Čtvrtek 23. října 1947

V oboru kožedělném a gumárenském se vyvíjela situace stejně dobře jako v jiných oborech a potíže byly asi stejného druhu jako v oboru, o němž jsem právě mluvil. Plynulá výroba v tomto oboru je závislá na plynulé a včasné dodávce surovin, z větší části ze zahraničí. Podařilo se nám pro tento rok zajistit dostatek surovin pro své kožedělné i gumárenské závody, ale zdá se, že v příštím roce bude situace nepoměrně horší, již také proto, že sběr kůží u nás bude nižší, vzhledem k letošnímu suchu. Plán byl splněn v obou oborech velmi dobře - mám na mysli kůži a gumu - pouze ve vývozu nebylo dosaženo předepsaného plánu. Je to způsobeno stejnými obecnými potížemi jako u jiného spotřebního zboží a také otázka cenová je překážkou většího vývozu.

Produktivita ve znárodněné výrobě obuvi potěšitelně stoupá. Kdežto za celý rok 1946 bylo vyrobeno 25,990.000 párů obuvi, bylo jen za I. pololetí letošního roku vyrobeno již 17,590.000 párů. Sluší zdůraznit, že zatím co loni byla do značné míry vyráběna lehká obuv textilní, letos značně se zvětšuje podíl výroby obuvi celokožené. Obrat za rok 1946 činil 2.164 mil. Kčs. Již za I. pololetí letošního roku bylo toto číslo překročeno na 2.348 mil. Kčs.

Kožených rukavic vyrobil znárodněný průmysl v roce 1946 437.000 párů, ale téměř stejného množství bylo dosaženo již za polovinu letošního roku, která vykazuje výrobu 419.000 párů. Pokud jde o prodejní obrat v rukavicích, činil za celý loňský rok 70,300.000 Kčs a za I. pololetí letošního roku 67,200.000 Kčs. Za celý loňský rok připadala na jednoho zaměstnance výroba 470 párů, kdežto za polovinu letošního roku již 317 párů, z čehož je patrno, že výkonnost, připadající na hlavu se i ve výrobě kožených rukavic značně zvýšila. Zvyšování výroby kožených rukavic je zde potěšitelné proto, poněvadž ve výrobním středisku abertamském pracovali dříve převážně Němci, které bylo nutno nahrazovat většinou nezaškoleným dělnictvem českým. Obrat na jednoho zaměstnance v loňském roce činil 75.773 Kčs a za pouhých 6 měsíců letošního roku již 50.802 Kčs.

Nejpříznivější rozvoj vykazuje gumárenský obor znárodněného průmyslu, jak je patrno z těchto několika výrobních čísel: Za první pololetí loňského roku bylo vyrobeno 339.308 duší na kola a za první pololetí 1947 téměř 4krát tolik - 1,218.890. Výroba duší pro motocykly stoupla s 11.593 kusů v I. pololetí loňského roku na 106.042 kusů. Duší pro osobní auta bylo vyrobeno v I. pololetí loňského roku 41.025 kusů a v I. pololetí t. r. 143.029, pro nákladní auta za loňské prvé pololetí 43.577 a za tutéž dobu letošního roku 133.117.

O národním podniku Baťa nepovažuji za vhodné zatím podrobněji referovat, poněvadž hospodářství tohoto podniku je právě zevrubně zkoumáno revisními orgány ministerstva průmyslu, a také parlamentní komise, která provádí ve Zlíně revisi, nevydala dosud zprávy. Nicméně mohu aspoň konstatovat, že výrobnost národního podniku Baťa se blíží předpokládané výrobní kvotě pro letošní rok, stanovené na 32 miliony párů, a že snad bude toto množství dokonce překročeno. Značný podíl na velké výrobnosti obuvi v národním podniku zlínském má gumová obuv, jejíž výroba se v poměru k roku 1937 značně rozrostla. Přesto množství vyrobené obuvi v době předválečné je aspoň o čtvrtinu vyšší než předpokládaná výrobní množství letošního roku.

Zmínil jsem se o tom, že vývoz obuvi a koženého zboží nedosahuje ani plánu, tím méně předválečné výše. Mám za to, že vývozu obuvi prospěje, provede-li se navržená úprava prodejní společnosti Kotva v nejkratší době.

Zpráva o situaci průmyslu pilařského a dřevozpracujícího, k jejímuž podání přikročuji, bude poměrně stručná, protože tento průmyslový obor nemá tolik potíží jako obory, o kterých jsem mluvil dříve. Největší potíže jsou v tom, že většina pil je ve vnitrozemí, poměrně chudém na pilařskou kulatinu, zatím co v pohraničních oblastech je pil poměrně méně. Abychom usnadnili racionální hospodaření dřívím, budeme musit přikročit ve vnitrozemí k pronikavé revisi, jejímž účelem bude snížit počet pil. Řešení tohoto problému bude jistě nesnadné, ale budeme k němu muset přistoupit. Většina pil totiž není dnes plně zaměstnána a pracuje velmi nerentabilně, i když se pro kůrovcovou kalamitu těžba dříví zvýšila. Abychom aspoň částečné tuto situaci napravili, zastavili jsme mnoho konfiskovaných pil, jejichž stroje jsme umístili v podnicích, které měly zastaralé zařízení. Že tato politika měla kladný výsledek, je patrno z toho, že odbyt pil stoupl a podíl mezd a platů v pilařství dále klesl, takže činil začátkem t. r. pouze 24,8%. Ačkoli tedy odbyt stoupl, klesl počet zaměstnanců se 34.500 na 32.300 osob k 1. lednu t. r. Uspokojivé je také stoupání hodnoty odbytu, připadající na 1 zaměstnance. Na Slovensku byly poměry poněkud odchylné. Tam vzhledem k přemístění strojního zařízení a k podpoře pilařského průmyslu počet zaměstnanců pilařských během loňského roku stoupl.

To je potěšitelný vývoj našeho pilařství. Lepší konsolidaci však vadí okolnost, že ačkoliv jsme provedli znárodnění velkých pil, je mnoho průmyslových pil v majetku Státních statků a lesů, a to také průmyslových pil konfiskovaných podle dekretu 12/45. Již dlouhou dobu jsme vedli jednání s ministerstvem zemědělství, aby byly tyto pily přičleněny k národním podnikům pilařským, jednak proto, aby mohla být organisace národních podniků dokončena, jednak proto, aby byla jednotná průmyslová politika také v tomto oboru, protože dnešní stav přináší s sebou hospodářské škody. Jednání s ministerstvem zemědělství však dosud nevedlo k cíli.

Průmysl dřevozpracující má obdobnou vývojovou tendenci. Poměrný podíl mezd a platů klesl se 43,5% na 27,4% a také odbyt potěšitelně stoupl. Je to nejenom tím, že stoupla pracovní morálka a výkon zaměstnanců, ale také že se snížila podniková režie. V celku by se dalo říci, že průmysl dřevozpracující má pevnou stoupající vývojovou tendenci, že velmi rychle stoupá odbyt, i odbyt připadající na jednoho zaměstnance. Tak ve znárodněném průmyslu činil průměrný měsíční odbyt na jednoho zaměstnance v I. pololetí 1946 8.500 Kčs, ve II. pololetí téhož roku 11.100 Kčs a v I. pololetí 1947 již překročil 13.000 Kčs. Podíl exportu také rychle stoupá a v I. pololetí t. r. činil již 21% z celkové hodnoty odbytu. Většina národních podniků vykazuje v I. pololetí t. r. bilanční zisk celkem 21,376.500 Kčs, což odpovídá 2,36% z dosaženého obratu a asi 4,5% ze jmění uvedeného v bilancích, sestavených podle kontinuitních zásad. Nemusím zdůrazňovat, že i tento výsledek by doznal značných změn, kdyby byly odpisy bilancovány dnešní hodnotou. Také v oboru dřevozpracujícím byla postupně zaváděna úkolová mzda, což se projevilo ve výkonu i v odbytu na hlavu.

Dnešní situace na světových trzích je pro náš dřevoprůmysl taková, že pro nejbližší dobu ukazuje na příznivý vývoj odbytový, i když kapacita našeho dřevoprůmyslu v některých výrobcích je pro normální mírovou dobu předimensována. Lze tudíž počítati s tím, že ve velké konkurenci v nastávající době náš dřevoprůmysl obstojí.

S dřevem souvisí výroba celulosy a papíru. A tu mohu sdělit, že výrobní poměry se v našich papírenských závodech zlepšily a rozsah obchodu se během I. pololetí t. r. vyvíjel velmi příznivě; ale do klidného vývoje zasáhlo mnoho položek, se kterými nemohlo být počítáno a na které nemáme vlivu. Ty se přirozeně projevují také v konečném hospodářském výsledku. Náš papírenský průmysl má zařízení, které nutně potřebuje obnovy. Nelze ji ovšem provést v několika málo letech. Investiční práce, plánované ve dvouletce, nemohou být uskutečněny tak, jak se předpokládalo, a to z týchž důvodů jako ve všech jiných průmyslových oborech. V papírenském průmyslu se letos také projevilo odsunutí německých pracovníků, takže do letošního roku vstupovaly některé závody s naprostým nedostatkem odborně vzdělaných sil. Přesto se však podařilo zvýšit výkon na 1 zaměstnance, neboť v roce 1946 činil 2.291 kg a v roce 1947 již 2.490 kg. V roce 1938 činil výkon na hlavu 2.775 kg. Přepočítáno hodnotou výrobků na 1 zaměstnance, přicházíme v roce 1947 na částku 146.800 Kčs.

Proti roku 1946 můžeme v tomto oboru zaznamenat příznivější rozsah exportního obchodu. Za I. pololetí t. r. bylo vyvezeno již více než za celý rok 1946, ačkoli spotřeba na domácím trhu papíru se neustále zvyšuje a překročila již spotřebu předválečnou. Menší množství exportovaného papíru ovlivňuje celkový hospodářský výsledek, protože ceny na exportních trzích jsou o 10 - 20% vyšší než ceny domácí. Zejména cena celulosy neodpovídá výrobním nákladům, a nebude-li cena v nejbližší době upravena, bude ztráta celulosek z tohoto titulu činit 66,111.000 Kčs. Výroba v průmyslu papírenském je značně ovlivňována letošním suchem. Jen s největšími obtížemi a se zvýšenými provozními náklady je možno dodržovat zejména výrobu rotačního papíru. Učinil jsem také včas - v době, kdy hrozilo nebezpečí, že naše zemědělství bude ve žních bez povřísel - opatření, aby papírenský průmysl zásobil přede žněmi zemědělce papírovými povřísly. Tak jako v kovoprůmyslu a chemii, dbal jsem toho, aby i papírenský průmysl pomohl překonávat těžkou situaci našeho zemědělství.

Příspěvky do intervenčního fondu nepříznivě ovlivní - a to nechci ani rozvádět - hospodářské výsledky papírenského průmyslu. Ceny rotačního papíru jsou dnes rovněž ztrátové a vláda resp. Národní fronta se bude muset v nejbližších svých poradách tímto problémem znovu zabývat.

Paní a pánové, jsem u konce s vylíčením situace jednotlivých odvětví našeho průmyslu, takže mně zbývá, abych se již jenom letmo dotkl některých všeobecných úkolů, pokud jsem o nich dříve nemluvil, ale které řešiti musíme, anebo jsme řešit začali.

Při vší své skromnosti mohu snad doufat, že z dosavadního mého výkladu bylo patrno, že hospodářské i finanční výsledky národních podniků za prvé pololetí t. r. se přes všechny obtíže neustále a soustavně lepšily a lepší. Bohužel, jak jsem již v úvodu upozornil, na výrobu působí tolik vedlejších zjevů domácích i zahraničních, že nelze předpovědět do budoucna klidný chod průmyslu. S tím jsem však počítal a stále počítám. Proto jsem již brzy sáhl k opatřením, kterými jsem v jádru sledoval zlepšení hospodárnosti národních podniků, a to tak, že jsem kladl důraz na využití všech technických i hospodářských možností, které s sebou znárodnění přináší.

Když jsme na př. překonali nejtěžší porevoluční dobu a uvedli náš průmysl do chodu, bylo nejvážnějším úkolem nejen vyrábět, ale vyrábět dobře a lacino. Proto jsem v úřadě vybudoval kontrolní orgán, který sleduje chod národních podniků a provádí kontroly v podnicích, a to nejen proto, aby vymýtil nepoctivosti a stíhal nezákonné jednání, ale aby také vychovával k hospodárnosti a k lepšímu hospodaření. Letos jsme provedli kontrolu dosud v 59 podnicích pod národní správou, ve 26 národních podnicích a ve dvou ústředních orgánech. Mohu sdělit Národnímu shromáždění, že včasným zásahem našich kontrolních orgánů byly státu zachráněny milionové částky a že také ve všech případech byly vyvozeny zákonné důsledky proti provinilcům.

Lituji však, musím-li parlamentu žalovat, že často nám při plnění této povinnosti překážely politické zásahy, které přirozeně věci neprospívají. (Potlesk.) Škodí právě tak, jako škodí politikaření v našich národních podnicích. (Potlesk.) Nelze přece připustit, aby se národní podniky staly kolbištěm, na němž by si politické strany vyřizovaly své agitačně politické zájmy a v nichž by se z těch či oněch důvodů měli krýt lidé neschopní a nepoctiví. Politikaření a úzce stranické zájmy musí z našich závodů bezpodmínečně ven. (Potlesk.)

Když jsme sledovali zhospodárnění výroby, neomezovali jsme se pouze na kontrolu, nýbrž zahájili jsme již počátkem roku velkou akci pro zlepšení kvality výrobků a zhospodárnění výroby. Podporovali jsme pořádání odborných kursů a zaváděli jsme do podniků provozní početnictví. Hledali jsme všeobecně i v jednotlivých případech cesty a prostředky, které by ovlivnily provoz a zlepšily jakost výrobků. Jakosti výrobků jsme věnovali obzvláštní péči. Po prvé v dějinách tohoto státu - jak jsem se ostatně již zmínil - pracovali žáci výtvarných učilišť jako stipendisté vedle dělníků v továrnách a přinášeli do výroby nové prvky, aby zase naopak pro svou tvůrčí činnost získali z výroby cenné poznatky. Velmi rád konstatuji, že tato snaha nebyla marná a že již dnes, poměrně po krátké době, přináší své ovoce. (Předsednictví převzal místopředseda Petr.)

Dovolte mně také, paní a pánové, abych rázně vyvrátil legendu, že nám cizina vrací mnoho zboží pro jeho špatnou jakost. Opakuji, co jsem řekl již v průmyslovém výboru, že totiž procento zboží vráceného nám pro špatnou jakost je menší, nežli bylo před válkou. Pro zajímavost uvádím, že v září nám bylo vráceno zboží nebo byla požadována sleva pro špatnou jakost u národních podniků v celkové částce 790.000 Kčs, u soukromých podniků v částce 540.000 Kčs. Z toho je vidět, jak nesprávně a nepravdivě se operuje, jmenovitě proti národním podnikům. K těmto konkretním číslům mohu připojit ještě další svědectví ve prospěch naší výroby a zase hlavně ve prospěch našich národních podniků.

Po podzimním vzorkovém veletrhu požádala redakce časopisu "Československý průmysl" obchodní přidělence cizích zastupitelských úřadů, akreditovaných u naší vlády, aby jí oznámili, jak se dívají na možnosti dalšího rozvoje hospodářských styků s námi a jaký dojem si odnesli nakupovači z jejich zemí o jakosti a cenách našich výrobků. Dovolte mně, abych ocitoval alespoň vyjádření pana Kekiche, obchodního attaché velvyslanectví Spojených států amerických, který napsal:

"V podstatě se všichni američtí obchodníci, kteří navštívili Pražský vzorkový veletrh, vyslovili o něm příznivě. Někteří z nich, kteří byli na prvních dvou poválečných veletrzích, prohlašují, že není pochyby o tom, že letošní pražský podzimní veletrh byl ve znamení zřetelného zlepšení, a to pokud jde o jakost výrobků i jejich výběr a celkovou organisaci..." A svůj velmi příznivý posudek uzavřel tento významný Američan takto: "Udrží-li se dosavadní hospodářský vývoj tak, jak se projevil na Pražském podzimním vzorkovém veletrhu, pak není pochyby, že obchodní styky mezi Československem a Spojenými státy americkými doznají značně většího rozsahu. Není pochyby o tom, že američtí kupci budou přijímat československé exportéry se vzrůstající ochotou, poněvadž se stává stále zřejmější, že kvalita československých výrobků se zlepšuje, ceny snižují a dodací lhůty se stávají přijatelnějšími". - Myslím, že nemůže být výraznějšího dementi zlovolných pověstí o špatné jakosti našich výrobků, jmenovitě pokud jde o výrobky našich národních podniků.

Z toho všeho je vidno, že národní podniky přes všechny obtíže, jež přináší doba, vykazují stále lepší a lepší výsledky, i když se v nich projevují často některé vlivy, jichž odstranění se vymyká mé působnosti.

Chci vás také, paní a pánové, poprosit, abyste mně neměli za zlé, zmíním-li se při této příležitosti ještě o funkci a úkolech závodních rad. Jsem-li k nim otevřený, upřímný a přísný, pak jenom proto, poněvadž již čtvrt století sloužím dělnictvu, poněvadž vždycky jsem se bil za rozšíření pravomoci závodních rad, poněvadž jsem jim neskonale vděčen za všechnu pomoc, kterou mně, vládě a státu věnovaly v prvých chaotických měsících porevolučních, a poněvadž v nich vidím jednoho z nejvýznamnějších činitelů v příští výstavbě socialistického společenského řádu. (Potlesk.) Nejvýznamnějším činitelem - říkám však zcela otevřeně - budou jenom tehdy, jestliže promyslí a domyslí své velké poslání. Zatím lituji, musím-li se i s tohoto místa připojit k projevům předsedy Ústřední rady odborů kol. posl. Zápotockého, který jako zkušený a starostlivý odborář nejednou si posteskl, že funkce závodních rad nebyla ještě namnoze správně pochopena. Mnohé závodní rady stále ještě zasahují do správy podniku, z čehož vznikají spory mezi vedením závodů a závodní radou a v důsledku toho i neklid, který neblaze působí na dobrý chod výroby.

Z řady případů chci uvést pouze jeden z poslední doby, ovšem případ, který mluví za všechno. Jde o případ, kdy 17 závodních rad jednoho národního podniku podepsalo resoluci, ve které hrozily stávkou, bude-li odvolán podnikový ředitel. To však nevadilo, aby o 14 dní později podepsaly tytéž závodní rady resoluci, kterou velmi resolutně žádají, aby tento podnikový ředitel byl ihned odvolán. (Slyšte!) Nemusím snad dokazovat, že to není zdravý zjev. Poškozuje nejen podnik sám, jeho výrobu, práci a funkci závodních rad, ale ve svých důsledcích poškozuje i zájmy zaměstnaneckých mas, které přece nemají zájem ani na barvě očí svých ředitelů, ani na barvě jejich politických legitimací, ale jimž jde o to, aby národní podniky byly dobře vedeny v zájmu jejich existence a v zájmu republiky. (Potlesk.) V souvislosti s tím chci neméně rozhodně odmítnout i samovolné zasahování různých jiných místních, okresních, krajských i celostátních institucí, orgánů a korporací do národních podniků, zasahování pod všelijakými možnými i nemožnými záminkami, což rovněž neslouží naší výrobě a našemu znárodněnému průmyslu. Proto chci v mezích svých ústavních možností všemi prostředky působit k tomu, abych tomu zabránil, doufaje při tom, že s podporou parlamentu, s podporou větší než dosud budu moci počítat.

Paní a pánové, v předloženém rozboru jsem ukázal, že organisace národních podniků je v podstatě skončena. Z velkých organisačních úkolů nám zbývá dokončit pouze začlenění konfiskátů, které se již provádí. Nestalo-li se tak dříve, není to mou vinou. Vyřízení této věci nám umožní, abychom šli dál. Proto na druhou polovinu listopadu svolávám pracovní konferenci podnikových ředitelů z celé republiky, abych si s nimi ujasnil úkoly, které nás v nejbližší době čekají. Je to především dokonalejší vybudování výzkumnictví, protože na dobrém výzkumnictví závisí příští chod našeho průmyslu. Jsou to otázky, souvisící s investiční činností. Musíme si totiž uvědomit, jakou investiční politiku vůbec chceme a budeme dělat.

A poněvadž již byla zahájena diskuse o našem příštím dlouhodobém plánu, chci při této příležitosti hned zdůraznit, že zejména v otázkách investičních musí být nový náš dlouhodobý plán koordinován do jisté míry s hospodářskými plány států, se kterými jsme uzavřeli nebo uzavřeme dohodu o hospodářské spolupráci. Dalším naším nejbližším úkolem bude vyjasnění výrobních problémů, zejména v kovoprůmyslu, a konečně vyřešení některých organisačních otázek, které přinesly zkušenosti doby. Myslím tím především poměr národních podniků k ústřednímu orgánu a poměr závodů k podnikovému ředitelství, protože za tyto dva roky, které máme za sebou, se již funkce a vzájemná spolupráce vyhranila. S podnikovými řediteli pojednáme na zmíněné konferenci také o tom, jak se v tom kterém oboru osvědčuje, po příp. neosvědčuje centralisace a průmyslová koncentrace, dále o tom, do jaké míry má centralisace a koncentrace vliv na byrokratisaci v národních podnicích, a v souvislosti s tím též o případné novelisaci statutu v národních podnicích. To jsou v podstatě nejbližší úkoly, kterými se budeme na zmíněné konferenci ředitelů zabývat, abychom znárodněnou výrobu dále zdokonalili.

Přistupuje, paní a pánové, k závěru svého výkladu, nemohu jinak, nežli ubezpečit slavnou sněmovnu, že jsem se vynasnažil v daných mezích podat o naší výrobě obraz pokud možno úplný. Snažil jsem se být objektivní, nic jsem vám neskresloval, neplýtval jsem barvou růžovou a nesahal zbytečně do černě. Proto také mohu znova opakovat, že naše hospodářství jde do velmi obtížného údobí mezinárodního a ovšem také vnitřního. Obtíže, jež na nás čekají, mohou být překonány a budou překonány, vymýtíme-li všechny nezdravé zjevy, které výrobu dnes ztěžují a ohrožují. Kromě těch, které jsem uvedl, je to především mnohokolejnost naší veřejné i hospodářské správy a nedostatečně vymezená pravomoc. Chceme-li v této veliké době obstát, musíme po každém žádat odpovědnost co největší, ale musíme také jeho pravomoc a tím i odpovědnost přesně určit. Chceme-li prosazovat hospodárnost ve výrobě a v hospodářském životě, musíme sáhnout k zjednodušení hospodářské a výrobní, ale také správní organisace. Chceme-li odstranit z hospodářského života zlořády všech druhů, jak jsem o nich mluvil, musíme nejenom vybavit rozhodující místa náležitou mocí pod osobní odpovědností, ale nesmíme ani dopustit, aby se jim kdekdo pletl pod nohy. Průmysl musí prostě řídit někdo, ale nemohou jej řídit všichni. Chci proto poděkovat oněm členům slavné sněmovny, kteří se na věc takto dívají, v těchto intencích působí a mne podporují, ale chci také poprosit celou sněmovnu, aby mně a tím celé vládě byla nápomocna vždy, kdykoli se budeme snažit o nápravu. A to tím spíše, že otázka nápravy je na pořadu dne!

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP