Dovolte mi, abych tu řekla několik upřímných
slov o zkonsumování přebytečných
selat. Ve veřejnosti proskočily zprávy, že
se na trhu objevila nabídka 27.000 selat, která
prudce tlačí na ceny selat u zemědělců.
Jde o to, jak budou tato selata s trhu odstraněna, jak
bude s nimi naloženo, aby tento tlak nabídky na našem
trhu ustal.
Pan ministr zemědělství ve své zprávě
uvedl, že poskytne 5 mil. Kčs na zařizování
výkrmu vepřového dobytka při družstevních
mlékárnách a lihovarech, aby tak byly zužitkovány
všechny odpadky. I když souhlasím s tím,
aby všechny odpadky vzniklé při výrobě
mléka byly zkonsumovány tímto způsobem,
přece se mně zdá, že tento způsob
okamžitému tlaku na trhu neodpomůže a
že je zapotřebí uvažovat o jiném
způsobu, protože zřizování výkrmu
vepřového dobytka u mlékáren a lihovarů
patří spíše do rámce dlouhodobého
plánování naší zemědělské
politiky. Myslím, že pro tuto dobu bylo by daleko
účelnější dávat našim
zemědělcům veškeré odpadky z
mlékáren a lihovarů, aby okamžitě
mohli přistoupit k výkrmu nadbytečného
stavu selat, a že by stálo za to, uvažovat o
nabídce Druzodu, kterou učinil v těchto dnech
ministerstvu zemědělství a ministerstvu výživy,
že nadbytečná selata skoupí a dá
k výkrmu zemědělcům, aby podstata
stavu našeho vepřového dobytka nebyla pro příští
zásobovací období snižována.
Rozhodně však, pánové a paní,
nemůžeme souhlasit s tím, aby nadbytečná
selata byla porážena a zkonservována. Maso
selat je řídké a pro účely
konservování, zejména když má
býti konserva ponechána určitou dobu uskladněna,
se nehodí. V tomto případě bych doporučovala
jinou cestu. Když už mají být selata odporažena,
pak prosím je prodat na veřejném trhu na
normální přiděl, a jsem přesvědčena,
slavná sněmovno, že každá hospodyně
se postará, aby podle krásného a dobrého,
osvědčeného receptu bylo maso selat upečeno
tak, aby bylo výbornou pochoutkou a příjemnou
změnou v našich kuchyních. Ale za žádných
okolností nepovažuji konservování selat
za rozumné, účelné a hospodárné.
Všech nádob, kterých má býti
použito ke konservování masa selat, nechť
je použito ke konservování masa z té
špičky hovězího masa jatečného,
která se nám právě teď tak tíživě
projevuje na našem trhu.
Pánové a paní, p. ministr výživy
ve své zprávě uvedl, že k doplnění
zásob ovoce bude dovezeno 4.000 vagonů jablek. Jsem
přesvědčena, že matky dětí,
které v zimě postrádají čerstvého
ovoce, přijmou tuto zprávu s potěšením.
Ale právě tato zpráva mne vede k úvaze,
zda by nebylo účelné a vhodné věnovat
zvýšenou pozornost našemu ovocnářství.
Pan ministr zemědělství ve své zprávě
v mnoha bodech uvedl, jak bude pomoženo našim zemědělcům
v okamžité hospodářské tísni.
Uvedl také, jaký plán připravuje ministerstvo
zemědělství v krátkodobém i
dlouhodobém zemědělském podnikání.
Ale bohužel jsem marně hledala ve zprávě
p. ministra zemědělství sebemenší
zmínku o tom, jak bude podporováno také naše
ovocnářství, aby se právě jeho
výtěžek stal vydatným zdrojem příjmů
v našem zemědělství v době, kdy
se ukáže, že jsme schopni produkovat tolik zemědělských
plodin, že postačí pro naši výživu.
Také naše země je schopna produkovat krásná
jablka, švestky, hrušky, meruňky i broskve. U
nás se urodí tolik ovoce, kolik potřebujeme;
je jen zapotřebí, aby byla ovocnářství
věnována ta pozornost, jaké si zaslouží.
Vzpomínám si na některé předválečné
výstavy našeho ovocnářství, na
kterých jsme se podivovali překrásným
druhům ovoce, které jsou schopny naše zahrady
produkovat. Tam bude zapotřebí zasáhnout
a provést všechna účinná opatření
za tím účelem, aby stav našeho ovocného
stromoví byl doplňován tak, aby bylo schopno
dát nám takovou úrodu, jakou potřebujeme.
Máme také naprosto nedostatečnou výrobu
ovocných šťáv bezalkoholních. My
jsme podali, moji klubovní kolegové a já,
interpelaci panu ministru financí, ve které žádáme,
aby byla zrušena nepřímá daň
z bezalkoholních ovocných šťáv,
a v této interpelaci citujeme výroky významných
zdravotních institucí, které se domáhají,
aby byla u nás propagována výroba bezalkoholních
ovocných šťáv, abychom tak napomáhali
potírání alkoholismu, který se u nás
v posledních letech tak nebezpečně rozšířil.
Velmi naléhavé žádám, aby této
naší interpelaci byla věnována opravdu
patřičná pozornost a aby nepřímá
daň ze šťáv bezalkoholních byla
co nejdříve zrušena.
Ve zprávě pana ministra byla řeč o
našem distribučním aparátu a o tom,
že trhové svazy budou reorganisovány. Strana
čs. národních socialistů podala před
3/4 rokem návrh na reorganisaci trhových
svazů, zejména v masné produkci, zřízením
živočišné ústředny. Také
ministerstvo výživy podalo už návrhy zákonů,
kterými se už zabýval zemědělský
a zásobovací výbor a bude se jimi také
zabývat ve schůzi, která bude následovat
po této debatě. Je však třeba říci,
že v našem distribučním aparátě
se projevují určité vady. Dostáváme
stížnosti na nedostatečné zásobování
našeho pohraničí. Sama jsem se přesvědčila
o vadném zásobování ovocem a zeleninou,
zejména o vadném zásobování
našich lázní. Dostávám zprávy
o tom, že není dostatečně postaráno
o zásobování Mostecka, že si horníci
v resolucích stěžují na to, že
není postaráno o dostatečné zásobování
zejména těmi produkty, které tvoří
podstatnou část výživy dětí,
ovocem a zeleninou.
Jsem přesvědčena, paní a pánové,
že je to vinou i těch, kdož vedou náš
distribuční aparát. Je zapotřebí
podívat se na to, zda všichni vedoucí lidé
na svých místech odpovídají plně
podmínkám, které se na vedoucí lidi
takových institucí kladou. Před 11/2
rokem jsem se s tohoto místa domáhala reorganisace
trhových svazů a celého našeho distribučního
systému. Strana čs. národních socialistů
má v této věci primát, protože
první pochopila naléhavou potřebu přizpůsobit
distribuční aparát novým požadavkům
moderní doby. Zjišťuji to proto, abych dokázala,
že jsme měli plné pochopení pro všecky
otázky, které souvisí s výživou
našeho lidu.
A teď mi dovolte, paní a pánové, abych
se ke konci svého projevu zmínila také o
jiných příčinách neúspěchu
žní, než o kterých se tu hovořilo.
Ze zprávy pana ministra výživy jsme zjistili,
že je to zejména neúspěch žní,
to jest produkce obilí, který zaviňuje svízelnou
situaci v našem zásobování. Pan ministr
řekl ve svém referátě doslova toto:
"Odhaduje se, že celková letošní
sklizeň chlebového obilí činí
v celé republice asi 185.000 vagonů chlebového
obilí, což je asi o 26 % méně, než
bylo sklizeno loni, a o 33 % méně, než předpokládal
dvouletý hospodářský plán.
Toto snížení letošní sklizně
bylo způsobeno nejenom nižšími hektarovými
výnosy v důsledku nepříznivého
počasí, ale částečně
i nedodržením osevných ploch chlebového
obilí, zejména v pohraničí, které
jsou v českých zemích asi o 93.000 ha menší,
t. j. o 8,35 % nižší, než stanovil zemědělský
výrobní plán. U srovnání"
takto se říká doslova ve zprávě,
"s loňským rokem jsou letošní sklizňové
plochy chlebového obilí o 127.000 ha menší,
t. j. o 11,5 %."
Očekávala jsem, paní a pánové,
že také pan ministr zemědělství
nám upřímně poví, že příčina
neúspěchu žní je zaviněna také
nedodržením osevní plochy. Pozorně jsem
poslouchala zprávu pana ministra zemědělství
a stejně pozorně jsem ji přečetla,
a k velkému svému překvapení jsem
se dověděla, že - až na olejniny, u nichž
byl osevní plán splněn na 57,6 % - byl u
obilnin splněn na 98,6 %. Myslím, paní a
pánové, že by věci jen prospělo,
kdyby pan ministr zemědělství upřímně
přiznal, že není jenom vinou nepřízně
přírody, že výsledek žní
nás zklamal. Pokud jde o číslo 93.000 ha
neoseté půdy, myslím, že je opravdu
velmi střízlivé; naši hospodářští
odborníci uvádějí číslo
mnohem vyšší. Domnívám se, že
není správné svádět všechno
na přírodu, kterou zvládnout a ovládnout
naším hospodářským plánem
se nepodařilo, a že je třeba, pánové
a paní, docela upřímně a při
plném vědomí odpovědnosti si přiznat
to, co vidíme prostýma očima, to, co ví
každý náš občan, že máme
neosetá pole, že máme hodně neosetých
polí a že právě čísla
úrody z těchto neosetých polí nám
také zvyšují schodek ve vyživování
našeho lidu. Je zapotřebí tu přiznat,
že skutečně bylo hodně neodebraných
hnojiv v pohraničních krajích, že se
pole neobdělávala tak, jak by se obdělávat
měla. Je zapotřebí přiznat, že
je vinou naší osídlovací politiky, že
do pohraničí byli dáváni lidé,
kteří zemědělství nerozumějí,
že do pohraničí byli dáváni lidé,
kterým půda k srdci nepřirostla, že
tam byli dáváni také lidé, kteří
se nesnažili obdělat zemi tak, aby vydala tu žeň,
které bylo potřebí k zabezpečení
výživy našeho lidu. Viděla jsem, pánové
a paní, statky, které opustili cikáni. Já
jsem člověk demokratický a v cikánovi
vidím člověka jako v každém jiném.
Ale je třeba uznat, že cikáni jsou národ
stěhovavý, že nebudou nikdy mít tu lásku
k zemi a k majetku, jako mají jiní lidé;
že je zapotřebí, aby na statky byli dáveni
jenom ti, kdo ze země vyrostli, kdo ji mají rádi
a kdo zabezpečí, že skutečně
bude půda obdělávána tak, aby nám
dala výživu, kterou potřebujeme.
Pánové a paní, přesvědčila
jsem se o tom, jak byly vykrádány statky v území,
kam nebyli dáváni lidé nejschopnější.
A mně jako předsedkyni zásobovacího
výboru a i všem členům zásobovacího
výboru stejně jako všem členům
politických stran musí záležet na tom,
aby výživa našeho lidu byla zabezpečena
také tím, že se postaráme, aby každý
kousek pole byl obdělán. Jsou zde svědci,
kteří projížděli Švýcarskem,
a ti vám, pánové a paní, dokáží,
že ve výšce 1 200 m, tam, kde je třeba
se plazit při obdělávání polí,
je každý kousek země obdělán,
jak skvěle jsou obdělány vinice a bramborová
pole. Tam v tom Švýcarsku jsme se obdivovali úžasné
píli a svědomitosti, s jako švýcarský
člověk, malý, prostý člověk
se snaží z půdy vytěžit, co může.
Mají také nedostatek pracovních sil, protože
velká většina lidi ze zemědělství
jim odešla do továren, které vyráběly
válečné potřeby, a přesto každý
kousek země je tam obdělán. Právě
z toho si musíme vzít příklad a snažit
se, aby příštího roku byl každý
kousek půdy obdělán. K tomu máme,
pánové, zákon o národní mobilisaci
pracovních sil, abychom donutili na statcích pracovat
ty lidi, kteří se k této práci hodí.
Za výsledek žní, který jsme měli,
je třeba poděkovat především
zemědělcům a jejich ženám. (Potlesk.)
Práce zemědělských žen, jak jsme
se o ní letos přesvědčili, je takového
druhu, že si zaslouží, aby celý národ
se před ní sklonil v projevu nejvyšší
úcty. Od 3 hodin od rána do 11 hodin v noci pracovaly
zemědělské ženy, aby zdolaly tu strašlivou
tíseň, která se v zemědělství
projevila z nedostatku pracovních sil. Zemědělským
ženám patří nejenom naše poděkování,
ale měly by být odměněny největším
uznáním celého československého
národa za to, že se postaraly, aby alespoň
2/3 našich žní byly zachráněny
pro výživu lidu. (Potlesk.) K tomu je ovšem
třeba, aby se také vážně uvažovalo
o ulehčení práce zemědělským
ženám. Proč se jenom stále mluví
o tom, že se jim dodají pračky, že se
jim dodají pařáky, láhve ke konservování
ovoce atd. Jednou se musí přistoupit k činům
a místo kopacích míčů dávat
venkovským ženám-hospodyním takovou
pomoc, kterou potřebují. (Potlesk.) Já
jako člověk, který ze zemědělství
vyšel, mohu věc dobře posoudit. Já jsem
se na statku narodila, po celé své mládí
na chalupě pracovala a vím, jak těžká
je práce ženy-hospodyně. Moje matka, chalupnice-domkářka,
ještě dnes zápasí se všemi těmi
svízeli a nedostatky, které se projevují
právě při dnešním způsobu
práce zemědělské ženy. Uděláme
a musíme udělat všechno - a já o to
naléhavě žádám všechny příslušné
činitele - aby se letošního roku ve výrobě
technických pomůcek pokračovalo takovým
tempem, aby se venkovské ženě-hospodyni skutečně
dostalo úlevy v práci. Netřeba slov. Krásných
slov už bylo řečeno hodně v radiu, v
různých projevech i napsáno v novinách,
ale činů je třeba. Jenom čin dokáže
venkovské ženě-hospodyni, že ta její
práce je skutečně oceňována
tak, jak si toho zaslouží.
Jsem přesvědčena, pánové a
paní, když toto vykonáme, že se i chuť
k práci zvýší. Právě tak
je třeba provádět to, co nám určuje
zemědělská a potravinová organisace,
aby se našim zemědělcům zabezpečila
jistota jejich podnikání a pevná stabilisace
cen tak, aby zemědělec který osévá,
věděl, jak velký bude výtěžek
z jeho podnikání. Je třeba udělat
všecko ve všech zemích naší republiky
za tím účelem, aby práce zemědělce,
který jediný zabezpečuje výživu
lidu - a zdůrazňuji, že je to nejdůležitější
sociální činitel, který přispívá
k výživě lidu - a jistota jeho podnikání
byla zabezpečena. Jenom tak se nám podaří
zabezpečit výživu lidu také v příštích
letech.
Strana čs. národních socialistů, pánové
a paní, vykoná všecko, aby náš
vyživovací plán a zemědělská
politika byly prováděny tak, jak to navrhují
rozumní hospodáři v tomto státě.
(Potlesk.)
Místopředseda Petr: Sděluji, že
pan ministr výživy Majer a pan ministr zemědělství
Ďuriš omlouvají svoji nepřítomnost
v dnešní schůzi tím, že byli pozváni
do mimořádné schůze vlády.
Jakmile tato skončí, dostaví se do ústavodárného
Národního shromáždění.
Dalším přihlášeným řečníkem
je p. posl. Hynek, kterému dávám slovo.
Posl. Hynek: Slavná sněmovno, paní
a pánové!
Vyslechli jsme referáty našich ministrů, a
to ministra výživy a zemědělství.
Oba dva páni ministři se shodli v tom, že mimořádné
sucho, trvající více než čtvrt
roku, způsobilo velké potíže v našem
zásobování a přímo nesnáze
v našem zemědělství.
Pravda, ani ministr - sociální demokrat, ani ministr
- komunista, nejsou vinni tím, že téměř
tři měsíce nepršelo a že to způsobilo
naši hospodářskou krisi. Procestoval jsem za
letních měsíců velké části
Čech a Moravy a viděl jsem na vlastní oči,
že sucho způsobilo mnohde ztráty opravdu katastrofální.
Jižní Morava, jižní a střední
Čechy, něco méně severní a
východní oblast Čech byly velmi těžce
poškozeny. Sucho, které trvalo od května takřka
až do dnešního dne, kdy v mnohých místech
nespadla ani kapka vody, špatně působilo na
vývoj obilnin, píce a řep. Ozimy jsou všeobecně
slabší a dosahují průměrně
výnosu někde sotva 80 %, jinde 60 % a jinde 40 %
normální úrody žita byla místy
dobrá, jinde slabá. Pšenice byly všeobecně
slabší. Oves byl místy slabší,
ječmen někde dobrý, někde sotva vymetal.
Sena byla velmi slabá a jetele taktéž. Suchý
loňský rok zavinil, že jetele byly v podsevu
slabé už z loňského roku - a tudíž
i porost byl sám o sobě podřadný.
I otavy byly na tom špatně. Na mnohých místech
sluneční žár vypražil půdu
tak, že otavy nebyly žádné. Na jiných
místech bylo trochu otav, avšak přece tak málo,
že zásoba píce na půdách a senících
je velmi slabá. Brambory, které se zprvu zdály
velmi pěkné, usychají a sotva by jim již
nějaký déšť pomohl.
Takový je obraz naší úrody. Mnoho našich
hospodářů prohlašuje, že co hospodaří,
nebylo v jejich hospodaření takové katastrofy
jako letos. V mnohých stodolách to vypadá
po svezení úrody velmi uboze.
Je však charakteristické, že na výšinách,
t. j. ve vysokých polohách oblasti Čech a
v pohraničí, je úroda povšechně
lepší než v polohách nižších,
a to způsobilo jenom to, že ve vyšších
polohách bylo přece jen více srážek
než v polohách nižších. My jsme plánovali,
že v našem plánovaném hospodářství
budeme soustavné likvidovat pohraniční úseky,
t. j. ty, které se svou nerentabilitou nehodí pro
pěstování pícnin a obilovin, ale ve
skutečnosti to budou právě tato pohraniční
území, která přispějí
ke zlepšení naší vyživovací
situace. To nám musí být výstrahou,
jak nám to markantně ukázal tento rok, a
podle toho se musíme i příště
zařídit.
Dlouho trvající sucho způsobilo naprostý
nedostatek krmiv a tím snahu zemědělců
po okamžitém odprodeji přebytečného
dobytka, a to mladého a jatečně nezralého.
Tomu se chce čelit jednak poskytováním krmiv
z oblastí méně postižených, jednak
přesunutím dobytka na přezimování
do oblastí s dostatkem krmiv. Je na ministerstvu zemědělství,
aby to provedlo rychle. Výplata přídavků
k cenám jatečného dobytka od dubna do června
1948 bude málo účinná tam, kde není
píce, právě tak jako příplatky
k cenám mléka a másla od 15. září
do května 1948.
Ministru zemědělství je snad známo,
že v tu dobu klesá vždy dodávka mléčných
produktů proto, že suchá krmiva způsobují
menší dojivost. Kalamitu v přídělech
mléka lze odstraniti konservací mléka v létě
na čas zimní a pamatovati tak na zadní kola.
Vracím se však k jiným problémům
zemědělství, a to k malé úrodě,
ale přece jen částečné sklizni
na polích, která byla obdělána a neležela
ladem. Během měsíce srpna, kdy jsem byl na
Šumavě a zhruba procestoval kraj od průsmyku
Vyšebrodského až k průsmyku Všerubskému,
prohlédl jsem si pás asi 100 km dlouhý a
50 km od hranic široký. Celý tento kraj podává
stejný obraz. Města, vsi a osady blízko komunikací
jsou osídleny asi do dvou třetin, vzdálenější
do jedné třetiny anebo vůbec ne. Celé
komplexy půdy byly neobdělány a ležely
ladem. Jestliže ministerstvo zemědělství
tvrdí, že neobdělané půdy je
asi 30.000 hektarů, pak nemá pravdu, ani pokud jde
o Čechy. Posl. Nermuť tvrdí, že
neobdělané půdy je 56.000 ha, a jiní
zase tvrdí, že neobdělané půdy
je daleko víc.
Ale ještě něco jiného lze pozorovati
v pohraničí, a to nový pohyb obyvatelstva,
hlavně zemědělských rodin. V městě
- řekněme třeba v Rožmberku - kde bylo
před válkou 1.600 osob, je dnes pouze 350 osob.
Ještě nedávno tam bylo 10 zemědělských
rodin, ale dnes tam zbyly pouze 4. Když jsem se ptal po příčině
jejich odchodu, řekli mi na místním národním
výboru, že tyto rodiny odešly z pohraničí
zpět do vnitrozemí, kde měly menší
zemědělské usedlosti, a následkem
konfiskace a revise první pozemkové reformy doufaly,
že si svoje hospodářství zvětší.
Snad by někdo namítal, že v oněch končinách
je půda kopcovitá, nehodící se k obhospodařování,
jiný by snad řekl, že doma je doma. Na to odpovídám,
že táborský kraj není žádná
nížina, že buky a smrky rostou u Žatce a
tudíž že není příčiny
k tomu, aby bylo naše pohraničí znovu vylidňováno.
A jestli snad někdo dovozuje, že doma je doma, odpovím
na to, že prostě na každém hospodářství
doma zůstává jen jeden člen rodiny
a ostatní se musejí vdávat a ženit jinam,
aby zabezpečili svou existenci. Tedy v tom není
ta pravá příčina, proč by měla
v pohraničí půda zůstat ležet
ladem.
Jděte se podívat na Neveklovsko, Táborsko,
Soběslavsko, Havlíčkobrodsko a Mladoboleslavsko,
kde jsou tisíce hektarů neobdělané
půdy, protože jejich nynější majitelé
nebyli zemědělci a našli si zaměstnání
výnosnější. Z toho plyne jediná
věc: ministr zemědělství způsobil
svou agitací a stranickou kampaní na vesnici nový
neklid a nové přesuny obyvatelstva, a tak se stalo,
že tisíce hektarů půdy jsou neobdělány
a tím je ohrožena výživa národa
a zatížena státní pokladna, neboť
za dovoz obilí z Ruska nebo z Ameriky musíme platit
v dolarech. Možná, že je to cíl a účel
té stranické ideologické politiky; aspoň
tomu nasvědčuje článek inž. dr
Jiřího Koťátka, sekčního
šéfa ministerstva zemědělství,
v časopise "Tvorba" 2. srpna 1945, jehož
stať zní: "Přijali jsme zásadu,
že v daném období situace důvody státní
bezpečnosti a národní nezbytnosti zatlačují
do pozadí všecky momenty hospodářsko-technické
povahy. To znamená, že místo jednoho a čtvrt
až jednoho a půl milionu rodin, hospodařících
na kdysi české půdě, musíme
přesunouti do okrajových oblastí stejný
počet českých zemědělců
a příslušníků jejich rodin. Tyto
sice budou osidlovati naše pomezí jako noví
nabyvatelé, soukromí vlastníci dříve
německých usedlostí, anebo jako přídělci
na rozdělených německých velkostatcích,
avšak z větší části sotva
by opustili svoje kraje české při pouhé
vyhlídce práce na zestátněném
velkostatku anebo jako pouzí podílníci na
družstevním objektu. V českých oblastech
mluví pak pro rozdělení šlechtické
půdy hromadný a neukojený hlad po půdě,
kterou lid po dlouhá desetiletí žádá,
o kterou jej podvedla první pozemková reforma a
již mu nyní vláda Národní fronty
slíbila a také dala. Česká vesnice
netrpělivě očekává, jak nová
lidově demokratická republika vyjde vstříc
jejímu volání a jak bude plniti své
sliby. Kladné vyřešení tohoto problému
českých krajů je pro zdárný
další vývoj, pro státní bezpečnost
a národní nezbytnost stejně důležité,
jako počeštění našeho pohraničí.
Proto nová pozemková reforma jen výjimečně
združstevňuje, proto jen rozděluje do soukromého
vlastnictví zemědělských dělníků,
deputátníků a drobných zemědělců.
Nepotřebujeme skupinky pionýrů v pohraničí,
nepotřebujeme hloučky dělníků
na zmechanisovaných velkostatcích. My nepotřebujeme
je, nýbrž masu českých rolníků,
pevně usedlých na vlastní půdě.
Potřebujeme v českých krajích vesnici,
jež se přesvědčila, že vláda
Národní fronty splní svůj slib, rozumí
potřebám lidu, vyhovuje jeho volání.
To je jediné a správné řešení
první etapy vývoje země v pozemkové
držbě, to je základ a předpoklad dalšího
pochodu vpřed. To je první etapa." Tak píše
odpovědný úředník a sekční
šéf ministerstva zemědělství.
(Předsednictví převzala místopředsedkyně
Hodinová-Spurná.)