Předseda Josef David.
Místopředsedové: Hodinová-Spurná,
Petr, dr. Ševčík, Hladký,
Komzala.
Zapisovatelé: dr. Kokeš, dr. Neuman.
Členové vlády: předseda vlády
Gottwald; náměstkové předsedy
vlády dr. Kočvara, Široký,
Tymeš; ministři dr. Dolanský,
Ďuriš, dr. Franek, inž. Jankovcová,
inž. Kopecký, V. Kopecký, dr.
Nejedlý, Nosek, dr. Procházka,
státní tajemník Lichner.
Předseda Nejvyššího účetního
kontrolního úřadu dr. Friedmann.
235 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře NS: gen. tajemník NS dr. Madar;
jeho zástupci dr. Záděra a dr. Ramajzl.
Předseda (zvoní): Zahajuji 88. schůzi
ústavodárného Národního shromáždění.
Dovolenou podle § 1, odst. 4 jednacího řádu
dal jsem pro včerejší a dnešní
schůzi posl. Pavlánovi, Frličkovi;
dodatečně pro včerejší schůzi
posl. dr. Kokešovi, Koštejnovi, Šlingovi,
dr. Langerovi, Verostovi, Ant. Gottvaldovi;
na tento týden posl. Polákovi, dr. Štefánikovi,
Olbrachtovi, Hornovi, Šmidkemu, Navračičovi.
Došlo toto oznámení: Posl. inž. Dr. Sochorec
oznámil, že se vzdává svého poslaneckého
mandátu.
Přistoupíme k projednávání
pořadu schůze, na němž je:
Zpráva výboru rozpočtového o vládním
návrhu (tisk 860) finančního zákona
republiky Československé, kterým se stanoví
státní rozpočet na rok 1948 (tisk 908), a
rozprava o prohlášení ministra financí,
učiněném v 81. schůzi ústavodárného
Národního shromáždění
dne 30. října 1947.
Generálním zpravodajem je pan poslanec Firt.
Budeme pokračovati v hospodářské,
dopravní a finanční části
podrobné rozpravy, započaté ve včerejší,
87. schůzi ústavodárného Národního
shromáždění.
Přihlášeni jsou ještě tito řečníci:
pp. posl. Šabršula, Jos. Ševčík,
Štambachr, Smrkovský, dr. Šoltész,
Jungwirthová, Šulík, Desenský,
dr. Bartuška, dr. Falťan, dr. Vojtěch
Erban, Jirásek, Horák, Jura,
Evžen Erban, Brukner, Juha.
Uděluji slovo panu posl. Šabršulovi.
Posl. Šabršula: Vážený pán
predseda, panie a pánovia!
Čs. soc. demokracia s veľkými obavami sledovala
vnútorný vývoj na Slovensku od oslobodenia
do nedávneho času. Neprestávala upozorňovať
na nebezpečie systému dvoch strán, ktoré
si na Slovensku - môžeme to hovoriť otvorene -
po oslobodení rozdelily všetku moc. Prevzaly tým
okamihom tiež záväzok, aby Slovensko previedly
z najťažších chvíľ, ktorým
predchádzal hlboký mravný rozvrat z doby
Mníchova, do novej jednotnej Československej republiky,
aby likvidovaly všetky zbytky separatizmu, ktorými
stále, tak ako v republike predmníchovskej, sa kryjú
všetky fašistické ľudácke tendencie.
Videli sme jasne a neprestali sme na to poukazovať, že
tento záväzok tak jedna, ako aj druhá z dvoch
politických strán neplní tak, ako by to v
záujme zdravého vývoja štátu
bolo nutné, a že význam prevýchovy ľudáckych
vrstiev sa podceňoval. Strana, ktorá na seba strhla
po oslobodení najviac moci, stratila vo voľbách
a druhá strana, ktorá z volieb vyšla víťazne,
pokračovala dôsledne v chybnej politike strany prvej.
Takáto politika, akokoľvek maskovaná, musela
mať za dôsledok stále intenzívnejšiu
činnosť všetkých protislovenských
a protičeskoslovenských živlov, lebo túto
činnosť vlastne umožňovala. Piata kolona
ľudáckeho fašizmu nebola len schovaná,
ale bola priamo exponovaná vo všetkých složkách
slovenskej administratívy a vôbec celého verejného
života.
Nedávne udalosti ukázaly, že obavy soc. demokratov,
ktorí zostali a zostávajú predovšetkým
dôslednými československými vlastencami,
sa bohužiaľ až príliš naplňujú.
Ukázaly ďalej, akým nebezpečím
bolo nepreviesť očistu včas a do všetkých
dôsledkov len preto, že by takáto dôsledná
očista narušila strannícko-politické
záujmy. Dnes už nie je nikto, kto by nevedel, aké
to bolo hazardovanie s bezpečím štátu,
a že tie pomery, ktoré na Slovensku zavládly
po oslobodení, oddialily konzolidáciu tejto časti
republiky na dlhú dobu.
Sociálni demokrati čo najdôraznejšie
žiadajú, aby očista národného
a politického života od všetkých, kto
sa previnili na Československej republike a predovšetkým
na slovenskom národe samom a na záujmoch jeho najširších
vrstiev, bola prevedená - i keď oneskorene - ale tým
dôkladnejšie a bezohľadnejšie.
Pokiaľ ide o hospodársku politiku, bol a zostal základnou
ideou strany, za ktorú mám česť hovoriť,
požiadavok zvýšenej úrovne slovenského
pracujúceho ľudu. Je smutným faktom, že
pri veľmi dobrej pracovnej morálke a priveľmi
dobrom pracovnom výkone zostávajú mzdy slovenských
robotníkov a príjmy slovenských roľníkov
za priemerom českých zemí. Táto okolnosť
je len jedna medzi mnohými, ktoré možno výdatne
zneužívať, a protištátna propaganda
na Slovensku ju tiež využíva v plnej miere. Pri
tom všetkom je na Slovensku malá vrstva ľudí,
ktorých životný priemer je ďaleko vyšší
než v českých zemiach. To sú ľudia,
ktorí majú záujem, aby terajšie ceny
boly v každom prípade udržané. My soc.
demokrati však tvrdíme a zo všetkých síl
usilujeme o to, aby práve v tomto smere Slovensko žiadne
zvláštne postavenie nemalo, lebo z toho nemá
nič slovenský ľud, nie je to v prospech slovenského
pracujúceho človeka, ale je mu to naopak len škodlivé.
Budeme všetkou silou podporovať industrializačnú
politiku na Slovensku, ako bola stanovená dvojročným
budovateľským plánom, ktorý pre priemyslové
investície dáva k dispozícii 6.300 mil. Kčs.
Bol to práve soc. demokratický minister priemyslu,
ktorý dal základ k industrializácii Slovenska
premiestením veľkého počtu najrôznejších
priemyselných podnikov. A toto je práve najdokonalejší
boj proti reakcii na Slovensku, lebo každý nový
komín, ktorý sa na Slovensku postaví, je
klincom do rakvi reakcie.
A bol to soc. demokratický minister výživy,
ktorý správne pochopil, čo môže
prospievať slovenskému hospodárstvu; nielen
že nechal vypracovať veľkorysé plány,
pokiaľ ide o potravinársky priemysel, ale spolupôsobil
tiež k tomu, aby tieto plány sa už začaly
uskutočňovať. Počet podnikov premiestených
na Slovensko odhaduje sa dnes na 204, ktoré už zamestnávajú
15.563 pracovných síl. Je to veľký prínos,
ale nie je to ešte všetko. Konštatujem so zadosťučinením,
že ako v obore ministerstva priemyslu, tak v obore ministerstva
výživy sú pripravené ďalšie
premiesťovania priemyslu na Slovensko. Vyrovnaním
hospodárskej a sociálnej úrovne medzi obidvoma
čiastkami nášho štátu najlepšie
sa prispeje k upevneniu jeho jednoty a k prehĺbeniu jednoty
oboch národov.
Nebudem tuná v podrobných číslach
opakovať, koľko stojí štátnu pokladnicu
štátna správa a akých nákladov
si proti tomu vyžiada slovenská administratíva
v jej dnešnej štruktúre. Musím však
dôrazne upozorniť, že na Slovensku sa vydáva
na administratívu, byrokraciu a reprezentáciu neúmerne
mnoho. Keď by ani iných dôvodov nebolo, už
sám tento fakt núti k volaniu po nutnosti celoštátnej
pôsobnosti ústredných úradov a vrcholných
hospodárskych organizácií, zvlášť
však v hospodárskej samospráve.
Jednotnosť hospodárskeho systému v celom štáte,
či už vo výžive alebo distribúcii
spotrebného tovaru, to je požiadavok, ktorý
nesmie byť podceňovaný, keď skutočne
chceme dôjsť na Slovensku k nejakému poriadku.
Ťažká zásobovacia situácia na Slovensku,
ako sme k nej dospeli už v polovici t. r., je priamo tragickým
poučením a príkladom, kam môžeme
dospieť pri nejednotnosti našej administratívy,
i keď sa stále so všetkých strán
nutnosť jednoty toľko zdôrazňuje. Základom
tejto situácie je ovšem tohoročná katastrofálna
neúroda. - Preto vítame i s tohoto miesta uzavretie
veľkorysej obchodnej smluvy so SSSR. Dodávkami obilia
a krmív, ktoré máme touto smluvou zaistené,
zabránime zásobovacej katastrofe, pred ktorou sme
stáli. Nedostatok a hlad neodstránia len zaručené
dodávky, ale tiež dôsledné prevádzanie
všetkých opatrení vo výkupe a v distribúcii
doma.
Nesmieme trpieť, aby bol neporiadok, ktorý pôsobí
nadbytok, ba blahobyt úzkej vrstve našich zbohatlíkov
a šmelinárov. Musíme zabrániť,
aby sa nedávna kríza so všetkými dôsledkami
politickými neopakovala. Je veľmi smutné, že
mohlo dôjsť k takým pomerom, v ktorých
bol na Slovensku na oko nadbytok, ale slovenský pracujúci
človek trpel nedostatkom. Tento stav spôsobil nám
veľmi mnoho zlej krvi vo vzájomnom pomere Čechov
a Slovákov a na dlhú dobu poškodil jedno z
dôležitých hospodárskych odvetví
Slovenska - cestovný ruch, turistiku a kúpeľníctvo.
Nesmú už na Slovensku panovať pomery, z ktorých
pod zámienkou hájenia práva na samobytnosť
národov sa i z najvyšších miest aktívne
či pasívne prevádza politika, z ktorej má
prospech jedine slovenská reakcia.
Práve preto sa zo Slovenska toľko zrakov upiera k
tomuto zákonodarnému sboru. Slovensko očakáva
s veľkým nadšením, že ústava,
na ktorej toto ústavodarné Národné
shromaždenie pracuje, bude čoskoro uzákonená
a že bude taká, aby znemožnila, aby v budúcnosti
ktokoľvek mohol zneužívať medzier v našom
zákonodarstve k tomu, aby rozkladal štát, jednotu
čs. ľudu, aby narušoval a odďaľoval
konsolidáciu pomerov na Slovensku i v celej republike.
Slovenský pracujúci ľud si nepraje nič
iného ako kľud, mier a dostatok príležitosti
k tomu, aby mohol osvedčiť svoju pracovitosť.
Tieto vrstvy túžia po tom, aby ich poctivé
práva sa dočkaly spravodlivejšieho uznania,
aby došlo k spravodlivejšiemu rozdeľovaniu národného
dôchodku a aby tuná nezostalo nič, čo
štátu i ľudu nepriateľské živly
môžu zneužívať k šíreniu
nespokojnosti medzi ľudom, dokazujúc, že všetkým
tým, čo je podkladom nespokojnosti, je vinná
republika.
Čs. sociálna demokracia všetkým právom
sa hlási o veľký podiel na tom obrovskom pokroku,
ktorý Slovensko v krátkej dobe predmníchovskej
republiky urobilo, na vzraste slovenskej vzdelanosti, na zvýšení
kultúrnej úrovne širokých vrstiev a
na rozvoji slovenského hospodárstva. Sme si vedomí
svojej zásluhy o to, že touto prácou a jej
výsledkami sa pomery na Slovensku už značne
priblížily k pomerom v českých zemiach,
a budeme i naďalej zo všetkých síl usilovať
o to, aby Slovensko čo najrýchlejšie ušlo
i ten ostatok cesty, ktorý mu ešte zbýva uraziť
k cieľu, t. j. k dosaženiu naprostej úrovne s
českou čiastkou štátu, a to vo všetkých
smeroch. Je to cesta dôsledného uplatňovania
pokroku, hospodárskeho rozvoja, demokratická cesta
k víťazstvu socializmu. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dalším
řečníkem je pan posl. Josef Ševčík.
Dávám mu slovo.
Posl. Josef Ševčík: Pane předsedo,
paní a pánové!
Před odchodem na vánoční svátky
dostalo se nám daru ve formě právě
projednávaného rozpočtu na rok 1948. Jsme
rádi, že tentokrát stalo se tak dříve
než kdykoli před tím. Nebylo by jistě
na závadu, kdyby rozpočtovému výboru
byla poskytnuta možnost včasného projednávání
tím, že mu bude rozpočet předložen
včas, aby jej mohl detailně projednávat a
nemusel se omezovati pouze na připomínky; bohužel
pak nemůže již nic měnit na konstrukci
vlastního rozpočtu. Na níži rozpočtu
nemůžeme si stěžovati, ba naopak v sektorech
administrujících a nevýrobních je
dostatečně vysoký. Ani v některých
oborech výrobních není tomu hůře,
je však litovati, že bylo málo prostředků
věnováno přímé podpoře
výroby.
Příkladem ne právě povzbuzujícím
je nám kapitola ministerstva zemědělství.
Předpokládaná potřeba tohoto ministerstva
a přičleněných složek ve výši
1.776 milionů Kčs je sice 9krát vyšší
než rozpočtené částky téhož
ministerstva v první republice, ale zemědělci
bohužel nepozorují, že by se také o tolik
zvýšila podpora jejich podnikání. Je
přece mimo jakoukoliv pochybnost, že zejména
v této době, kdy výživa našeho
občanstva je z větší části
odkázána na plody práce našeho zemědělce,
je nutno výrobu podporovati, nechceme-li dopustit, aby
přílišným dovozem zemědělských
produktů za ceny platné na světových
trzích byl ochuzen náš hospodářský
život. Tyto ceny jsou vždy vyšší než
ceny zemědělských produktů našimi
zemědělci dodávaných, třebaže
jejich výrobní náklady nejsou nejnižší,
čehož důsledkem je značná zemědělská
disparita. Náš zemědělec je nejlevnějším
dodavatelem zemědělských výrobků,
ale musíme s politováním připomenouti,
že ceny průmyslových výrobků
u nás vyráběných jsou často
vysoko nad světovým průměrem. Jsme
proto nuceni za každý 1 q dovezeného obilí
vyvézti daleko větší množství
průmyslových výrobků, než kolik
bychom jich dali za stejné množství obilí
našemu rolníku. Stát je tak ochuzován
o cenné devisy, nebo ještě častěji
o výrobky potřebné pro udržení
životní úrovně všech našich
obyvatelů. Zdálo by se proto samozřejmé,
že ministerstvo zemědělství bude pamatovati
hlavně na podporu výroby v zájmu dobré
výživy veškerého našeho obyvatelstva,
ale není tomu tak. Značná část
prostředků, poskytnutá tomuto ministerstvu,
je věnována na účely rázu osobního
a administrativně-propagačního. Že nejde
vždy o propagaci zemědělského pokroku,
ale často i o propagaci osobní, toho nejlepším
důkazem je hoštění předsedů
okresních rolnických komisí dne 6. února
t. r. v ministerstvu zemědělství - hlavně
lihovými nápoji. Stejně je tomu při
vydávání kopacích míčů
mládeži v době nejpilnějších
polních prací. Že částky takto
vynaložené dosahují velmi značných
milionů Kčs, je více než samozřejmé.
Vyslovuji přání jménem zemědělců
organisovaných ve straně čs. národních
socialistů - a těch houfně přibývá
- aby pan ministr zemědělství pamatoval z
peněz, určených pro podporu podle volné
úvahy, hlavně na usnadnění práce
našich zemědělců a jejich shrbených
a ustaraných žen a starých rodičů.
Tato částka, jež je dána panu ministrovi
k volné úvaze a rozdělení, činí
540 mil. Kčs. Podporou našich udřených
zemědělců zaslouží se pan ministr
nejlépe o naše zemědělství. Toho
lze dosíci tím, že při podporování
se bude pamatovati hlavně na zkoušení nových
strojů a zlepšování starých.
Malé stroje, stroje levné a našim přirozeným
podmínkám přizpůsobené, budou-li
ve vlastnictví jednotlivců, splní nejlépe
svůj úkol. Dosud jsme se setkávali se stroji
pro drobné zemědělce pouze v honosných
slibech pana ministra zemědělství a chybí
proto tím více tito němí pomocníci
na zemědělských usedlostech. Opak by nám
byl milejší.
Předpokládaná výroba traktorů
podle návrhu ministra zemědělství
v množství 6.400 kusů, z nichž sotva 1.100
je traktorů o síle 15 HP, nesvědčí
jako celá řada jiných opatření
o dobře snaze pomoci drobným zemědělcům.
Vyrábění a zlevnění náhradních
dílců ke všem hospodářským
strojům umožnilo by jejich větší
použití.
Zvýšeného nákupu strojů lze dosíci
uvolněním vkladů, po němž zemědělci
tolik volají. Toto opatření dopomohlo by
i k nákupu strojených hnojiv a hlavně zušlechtěných
osiv. Bez dobrého osiva a sadby není u nás
uspokojivých výsledků v produkci rostlinné.
Umožnění pěstování ušlechtilé
sadby a osiv bylo by nejlepší a nejlacinější
propagací hospodářského pokroku. Rozhodně
je to prostředek účinnější
a levnější než ona spousta křiklavých
plakátů, u nichž se zemědělci
velmi často dohadují o tom, čeho vlastně
navrhovatel chtěl dosíci. Máme vážné
pochybnosti, zda je dobrá snaha podpořiti množení,
ač přece každému je jasno, že tím
nejlépe by se zabezpečila výživa dnes
i v budoucnosti. Dosavadní zkušenosti nesvědčí
o tom, že snahou tohoto ministerstva jest podporovat šlechtění
a množení osiv a sadby. Šlechtitelským
stanicím se nevychází vstříc
ani v přídělu objektů, ani v ostatních
jiných požadavcích. Jak rádi byli zemědělci,
když po loňských rozpacích, co se sklizní
brambor, podařilo se značné množství
těchto brambor vyvézti do ciziny, hlavně
do spřátelené Francie, Švýcarska,
ale i do Rakouska, Italie a obou západních zón.
Tím raději jsme byli, když během vegetace
docházely z těchto zemí pochvalné
zprávy o dobrém zdravotním stavu porostu
a zároveň žádosti o dodávky z
příští sklizně. Zklamáni
byli však rolníci-množitelé, kteří
pro pozdní rozhodnutí a tím i opožděné
odebrání utrpěli značné ztráty
zmrznutím brambor a zvýšením nákladů
několikerým jejich přebíráním.
Tyto ztráty se odhadují nejméně na
30 mil. Kčs. Bylo sice zemědělcům
slíbeno, že dostanou příplatek 30 Kčs,
dosud však čekají nadarmo, ač ministru
zemědělství byl tento slib několikráte
připomínán. Věřím, že
toto mé upozornění bude vzato na vědomí.
Zemědělci zde žádají jenom o
nepatrnou část toho, co státu poskytli v
rozdílu cen brambor, hlavně sadbových. Kdyby
naši zemědělci plnili tak rychle přání
jim v poslední době adresovaná, opravdu špatně
by bylo celému národu.
Zřizování státních výzkumných
stanic bylo by rozhodně levnější než
umělé udržování rozsáhlých
pastvinářských družstev při životě.
Pastvinářská družstva při jejich
rozsahu a organisaci budou stále neúnosným
zatížením státní pokladny, i
kdyby se ještě několikráte změnil
šéf družstev v ministerstvu zemědělství.
Podpora skutečných družstev, družstev
směřujících k podpoře zemědělce
a jeho statků, aby se rolník na půdě
jako svobodný, na nikom a na ničem nezávislý,
hospodářsky zabezpečený udržel,
byla by nejlepší službou zemědělcům.
Zatím podporují se družstevní zařízení,
směřující k opaku, t. j. k zemědělcově
závislosti a tím i ke ztrátě samostatnosti,
jako jsou naše družstevní strojní stanice
a státní strojní stanice. Skladištní
a mlékárenská družstva nezaslouží
si výtek, adresovaných jim bývalým
sekčním šéfem Jonášem, tím
méně pak přepadání, jehož
byli svědky družstevníci slánští
tuto sobotu v noci. Domnívají se snad veřejné
orgány, že tím tvoří dobrý
předpoklad pro pomoc venkova městům? Má
snad to být odměna družstvům za to,
že mezi družstevníky nenalezla ohlasu politická
přání pana ministra zemědělství?
Či chtějí páni ministři zemědělství
a vnitra dosíci tímto způsobem zkomunisování
družstev? Před podobnými akcemi varujeme. Naši
zemědělci jsou pracovití, trpěliví,
ale také citliví a dovedou býti i tvrdí.
(Potlesk.) Podobných akcí nedopustili se
ani ti, jichž jsme se před 2 a půl roky tak
rádi zbavili. Zemědělci-družstevníci
se řídí slovy pana ministra informací,
pronesenými v rozpočtovém výboru:
"Nevzdáme se toho, co jsme měli," a já
doplňuji: "jako dědictví po svých
předcích udržíme toto neztenčené
a nerozvrácené pro své budoucí."