Zpravodaj posl. Skaunic: Paní a pánové!
Morava a zejména Brno slynulo za poslední půlstoletí
velkou aktivitou zejména na poli hudby, a to skladatelsky
i reprodukčně. Svérázná gigantická
postava Janáčkova je vyvrcholením tvorby
skladatelské stejně jako učitelské.
Za jeho vedení se brněnská varhanická
škola stala jakousi náhražkou konservatoře,
která vzdělávala moravské talenty
skladatelské i reprodukční umělce
na úrovni, která snesla evropská měřítka.
Brno pak bylo odrazištěm, z něhož umělci
spěli dále do pražské metropole a dále
do světa. Žilo umělecky velmi intensivně,
začasté prožívajíc kulturní
hodnoty hlouběji a intensivněji nežli samo
hlavní město, přeplněné uměleckými
událostmi, uspěchané a přesycené.
Bylo pak také méně zatíženo závažími
oficiálních a prestižních úkolů,
což mu umožňovalo začasté více
iniciativy a průbojnosti. Brněnské světové
premiéry měly pak svou tradici nejen jako plod úsilí
bývalého uměleckého "předměstí
Vídně", ale i Prahy. V Brně měl
Parsifal svou první mimobeyreuthskou světovou premiéru,
stejně jako řada hudebních děl českých
skladatelů, najmě moravských, jako Novákova
"Bouře", práce Janáčkovy
a jiné.
Po první světové válce bylo jen spravedlivé,
že se Brno stalo sídlem druhé československé
konservatoře, o níž jistě platilo, co
Masaryk řekl o universitě: "Mít
jen jednu, znamená míti jí jen půl;
aby jedna universita žila vědecky plně, musí
mít svůj protějšek v druhé a
třetí universitě - teprve vzájemná
soutěž znamená plnost vědeckého
života." Bylo proto zajisté nespravedlivé
k Moravě a Brnu, ale také nesprávné,
ba škodlivé s hlediska celonárodního,
jestliže brněnská konservatoř byla zbavena
mistrovských tříd. Brněnská
konservatoř se však i po tomto zbavení mistrovských
tříd vyvíjela zásluhou skvělých
učitelů. Dále připomínám,
že to byla ona, která byla vedena snahou, především
zásluhou gestapáky umučeného prof.
Vlad. Helferta, dále prof. Kaprála, prof. Kundery
a jiných, přispět ke kulturnímu sblížení
Československa s ostatními slovanskými národy,
zejména s národy Sovětského svazu.
Svědčí o tom bohatá reprodukční
činnost skladeb sovětských a jiných
slovanských skladatelů.
Je proto jen aktem rozumné a celonárodních
zájmů dbalé rozšafnosti, jestliže
chyba v minulosti na brněnské konservatoři
spáchaná je dnes korigována. Morava ode dneška
zase vstupuje svou vysokou školou Akademie musických
umění v usilovnější a plodnější
soutěžení v umělecké tvorbě
a reprodukci, doufejme, že ve prospěch celého
národa.
Personální náklad brněnské
odbočky po jejím plném ustavení bude
činit asi 2 mil. Kčs. Prozatím budou profesoři
státní a hudební dramatické konservatoře
jenom pověřeni, čímž náklad
nepřevýší částku 260.000
Kčs, která je kryta rozpočtem. Zároveň
je nutno si připomenout, že reorganisaci konservatoře
v Brně ze sedmitřídního na pětitřídní
ústav se zmenší po řádném
vybudování odbočky i rozpočet této
konservatoře. Z toho je patrno, že částka
vynaložená na odbočku brněnskou nevyváží
všechny kulturní škody, které by Moravě
byly vznikly, kdyby odbočka hudebního odboru Akademie
musických umění v Brně zřízena
nebyla.
Jménem rozpočtového výboru žádám
slavnou sněmovnu, aby zákon byl přijat jednomyslně.
(Potlesk.)
Podpredseda Komzala: K tejto veci je prihlásená
rečníčka, zahajujem preto rozpravu. Dávam
slovo pi posl. Pažoutovej.
Posl. Pažoutová: Pane předsedo, vážená
sněmovno!
Kulturní decentralisace je jistě zdravým
zjevem, který umožňuje soutěživost,
a té bude dosaženo zřízením vysoké
školy Akademie musických umění v Brně.
Morava má nejen velmi dobrou a bohatou tradici hudební,
ale i dobrou hudební výchovu, neboť v osobě
mistra Leoše Janáčka měla organisátora
i učitele z povolaných nejpovolanějšího.
Odhlasujeme-li dnes zřízení vysoké
školy Akademie musických umění v Brně,
umožníme Moravě, aby nejen pokračovala
v dosavadní tradici, ale aby ji prohlubovala a udržovala
svébytný hudební charakter moravský,
aby pokračovala a dokončila Leošem Janáčkem
započatou organisaci sběru, záchrany a studia
lidové písně moravské, jejíž
bohatství, krásu, význam, kulturu a cenu
nám ukázal nedávno v uměleckém
pásmu vynikající ctitel a badatel v tomto
oboru, zemřelý dr Vladimír Úlehla.
V uznání velkého životního díla
mistra Leoše Janáčka, největšího
hudebního skladatele moravského, v uznání
zásluh o hudební výchovu Moravy a záchranu
národní písně moravské prosím
váženou sněmovnu o schválení
návrhu, aby Akademie musických umění
v Brně se jmenovala Janáčkova. Mistr Janáček
si této pocty plně zaslouží a Akademie
musických umění, nesoucí jeho jméno,
jistě splní svoje ušlechtilé poslání.
(Potlesk.)
Podpredseda Komzala: Ku slovu nie je už nikto prihlásený,
rozprava je skončená.
Dávam slovo k doslovu pi zpravodajkyni za výbor
kultúrny, posl. Uhlířovej.
Zpravodajka posl. Uhlířová: Paní
a pánové!
Připojuji se k vznesenému zde návrhu, aby
se vysoká škola Akademie musických umění
v Brně jmenovala Janáčkova v důsledku
toho navrhuji, aby byla tato změna provedena už v
uvozovací formuli zákona, takže hlavička
zákona by zněla: "Zákon ze dne
........ 1947 o zřízení vysoké školy
Janáčkovy Akademie musických umění
v Brně." Kromě toho by se tato změna
projevila i v § 1, takže text odst. 1 § 1 by byl
tento: "Počátkem studijního roku 1947/1948
zřizuje se v Brně vysoká škola Janáčkova
Akademie musických umění."
Podpredseda Komzala: Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi
za výbor rozpočtový, p. posl. Skaunicovi.
Zpravodaj posl. Skaunic: Připojuji se k návrhu
kol. Uhlířové.
Podpredseda Komzala: Sú nejaké návrhy
opráv alebo zmien textových?
Zpravodajka posl. Uhliřová: Nejsou.
Zpravodaj posl. Skaunic: Není změn.
Podpredseda Komzala: Pristúpime k hlasovaniu. Keďže
bol podaný doplňovací návrh posl.
Pažoutovej, Uhlířovej, Syrovátkovej,
dr Chytila a druhov, aby Akadémia múzických
umení v Brne niesla meno "Janáčkova",
mienim dať hlasovať takto:
Najprv o osnove zákona v úprave podľa doplňovacieho
návrhu posl. Pažoutovej, Uhlířovej,
Syrovátkovej, dr Chytila a druhov; ak nebude prijatá,
o osnove zákona podľa zprávy výborovej.
Sú nejaké námietky proti tomuto poriadku
hlasovania? Námietky neboly.)
Niet ich.
Budeme teda hlasovať tak, ako som uviedol.
Osnova má 4 paragrafy, nadpis a úvodnú formulu.
Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona,
to je s jej 4 paragrafmi, nadpisom a úvodnou formulou
v úprave návrhu posl. Pažoutovej, Uhlířovej,
Syrovátkovej, dr Chytila a druhov, nech zdvihne
ruku. (Deje sa.)
To je väčšina. Tým ústavodarné
Národné shromaždenie prijalo túto
osnovu zákona. V úprave návrhu posl. Pažoutovej,
Uhlířovej, Syrovátkovej, dr
Chytila a druhov.
Tým je vybavený 1. odstavec poriadku.
Pristúpime k prejednávaniu druhého odstavca
poriadku, ktorým je
2. Zpráva výborov zemedelského a rozpočtového
o vládnom návrhu zákona (tlač 663),
ktorým sa mení zákon zo dňa 17. februára
1922, č. 85 Sb., o štátnej záruke zemedelským
družstvám, vyjmúc družstvá úverné
a konzumné (tlač 794).
Zpravodajcom za výbor zemedelský je p. posl. Bezděk.
Dávam mu slovo.
Zpravodaj posl. Bezděk: Vážená
sněmovno, paní a pánové!
Ve funkci zpravodaje ujímám se úkolu podati
zprávu o návrhu zákona o státní
záruce zemědělským družstvům,
vyjma družstva úvěrní a konsumní.
Až dosud jsme měli v platnosti zákon č.
85 ze dne 17. února 1922, který ustanovoval, že
se zemědělským družstvům poskytuje
státní záruka do výše 50 mil.
Kč.
Vládní návrh zákona, který
právě projednáváme, navrhuje změnu
tohoto zákona v tom směru, aby dosavadní
záruka byla zvýšena z 50 mil. na 250 mil. Kčs.
Nový vládní návrh zákona byl
vyvolán novými hospodářskými
a poválečnými poměry, ale také
novými velkými úkoly, před kterými
zemědělské družstevnictví stojí.
Dosavadní státní záruka 50 mil. Kč
neodpovídá současným cenovým
a měnovým poměrům, takže je pro
dnešní dobu naprosto nedostatečná. Mimo
to zemědělské družstevnictví
není zdaleka u svého cíle. Poslední
doba přinesla mu nové úkoly, které
se budou dále a dále zvětšovat. Především
je to otázka mechanisace našeho zemědělství.
Velký nedostatek pracovních sil vyžaduje zlepšení
mechanisace zemědělské výroby, která
by alespoň částečně nahradila
chybějící pracovní síly. Při
zemědělských družstvech se tvoří
strojní stanice, ve velikém množství
obcí se utvořily a budou dále tvořit
místní strojní stanice, zřizované
na podkladě družstevním. Dvouletý hospodářský
plán předpokládá ustavení 2.100
strojních stanic během roku 1947 a 1948. Již
nyní je zřízeno na 1.000 těchto stanic
a další se zřizují. Vyvstává
zde nový družstevní obor, který bude
potřebovat alespoň do svých počátků
státních finančních záruk.
Podobně jako se zakládají strojní
stanice, přikročuje se k budování
družstevních prádelen v obcích, po příp.
družstevních prádelen okresních. Tyto
prádelny mají za úkol ulehčiti situaci
našim přetíženým venkovským
ženám.
Jsou zde i další družstevní úseky
ve směru sociálním, zdravotním a kulturním.
Naší trvalou snahou bude přibližovat úroveň
vesnice úrovni města. Je třeba v dalších
obcích budovat vodovody, které vedle poslání
zdravotního jsou také velikou úsporou pracovních
sil, je třeba budovat dětské jesle, lázně,
družstevní kulturní domy, dobudovat elektrisaci
vesnic a pod. Ani tato zařízení nebude možno
vybudovat bez státní záruky.
V pohraničí jsou budována na neosídlených
plochách velká pastevní družstva. Jde
zde opět o nový velký družstevní
obor, který vyžaduje stejně velké finanční
záruky státu; má-li splnit svoje poslání,
musí být vytvořen tak, jak to hospodářské
zájmy vyžadují. Nemusím zvlášť
zdůrazňovat, jak velký význam by měla
tato dobře vedená pastevní družstva
pro naše chovatelství a zvelebení živočišné
produkce. Tato družstva by byla velmi výhodným
doplňkem družstev místních a okresních,
která mohla být vytvořena pro nedostatek
pastevních ploch jen na omezených prostorách.
Pastevní družstva, jsou-li dobře vedena, jsou
velmi důležitým činitelem při
zvelebování živočišné výroby.
Velmi výrazně vynikl jejich význam letošního
roku. Katastrofální sucho, které zavinilo
velký nedostatek píce, nutí k plánovitému
přesunu dobytka z vnitrozemí na horské pastviny,
kde je více vláhy a více píce. Tento
přesun namnoze ztěžuje nedostatek vhodných
stáji, které by pojaly dostatek dobytka. Musí
se proto počítat s dalším budováním
údolních statků na horských pastvinách
a jmenovitě s budováním stájí.
Vedle pastevních družstev bude zapotřebí
použít státní záruky při
budování a reorganisaci skladištního
družstevnictví, jmenovitě zase v pohraničí.
Je nutno uvážit, že pohraničí jest
osídleno převážně zemědělci
sociálně slabými, kteří musí
sami překonávat nejrůznější
hospodářské potíže. Hospodářské
poměry nebudou dovolovat těmto kolonistům,
aby v dostatečné míře podpořili
a budovali svá skladištní a zemědělská
družstva, i když si budou vědomi, že se
bez družstevnictví neobejdou; naopak, družstevnictví
budou potřebovat daleko více než zemědělci
ve vnitrozemí. Bez prostředků, které
družstva získají ze státních
záruk, byla by družstva v pohraničí
odkázána v převážné míře
na drahý úvěr, který by již z
počátku brzdil a ztěžoval jejich práci.
Státní záruky umožní tedy v těchto
případech vybudování provozních
zařízení a družstvům umožni
posílit zemědělský živel v pohraničí
a tím posílí osidlování vůbec.
Z uvedeného je patrno, že úkoly zemědělského
družstevnictví jsou nepoměrně větší
než kdykoli před tím. Z této skutečnosti
již dostatečně vyplývá do budoucna
nutnost velkých investičních prací
a s nimi souvisící značná potřeba
kapitálu. Částka 50 milionů Kčs,
která byla dosud podle zákona č. 85/1922
Sb. k disposici pro poskytování záruk ministerstvem
zemědělství, je pro dnešní i
budoucí dobu naprosto neúměrná a nedostatečná.
Jen přiměřené a dostatečné
zvýšení této částky umožní,
aby zemědělské družstevnictví
splnilo všechny dobové úkoly, které
mohou hrát tak významnou roli v budoucím
rozvoji našeho zemědělství a v hospodářství
státu vůbec. Vezmeme-li v úvahu skutečnost,
že sama vyživovací situace vyžaduje největší
přímé i nepřímé podpory
našeho zemědělství, pak nebudeme na
pochybách, že státní záruka pro
zemědělské družstevnictví je
velmi naléhavá.
Vzhledem k tomu, že jde o státní záruku,
na základě které se poskytuje za velmi přísných
podmínek úvěr, lze očekávati,
že navrhovaná záruka nebude vyžadovat
od státu žádných výdajů,
které by musela státní pokladna hradit. Jde
jenom o záruku, umožňující zemědělskému
družstevnictví všech druhů získati
finanční prostředky.
Zemědělský výbor ústavodárného
Národního shromáždění
přijal návrh zákona příznivě.
V souhlasu s jeho usnesením doporučuji přijetí
v plném znění vládního návrhu
zákona, kterým se mění zákon
č. 85 ze dne 17. února 1922 o státní
záruce zemědělským družstvům,
vyjma družstva úvěrní a konsumní.
(Potlesk.)
Podpredseda Komzala: Zpravodajcom za výbor rozpočtový
je pán posl. Valo. Dávam mu slovo.
Zpravodajca posl. Valo: Slávna snemovňa!
Rozpočtový výbor prerokoval vo svojej schôdzi,
konanej dňa 10. septembra 1947, predložený
vládny návrh zákona, ktorým sa mení
zákon zo dňa 13. februára 1922, č.
85 Sb., o štátnej záruke pôdohospodárskym
družstvám. Ide o zvýšenie tejto záruky
s 50 miliónov na 250 miliónov. Predvojnových
50 miliónov by v dnešných cenových pomeroch
nemohlo stačiť a preto bolo len samozrejmé,
aby bol tento obnos zvýšený tak, aby mohol
naozaj slúžiť v plnej miere svojmu účelu,
našim pôdohospodárskym družstvám.
Rozpočtový výbor sa uzniesol prijať
návrh novely tak, ako sa na ňom uzniesol výbor
zemedelský.
Podpredseda Komzala (zvoní): Ku slovu nie
je nikto prihlásený, rozprava odpadá.
Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien
textových?
Zpravodajca posl. Valo: Nie sú.
Zpravodaj posl. Bezděk: Nejsou.
Podpredseda Komzala: Pristúpime k hlasovaniu.
Osnova má 2 články, nadpis a úvodnú
formulu.
Pretože niet pozmeňovacích návrhov,
dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy
výborovej. (Námietky neboli.)
Námietok niet.
Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona,
to je s jej 2 článkami, nadpisom a úvodnou
formulou podľa zprávy výborovej, nech zdvihne
ruku! (Deje sa.)