Pro přehlednost uvádím čísla.
Podle nové úpravy daně ze mzdy zaplatí
zaměstnanec bezdětný a svobodný, když
vydělá 50.000 Kčs za rok, daně ze
mzdy 3.528 Kčs. Vydělá-li tutéž
částku zaměstnavatel, který je svobodný
a bezdětný, zaplatí na dani důchodové
10.439 Kčs a na dani výdělkové 5.850
Kčs; zaplatí tudíž 16.289 Kčs.
Je-li ženat, zaplatí celkem 15.074 Kčs, má-li
jedno děcko, 12.290 Kčs. Zvýhodněná
družstva, nemají-li upisovací kapitál
do 30 mil. Kčs, z něhož platí 7 %, zaplatí
pouze 12.500 Kčs a normální družstva
20.000 Kčs. Zaměstnanec svobodný, vydělá-li
100.000 Kčs ročně, zaplatí 17.892
Kčs; zaměstnavatel bezdětný a svobodný
zaplatí na dani důchodové 27.035 Kčs,
na dani výdělkové 19.950 Kčs, celkem
46.985 Kčs.
Mám zde vypočítáno, paní a
pánové, několik případů,
co vydělá svobodný zaměstnanec proti
zaměstnavateli svobodnému nebo ženatému
s dítětem a přečtu vám konečný
rozdíl, týkající se také družstev.
Při 50.000 Kčs jest zaměstnanec zvýhodněn
o 12.761 Kčs, při 100.000 Kčs je zvýhodněn
zaměstnanec proti zaměstnavateli, taktéž
svobodnému a taktéž bezdětnému,
o 29.093 Kčs, při 150.000 Kčs ročního
výdělku jest zvýhodněn zaměstnanec
o 41.570 Kčs a při 200.000 Kčs ročního
výdělku o 50.595 Kčs.
Družstva jsou zvýhodněna, prosím, od
100.000 Kčs, potom jenom jednorázovou daní
t. j. 50 % z výdělku, anebo 55 % u družstev
normálních. Poněvadž tento rozdíl
je velmi značný a při spravedlivém
posuzování práce živnostníka
a obchodníka nespravedlivý, bylo by správné,
aby se finanční správa co nejrychleji zabývala
otázkou obecné daňové reformy, jejíž
urychlené provedení je prvním předpokladem
ke stabilisaci hospodářských poměrů,
stejně jako předpokladem upevnění
finančního hospodářství a pevného
rozpočtového základu.
Připomínám, ze živnostníci a
obchodnici jsou vinou špatné daňové
praxe v poměrech velmi neutěšených a
stát by byl velmi špatným hospodářem,
kdyby tyto své poplatníky záměrně
a cílevědomě chtěl poškozovat.
Nesmí se zapomenout, že živnostník a obchodník
nepočítá své pracovní hodiny,
za svou práci přes čas se při srovnání
s ostatními výdělečnými vrstvami
ani nehonoruje a neodčítá ani svoji práci
ani práci své rodiny; prostě to vykonává
bez jakýchkoliv hmotných výhod.
Musí se uvážiti, že soukromý podnikatel
nemá ještě dneska zabezpečené
stáří, že nemá možnosti
při dnešních výdělcích
a berním zatížení nastřádati
si na svoji pensi, na niž by jistě jako rovnoprávný
občan měl nárok, a doufejme, že osnova
o národním pojištění osob samostatné
výdělečných bude vbrzku uskutečněna.
Tvrdí-li někdo, že soukromý podnikatel
nevede knihy tak jako podniky družstevní nebo znárodněné,
poukazuji na berní morálku, kde hlavně berní
úřady nevěřily přiznání
poplatníku a mnohdy dvojnásobně až trojnásobně
zvyšovaly částku, která byla přiznána
a i ve vytýkacím řízení prokázána.
Konečně i na to je nyní pamatováno,
neboť je plánováno povinné vedení
knih a zavedení syndikátu, t. j. sboru znalců,
kteří budou míti dozor a tyto protivy mezi
berní správou a poplatníkem vyrovnají.
My soukromí podnikatelé plníme věrně
košický program, uznáváme jej ve všech
bodech, ale dožadujeme se právem, aby také
vláda, která tento program tvořila, uznávala
také nás, naše požadavky a přiznávala
nám za stejné povinnosti stejná práva.
Končím tím, aby se pan správce našeho
finančního hospodářství vynasnažil
v rámci svého resortu upraviti všecky daně
takovým způsobem, aby vybírání
bylo zjednodušeno a zlevněno a aby zákon o
zdanění podnikatelů byl s urychlením
vypracován a předložen, a to v duchu zákona,
jakým je zákon o dani ze mzdy, pro který
náš klub s radostí bude hlasovat. (Potlesk.)
Místopředseda Petr: Dalším řečníkem
je p. posl. Tichota. Dávám mu slovo.
Posl. Tichota: Slavná sněmovno!
U příležitosti projednávání
osnovy zákona o dani ze mzdy chtěl bych skromně
upozornit na ty, kterým sice nový zákon ponechává
několik korun v jejich hubených kapsách,
jimž však zato dává nový úkol
zákon provádět. Jsou to zaměstnanci
finanční správy. Vzpomeneme-li všeho
toho, co právě tito zaměstnanci od revoluce
vykonali, nezbývá, než abychom jim bez soutěže
připjali na kabáty odznak hrdinů práce.
Vedle jejich odborných znalostí i zdatnosti byla
to jejich bezmezná obětavost, která bez ohledu
na pracovní dobu a na jejich vlastní zájmy
působila ke zdolání práce jim uložené,
a v neposlední míře byla to i okolnost, že
zaměstnanci finanční správy byli až
do r. 1946 nejméně vystavování politickému
zájmu. Konstatoval tak s uspokojením v říjnu
minulého roku můj klubovní kolega posl. Andělín
Šulík, který si v rozpočtovém
výboru pochválil, že finanční
správa je nejméně zpolitisována. Chválil
však den před večerem. Od té doby doznaly
totiž poměry ve finanční správě
takových změn, že není možno na
ně neupozornit právě z tohoto místa,
protože mlčení bylo by spoluvinou. (Potlesk.)
Konstatuji dnes opak toho, co bylo pravdou na podzim minulého
roku, totiž že nátlak na finanční
správu a snaha o její zpolitisování
stranou, k níž se pan ministr financí hlásí,
jsou tak veliké, že tu hrozí možnost,
že zaměstnanci této správy zmítáni
neklidem, v obavě před násilným překládáním
i zastrašováním nebudou s to plnit své
úkoly tak vzorně a přesně jako dosud.
Že tyto způsoby chuti do práce nepřidají,
je samozřejmé. Netvrdím, že toto vše
se děje za vědomí nebo souhlasu pana ministra
financí, a také o tom pochybuji, ale skutečností
zůstává, že se to děje v úřadě,
jemuž stojí v čele.
Máme pádné důkazy o tom, jak nekomunisté
jsou překládáni a poškozováni
jak v renominaci, tak i při pravidelném povyšování.
Co říci na to, že ti úředníci,
kteří jsou po právu v povyšováni
na řadě a jichž povýšení
má být jen aktem spravedlnosti, dostávají
nejen letáky a přípisy s formuláři
přihlášek do komunistické strany, ale
že je na ně činěn přímý
i nepřímý nátlak, aby uvažovali
o svých vyhlídkách na úřední
postup, který by mohl být slibnější,
kdyby se rozhodli pro příslušnost k největší
politické straně.
Všude jen útlak a teror. Při bližším
zkoumání těchto method docházíme
k přesvědčení, že vycházejí
z kabinetu páně ministrova. Všichni víme,
že v čele tohoto kabinetu stojí muž, jenž
v sobě spojuje moc zákonodárce s neobyčejně
velkou výkonnou mocí, a proto je samozřejmé,
že tato jeho výkonná moc je ovlivňována
příslušností k jeho politické
straně. Je tu zřejmě porušen §
20 ústavní listiny a ptáme se proto, jak
dlouho bude ještě toto porušování
platné ústavy trvat. (Hlas: Mohli jste si vzít
sami to ministerstvo!) že jste na něm neměli
zájem? (Výkřiky posl. Homoly.) To
je správné, jen jestli na vás zbude!
Často se veřejnost ptá, co je to ministrův
kabinet, ať v tom či onom resortu, jakou má
funkci, na jakém právním podkladě
byl zřízen a proč vůbec pěstujeme
tyto exotické květiny v našich ministerských
sklenících, když náš stát
je chudý, má v šetrnosti předcházet
příkladem a jeho zaměstnanci a jeho bývali
zaměstnanci, nyní v pensi, jsou odkazováni
se svými požadavky na úpravu svých požitků
na pozdější dobu, až to finanční
situace státu dovolí. Ve skutečnosti je ministrův
kabinet zvláštním úřadem v úřadě;
bez ohledu na dosavadní pravomoc ministerského presidia
rozhoduje svrchovaně a někdy i proti názoru
jednotlivých odborů téměř o
každé maličkosti, a činí tak
zásadně ve věcech, kde je možno uplatnit
politický či stranický vliv. Kabinet zasahuje
často i do personální politiky, a právě
kabinet v ministerstvu financí ovlivňuje personální
politiku svého úřadu do té míry,
že ohrožuje pravomoc presidentů zemských
finančních ředitelství i jiných
podřízených. Dokladem toho je zejména
zájem kabinetu páně ministrova o obsazení
všech vedoucích míst ve finanční
správě v Praze, v Brně i v Opavě příslušníky
strany, třeba se jimi stali teprve po revoluci a třebaže
za prvé republiky byli také příslušníky
tehdy největší politické strany - a
jejich jmenování prosazuje kabinet za všech
okolností. Klasickým dokladem o tom je případ
finančního rady Gregora v Brně, který
se finančním radou stal za okupace a který
se velmi pečlivě staral o hojnou účast
zaměstnanců na kursech němčiny. Tento
pán byl sice, neznámo z jakých důvodů,
na jaře r. 1945 uvězněn, ale po revoluci
byla proti němu vznesena řada závažných
obvinění. Zatím co jiní, pro daleko
menší obvinění nebo jen při podezření
byli suspendováni, vyšetřováni a disciplinárně
trestáni, v důsledku čehož ztratili
pořadí, nebyli povýšeni ani v renominaci
ani později, záležitost pana dr Jaroslava Gregora
si vyžádal kabinet ministrův; tím bylo
vyšetření znemožněno, v jeho bezedné
zásuvce uvázl veškerý spisový
materiál a jako koruna všeho je skutečnost,
že dekretem číslo 1455/10 z r. 1946 byl tento
pán kabinetem ministra financí, přesně
řečeno podle pokynů kabinetu ministra financí,
ze dne 18. září 1946 pověřen
funkcí vicepresidenta zemské finanční
správy moravskoslezské. Po tomto pověření
stal se pan dr Gregor vrchním finančním radou
a své místo dále zastává. Není
to vedle opravdové kuriosity také příspěvek
ke kritice, jak se prováděla očista v národě?
Proti tomuto případu uvádím zásah
kabinetu ministra financí proti finančnímu
radovi dr Bystřickému. Tento bezúhonný
úředník, všestranně výtečně
kvalifikovaný, byl pro svou oblíbenost u příslušníků
všech politických stran jednomyslně zvolen
předsedou závodní odborové skupiny
Revolučního odborového hnutí u zemského
finančního ředitelství v Praze. Ihned
po zvolení byl na pokyn kabinetu pana ministra financí
telegraficky přeložen jako přednosta berní
správy do Kolína. Takové přeložení
je kompetencí šéfa zemského finančního
ředitelství a nikoli kabinetu, a v tomto případě
se prosazuje i proti vůli a přes protesty tohoto
úřadu, to jest přes protesty příslušného
zemského finančního ředitelství.
Tyto dva případy stačí k tomu, abych
jasně dokázal nejen zbytečnost takových
úřadů, ale dokonce i jejich škodlivost,
kterou vidím zejména v tom, že znechucují
zaměstnance ve výkonu jejich práce, postupují
nedemokraticky a libovolně. Tyto způsoby se prolínají
i v jiných úřadech, podřízených
ministerstvu financí.
Došla nás řada oprávněných
stížností na podobný postup při
provádění renominační akce,
ale též i při všech mimořádných
jmenováních i při přeřazování
kancelářských zaměstnanců do
třetí služební třídy.
Je proto v zájmu opětovného získání
pověsti nestranickosti, aby tyto zjevy byly přezkoumány,
podrobeny přísné a nestranné revisi
a aby spáchané křivdy byly odčiněny.
Budiž mi dovoleno také podotknout, že nový
zákon o dani ze mzdy nemůže být považován
za krok ke zlepšení platových poměrů
státních a veřejných zaměstnanců
a pensistů. Slyšeli jsme již, že snížení
daně ze mzdy je částečnou úpravou
těchto platů. Nesdílíme tento názor
a trváme na požadavku, aby platy státních
a veřejných zaměstnanců a stejně
tak i požitky odpočivatelů byly co nejdříve
alespoň prozatímně zvýšeny na
snesitelnou míru do té doby, než bude možno
přikročit k vydání nového platového
zákona. Říká-li se posměšně
o státních zaměstnancích (Hlas:
Z čeho se to má zvýšit?) - zrušme
kabinety a budeme mít pro státní zaměstnance
(Hluk.) -, že jsou státními zanedbanci,
je možno dnes říci o státních
pensistech, že jsou státními almužníky.
Řešení této otázky nesmí
na sebe nechat ještě delší dobu čekat
a proto jsem použil této příležitosti
k připomínce, aby se tak stalo co nejdříve
(Potlesk.)
Místopředseda Petr: K věcné
poznámce se přihlásil pan posl. inž.
Spáčil. Dávám mu slovo.
Poslanec inž. Spáčil: Pane místopředsedo,
paní a pánové!
Reaguji pouze na poznámku, která zde padla, pokud
se týká té poslední části.
Pan kolega zde hovořil o tom, že mohlo by býti
přidáno pensistům, kdyby byly zrušeny
kabinety, které stojí mnoho peněz. Prohlašuji,
že ze své funkce poradce ministra financí nemám
ani jednu korunu příjmu. (Hluk. - Potlesk.)
Místopředseda Petr: Ke slovu není
již nikdo přihlášen, rozprava jest skončena.
Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji posl. Šulíkovi.
Zpravodaj posl. Šulík: vzdávám
se slova.
Místopředseda Petr: Přistoupíme
k hlasování.
Osnova má 31 paragrafů, nadpisy paragrafů,
tabulku daně ze mzdy, nadpis zákona a úvodní
formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitek
nebylo.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je
s jejími 31 paragrafy, nadpisy paragrafů, tabulkou
daně ze mzdy, nadpisem zákona a úvodní
formulí, podle zprávy výborové, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Z usnesení předsednictva podle § 54, odst.
1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé
čtení.
Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona
o dani ze mzdy (tisk 680).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Šulík: Nejsou.
Místopředseda Petr: Kdo ve druhém
čtení souhlasí s osnovou zákona tak,
jak ji ústavodárné Národní
shromáždění přijalo ve čtení
prvém nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Tím je vyřízen 3. odstavec pořadu.
Před ukončením schůze sděluji,
že jsem dal dovolenou podle § 2, odst. 4 jedn. řádu
na dnešní schůzi posl. Ant. Gottvaldovi,
Pavlánovi, Kaplanovi.
Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se
příští schůze konala v úterý
dne 1. července 1947 o 14. hodině
1. Zpráva výborů soc.-politického
a osidlovacího k vládnímu návrhu zákona
(tisk 541) o péči o přistěhovalce,
jakož i o některých jejich přednostních
právech (tisk 689).
2. Zpráva výborů branného a rozpočtového
o připomínkách presidenta republiky (tisk
646) k vrácenému zákonu ze dne 8. května
1947, jímž se mění ustanovení
branného zákona o povolování sňatků
osob podléhajících branné povinnosti
a s tím souvisící ustanovení zákona
o vyživovacím příspěvku (tisk
559) - (tisk 688).
Končím schůzi.