Středa 17. září 1947

(Začátek schůze v 10 hod. 04 min.)

Přítomni:

Předseda Jos. David.

Místopředsedové Hodinová-Spurná, Petr, dr Ševčík, Tymeš, Komzala.

Zapisovatelé dr Bartuška, Bolen.

Člen vlády: ministr Majer.

221 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: gen. tajemník NS dr Madar; zástupci gen. tajemníka NS dr Záděra, dr Ramajzl.


Pořad

71. schůze ústavodárného Národního shromáždění republiky

Československé,

svolané na středu dne 17. září 1947 na 10. hodinu.

Pokračování ve společné rozpravě o prohlášeních pana ministra výživy Václava Majera a pana ministra zemědělství Júlia Ďuriše podle § 62 jedn. řádu, učiněných v 68. schůzi dne 11. září 1947.

Místopředseda Petr (zvoní): Zahajuji 71. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu dal jsem na dnešní schůzi posl. Haškovi, na dnešní a zítřejší schůzi posl. dr Bartuškovi, dodatečně pro včerejší schůzi posl. Desenskému, dr Loubalovi, Uhlířové, Rychterovi.

Přistoupíme k projednávání pořadu schůze, jímž je

Pokračování ve společné rozpravě o prohlášeních pana ministra výživy Václava Majera a pana ministra Júlia Ďuriše podle § 62 jedn. řádu, učiněných v 68. schůzi dne 11. září 1947.

Přihlášeni jsou tito řečnici: pp. posl. Žáčková-Batková, Hynek, Fránek, Broj, Hořínek.

Dávám slovo pí posl. Žáčkové-Batkové.

Posl. Žáčková-Batková: Pane předsedo, slavná sněmovno, paní a pánové!

Zprávy obou pánů ministrů, které jsme zde minulého týdne vyslechli, dávají nám příležitost přesvědčit se o škodách, které u nás nepřízní počasí, nepřízní přírody byly způsobeny nejenom našemu národnímu hospodářství, ale především výživě lidu. Byli jsme si vědomi toho, že po letošní kruté zimě naše sklizeň nebude taková, jaké by bylo třeba v zájmu zabezpečení výživy lidu. A právě proto působili jsme všude, zejména my v zásobovacím výboru poslanecké sněmovny, ale také strana československých národních socialistů na všech svých projevech k tomu, aby pomocí kázně našich spotřebitelů byly všechny svízele, které se nám v našem zásobování projeví, také překonány. Víme, že není to jenom naše země, která je postižena nepřízní přírody a neúspěchem žní.

Dostalo se mně, pánové a paní, cti, že jsem mohla býti účastna jednání třetí mezinárodní konference Zemědělské a potravinové organisace, která se konala ve dnech 23. srpna a 12. září t. r. v Ženevě. A tam z úst odpovědných delegátů velké Britannie, Francie, Polska, Italie, Maďarska, Norska, Švédska, Holandska, Dánska a jiných zemí jsme se dověděli, že také tam byl neúspěch žní. Překvapením pro nás byla zpráva zástupců Kanady a Spojených států severoamerických, že ani tam nebyl výsledek žní takový, jak se všeobecně očekávalo. Z celkových zpráv o vyživovací situaci, kterou podal konferenci ve své souhrnné zprávě gen. ředitel této organisace sir John Orr, jsme se dověděli, že ve světě se opravdu neurodilo tolik potravin, kolik je k výživě všeho lidstva zapotřebí.

Právě proto první komise konference FAO, která jednala o přehledu světové vyživovací a zemědělské situace, doporučila všem svým členským státům velmi naléhavá opatření za tím účelem, aby výživa lidu byla všemi prostředky zabezpečena. Dovolte mi, abych uvedla z tohoto doporučení jenom několik vět, které vás, pánové a paní, přesvědčí, že opravdu celý svět a všichni jeho vedoucí politikové mají zájem na tom, aby výživa lidu celého světa a tím také jeho mír a pokoj byl zachráněn. V této rekomandaci první komise konference FAO se říká: "Zrní nechť je všemi prostředky zachráněno pro lidskou potřebu. Procento vymílání obilí může býti zvýšeno i ve všech vyvážejících zemích tak, jak to činí země dovážející, aby bylo získáno více chleba ze stejného obsahu zrní. Chlebové obilí nemělo by být zkrmováno dobytkem, krmení dobytka obilím vhodným pro lidskou potřebu mělo by být všude omezeno. Vyvážející země, a to je třeba zdůraznit, měly by být povinny prozatím zastaviti zvyšování stavu stád svého dobytka. Vyvážející země a zejména zvláště prosperující vyvážející země, které vykazují nadměrné množství dobytka a jeho produktů, měly by obětovati část zásob svých obilnin i za cenu omezení počtu dobytka nebo vývozu krmiv a zachrániti všechno zrní pro lidskou potřebu, aby člověk kdekoli na světě mohl být slušně živ. Všechno vyrobené obilí" - tak říká rekomandace - "mělo by přispívati jen k lidské potřebě. Mnoho mléka, nyní zkrmovaného selaty a telaty nebo drůbeží, mělo by být určeno ve své čisté formě jen pro lidskou výživu, zvláště pro matky a děti".

Zpráva říká velmi zajímavou věc: Účinné užití 12 liber proteinu a mléčného cukru, minerálií a vitaminů, obsažených v každých 100 librách čerstvého mléka, je mnohem důležitější pro lidskou výživu než 3-4 libry máselného tuku. Komise doporučila proto všem svým členským státům tyto kroky:

1. Provést opatření pro sběr a konservování potravin a zabezpečení maximálního množství potravin dosažitelného pro lidskou výživu.

2. Omeziti na minimum ve vyvážejících i dovážejících zemích krmení dobytka obilím vhodným pro lidskou potřebu.

3. Udržovati vysoké procento vymílání obilí v zemích deficitních a vyzkoušeti možnost zvýšení procenta vymílání obilí v zemích vyvážejících a v zemích s dostatečnou produkcí.

4. Zahájiti přípravy k zajištění největších možných porcí vytěženého mléka pro lidskou potřebu místo ke krmení zvířectva.

Konstatuji, že ze zprávy pana ministra výživy je zjevno, že ministerstvo výživy snaží se všechna tato opatření a zejména všechna tato doporučení splnit, a byli bychom velmi rádi, kdyby se to také podařilo tak, aby výživa našeho lidu pro celé nastávající hospodářské vyživovací období byla zabezpečena.

Také nově ustavené Světové potravinové radě bylo uloženo, aby se všemi prostředky snažila zachytit zásoby zemědělských plodin v zemích nadprodukujících a prostřednictvím mezinárodní rady pro naléhavou pomoc alokovat je do zemí ohrožovaných nedostatkem a hladem. Je dokonce uvažováno, pánové a paní, o dvojích cenách obilí, které by měly být na mezinárodním trhu zavedeny. Jedna cena, která by platila pro normální obchod se zeměmi, v nichž nedostatek není tak naléhavý, a druhá cena, která by platila pro země ohrožené hladem.

Ušlechtilé tendence snahy zachránit lidstvo před hladem sledujeme i my v Československu s velkými sympatiemi a budeme se snažit splnit doporučení zemědělské a potravinářské organisace tak, aby u nás výživa lidu byla zabezpečena. Uvádím toto, pánové a paní, jen jako doklad, že skutečně celý svět má tentokráte zájem na tom, aby výživa lidu byla zabezpečena.

Ze zprávy, kterou nám zde podal pan ministr výživy, přijímáme rádi zjištění a ujištění, že naše vyživovací situace není kritická, i když je obtížná. Moji klubovní kolegové všimnou si ve svých referátech blíže celé problematiky našeho zemědělského podnikání tak, jak se nám, zástupcům čs. strany národně socialistické jeví s hlediska potřeb našeho zemědělce a výživy lidu. Budiž mně dovoleno, pánové a paní, abych ke zprávám obou pánů ministrů, tedy jak pana ministra výživy, tak i pana ministra zemědělství, přičinila několik věcných poznámek.

Chtěla bych zdůraznit, že máme-li dosáhnout plného zabezpečení výživy našeho lidu, že nesmíme nechat bez povšimnutí všechny snahy o zabezpečení správných směrů ve výživě. Ve světovém přehledu o způsobu výživy jednotlivých národů, jak nám byl přednesen na mezinárodní konferenci, jsme se přesvědčili o různosti způsobu výživy jednotlivých národů. Z tohoto přehledu je zjevno, že způsob naší výživy se opravdu značně liší od způsobu výživy některých zemí. Československý občan podle tohoto přehledu zkonsumoval před válkou 632 kg potravin a nápojů a z toho téměř celou jednu třetinu tvořila moučná jídla, která zakládají podstatu lidského tuku a méně lidské energie. Spotřeba obilnin je proto u nás vysoká, že moučníky včetně buchet, koláčů, knedlíků a jiných výrobků naší kuchyně tvoří podstatnou část našeho denního jídelního lístku. Světoví experti ve výživě nám, pánové a paní, loni vyčítali, že způsob naší výživy není tak docela správný, že se spíš snažíme vařit tak, aby naše linie byla širší, místo abychom vařili jídla, která by spíše zaručovala vývin většího množství pracovní energie. Jsem přesvědčena o pravdivosti tohoto tvrzení, i když si nesmírně vážím naší výborné české kuchyně, která opravdu je slavná proto, že se vyznamenává výbornou jakostí moučníků. Ale s hlediska zdravotního musíme mít opravdu zájem na tom, aby se také u nás uskutečnily nové směry ve výživě. Se zájmem proto sleduji, upřímně to přiznávám, velmi dobré snahy Společnosti pro racionální výživu, která se snaží vychovávat celou řadu instruktorek k tomu, aby ony zase vychovávaly nejenom naše hospodyně, ale také vedoucí závodních kuchyní, vedoucí kuchyní léčebných ústavů, vedoucí kuchyní SNB, aby vším způsobem a zejména uplatňováním správných směrů výživy podporovaly zdravý vývoj našeho národního hospodářství. To zdůrazňuji, poněvadž tato snaha unikla pozornosti naší širší veřejnosti a právě my, pánové a paní, zodpovědní činitelé, kteří hrají významnou úlohu v našem politickém a hospodářském životě, měli bychom také sledovat všecky snahy směřující k zabezpečení správné výživy. Zjišťuji, že také vyživovací komise Zemědělské a potravinové organisace uložila všem svým členským národům, aby zvýšení životní úrovně byla věnována co největší pozornost. Na své pouti jednotlivými kraji naší republiky, kterou jsem podnikla letos i loni, jsem zjistila, že v mnohých krajích je výživa lidu a zejména kultura výživy lidu na velmi nízkém stupni. Složení jídel a jídelního lístku vůbec neodpovídá požadavkům moderní výživy člověka. Zjistila jsem ku příkladu, že v některých krajích Českomoravské vysočiny, Valašska, Slezska a východního Slovenska vaří se v domácnostech ještě stále tak, jako se vařívalo před 100 lety: polévka, trochu brambor nebo kousek chleba k snídani, na oběd trochu brambor, zelí, omáčky nebo slaný moučník. Hospodyně těžkou prací zapřažená po celý den nemá čas k tomu, aby uvařila dětem sladké jídlo, aby uvařila dětem také i mastné jídlo, takže tímto způsobem je dětské tělo připravováno o ty živiny, které tvoří podstatnou a nutnou část k jeho vývoji.

V tomto směru, pánové a paní, budeme muset stůj co stůj zjednat nápravu tím, že pomocí instruktorek, pomocí kněžstva, učitelstva, pomocí všech našich kulturních institucí se budeme muset snažit působit na naše hospodyně ve všech krajích, aby výživu své rodiny řídily tak, aby se skutečně kultura výživy zvýšila.

Přesvědčila jsem se, pánové a paní, že to není nedostatek peněz, který nutí ženy-hospodyně k tomu, že šidí žaludky své rodiny. Přesvědčila jsem se, že to je zejména snaha zakoupit kousek pole, postavit nový domek a zaopatřit nutné životní potřeby, která nutí ženy k tomu, že se snaží vařit tak, aby co nejmenší množství peněz se vydalo na poživatiny. V tomto směru samozřejmě musí se stát náprava. Nemám na mysli tuto dobu a potřeby této přítomné doby, myslím na budoucnost. Myslím na tu dobu, kdy naše země bude schopna produkovat dostatečné množství potravin, kdy na světových trzích se nám snad brzy objeví úžasné nadbytky potravin, kdy dojde k těžké konkurenci. Pak se ukáže naše snaha po zvýšení kultury výživy v našich krajích velmi užitečnou. Potom bude na stolech všech našich obyvatel dostatek chleba, dostatek masa, dostatek omastku, zeleniny a ovoce a také způsob výživy bude našemu zdraví i národnímu hospodářství prospěšný.

Zdůrazňuji, že i přes všechna úsporná zařízení, která budeme muset učinit v našem vyživovacím systému, jak nám to zde pan ministr řekl, abychom vystačili s tím, co nám země dala anebo co se nám podaří dovézt, nesmíme ustat od toho, co bylo zahájeno v loňském roce, to jest od školního stravování dětí. Právě ve školním stravování dětí máme možnost odstraňovat škodlivé účinky výživy dětí těch matek, které k vaření nemají čas nebo nejsou s to vařit tak, aby dítě dostávalo dostatečné množství potravin, které je nutné pro vývin jeho těla. Proto zdůrazňuji, že bude zapotřebí, abychom stravování školních dětí věnovali co největší pozornost.

A zase opakuji to, co jsem už několikráte s tohoto slavného místa řekla, že tentokráte řízení našeho hospodářství neobejde se bez účinné spolupráce hospodyň. Ano, pánové a paní, bez hospodyň to tentokráte nepůjde, protože na nich bude nesmírně záležet, na nich bude skutečně záležet, jakým způsobem se veškerá úsporná opatření v naší výživě také projeví. Na ženách-hospodyních bude záležet při tvoření jídelního lístku, zda všecko to, co tu bylo řečeno, uplatní se tak, aby ke krisi v našem zásobování nedošlo. Výzva, kterou adresoval pan ministr výživy spotřebitelům, platila především ženám-hospodyním, platila především vedoucím závodních kuchyní, kuchyní léčebných ústavů a všech kuchyní, ve kterých se hromadně vaří. Jsem přesvědčena, že zejména u žen-hospodyň bude míra jejich národního sebevědomí a politické vyspělosti vyzkoušena pochopením pro potřeby celého našeho národního hospodářství. Jsem přesvědčena, pánové a paní, že naše hospodyně toto naše očekávání nezklamou a že tak jako vždycky podporovaly naše národní hospodářství, že také tentokráte udělají všechno, aby výživa jejich rodin úsporným vařením byla zabezpečena.

Stejné pochopení ovšem, jak jsem už řekla, musí projevit všichni vedoucí závodních kuchyní, nesmí docházet ke zjevům, o nichž jsem se sama přesvědčila, že zbytky jídel jsou házeny do odpadků a že je jimi krmen dobytek, že talíře s vydatným jídlem jsou se stolu dávány do odpadkových košů a do odpadkových nádob. Nesmí se opakovat to, co jsme viděli zejména v posledních dobách, že zbytky buchet, zbytky chleba, zbytky dobrého, hodnotného jídla v závodních a hromadných kuchyních šly do odpadkového smetí. Tady se bude muset stát náprava, aby ani sebemenší špetka mouky, sebemenší špetka hodnotné potraviny nepřišla nazmar. Když šetřit, tož šetřit všichni, a tak, aby se tato šetrnost projevila v celém našem národním hospodářství.

K meritu zprávy p. ministra výživy, pokud hovořil o úrodě cukrovky, chtěla bych zdůraznit, že bych nepovažovala za rozumné, aby příděl cukru pro domácnosti byl snižován. Cukr tvoří nejpodstatnější část výživy dětí i dospělých lidí. Jsem si dobře vědoma, že cukr tvoří nejzávažnější a nejcennější část obsahu našeho vyváženého zboží, za které dostáváme produkty a suroviny, které potřebujeme k uskutečnění a splnění našeho dvouletého plánu. Ale právě proto, že vím, jak nesmírně naléhavou je potřeba cukru v každé rodině - velmi naléhavě žádám, aby příděl cukru byl ponechán ve stejné výši, a bude-li to možné, aby ze zásob, které nám zbyly z minulého hospodářského roku, byla na zavařování ovoce pro podzim ženám-hospodyním přidělena ještě alespoň malá kvota. Nesmí se zapomínat na to, že v zimě tvoří večeři brambory a trochu zavařeniny a že tedy musíme ženám-hospodyním dát možnost, aby si samy mohly zavařiti z bohaté úrody ovoce, zejména švestek nebo hrušek tolik, kolik pro domácnost bude zapotřebí.

Oba páni ministři zde mluvili velmi vážně o nutnosti rychlého zkonsumování nabízeného hovězího masa i selat. Jsme si dobře vědomi překážek, která brání tomu, aby bylo u nás maso konsumováno stejně rychle, jako je tomu v zemích s vyspělým potravinovým průmyslem, jako je Švýcarsko, Spojené státy severoamerické, Švédsko, Kanada atd. Lituji velmi srdečně, že přes slibný plán výstavby nových mrazírenských prostorů nebylo na tomto poli dosaženo takových úspěchů, jakých by bylo zapotřebí, takže ke zmrazování vysoké špičky hovězího dobytka nemůže dojít v takovém množství, jak by bylo třeba.

Uznáváme všichni bezpodmínečnou nutnost rychlého výkupu dobytka od zemědělců, nemá-li dojít k rapidnímu vyčerpání zásob krmiv, ale domníváme se, že by neobyčejně prospělo, kdyby byla také snížena váha, určená pro výkup dobytka, tak, aby i mladý jatečný dobytek pod váhu byl vykupován. Odborníkům je přece všeobecně známo, že záchovná dávka krmiv u dvou mladých dobytčat lehčích 200 kg, t. j. u dvou dobytčat, jež váží dohromady 400 kg, je mnohem vyšší než záchovná dávka u jednoho kusu těžkého 400 kg. To znamená, že chceme-li zachovat dobytek našim zemědělcům do té doby, než dostaneme krmiva z SSSR a Rumunska, musíme jim do té doby pomoci k zachování takové podstaty krmiv, aby nedošlo k nové prudké nabídce masa na hospodářském trhu.

Proto žádám velmi naléhavě, aby jak ministerstvo zemědělství, tak také ministerstvo výživy velmi vážně uvažovalo alespoň o dočasném snížení určené váhy tak, aby došlo také k výkupu mladých jatečných dobytčat. Jsem přesvědčena o tom, že kdyby na př. peklované maso bylo rychle skladováno a také rychle spotřebováno tak, aby rychle docházelo k výměně zásob, mohli bychom hovězího dobytka koupit mnohem více a také rychleji.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP