Středa 17. prosince 1947

Typ Škoda 1101 vykazuje sice absolutně značné zvýšení výroby, nicméně výroba nedosahuje stanoveného plánu pro zpoždění subdodávek. Výroba nákladního vozu typu Aero 150 - jedna a půl tuny - vykazuje opětovný pokles, a to z důvodů konstrukčních změn v karoserii. Těžké nákladní vozy Škoda 706 váznou pro nepravidelné a zpožděné dodávky čalounění pro autobusy. Také pozdní dodávky ráfování, nedostatek vstřikovacích čerpadel a trysek nepříznivě ovlivnil výrobu nákladních automobilů typu Tatra.

Výroba šicích strojů je zdržována nedodržováním dodacích lhůt výkovků, odlitků ze šedé litiny a temperované litiny. U obráběcích strojů způsobilo nedodání elektromotorů, že stroje jinak hotové nemohly být zákazníkům dodány. Pokud pak jde o výrobu elektromotorů samých, největší z výrobců elektromotorů, národní podnik v Mohelnici, nesplnil daný úkol pro nedostatek dynamodrátů, valivých ložisek a odlitků.

V oboru produkce obecných kovů se příbramská huť zpozdila s rafinací svého olova, poněvadž jí nebyly včas dodány opravy strojního zařízení.

Rozvoji výroby ručních šicích jehel brání nedostatek zapracovaných dělníků, který je pochopitelný v tomto novém a tak speciálním oboru. Výkon byl snížen též černáním a rezivěním jehel. Pro ocelové pletací dráty nebyl dodán drát.

Výroba železničních upevňovadel byla nepříznivě ovlivněna zejména v Libčicích poruchami na lisech, které jsou zastaralé a velmi opotřebované. U budějovické šroubárny byla výroba přerušena pro nedostatek materiálu. Nedostatek šroubů bude možno odstranit teprve po opatření nových strojů buď z USA nebo z Německa, kterými by bylo nahrazeno dosavadní zastaralé strojní zařízení z USA. Protože strojní zařízení šroubáren je většinou zastaralé a ve velmi špatném stavu, je nejvyšší čas, aby dovoz strojů, zejména lisů pro výrobu šroubů byl povolen. Dodací lhůta na stroje z USA je dva roky.

Výrobě dutého skla vadí nedostatek elektrické energie a občasné vypínání sítí. Trvá nedostatek odborných sil. Výrobu plochého skla zdržuje špatná kvalita vápence a poruchy strojů.

Výrobě papíru byl na překážku nedostatek vody a vypínání proudu. Také výroba řeziva se zdržela nízkým stavem vody u pilařských závodů, majících vodní pohon, jakož i nedostatkem kulatiny v některých oblastech.

Výrobě umělých jedlých tuků byl na závadu nedostatek potřebných surovin. Výroba piva si stěžuje na nedostatek pivních lahví a v některých případech i paliv.

Uvedl jsem již, že odpisy se nedělají a že žijeme z podstaty. Zrovna tak se to má s valorisačními bilancemi. Až se budou dělat valorisační bilance, nesmíme zapomenout na soukromé podnikání.

Za druhé máme zde tíživou otázku fluktuace zaměstnanců a jejich absence. Tyto otázky musíme prostě sledovat. Faktum je, že nedostatky v práci se vracejí všem ostatním zaměstnancům, kteří plní své povinnosti dobře. Kvalita výrobků a úroveň se nezvyšuje, jak by měla.

Poměr národních podniků k ústředním ředitelstvím a k ústředním hospodářským organisacím nutno přesně stanovit. Jde zde o stanovení funkční hierarchie.

Plán se plní dobře podle oficiálních zpráv. Ovšem šlo by o to, postavit věcnou kontrolu plánu, poněvadž ve skutečnosti to nekontroluje nikdo.

Také výše zdanění je důležitá a již dnes jde přes mez únosnosti. Nesmíme se dívat na daň, jak byla upravena, ale co podnikům zbude. I to zdanění se přenáší na široké lidové vrstvy ve formě spotřebních daní. Daňová věc souvisí s podporou podnikavosti a často slyšíme kolem sebe hlasy - a my s nimi nesouhlasíme, ale je příznačné, že lidé říkají: "Na co se budeme dřít, když to stejně jde na daně; tak nám je to fuk". Taková slova je možno slyšet na mnohých místech.

Dále máme konfiskáty. Žádosti by se měly vyřizovat spravedlivě a měli bychom se dívat na hodnotu konfiskovaného majetku, ve kterém nám leží veliké peníze. Kolik škod se již na tomto úseku natropilo! Pro účely revise konfiskátů by bylo dobře zřídit parlamentní komisi.

Počet ministerstev je nadměrný a vnitřní uspořádání je všelijaké. Kompetence není naprosto upravena. V první republice jsme měli ministerstvo průmyslu, obchodu a živností a dobře plnilo své úkoly. Dnes na jeho místě máme ministerstvo průmyslu, ministerstvo zahraničního obchodu a ministerstvo vnitřního obchodu. (Hlas: "Ale nemáme nezaměstnané! Těch bylo 800.000!) Ale oni přijdou! Právě nám sdělil (Hluk.) p. tajemník ÚRO Macura, že k 1. lednu se počítá s 25.000 nezaměstnanými v potravinářském oboru. (Výkřiky.)

V oboru daní, platů a mezd nestává nivelisace a pauperisace.

Dále musím poukázat, že zastoupení čs. strany lidové v národním podnikání není naprosto úměrné počtu jejího členstva. (Hlas: To není podle počtu členů.)

V závěru bych chtěl říci, že mimo dvouletku hospodářskou bychom potřebovali dvouletku duchovní a dvouletku mravní, které měly předcházet.

Musíme mnoho budovat (Výkřiky) a k tomu potřebujeme mnoho peněz, což předpokládá důvěru lidu k hospodářským zařízením; tím je podmíněna nutná spořivost našeho lidu.

Stát ovšem jako největší hospodář musí v šetrnosti svým příkladem vždycky předcházet. (Potlesk.)

Místopředseda Petr (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Brieška. (Hlasy: Není přítomen.)

Není přítomen, ztrácí slovo.

Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava o finančním zákoně, kterým se stanoví rozpočet na r. 1948, jakož i o prohlášení ministra financí, učiněném v 81. schůzi dne 30. října 1947, je skončena.

Dávám slovo k poznámkám. Upozorňuji, že poznámky mohou být pouze pětiminutové. Jako první je přihlášena pí posl. Uhlířová.

Posl. Uhlířová: Pane předsedo, paní a pánové!

Ve své poznámce bych ráda reagovala na jednu část řeči pana kol. Jaroše, který mluvil ve svém obsáhlém referátě také k otázce zadávání bytů v hlavním zemském městě Brně.

Nebudu v tomto shromáždění vykládat o svízelné bytové situaci, která je konec konců skoro stejná v celém našem státě. Zdůrazním jen tolik, že hlavní zemské město Brno bylo postiženo zničením nebo poškozením bytových jednotek takřka z 50 % jednak bombardováním, jednak průběhem fronty. Svízelná bytová situace není tedy zaviněna vedením správy města Brna a bude jistě dlouho trvat, nežli se s ní dokážeme vypořádat, bude trvat celá dlouhá léta, nežli budou moci býti uspokojeni žadatelé o byty.

Město Brno přikročilo zvýšeným tempem jednak k opravě bytů, jednak ke stavbě nových bytových jednotek. Postavily se nové obytné městské domy v ulici V Táboře. Bylo postaveno asi 300 bytových jednotek. Žadatelů o tyto bytové jednotky bylo skoro 4.000. Nějaká cesta se musí najít, aby mohli být vybráni ti nejpotřebnější. Ústřední národní výbor se usnesl, aby zadávání bytů bylo svěřeno hospodářské komisi. Tato hospodářská komise, složená ze zástupců všech politických stran, se usnesla na tom, jak se tyto byty budou zadávat. Budiž to zde řečeno po pravdě: 25 % bytových jednotek bylo zadáno mladým manželům, tak jak to žádá příslušný zákon. Příslušnou kvotou bylo také pamatováno na veřejné a státní zaměstnance a také na přednostní uchazeče, jak to zase příslušný zákon žádá.

Ve schůzi hospodářské komise bylo jednomyslně usneseno, aby členové této komise vybrali z několika tisíc žádostí nejpotřebnější uchazeče a navrhli pro ně k zadání bytové jednotky. Podotýkám, že to bylo usnesení jednomyslné, tedy i se souhlasem zástupců komunistické strany.

V další schůzi, kde se měly tyto bytové jednotky zadávat, došlo pak k protestům zástupců komunistické strany, kteří navrhovali, aby tyto byty zadávaly odborové složky.

Paní a pánové, nedivte se, že na toto řešení ostatní politické strany nemohly přistoupit, poněvadž neměly záruku, že by se to dělalo opravdu nestranně a že by uchazeči, kteří byty potřebují, také je skutečně dostali.

Na protest některých zástupců komunistické strany vyslalo ministerstvo sociální péče do Brna revisi, která po vysvětlení a prozkoumání celé záležitosti tento postup schválila.

To je celá aféra, která se odehrávala okolo zadávání bytů v městských domech V Táboře. Ústřední výbor dělal, co je v lidské moci. Mluvím k této věci jen proto, že vedení hlavního zemského města Brna je v rukou našeho předsedy ústředního národního výboru Josefa Podsedníka, o němž musí uznati i političtí odpůrci, že je opravdu na svém místě a snaží se, aby byl předsedou ústředního národního výboru všem stranám a všem obyvatelům města Brna. Uvádím jen na patřičnou míru tvoje tvrzení, (obrácena k posl. Fr. Jarošovi) poněvadž z tvé řeči mohl vzniknout dojem, jakoby se tam opravdu dály nějaké čachry, které je třeba v parlamentě veřejně pranýřovat. Ohrazuji se proti takovéto domněnce a tímto způsobem vysvětluji, jakým způsobem byly byty V Táboře v hlavním zemském městě zadávány.

Že je nutno, aby se stavělo, že je nutno, aby se opravovalo, je samozřejmé. Hlavní zemské město Brno má neuspokojených žadatelů o byty 11.000. Když jich uspokojíme 10.000, tak ten tisíc bude vždycky protestovat. (Místopředseda Petr zvoní.) Tož prosím, zvoneček zvoní, pět minut je vyčerpáno, musím končit. Myslím, že podstatné jsem řekla. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: K další věcné poznámce uděluji slovo p. posl. dr. Böhmovi.

Posl. dr. Böhm: Pán predseda, slávne ústavodarné Národné shromaždenie, panie a páni!

Pán minister vnútra vo svojom výklade, ktorý podal v imunitnom výbore dňa 10. decembra, na troch miestach reprodukoval výpovede obvinených o tom, ako by som mal v súvislosti s protištátnou akciou odísť do zahraničia. Pritom sa p. minister vnútra nevyjadril, či tieto protokolárne výpovede, ktoré neboly učinené pred nezávislým súdom, sám pokladá za vierohodné alebo nie. Mohol by byť spor o tom, či tento výňatok z protokolárnych výpovedí obvinených patril vôbec pred imunitný výbor a či záujem na úplnosti informácie o celom rozsahu protištátneho spiknutia šiel až tak ďaleko, aby sa uvádzaly výpovede i ohľadom osôb, ktoré prípadne niektorého alebo všetkých z obvinených vôbec ani nepoznaly. Sám by som nemohol mať námietku proti tomu, aby v tom prípade, ak pán minister vnútra sám tieto sdelenia pokládal za vierohodné, tak učinil, lebo v tom prípade by vzniklo pre mňa samozrejmé právo proti jeho tvrdeniam postaviť tvrdenia moje. Keď ale sa toto nestalo a keď sdelenie p. ministra vnútra prevzala denná tlač, ktorá sama rovnako nemohla zaujať vo veci meritorné stanovisko, mohol sa vo verejnosti vzbudiť a tiež sa i vzbudil odôvodnený dojem, že som pri najmenšom trpným spolupáchateľom.

Tento spôsob reprodukovania výpovedi obvinených, a ako zdôrazňujem, výpovedí, neučinených pred nezávislým súdom, nešetrí v náležitej a v očakávateľnej miere osobnú účasť.

Preto pokladám za svoju povinnosť pred touto snemovňou osvedčiť sa nielen v tom smere, že vyššie uvedené výpovede postrádajú akéhokoľvek opodstatnenia, ale prehlasujem, že zatvoreného dr. Maxoňa vôbec nepoznám, nikdy som s ním nerokoval, rovnako tak, ako s nikým z obvinených a že som vždy stál verne na pôde ČSR. (Potlesk.)

Pokladám za povinnosť pozdvihnúť svoj varovný hlas proti tomu, aby sme v parlamentnom rokovaní používali spôsobov, ktoré by mohly kohokoľvek z nás buď ohroziť alebo poškodiť na cti.

Osobná česť a dobrá povesť je to, čo si musíme práve my, ako zástupcovia ľudu a jeho politickí reprezentanti, najviac chrániť. Politické zápasy, ktoré vedieme, môžu sa dotýkať rovnako hodnôt materiálnych ako aj hodnôt immateriálnych. Ale v týchto zápasoch musíme vždy a všade zachovávať tú mieru, ktorú nám ukazuje Písmo: Čo nechceš, aby ti iní činili, nečiň ty im. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Slovo k věcné poznámce si vyžádala paní posl. Jungwirthová.

Posl. Jungwirthová: Paní a pánové!

Velmi si cením vážného zájmu paní posl. Machačové o naši výživu a o věci týkající se ministerstva výživy. Domnívám se tedy, že bere moje následující dotazy tak vážně, jak jsou míněny.

Prosím, aby jmenovala onoho úředníka ministerstva výživy, který nabádal rolníky k dodávkám těmito slovy: "Máte to jedno, ať odvádíte nebo ne, hlad stejně bude."

Druhý dotaz: Kdo je ten pán, kterého posílá ministerstvo výživy k soudu nad šmelinářem, a kterýžto pán prohlásí, že nemá odborné znalosti, nemůže tedy podati posudek a tím de facto prospěje šmelináři.

Dále už se to netýká pí posl. Machačové. Obvinění, která zde pronesl p. posl. Pašek vůči p. posl. Bruknerovi ohledně výživy, jsou příliš vážná a doufám, že na ně odpoví sám osobně.

Pokud se týče jeho výroku, pokud se týče dohody stran soc. demokratické a komunistické, jej výslovně žádám, aby se zde osobně vyslovil. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: K věcné poznámce přihlásil se p. posl. Brukner. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Brukner: Slavná sněmovno!

Na výzvu pí kolegyně odpovídám: Výrok, který zde citoval posl. Pašek učinil jsem na veřejném projevu, na veřejné schůzi v Oudoleni. Ovšem ne tak, jak byl p. kolegou Paškem zde citován. Poněvadž to bylo učiněno na veřejné schůzi, prohlašuji, že straně soc. demokratické, resp. posl. Fierlingerovi písemně tento dotaz zodpovím. (Veselost. - Výkřiky.)

Místopředseda Petr: K věcné poznámce se přihlásil p. posl. Pašek. Dávám mu slovo.

Posl. Pašek: Paní a pánové!

Řeč posl. Bruknera, pronesená v Oudoleni, okres Chotěboř, v neděli na veřejné schůzi, vrhá špatné světlo na celé ústavodárné Národní shromáždění. Uráží ženu, poslankyni, která v době okupace trpěla v koncentráku. Na veřejné schůzi o ní prohlašuje, že ukradla 167 kožichů, ač je mu dobře známo jako členu imunitního výboru, že to není pravda. To je nutno v zájmu celého ústavodárného Národního shromáždění odmítnouti.

P. posl. Bruknervi odpovídám dále takto: Když jsem po jeho referátu dostal slovo, odsoudil jeho řeč a vyvrátil nepravdy, znovu po mně mluvil p. posl. Brukner a prohlásil: "Co jsem řekl o Gottwaldovi, Fierlingerovi, koncentrácích a dohodě mezi KSČ a soc. dem., je pravda. Řekl mně to místopředseda ústavodárného Národního shromáždění posl. Petr."

Co jsem zde uvedl, bude prokázáno svědecky u nestranného soudu, neboť podávám trestní oznámení. (Potlesk.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP