Celkový úhrn přenesených, resp. použitelných
preliminářů, jež zvyšují
vlastně rozpočet na r. 1947, činí
4.235,5 mil. Kčs.
Úhrn rozpočtových výdajových
preliminářů vlastní státní
správy v r. 1947 je tedy zjištěn konečnou
částkou 77.540,6 mil. Kčs.
V rámci této částky rozvíjí
se tedy v tomto roce státní hospodářství.
Ačkoliv z administrativních důvodů
dělíme roční úvěry na
stejné měsíční díly
(dvanáctiny) a srovnáváme je v průběhu
roku se skutečnými výsledky jednotlivých
měsíců, je skutečná potřeba
různá; jejich těžiště leží
ve druhém pololetí rozpočtového roku
a soustřeďuje se hlavně k jeho konci. Proto
nemůžeme z výdajové náležitosti
prvního pololetí nebo z výsledků sedmi
či osmi měsíců usuzovat na hospodářský
výsledek celého roku. To názorně dokumentuje
vývoj r. 1946, kdy se v průběhu roku zdálo,
že dosáhneme vysokých úspor; podle nyní
známých, ovšem stále ještě
neúplných a Nejvyšším účetním
kontrolním úřadem nepřezkoušených
celoročních dat vidíme však, že
rozpočtové prostředky zmíněného
roku byly vyčerpány téměř úplně.
Obdobný vývoj je nutno očekávat i
v r. 1947, kdy v prvém pololetí vydání
se pohybovala pod rozpočtovými dvanáctinami.
K závěru roku můžeme očekávat
úplné vyčerpání preliminářů.
Pro toho, kdo hospodaří státními prostředky,
je velmi důležitá likvidita státní
pokladny. Chceme-li sledovat vývoj situace pokladní,
musíme brát zřetel na oddělené
pokladní hospodaření českých
zemí a Slovenska. V obou těchto pokladních
celcích jsou zahrnuty účiny ústředního
státního hospodaření, ač ovšem
nestejnou měrou. Otázku, zda ten či onen
ústřední výdaj hradí státní
pokladna pražská nebo bratislavská, rozhodl
totiž spíše faktický vývoj než
právní předpisy, což je důsledkem
dosud nevyjasněných ústavních poměrů.
Za daného stavu věcí zatěžují
Ústřední státní pokladnu v
Praze z ústředních výdajů náklady
na národní obranu, na nejvyšší
orgány státu a na téměř celý
státní dluh a je úvěrovým místem
ústředních státních podniků,
pokud jsou v českých zemích. Naproti tomu
náklady na dluh býv. Slovenského státu
a zálohy pasivním ústředním
státním podnikům, které jsou rozloženy
na Slovensku, nese slovenská státní pokladna.
Obdobně jsou rozděleny ústřední
státní příjmy.
Na vývoji ryzích pokladních výdajů
i příjmů můžeme pozorovat v r.
1947 vzestup. Z prvých osmi měsíců
po třikráte již překročily rozpočtové
příjmy měsíční výdaje.
S tímto příznivým poměrem pokladních
příjmů a výdajů nemůžeme
ovšem na trvalo počítat, protože jen zákony,
usnesené za poslední rok, zatížily státní
hospodaření r. 1947 novými břemeny
v částce mnoha miliard Kčs, které
nejsou novými úhradami kryty.
I na Slovensku trval v r. 1947 stálý vzestup výdajů.
Příjmy stoupaly pozvolněji a neudržely
s výdaji stejný krok, takže tu dochází
k chronickým měsíčním schodkům.
Tento vývoj se zlepšil teprve v červenci a
v srpnu. Důsledkem jeho byl vzestup přechodného
zadlužení slovenské státní pokladny
u Poštovní spořitelny v Bratislavě.
Toto zadlužení činilo koncem roku 1946 částku
3.390 mil. Kčs, v roce 1947 se dále zvyšovalo
a k 15. říjnu 1947 dostoupilo úhrnné
částky 7.274 mil. Kčs. Ústřední
státní pokladna v Praze se sice zatím - zčásti
též dík dosud neproplaceným účtům
na opatření z akce UNRRA - obešla bez úvěrové
pomoci, avšak do konce roku můžeme i u ní
očekávat schodek. Se zřetelem ke stavům
obou pokladen přikročili jsme před několika
dny k úvěrové operaci, o které pojednám
blíže v části o státním
dluhu.
Ve státních výdajích, a to v kapitole
všeobecné pokladní správy, jsou, jak
víte, zahrnuty i příděly národním
výborům, a to jak zemským, tak okresním
a místním, jakož i některým složkám
samosprávy zájmové.
Za tři čtvrti roku, t. j. do konce září
1947, bylo národním výborům a zájmové
samosprávě vyplaceno na všech těchto
přídělech v českých zemích
2.721 mil. Kčs a na Slovensku 553 mil. Kčs, celkem
tedy 3.274 mil. Kčs.
Prosím, paní a pánové, abyste nyní
laskavě obrátili svou pozornost k příjmové
stránce našeho státního hospodaření
v tomto roce. Dovolím si vás nejprve informovat
o příjmech na veřejných dávkách,
o kterých mám k disposici data za uplynulé
tři čtvrtiny roku.
Příjmy na veřejných dávkách
v tomto roce byly zatím dobré, lepší,
než jsme očekávali. Do konce září
činil celkový výnos veřejných
dávek, po odpočtu částek, které
byly vybrány na cle a jiných dávkách
při dovozu zboží UNRRA a které převádíme
ve prospěch ostatních výtěžků
z akce UNRRA, 34.799 mil. Kčs.
Veřejné dávky se nám scházely
v průběhu roku poměrně pravidelně,
s výraznými vrcholy v prvých měsících
každého čtvrtletí, do kterých
spadá splatnost daňových splátek.
Podle rozpočtu mohli jsme předpokládat za
období do konce září příjem
24.658 mil. Kčs. Skutečný výsledek
byl tedy vyšší o 10.140 mil. Kčs. Z toho
bylo uhrazeno ve vázaných platidlech 1.258,5 mil.
Kčs, jichž není možno volně použít
na běžná rozpočtová vydání.
Proberu nyní příjmy na veřejných
dávkách podle hlavních skupin.
Skupinu přímých daní rozděluji
k tomuto účelu na daň ze mzdy a na ostatní
přímé daně, placené převážně
podle vyměření.
Na dani ze mzdy jeví se proti rozpočtu přebytek
v českých zemích i na Slovensku.
Příčinou přebytku je částečně
posun zaměstnanců do vyšších mzdových
a platových stupňů, hlavně však
okolnost, že při sestavování rozpočtu
bylo počítáno, že nová úprava
této daně nabude účinnosti 1. lednem
t. r. K nové úpravě došlo až od
1. července t. r., takže výnosy v prvém
pololetí nutně musely značně přesahovat
rozpočtové částky.
Ostatní přímé daně participují
na celkovém přebytku proti rozpočtu podílem
zhruba 14 %. Vyšší výnos než preliminovaný
se tu vyskytuje jenom v českých zemích, kdežto
Slovensko vykazuje proti rozpočtu schodek asi 20 %.
Daň z obratu vykazuje přebytek v českých
zemích i na Slovensku. Tato daň se vyvíjí
velmi dobře a v jejím výnosu se odráží
vzestup hospodářského života u nás.
Její letošní výsledky jsou slibným
ukazatelem výsledků přímých
daní pro příští rok.
Cla zaznamenávají proti loňsku zlepšení.
Rozpočtové kvoty však zatím ještě
nedosahují a proti rozpočtu jeví se u nich
schodek 5 %.
Nepřímé daně rovněž v
celku nedosáhly rozpočtové kvoty; schodek
proti rozpočtu činí i u této skupiny
asi 5 %. V rozpočtu bylo počítáno
s daní z uhlí a s daní z umělých
jedlých tuků, které se nevybírají.
Potěšující výsledky vykazuje
skupina poplatků. Jejich výnos je citlivým
ukazatelem intensity hospodářského života
a proto jejich vzrůst je zjevem velmi příznivým.
Proti loňsku vzrostl výnos poplatků více
než o polovinu.
Finanční monopoly mají výsledek velmi
příznivý v českých zemích
i na Slovensku. Největší podíl na tomto
výsledku má ovšem monopol lihový. Tento
výsledek souvisí nejenom s poměrně
velkým odbytem lihu, ale především s
pronikavým zvýšením monopolní
dávky z lihu.
Mám-li shrnout tento stručný přehled
dosavadních výnosových výsledků
veřejných dávek, konstatuji, že se v
nich projevují příčiny dvojího
druhu:
1. je tu rozvoj našeho hospodářského
života, který se zejména projevuje ve výnosových
číslech daně z obratu, v poplatcích,
ve výsledcích nepřímých daní;
2. musíme si uvědomit, že tento příznivý
vývoj byl ovlivněn i příčinami
technickými, jako byla pozdější účinnost
nové úpravy daně ze mzdy, pozdější
termín doručení platebních rozkazů
na přímé daně a úprava cen
pitného lihu.
Rád bych vás ještě, paní a pánové,
informoval o územním rozložení daňových
příjmů, abyste měli představu,
jakým platebním přínosem se v daňových
výsledcích projevují jednotlivé kraje
naší republiky. Podařilo se mi sestaviti data
z českých zemí o platbách na přímé
daně a na daň z obratu. Slovensko nemohlo zatím
býti do těchto sestav, bohužel, pojato, protože
má jiný způsob účtování
daně ze mzdy.
Výsledky jsou zachyceny na barevné mapce, kterou
vám dávám mezi přílohami svého
dnešního výkladu k disposici. Na mapce jsou
zakresleny obvody jednotlivých berních správ
a barevné odstíny i číselné
údaje vysvětlují, jaký byl v nich
roční daňový výnos. Tento kartogram
ukazuje mnoho.
Je velmi uspokojující, jak poměrně
vysoko se objemem daňových plateb umístily
berní správy na severních okrajích
českých zemí. Je to dokladem, že tato
území byla nejen osídlena, nýbrž
i přivedena ke slušnému stupni hospodářské
intensity. Z mapky lze také vyčíst, jakou
daňovou vydatnost mají průmyslová
střediska a jak dominantní postavení přísluší
v daňových platbách Praze. Jen sama berní
správa Praha II vybrala ve zmíněném
období 12 měsíců na daních
2.852 mil. Kčs, což představuje 12 % celkového
výnosu přímých daní a daně
z obratu v českých zemích. Brno nemá
po této stránce na Moravě význam tak
převládající.
Z přehledu o dosažených daňových
výnosech plyne, že platební morálka
vcelku není špatná a exekučních
zákroků, které by musely jíti až
do všech důsledků, je poměrně
málo.
Proti daňovým neplatičům, kteří
se začínají vyskytovat, a proti daňovým
defraudantům nebude se finanční správa
rozpakovat zakročit tvrdě. Tito lidé negativním
postojem k zákonné daňové nebo platební
povinnosti chtějí si získat osobní
výhodu, která jim nepřísluší
a jde na úkor celku. Jest jen spravedlivé použít
proti nim všech prostředků, které zákon
předpisuje.
Jsou-li v roce 1947 daňové výnosy celkem
příznivé, je to výsledek nejen všeobecného
rozmachu hospodářského života u nás,
nýbrž i důsledek celkem slušné
platební morálky poplatníků a dobré
práce finanční správy, hlavně
finančních úřadů I. stolice
a finančních úřadů výkonných.
Finanční správa nejenom že zdolává
mimořádné úkoly spojené s vyměřováním
majetkových dávek, ale současně musí
i plnit svůj normální úkol, t. j.
vyměřovat a vymáhat běžné
daně. Činí tak při početních
stavech, které se proti předválečným
nezvýšily.
Považuji za svou povinnost všem těm pilným
a nenáročným zaměstnancům finanční
správy vyjádřiti svůj dík.
V souvislosti s přehledem výnosu veřejných
dávek chci vás také aspoň stručně
informovat o předběžných příjmových
výsledcích tabákové režie.
V období od ledna do konce září t.
r. odvedla složka tabákové režie v českých
zemích 5.230 mil. a na Slovensku 954,5 mil. Kčs;
celkem bylo tedy odvedeno 6.184,5 mil. Kčs. Kdybychom i
zde chtěli dosavadní odvody porovnat s rozpočtovou
kvotou za těchto 9 měsíců, vyplývá
z tohoto srovnání v českých zemích
rozpočtový přebytek 399 mil. Kčs,
kdežto na Slovensku naopak značný rozpočtový
schodek 1.010 mil. Kčs.
V souvislosti s výkladem o státních finančních
příjmech chci vás také informovat
o příjmech z majetkových dávek.
Majetkové dávky tvoří součást
měnové reformy a jejich výnos je určen
výlučně měnovým účelům.
Platby na dávky jsou tedy odděleně účtovány.
Poplatníci majetkových dávek byli povinni,
jak víte, sami si vypočítat svou platební
povinnost a zaplatit bez vyměření částky,
které si takto vypočítali. Toto zařízení
se dobře osvědčilo, ovšem více
v tom, že poplatníci celkem včas odvedli, co
si jako povinnost vypočetli, než v tom, že by
si byli svou povinnost vypočítali skutečně
podle pravdy.
Do 20. října t. r. bylo na majetkové dávky
odvedeno celkem 20.121 mil. Kčs, z toho v českých
zemích 18.444 mil. Kčs (91,7 %) a na Slovensku 1.677
mil. Kčs (8,3 %).
To je nynější výsledek majetkových
dávek. Další platby zatím neočekáváme
v nějaké podstatnější výši,
dokud nebudou přihlášky poplatníků
berními správami přezkoumány a dávková
povinnost poplatníkům vyměřena. Přípravné
práce se chýlí ke konci a prvé pololetí
příštího roku chceme věnovat
pracím na vyměření dávek.
O ostatních státních příjmech,
o příjmech jiné povahy než dávkové
jsou k disposici data toliko za prvé pololetí tohoto
roku.
Rozpočtová kvota administrativních státních
příjmů za půl roku činila 1.945
mil. Kčs. Do konce června t. r. bylo přijato
celkem 2.590 mil. Kčs, takže se jeví výsledný
rozpočtový přebytek 645 mil. Kčs.
Vývoj státních výdajů a příjmů,
který jsem vám právě vylíčil,
vyžádal si rozmnožení vnitřního
státního dluhu.
Státní pokladna v Bratislavě končila
31. prosince 1946 přechodným zadlužením
u Poštovní spořitelny v Bratislavě v
okrouhlé částce 3,4 miliardy Kčs;
toto zadlužení vzrůstalo v roce 1947 asi po
300 milionech průměrně za měsíc,
dosáhlo koncem pololetí částky 5,5
miliard Kčs a k 15. říjnu t. r. částky
7.274 mil. Kčs. Za tohoto stavu věcí bylo
nutno přikročit ke konsolidaci dluhu. Došlo
k ní tím, že jsme 16. října 1947
vydali 3 % ve 30 letech počínajících
r. 1957 umořitelnou státní půjčku
1947-1986 v celkové výši 7 1/2
miliardy Kčs. Emisní kurs byl stanoven na 100. Úroky
jsou celoročně splatny vždy 16. října,
po prvé 16. října 1948. Z emise bylo umístěno
v českých zemích 6 miliard Kčs a na
Slovensku 1,5 miliard Kčs prostřednictvím
konsorcia pro státní úvěrové
operace. Převzaly ji jednak peněžní
ústavy, jednak veřejné ústavy pojišťovací,
jednak pojišťovny - národní podniky.
Z výnosu této úvěrové operace
je vyhrazena 1 miliarda pro krytí potřeb Ústřední
státní pokladny v Praze. Dosavadní příznivý
vývoj příjmů i výdajů
sice dovolil, že nebylo nutno hledat úhrady k úvěru.
Avšak závěr roku zvyšuje tlak na tuto
pokladnu takovou měrou, že této částky
bude patrně již vbrzku potřebí.
Tato úvěrová operace byla sjednána
po sestavení návrhu státního rozpočtu
na rok 1948 a není v něm proto výslovně
zahrnuta. Místo ní je v návrhu uvedeno přechodné
zadlužení u Poštovní spořitelny
v Bratislavě v částce 5,5 miliard Kčs.
Z 11/2 %ních pokladničních
poukázek splatných 20. dubna 1947, které
byly v rozpočtu na rok 1947 vykázány částkou
5 miliard Kčs, zaplatili jsme ke dni 20. prosince 1946
předčasně 1,1 miliardy Kčs. Zbývající
pokladniční poukázky v částce
3,9 miliard Kčs byly prolongovány vydáním
nových 11/2 % pokladničních
poukázek, které jsou splatny jednak 20. dubna 1948,
jednak 2. května 1948.
Do rozpočtu na rok 1948 se nově zařazují
dluhopisy býv. Zvláštního fondu pro
zmírnění ztrát z poválečných
poměrů v částce 11/2
miliardy Kčs, které při zrušení
jmenovaného fondu zákonem ze dne 11. června
1947, č. 112 Sb., byly převzaty státem.
Nelze ovšem již prohlásit, že by těmito
změnami byl vývoj státního dluhu v
letošním roce ukončen. Kromě obvyklého
vzestupu nároků kladených na státní
pokladnu ke konci roku jsme totiž letos postaveni před
mimořádné problémy úhrady pro
pomoc zemědělcům a veřejným
zaměstnancům. Ačkoliv počítáme
s tím, že pro tato nová veliká břemena
bude z velké části opatřena úhrada
novými zdroji, jsme nuceni zajistit ihned likvidní
prostředky na ně. Již tento důvod a
vedle něho snad i případný nedostatek
úhrady na ostatní ultimové výdaje
letošního roku nás mohou přiměti
k tomu, abychom se ještě před koncem roku obrátili
znovu na úvěrový trh.
Nyní několik slov o dluhu zahraničním.
Proti dobám předmnichovským je tato dluhová
skupina dnes značně členitější
a zároveň její význam vzrostl v důsledku
hospodářských nesnází vyvolaných
válkou a okupací.
Z úvěrů sjednaných za doby nesvobody
je ve stadiu jednání úprava podmínek
britské půjčky z roku 1938, resp. podle dohody
z 27. ledna 1939, a britského úvěru administrativního,
sjednaného naší vládou v Londýně
dne 10. prosince 1940. Na podkladě předběžných
jednání vedených s britskými činiteli
vypracovalo již ministerstvo financí formální
návrh úpravy a odeslalo jej britskému kancléři
pokladu. Doufáme, že náš návrh
bude příznivě přijat.
Poslední skupinou jsou úvěry obchodní,
příp. devisové. Prvním členem
této skupiny je t. zv. devisový úvěr
z roku 1936. Korunová protihodnota tohoto úvěru
se zlatou klausulí ve výši 150 mil. Kč
byla v roce 1936 investována do 33/4
% státních pokladničních poukázek
splatných v r. 1941. Pro okupaci byla dluhová služba
poukázek v r. 1939 zastavena a v r. 1941 také nedošlo
ke splacení. Po delším jednání
s věřitelem, t. j. se švýcarskou společností
Aktiengesellschaft für Montanwerke došlo v dubnu 1947
k dohodě. Podle ní byly vydány dolarové
směnky na 4 miliony splatné v 5 letech počínajíc
rokem 1948; zbytek dluhu byl zaplacen v hotovosti.