Předseda Jos. David.

Místopředsedové Hodinová - Spurná, Petr, dr Ševčík, Hladký, Komzala.

Zapisovatelé dr Špánik, Štětka.

Členové vlády: náměstkové předsedy vlády dr Kočvara, dr Zenkl; ministři dr Dolanský, ing. Jankovcová, Majer, Masaryk, dr Procházka, státní tajemník Lichner.

Předseda Nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Friedmann.

250 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: gen. tajemník NS dr Madar; jeho zástupci dr

Záděra, dr Ramajzl.

1. Doplňovací volba náhradníka Stálého výboru Národního shromáždění a náhradníka parlamentní kontrolní a úsporné komise.

2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 860) finančního zákona republiky Československé, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1948 (tisk 908), a

rozprava o prohlášení ministra financí, učiněném v 81. schůzi ústavodárného Národního shromáždění dne 30. října 1947.

Předseda (zvoní): Zahajuji 85. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu dal jsem na dnešní schůzi posl. Brojovi, na dnešní a zítřejší schůzi posl. Fránkovi; dodatečně na včerejší schůzi posl. ing. dr Sochorcovi, Václavů, Čihák, Šnoblovi, na tento týden posl. Olbrachtovi, Mrázovi, Kaletovi, Klíchovi.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je

1. Doplňovací volba náhradníka Stálého výboru Národního shromáždění a náhradníka parlamentní kontrolní a úsporné komise.

Klub poslanců komunistické strany Československa oznámil přípisem ze dne 8. prosince 1947, č. Ú 6880, že navrhuje za náhradníka Stálého výboru za posl. dr Čepičku posl. dr Kokeše

a za náhradníka parlamentní kontrolní a úsporné komise za posl. dr Čepičku posl. dr Bartušku.

Při doplňovací volbě na zbývající část funkčního období Stálého výboru a parlamentní kontrolní a úsporné komise musí nově zvolení náležeti k téže skupině jako členové zbylí.

Kdo souhlasí, aby náhradníkem Stálého výboru byl zvolen za posl. dr Čepičku posl. dr Kokeš a náhradníkem parlamentní kontrolní a úsporné komise za posl. dr Čepičku posl. dr Bartuška, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Posl. dr Kokeš byl zvolen náhradníkem do Stálého výboru a posl. dr Bartuška byl zvolen náhradníkem do parlamentní kontrolní a úsporné komise.

Doplňovací volba do Stálého výboru a do parlamentní kontrolní a úsporné komise je provedena.

Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání druhého odstavce pořadu, jímž je

2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 860) finančního zákona republiky Československé, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1948 (tisk 908), a

rozprava o prohlášení ministra financí, učiněném v 81. schůzi ústavodárného Národního shromáždění dne 30. října 1947.

Rozpočtový výbor, jemuž předloha tato byla přikázána v 81. schůzi ústavodárného Národního shromáždění dne 30. října 1947, zvolil ve své schůzi dne 31. října 1947 generálním zpravodajem posl. Firta, jemuž dávám slovo.

Zpravodaj posl. Firt: Slavné Národní shromáždění!

Je mým úkolem, abych ve funkci generálního zpravodaje podal jménem rozpočtového výboru zprávu o výsledku prací na rozpočtu na rok 1948.

Konstatuji s povděkem, že na rozdíl od roku loňského letos vláda vyhověla našemu požadavku a předložila svůj návrh rozpočtu a finančního zákona včas, to jest již dne 30. října tohoto roku. Rozpočtový výbor započal své dílo až dne 18. listopadu; měl tudíž generální zpravodaj, dílčí zpravodajové, jakož i jednotliví poslanci tentokráte dosti času prostudovati celou předlohu i výklad pana ministra financí. v tomto směru zaznamenáváme značný pokrok, i když včasné předložení návrhu způsobilo nouzové opatření, které vláda zvolila, aby mohla s předlohou přijíti včas; opatření, které představuje § 26 finančního zákona.

Výborové jednání, které trvalo od 18. listopadu do 5. prosince, vyžádalo si celkem 20 schůzí, trvajících 126 hodin. Do debaty povšechné i podrobné zasáhlo vedle pánů zpravodajů, ministrů, pověřenců a přednostů úřadů 135 řečníků. Čísla tato jsou čísla rekordní. Nikdy před tím nebyla výborovému jednání věnována taková péče a tolik času.

Rozvrh práce ve výboru byl tento: Rozpočtový výbor zvolil generálního zpravodaje a 37 dílčích zpravodajů. Debatu pak rozvrhl na debatu povšechnou, kterou zahájil generální zpravodaj, a debatu podrobnou, kterou zahajovali zpravodajové o jednotlivých kapitolách. Debata podrobná byla prováděna zpočátku po jednotlivých resortech, později v oddílech: hospodářský a dopravní, sociální, finanční, statistika, kontrola státní správy.

Debaty se zúčastnili: zástupce kanceláře presidenta republiky, místopředseda Ú. N. S., zástupce předsednictva vlády, ministři a pověřenci, předsedové Nejvyššího správního soudu, Najvyššieho správneho súdu, Nejvyššího účetního kontrolního úřadu, Najvyššieho kontrolného dvora a Státního úřadu statistického. Ministra zahraničních věcí pak zastupoval státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí.

Jak místopředseda sněmovny, ministři, státní tajemník, tak i představitelé výše uvedených úřadů podali ústně podrobný výklad, někteří připojili písemnou zprávu, a odpověděli na dotazy jim položené. Nejvyšší účetní a kontrolní úřad vyhotovil pro jednání výboru přehled hospodaření státní správy za dobu od 1. ledna do 30. září 1947.

Úroveň debaty byla vysoká, referáty všech dílčích zpravodajů byly vesměs pečlivě připraveny a mohu proto bez nadsázky opakovati svůj úsudek, který jsem pronesl v závěru výborového jednání, že stenografické záznamy výborové debaty mohou býti všem resortům bohatou studnicí podnětů, směrnic a návrhů. Přihlédneme-li k nim - a já vřele doporučuji, aby se k nim přihlédlo - učiníme v příštím roce opět značný krok směrem k větší spokojenosti našich občanů. Poslanci jsou přece jen v užším kontaktu s občany než představitelé centrálních úřadů. Poslancům bez ohledu na to, kterou stranu představují, přednášejí občané své stížnosti, bolesti, zklamání, ale i konstruktivní podněty ať jednotlivců či institucí s daleko větší otevřeností a upřímností než ministrům, s nimiž přicházejí do styku za okolností, kdy upřímnost ustupuje často přece jen ostychu a oficiální formálnosti.

Ve stenografických záznamech nalézá se mnoho toho, co cítí náš lid, když uvažuje o našem státním hospodářství v souvislosti s problémy ostatních úseků našeho hospodářství národního, v souvislostí s problémy našich obcí, okresů, krajů a zemí. Kdo tyto záznamy pozorně prostuduje, bude překvapen, v kolika případech se názory poslanců, zastupujících a představujících několik ideologicky rozdílných politických směrů, shodují v otázkách praktického provádění zákonů a nařízení a ve svých požadavcích na státní správu a její úřady. Nemá vždy pravdu jen úřad a vládní instrument sebezvučnějšího jména; zejména v otázkách hospodářských popřej, vládo, víc sluchu mínění občanů, kteří k Tobě mluví prostřednictvím parlamentu.

Materiální stránka rozpočtu.

Návrh státního rozpočtu na rok 1948 obsahuje opět 3 skupiny, a to skupinu I, vlastní státní správa, skupinu II, správa státních podniků, a skupinu III, správa státního dluhu.

Skupina I je rozpočtem hlavním, ježto v sobě obsahuje (v kapitole 25, všeobecná pokladní správa) výsledky skupiny II a III, to jest saldo státních podniků a potřebu na službu státního dluhu.

Ve skupině I, vlastní státní správa, o níž zejména uvažujeme, rozlišujeme výdaje a příjmy podle toho, zda se dotýkají orgánů, jichž působnost se vztahuje na celé státní území nebo jen na území zemí českých či Slovenska.

Z celkových výdajů 68.981,910.000 Kčs a z celkových příjmů 55.154,575.000 Kčs připadá na orgány ústřední jako výdaje 21.938,112.000, t. j. 31 %, na příjmy 7.847,564.000, t. j. 14 %; na orgány v zemích českých výdaje 33.174,784.000, t. j. 48 %, příjmy 38.781,214.000, t. j. 70 %, na Slovensko výdaje 13.869,014.000, t. j. 20 %, příjmy 8.525,797.000, t. j. 15 ¹/₂ %.

Podle § 26 fin. zákona provede vláda tato snížení věcných, popříp. provozních výdajů, mimo výdaje na dvouletý plán: v kapitole 5, ministerstvo národní obrany, o 474,158.000 Kčs. Ve všech ostatních kapitolách v oddílu I - mimo kap. 25, všeobecná pokladní správa - o 10 %, v oddílu II o 5 % a o částku v tomto II. oddílu (státní podniky) takto ušetřenou zvýší se odvod státní pokladně.

Vezmeme-li v úvahu tato snížení, činí celkové výdaje 67.056,325.000 Kčs a celkové příjmy 56.895,531.000 Kčs, tudíž schodek činí 10.160,794.000 Kčs.

Z těchto příjmů a vydání připadá na ústřední orgány na výdajích 21 miliard, na příjmech 9 miliard. Na orgány v zemích českých výdaje 32 miliardy, t. j. 48 %, příjmy skoro 39 miliard, t. j. 68 %; na Slovensku vydání 13 miliard, t. j. 20 %, a příjmy 8 miliard, t. j. 15 %.

Rozpočet skupiny I, vlastní státní správa, se dělí na vlastní státní výdaje, jež jsou po snížení podle § 26 finančního zákona vyčísleny částkou 22.499,958.000 Kčs, t. j. 37,63 %, na ostatní správní výdaje ve výši 23.767,416.000 Kčs, t. j. 39,75 %, a na investiční výdaje 13.522,109.000 Kčs, t. j. 22,62 %. Při tom ovšem není přihlíženo k výdajům kap. 5, ministerstvo národní obrany, jejíž výdaje uvedeným způsobem v rozpočtu členěny nejsou.

Z vlastních správních výdajů připadá na výdaje osobní 17.630,747.000 Kčs, t. j. 78,36 %, a na výdaje věcné 4.869,211.000 Kčs, t. j. 21,64 %.

Investiční výdaje v úhrnné výši 13.522 mil. Kčs se člení: na vlastní investice - 6.564 mil. Kčs, t. j. 48,55 %, a na příspěvky na investice - 6.186 mil. Kčs, t. j. 45,75 %.

Výdaje spojené s dvouletým hospodářským plánem v oboru státní správy jsou vyčísleny ve skupině I, vlastní státní správa, částkou 5.694 mil. Kčs, z čehož připadá na ostatní správní výdaje 804 mil. Kčs, t. j. 14,13 %, a na vlastní investice 4.890 mil. Kčs, to jest 85,87 %. Pro celý obraz nákladů spojených s prováděním dvouletky jest ovšem třeba k výdajům skupiny II připočísti též náklad vyhrazený pro týž účel ve skupině II, správa státních podniků. Činí tudíž výdaje na dvouletku ve státním rozpočtu na rok 1948 celkem 16.617 mil. Kčs, vlastní státní správa 5.694 mil. Kčs a státní podniky 10.922 mil. Kčs.

Výdaje ve skupině I, vlastní státní správa, jsou rozvrženy celkem na 29 kapitol. Procentuální podíl jednotlivých kapitol na celkovém úhrnu výdajů, redukovaném podle § 26 osnovy finančního zákona, jest tento:

President republiky a kancelář presidenta republiky 0,09 %, Národní shromáždění 0,13 %, Slovenská národní rada 0,05 %, Předsednictvo vlády 0,23 %, Předsednictvo Sboru povereníkov 0,16 %, Ministerstvo zahraničních věcí 0,58 %, Ministerstvo národní obrany 10,84 %, Ministerstvo vnitra 8,53 %, Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem 1,61 %, Ministerstvo pro sjednocení zákonů 0,02 %, Nejvyšší správní soud 0,02 %, Ministerstvo školství a osvěty 10,53 %, Ministerstvo informací 0,44 %, Ministerstvo zemědělství 2,54 %, Ministerstvo výživy 0,87 %, Ministerstvo průmyslu 0,70 %, Ministerstvo vnitřního obchodu 0,13 %, Ministerstvo zahraničního obchodu 0,18 %, Nejvyšší úřad cenový 0,04 %, Ministerstvo techniky 12,01 %, Ministerstvo dopravy 1,13 %, Ministerstvo pošt 0,08 %, Ministerstvo sociální péče 9,88 %, Ministerstvo zdravotnictví 2,70 %, Odpočivné a zaopatřovací platy 4,01 %, Ministerstvo financí 3,09 %, Všeobecná pokladní správa 29,23 %, Státní úřad statistický 0,05 %, Nejvyšší účetní kontrolní úřad 0,05 %.

Proti celkovým výdajům ve výši Kčs 67.056,325.000 stojí příjmy v celkové výši 56.895,531.000 Kčs.

Z celkové částky příjmů připadá na příjmy finanční 44.643,853.000 Kčs, na příjmy administrativní 3.612,973.000 Kčs a na výnosy státních podniků 8.638,705.000 Kčs.

Na příjmech finančních participují: přímé daně částkou 16.621,650.000 Kčs, daň z obratu 12.426,100.000 Kčs, daně nepřímé 6.033,080 Kčs, poplatky 4.679,093.000 Kčs, cla částkou 900,150.000 Kčs, monopoly 3.877,780.000 Kčs a důchodkové pokuty částkou 106 mil. Kčs.

Předkládám jménem rozpočtového výboru k schválení rozpočet tak, jak byl předložen vládou. Ke změnám nedošlo, a to ne proto, že jsme snad dospěli k názoru, že rozpočtová čísla jak ve výdajích tak v příjmech plně vyhovují potřebám (výdaje) a představují též správný odhad (příjmy) - v tom směru se rozpočtový výbor odchyluje ve svém názoru od vládní předlohy - ale toto, že nás k tomu vedla úvaha, kterou si dovoluji blíže rozvésti.

Je nesporně výsostným právem parlamentu měniti jak skladbu rozpočtu, tak rozpočtová čísla v jednotlivých kapitolách, titulech a paragrafech. A není mezi námi sporu o tom, že by mnohé z těchto čísel patřičnou korekturu zasluhovalo. Také naše veřejnost upíná svůj zájem především k tomuto právu sněmovny a nelze popříti, že je zklamána, jestliže se dovídá, že po této stránce se nic nezměnilo a že rozpočet po namáhavém a dlouhém jednání výborovém je předkládán plenu sněmovny tak, jak byl předložen vládou.

Zapomíná se při tom, že k takovému zásahu docházelo i v minulosti velmi zřídka, a to v poměrech normálních, kdy povinnosti a úkoly státní správy byly přesněji vymezeny a kdy bylo možno bezpečněji zjistiti, zda peníze pro ten který účel určené jsou přiměřené či nikoliv. Za dnešních poměrů, kdy tolik naléhavých, doufejme, že přechodných problémů čeká na své řešení, kdy ještě celé naše národní hospodářství je v jistém pohybu, kdy poslanci jsou přímo obléháni požadavky svých krajů, zájmových organizací, korporací a institucí, které žádají zvýšení a ne snížení dotací, je mnohem obtížnější nalézti společné měřítko tak, aby bylo možno bezpečně očekávati, že rozpočtový výbor přikročiv k změnám rozpočtových čísel dojde nakonec v poměrně tak krátkém čase a nevybaven technickými prostředky k spravedlivějšímu a věcnějšímu kompromisu než vláda. Nelze přehlédnouti, že většina preliminovaných výdajů vyplývá ze zákonů a nařízení a ze závazných smluv, že bez novelizace a změn těchto zákonů, nařízení a smluv (které nelze provésti během rozpočtového jednání) se na těchto číslech nedá nic měniti. Jen menší část výdajů jest závislá na volné úvaze a ty jsou zase výsledkem politických kompromisů, na nichž je závislý politický klid a dělnost vlády a Národní fronty, a rozpočtový výbor, nechce-li se dostat na scestí, nemůže tyto skutečnosti přejíti.

Ale i kdyby se byl rozhodl vykročiti tímto neobvyklým směrem, narazil by na technickou obtíž, kterou pro jednání o rozpočtu na rok 1948 představuje ustanovení § 26 finančního zákona.

Tento paragraf, jak již jsem řekl, ukládá vládě, aby ve všech kapitolách, jak v oddílu vlastní státní správy, tak v oddílu státních podniků s výjimkou kap. 25, Všeobecná pokladní správa, provedla určitá snížení, vymezena v ministerstvu národní obrany částkou přesně stanovenou, pro ostatní kapitoly v 10 %, případně 5 %. Toto snížení nelze však v rámci jednotlivých kapitol provésti lineárně bez hodnocení významu jednotlivých položek, znamená to vlastně, že předložený rozpočet je nehotový, neboť známe zatím přesně, jaká budou po tomto snížení konečná čísla jednotlivých kapitol a jaká budou úhrnná čísla výdajová i příjmová celého rozpočtu, nevíme však, jaká budou v rámci kapitol rozpočtová čísla v jednotlivých titulech, paragrafech a položkách, neboť zde bude nutno někde snížiti o více než 10 % příp. 5 %, někde méně a někde vůbec nic, tak, aby konečné snížení v celé kapitole činilo 10, příp. 5 procent. Znamená to, paní a pánové, vlastně nové rozpočtové jednání ve vládě. A tu stál rozpočtový výbor před otázkou, má-li prováděti změny v takto nehotovém rozpočtu, po nichž by následovaly změny, které by v důsledku § 26 prováděla vláda, nebo má-li vypustiti z návrhu finančního zákona celý § 26 a podjati se sama tohoto úkolu, to jest zkoumati v každé kapitole každý titul, paragraf a položku a prováděti škrty a snížení, tak aby celkově rozpočty v jednotlivých kapitolách činily aspoň o 10, resp. 5 procent méně. Úkol to pro rozpočtový výbor v tak krátkém čase, kdyby měl být splněn se vší vážností, zhola nemožný. Nemusím snad blíže rozváděti, čeho by k tomu vedle času bylo zapotřebí a do jakých podrobností a jakých jednání by rozpočtový výbor zabředl.