Ministr zemědělství prohlásil mezi
jiným: "Nařízením ministra zemědělství
jsme rozpustili Němci nadiktovaný totalitní
Svaz zemědělství a lesnictví a zřídili
likvidační komisi pro likvidování
této fašistické organisace, která byla
utvořena pro znásilnění českého
zemědělského lidu a pro vykrádání
české dědiny. My jsme nejen rozpustili Němci
utvořený Svaz zemědělství a
lesnictví, ale po prvé v životě českého
zemědělského lidu se utvořil úplně
jednotný, demokratický a samosprávný
Jednotný svaz českých zemědělců
za účasti zástupců všech čtyř
politických stran. Založení tohoto Svazu znamená,
že čeští zemědělci převezmou
správu svých věcí do vlastních
rukou. Čeští zemědělci budou
mít teď zákonem zajištěné
právo sami rozhodovati o všem, co se týče
jejich zájmů. Svaz bude veřejnoprávní
institucí zájmovou, která bude mít
rozhodující slovo v řešení všech
hospodářských, kulturních i sociálních
potřeb českých rolníků."
Tolik pan ministr zemědělství. Místní
a okresní sdružení Svazu byla prozatímně
ustavována tak, že výbory místních
skupin byly voleny na schůzích přihlášených
členů, výbory okresních sdružení
byly jmenovány stranami.
Podobně bylo postupováno na Slovensku. Zároveň
bylo jednáno o uzákonění této
nové organisace zemědělství. Nejprve
měl to být dekret presidenta republiky, později
vládní nařízení podle §
138 zákona o obraně státu - září
- říjen 1945. Je pochopitelné, že se
měnilo a pilovalo. V listopadu 1945 je opuštěna
myšlenka vydat o Svazu vládní nařízení
podle zákona na obranu státu a objevuje se již
návrh zákona o Jednotném svazu českých
zemědělců pro země české,
návrh zákona o Ústřední radě
zemědělců republiky Československé
a na Slovensku návrh nařízení pro
SNR o Jednotnom sväze slovenských roľníkov.
Počátkem r. 1946 byly návrhy o svazech sjednoceny
v jeden návrh zákona o organisaci zemědělců
republiky Československé, jímž měly
býti zároveň zřízeny oba svazy
zemědělců v českých zemích
a na Slovensku, jejichž působnost a organisace měla
býti stejná. Ve své schůzi konané
dne 5. února 1946 přijala vláda tento návrh
a předložila jej jako vládní návrh
pod čís. 188 s datem 9. února 1946 Prozatímnímu
Národnímu shromáždění.
Pod číslem 189 předložila vláda
návrh zákona o Ústřední radě
zemědělců.
Vládní návrh č. 188 byl proti dřívějším
návrhům zajisté pokrokem, nicméně
duch okupantského Svazu zemědělství
a lesnictví se v něm stále ještě
ozýval. Zmíněný vládní
návrh projednal zemědělský výbor
Prozatímního Národního shromáždění
a s malými změnami jej přijal. Do voleb,
konaných 26. května 1946 nebyla osnova projednána
v dalších výborech Prozatímního
Národního shromáždění,
jimž byla přidělena - v rozpočtovém
a ústavním - a tak zůstala neprojednána
a nepřijata. Po volbách, z nichž nastoupila
nová sněmovna, ústavodárné
Národní shromáždění a
po nezdařeném pokusu ministra zemědělství,
aby tato sněmovna, výbory rozpočtový
a ústavně-právní, pokračovala
v projednávání dřívější
osnovy, předložené Prozatímnímu
Národnímu shromáždění,
bylo třeba předložiti novou osnovu. Byly pro
to také věcné důvody. V posledním
svém zasedání přijalo totiž Prozatímní
Národní shromáždění zákon
o jednotné odborové organisaci, zákon ze
dne 16. května 1946, č. 144 Sb. Již dříve
volali zemědělci po tom, aby jejich organisace měla
postavení, vliv a působnost podobnou, jako má
ÚRO. Po vydání zákona o jednotné
odborové organisaci bylo zřejmé, že
nepatrná oprávnění Svazu, posud navrhovaná,
musí býti poněkud rozšířena
a podřízenost ministerstvu zemědělství
zmírněna tak, aby se organisace zemědělců
přibližovala organisaci samosprávné
a samostatné. Z iniciativy přípravných
výborů Svazů, předsednictva i členů
zemědělského výboru ústavodárného
Národního shromáždění
byla řada porad o obsahu nové osnovy. Výsledkem
byl návrh osnovy, kterou ministerstvo zemědělství
předložilo vládě. Vláda dne 18.
října 1946 osnovu schválila a předložila
ÚNS, tisk 184. Tuto poslední vládní
osnovu zákona o organisaci zemědělců
republiky Československé, 18. října
1946 předloženou ústavodárnému
Národnímu shromáždění,
tisk 184, možno označiti za opravdové přiblížení
se tomu, oč se dlouhá léta usilovalo a co
se r. 1945 považovalo za samozřejmé. Tento
vládní návrh zákona o organisaci zemědělců
začal projednávat zemědělský
výbor ústavodárného Národního
shromáždění v říjnu 1946
a zemědělci očekávali, že tentokrát
se opravdu již dočkají uzákonění
své organisace. Zemědělský výbor
projednal však jen § 1 a dva odstavce § 2. Provedl
tu některé změny, znamenající
zlepšení. Od 13. listopadu 1946 nemohl zemědělský
výbor s ohledem na rozhodnutí Národní
fronty osnovu dále projednávati. Znamenalo to ztrátu
skoro 3/4 roku, listopad 1946 až červenec
1947, v kteréžto době mohl býti zákon
dávno usnesen a provedeny i volby do organisace zemědělců,
po nichž zemědělci právem volají.
Konečně byla nyní osnova vrácena zemědělskému
výboru, který se věnoval neprodleně
jejímu projednání.
Zemědělský výbor projednal vládní
návrh zákona tisk 184 ve schůzích
dne 13. listopadu 1946, dne 4. a 9. července 1947, právní
výbor dne 8. a 9. července 1947 a rozpočtový
výbor dne 9. července 1947. Ve vládním
návrhu zákona provedl zemědělský
výbor četné změny a doplňky.
Rovněž právní výbor provedl změny.
Změny provedené právním výborem
byly dodatečně projednávány výborem
zemědělským. Usnesení jeho bylo pak
vzato právním výborem se souhlasem na vědomí,
takže bylo dosaženo mezi oběma výbory
souhlasného usnesení. Souhlasné usnesení
obou výborů bylo beze změny schváleno
i výborem rozpočtovým. Všechny tři
jmenované výbory ve společné zprávě
doporučují ústavodárnému Národnímu
shromáždění upravený návrh
zákona k schválení tak, jak je zřejmý
z připojeného celkového znění,
které je nerozlučnou součástí
této zprávy.
Slavná sněmovno! Dnešní den je pro československé
zemědělství dnem historicky významným.
Ústavodárné Národní shromáždění
dává našemu zemědělství
zákon, který svým významem patří
mezi nejvýznačnější zákony,
jež byly v osvobozeném státě vydány.
Tím splňuje československý parlament
svoji povinnost k zemědělcům a zemědělské
výrobě. Je pro mne velikou ctí a radostí
zároveň, že mohu s tohoto místa jako
zpravodaj jménem zemědělského výboru
doporučiti slavné sněmovně přijetí
této významné osnovy. (Potlesk.)
Místopředseda Petr: Zpravodajem za výbor
právní je pan posl. dr Vagašský.
Dávám mu slovo.
Zpravodajca posl. dr Vagašský: Pán predseda,
slávne Národné shromaždenie!
Právny výbor ústavodarného Národného
shromaždenia zaoberal sa vládnym návrhom zákona
tlač č. 184 o organizácii roľníkov
republiky Československej vo svojich schôdzach dňa
8. a 9. júla 1947 a prijal návrh zákona so
zmenami, ktoré v ňom učinil výbor
zemedelský. Okrem týchto zmien pripojil právny
výbor ešte nasledovné zmeny:
V § 1, odst. 1, písm. b) za slovom "zemědělců"
vsunul v zátvorke slová "Jednotný sväz
slovenských roľníkov".
V § 5, odst. 1, č. 3, písm. b) v treťom
riadku škrtol slová "výrobních
odvětví a odborů žen" a v piatom
riadku vetu začínajúcu slovom "Generální"
a končiacu slovom "funkce".
V § 13, odst. 2 pred poslednú vetu vsunul slová,
ako sú zrejmé z pripojenej prílohy zprávy
výborov.
Rovnako v § 16, odst. 2 na konci škrtol slová
"republiky Československé" a vsunul slová
"a v Úředním věstníku".
Konečne § 24 doplnil právny výbor novým
odsekom 3, tohoto znenia:
"Zaměstnanci Svazu zemědělství
a lesnictví pro Čechy a Moravu a zaměstnanci
Rolnické komory stávají se počátečním
dnem účinnosti tohoto zákona zaměstnanci
příslušných Svazů. Úprava
jejich služebního poměru bude provedena služebním
a platovým řádem (§ 9, odstavec 3)."
S týmito zmenami doporučuje právny výbor
osnovu zákona ústavodarnému Národnému
shromaždeniu na schválenie. (Potlesk.)
Místopředseda Petr: Dávám slovo
zpravodaji za výbor rozpočtový, kterým
je pan posl. dr Falťan.
Zpravodajca posl. dr Falťan: Slávne ústavodarné
Národné shromaždenie!
Prejednávaná osnova zákona o organizácii
roľníkov republiky Československej dostáva
sa skoro po jeden a pol ročnom prejednávaní
v dočasnom Národnom shromaždení a ústavodarnom
Národnom shromaždení konečne do štádia,
keď za niekoľko hodín má sa stať
platným zákonom. Týmto zákonom dostáva
roľnícky ľud konečne správu svojich
odborových záujmových vecí do vlastných
rúk. Znamená ďalšie rozšírenie
a prehĺbenie demokracie v našej republike. Je to historická
udalosť v dejinách nášho roľníckeho
ľudu. Od statkárskych hospodárskych spolkov
bývalého Rakúsko-Uhorska cez byrokratickú
a úradnícku organizáciu Zemedelskej rady
a cez tisovským režimom zriadenú Roľnícku
komoru s prvkami fašistickými a vodcovskými
dostávame sa konečne do čias skutočných
demokratických slobôd i pre náš roľnícky
ľud. Nijaký režim v minulosti nevedel roľníckemu
pracujúcemu ľudu dať toľko práv a
toľko moci, najmä pokiaľ ide o roľnícku
odborovú samosprávu, ako dnešný ľudovo-demokratický
režim. Zákonom týmto umožní sa
najmä drobným a stredným roľníkom,
aby uplatnili svoj hlas a svoje práva pri správe
roľníckych vecí, čo sa im v minulosti
tak často odopieralo. A v tom je historický význam
tohto zákona a ja v dôvere, že hlas malých
a stredných roľníkov bude vo všetkých
orgánoch Sväzu plne uplatnený, vítam
tento zákon.
Rozpočtový výbor ústavodarného
Národného shromaždenia prejednal tento zákon
na svojom zasadnutí dňa 9. júla t. r. a prijal
návrh zákona o organizácii roľníkov
republiky Československej s tými zmenami, ktoré
previedol výbor zemedelský a výbor právny.
Ako zpravodajca rozpočtového výboru doporučujem
slávnemu ústavodarnému Národnému
shromaždeniu, aby tento zákon prijalo. (Potlesk.)
Místopředseda Petr: K této věci
jsou přihlášeni řečníci.
Zahajuji proto rozpravu. Řečníky jsou pp.
posl.: Smejkal, Deči, inž. Sochorec.
Dávám slovo panu posl. Smejkalovi.
Posl. Smejkal: Vážený pane místopředsedo,
vážená sněmovno!
Vítám především jménem
klubu sociálně-demokratických poslanců,
že na pořad schůze ústavodárného
Národního shromáždění
dostává se konečně osnova zákona
o Jednotném svazu českých zemědělců,
na kterou tak toužebně čekají nejenom
zemědělci dole, ale kterou nutně potřebujeme
k provádění všech velikých úkolů,
ke kterým v zemědělské politice nastupujeme.
Po řadu let, i v době před válkou
byly vedeny diskuse a předkládány také
konkretní návrhy, jaká má býti
zájmová organisace zemědělců.
Byly to návrhy, které v rozporu s dnešním
vládním návrhem zákona organisovaly
zemědělskou samosprávu s hlediska zemědělských
závodů, to je majetku rolníka, místo
aby organisovaly zemědělce jako člověka.
Návrh zákona tak, jak je předložen,
se především v tomto základním
nazírání liší od návrhů,
které se v minulosti vyskytly. Uzákoněním
Svazu zemědělců dokončuje se více
než 50letá snaha organisovat naše rolníky
na podkladě odborně zemědělském.
Roku 1770 byla založena první organisace, Společnost
pro orbu a svobodná umění království
Českého, opírající se o tehdejší
velkostatkáře. Roku 1873 byla zřízena
Zemědělská rada pro království
České, jejíž činnost byla ukončena
zřízením Svazu pro zemědělství
a lesnictví v době protektorátu. Zákon,
pro který budeme právě hlasovati, ukončuje
tento vývoj a v duchu změněných poměrů
dává našim rolníkům organisaci
českého ražení a nového pojetí
názoru na naše zemědělství. Uzákoněním
Jednotného svazu bude končiti provisorium, které
vzniklo mezi likvidací Svazu zemědělství
a budováním nové naší organisace.
(Předsednictví převzal místopředseda
Komzala.)
Systematická péče o zemědělství
vyžaduje takovéto organisace, která by podporovala
rozvoj zemědělství v dobách normálních,
ale byla by mu také záštitou v dobách
obtížných. Zemědělská
zájmová organisace, kterou Svaz bude, musí
tvořit živý organismus, v němž
by proudil celý život našeho zemědělství,
organismus, schopný vystihnouti všechny záchvěvy
života zemědělského do všech podstatných
detailů. Toho můžeme dosíci jedině,
zaměříme-li celou organisaci zemědělství
přímo a umožníme-li účast
všech zemědělců na životě
organisace.
Organisace Jednotného svazu zemědělců
kromě toho, že je vrcholnou organisací odborovou,
musí sledovat zvýšení kulturní
a sociální úrovně svých příslušníků,
musí být v úzkém pracovním
spojení se zemědělským školstvím,
poradnictvím a zemědělským výzkumnictvím.
Od zemědělské organisace slibujeme si programovost,
určité usměrnění a využití
všech prostředků a sil k zemědělskému
pokroku, zjakostnění a lepší organisaci
zemědělské výroby.
Zemědělství se dnes vyprošťuje
ze starého liberalistického období. Po národní
revoluci dostalo dosti půdy a možnosti likvidovati
svůj malozemědělský problém.
Zemědělským plánováním
bude umožněno udržeti a stupňovati jakost
zemědělských výrobků. Veliké
úkoly plánování vyžadují
disciplinovanosti členů, patřičné
autority odborných kruhů a pohotových orgánů
k provádění přijatých směrnic
a uskutečňování organisačních
a výrobních zásad. Zde právě
bude míti Jednotný svaz zemědělců
nesmírně závažný úkol.
JSZ vedle snahy o zlepšení výroby bude se také
starat o organisaci jednotlivých výrobních
odvětví, zpracování a odbytu výrobků,
ale především také o ochranu zemědělské
práce, o zlepšení života zemědělského
obyvatelstva a o zabezpečení výchovy a zemědělského
pokroku. Proto hlavním a stěžejním úkolem
zůstává tu zemědělský
člověk. Musíme hlavně aktivisovat
v této organisaci odborné zemědělské
poradnictví.
Při projednávání zákona o Jednotném
svazu zemědělců vznikly některé
zásadní spory o to, jaká má být
tato organisace. Čs. sociální demokracie
řekla své stanovisko k zákonu, který
je předmětem jednání, již v prvních
okamžicích, kdy mezi zemědělskými
pracovníky začala býti o něm vedena
diskuse. Řekli jsme hned na začátku, že
má-li Svaz zemědělců býti organisací
skutečně jednotnou a má-li pečovati
o zájmy zemědělců a naši zemědělskou
výrobu, nesmí se státi prostředkem
k politickému zápasu o zemědělce.
Z těchto důvodů jsme se vyslovili při
projednávání zákona pro nepolitické
volby do Svazu. Ne nepolitické v tom smyslu, že bychom
tam chtěli nechávati volné pole těm,
kteří nejsou politicky organisováni, nebo
proto, že jim žádná z nynějších
4 politických stran nevyhovuje. Ne také nepolitickou
v tom smyslu, že bychom ji chtěli složiti do
rukou tak zv. nepolitických lidí. Chtěli
jsme a poctivě jsme se snažili, aby volební
řád do odborové zemědělské
organisace zaručoval výběr nejschopnějších
zemědělců na odpovědné funkce
bez ohledu na jejich politickou příslušnost.
Dali jsme zde přednost poctivé zemědělské
politice před zneužíváním Svazu
politicky. Na půdě Svazu zemědělců
nelze řešit otázku politického zařazení
zemědělců. Čs. sociální
demokracii zde nejde v její politické práci
mezi rolníky o nahodilé politické zařazení
pod tlakem okolností, ale o skutečné ideové
a programové splynutí rolníků se stranou,
do níž se bez nátlaku přihlásí.
Sledujeme likvidační proces býv. stavovských
stran a vidíme, že nezadržitelně pokračuje.
Žádali-li jsme tak zv. odborové volby, měli
jsme pro to své hluboké důvody. Musím
bohužel s politováním konstatovat, že
jsme byli od samého počátku s tímto
svým stanoviskem osamoceni. Mnoho porad Národní
fronty nechtělo akcepovat naše stanovisko a proto
v zájmu dobré vůle v Národní
frontě jsme se rozhodli respektovat přání
většiny stran Národní fronty. Při
tom se však nevzdáváme svého názoru,
že volby prostřednictvím politických
stran do odborové organisace zemědělců
jsou nesprávné, a věříme, že
nám budoucnost dá za pravdu. Jenom prudkost politických
bojů o vesnici, ale také o zásady zemědělské
politiky vnutila do zákona o volbách ustanovení,
které bude nutno po čase znovu revidovati.
Volby do Svazu podle kandidátních listin politických
stran jenom částečně, bohužel,
zaručí volbu těch zemědělských
pracovníků, kteří mohou zemědělskou
organisaci po stránce odborné udržeti na opravdové
výši. Přejeme naší odborové
zemědělské organisaci, aby majíc zákon
plně rozvinula svoji práci a aby se na stůl
zemědělských poslanců v každé
zásadní otázce zemědělské
dostalo také stanovisko našich svazů. Dosud
jsme je při projednávání velmi závažných
otázek postrádali. Byla také velká
diskuse o tom, zda členství v této organisaci
má býti dobrovolné či povinné.
Přes hlasy naší strany bylo stanoveno povinné
členství. Víme, že to značně
ulehčí administrativu svazů, ale přece
jenom neměla býti myšlenka dobrovolného
členství s takovou lehkostí opuštěna.
Nám záleží na tom, aby vztah členů
ke Svazu byl živý, aby byl živým, skutečným
zájmem pracovním a toho lze dosáhnout jen
tehdy, když vztah členů k organisaci je dobrovolný.
Proč o organisaci zemědělců byl tak
veliký zájem a jednání tak obtížná?
Všichni si uvědomují sílu této
organisace a nechtějí, aby jí bylo zneužito.
Všichni se domnívají, že by také
tato organisace měla míti onu politickou váhu,
kterou v našem politickém životě má
Ústřední rada odborů. Vyslovuji přání,
aby zákon, který dnes do rukou odborové organisace
zemědělské dáváme, znamenal
novou krev pro činnost této organisace. My chceme,
aby se naše odborná zemědělská
organisace plně rozvinula ve svém úsilí
pro dobro našich zemědělců. Však
také tento parlament při všech svých
zákonech, které se dotýkají zemědělství,
umožňuje této organisaci štědře
podstatný vliv na naši zemědělskou politiku.
Je to v praktické politice vliv nemalý, nechť
je ho proto pro zájmy našich rolníků
náležitě využito.
Velké řadě zaměstnanců Svazu
dáváme zákonem pocit jistoty a klidu pro
namáhavou jejich práci. Také oni mají
v organisaci úkol nesmírný. Vedle řady
činovníků leží na nich velká
tíha odborné zemědělské práce.
Bez zdaného a dobrého úředního
aparátu by bylo těžko splnit veliké
úkoly Svazu a proto také vítáme, že
zákonem se upevňuje jejich postavení a zajišťuje
také jejich existence. Čs. sociální
demokracie proto vítá, že byly překlenuty
rozpory, k jejichž překlenutí přinesla
také svůj podstatný podíl. Přeje
Jednotným svazům, aby majíce zákon
mohly plně rozvinout svou činnost. Proto budeme
hlasovat pro zákon s pocitem, že vracíme našim
zemědělcům část dluhu, který
tento parlament a vláda vůči československému
zemědělci má. (Potlesk.)