi pana ministra zahraničních
věcí uvádím ještě toto:
K odstavci prvému: Ministerstvu školství a
osvěty a pověřenectvu školství
a osvěty je stav škol ve slovenských obcích
v Polsku znám, zejména z porad s polskými
činiteli, kteří na podzim minulého
roku vyjednávali v Bratislavě o školení
polských učitelů a o dodání
potřebného počtu slovenských učebnic
pro tyto školy. Poznamenávám, že počet
slovenských škol, uvedený v dotazu pana posl.
dr Linczényiho, se zatím již zvýšil
o 8 nových škol, které byly otevřeny
v posledních dnech.
K druhému odstavci: Ministerstvo školství a
osvěty a pověřenectvo školství
a osvěty plní s urychlením usnesení
porad s polskými činiteli, o nichž jsem se
právě zmínil. Už nyní se v Polsku
školí dostatečný počet učitelů
pro slovenské školy. V kursech pro ně pořádaných
přednášejí i naši odborníci.
Kromě toho byl už dodán potřebný
počet slovenských učebnic pro tyto školy.
K třetímu odstavci: Ani ministerstvo školství
a osvěty, ani pověřenectvo nenabídnou
Polsku učitelské síly slovenského
původu.
Předseda (zvoní): Žádám
pana posl dr Linczényiho, aby přečetl
svůj dotaz na ministra zahraničních věcí,
ministra vnitra a ministra financí ve věci pohraničního
styku československo-polského v pásmu Oravy
a Spiše.
Posl. dr Linczényi: V poslednej dobe na hraniciach
československo-poľských v pásme Oravy
a Spiša poľské orgány zaistily a uväznily
pri prechode hraníc niekoľko Slovákov. Keďže
takéto prípady sa množia, ba došlo aj
k streľbe, pričom dve osoby podľahly, pýtam
sa pána ministra zahraničných vecí,
vnútra a financií:
Či sú im známe tieto okolnosti a čo
hodlajú urobiť, aby vzhľadom na to, že hraničná
čiara pretína slovenský etnický celok
a hospodársky na seba odkázané územie,
malý pohraničný styk, upravený práve
s ohľadom na tieto pomery tzv. krakovským protokolom,
bol umožňovaný v duchu tohto protokolu?
Předseda (zvoní): Dávám
slovo k odpovědi na tento dotaz panu státnímu
tajemníkovi dr Clementisovi.
Štátny tajomník dr Clementis: Panie
a páni!
V dohode s ministrom vnútra a ministrom financií
chcel by som k dotazu pána posl. dr Linczényiho
uviesť toto:
V poslednom čase nedochádza ku zvláštnym
incidentom na území Hornej Oravy a Spiša, resp.
na tomto pohraničnom území. Zainteresovaným
rezortom nie je známy prípad, že by v poslednom
čase bolo došlo dokonca v dôsledku streľby
pohraničných orgánov poľských
ku strate životov. Jediné zastrelenie pastiera Štefana
Rusniaka v Zavidove, okres Trstená, koncom septembra sa
stalo ako zločin bandy, ktorá vpadla na naše
územie. Je pravda, že v dôsledku neupravenej
otázky používania tzv. krakovského protokolu
dochádza k ťažkostiam pri prechádzaní
hraníc. Zainteresované rezorty a najmä Ministerstvo
zahraničných vecí sa zaoberá veľmi
konkrétne s možnosťami znovuuplatnenia a používania
krakovského protokolu a nie je vylúčené,
že v najbližšom čase dôjde ku schôdzke
kompetentných pohraničných orgánov
slovenských i poľských, aby túto otázku
interpretácie a používania protokolu, ako aj
zaistenia hladkého pohraničného styku vzájomnou
dohodou na mieste samom upravil.
Předseda (zvoní): Žádám
pana posl. Sedláka, aby přečetl svůj
dotaz na ministra zahraničního obchodu ve věci
doplnění svého dotazu ze dne 24. listopadu
1947 o unikání hodnot do zahraničí
a o činnosti povolovací sekce ministerstva zahraničního
obchodu.
Posl. Sedlák: Slavná sněmovno, pane
ministře!
Odpověď pana ministra zahraničního obchodu
nevyčerpává všechny náměty
dotazu ze dne 24. listopadu 1947.
Táži se proto pana ministra zahraničního
obchodu konkrétně:
1. Kolik amerických automobilů bylo do republiky
od skončené okupace dovezeno jako darů?
2. Jakou činností se převážně
zabývají obdarovaní, t. zn. jaké je
jejich sociální rozvrstvení?
3. Je pan ministr toho názoru, že dary automobilů
z ciziny a cenné hodnoty jdou z prostředků
příbuzných v cizině, či že
"darujícími příbuzným"
jsou zahraniční banky?
4. Byly zjištěny takové případy
a došlo k potrestání vinníků,
kteří nezdanitelně vyvezli prostředky
do ciziny?
5. Jaká opatření k nápravě
hodlá pan ministr v tomto směru učiniti?
Předseda (zvoní): Dávám
slovo k odpovědi na tento dotaz panu ministru zahraničního
obchodu.
Ministr zahraničního obchodu dr Ripka:
K dotazu pana posl. Sedláka dovoluji si doplniti
svoji odpověď ze dne 10. prosince m. r. takto:
1. Od skončení okupace byla dovezena do republiky
bez devisové úhrady do ciziny celkem 103 osobní
auta, nejvíce ze Spojených států,
několik z velké Britannie a Francie.
2. Podle činnosti dělí se dovozci takto:
obchodníci 18, podniky a závody 7, svobodná
povolání 20, ústavy, kláštery
a dobročinné instituce 6, úředníci
6, ostatní povolání, devisoví cizozemci
a případně nezjištěná
povolání 46.
3. Pro povolení dovozu v t. zv. dárkové akci
se vyžaduje hodnověrné potvrzení o příbuzenském
poměru mezi darujícím a obdarovaným,
jakož i doklad o tom, že darující sám
dar, o jehož povolení dovozu do republiky se jedná,
zaplatil.
4. Až dosud nebyl v této akci zjištěn
trestný případ nedovoleného obcházení
devisových předpisů. Vyšetřování
podezření pro porušení devisových
předpisů, které bylo v jednom případě
vysloveno, dosud nebylo skončeno a podrobné zjišťování
trvá.
5. Opatření, která pro povolování
dovozu v t. zv. dárkové akci byla až dosud
zavedena a která byla panu poslanci sdělena v odpovědi
ze dne 10. prosince m. r., považuji prozatím za dostatečně
přísná a doufám, že zabrání
zneužívání dovozu aut v t. zv. dárkové
akci, takže není zapotřebí dalších,
ještě více zpřísněných
opatření.
Předseda (zvoní): Žádám
pana posl. Sedláka, aby přečetl svůj
dotaz na pana ministra vnitra a ministra národní
obrany ve věci odhalení skupiny zrádců
v Čechách podle úřední zprávy
ze dne 17. listopadu 1947.