Místopředseda Petr (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání třetího odstavce pořadu, jímž je

3. Zpráva výborů zahraničního, průmyslového a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 605), kterým se předkládá ústavodárnému Národnímu shromáždění republiky Československé Dohoda o zachování nebo obnově práv živnostenského vlastnictví, dotčených druhou světovou válkou, spolu se závěrečným protokolem a dodatkovým závěrečným protokolem, podepsanými v Neuchatelu dne 8. února 1947 (tisk 643).

Zpravodajem za výbor zahraniční je pan posl. inž. Herl. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. inž. Herl: Pane předsedo, paní a pánové!

Neuchatelskou dohodou nastalo vyjasnění v mezinárodních poměrech v ochraně živnostenského vlastnictví, v prvé řadě v ochraně vynálezů. Lze nyní očekávati, že zahraniční přihlašovatelé, kteří až do vypuknutí druhé světové války i po ní své vynálezy u nás přihlašovali, budou nyní hromadně podávati u našeho patentního úřadu přihlášky svých vynálezů, učiněných a přihlášených v jejich zemích za války. Naskýtá se otázka, zda československý Patentní úřad na tento úkol stačí. Dovolte mi, abych několika slovy osvětlil situaci tohoto úřadu.

Československý Patentní úřad byl zřízen zákonem č. 305 z roku 1919. Po stránce ochrany vynálezů převzal dědictví vídeňského říšského úřadu, avšak pokud jde o předpokládanou velikost, byl založen nedostatečně, poněvadž se přihlíželo k počtu obyvatel republiky a nikoli k její průmyslové kapacitě. Následky této chyby nese náš Patentní úřad dodnes, neboť pokud jde o jeho vybavení personální a věcné, daleko pokulhává za stavem, který odpovídá počtu patentových přihlášek. Těch přibývalo před válkou z domova i ciziny velmi rychle. Roční přírůstek byl až 10.000. Přesto dosáhl náš Patentní úřad vysoké pracovní úrovně a dobré pověsti v zahraničí. Podotýkám, že daleko více než 50 % všech přihlášek bylo a je z ciziny.

Druhá světová válka přinesla Patentnímu úřadu těžkou pohromu, neboť Němci zastavili roku 1940 přijímání přihlášek a platnost patentů, udělených od té doby v Berlíně, rozšířili na protektorát. Roku 1944 nařídili likvidaci úřadu, který měl skončit svou činnost roku 1945. V souvislosti s tím vystěhovali největší část úřadu, který od r. 1933 byl umístěn v budově ministerstva obchodu, na různá místa v Praze a převážnou část úřednictva přikázali do jiných povolání. Od té doby všechny snahy o zlepšení pracovních podmínek úřadu se setkávaly s nezdarem. Dokonce byl úřad oslaben odchodem dalších inženýrů.

Dnes situace úřadu je vpravdě neutěšená. Je umístěn na třech odlehlých místech a chybí mu personál, pro nějž ostatně není místa. Proti stavu před válkou, kdy měl Patentní úřad 80 inženýrů, má jich dnes jen 35. Je třeba přijmouti 50 inženýrů všech oborů, má-li býti zvládnut příliv přihlášek patentů, které do úřadu docházejí, a těch přihlášek ze zahraničí, které v důsledku neuchâtelské dohody v příští době přijdou.

Jestliže první závada, nedostatečné umístění, bude, jak se zdá, vyřešena koupí rozestavěné budovy v Mostecké ulici a jejím rychlým dostavěním, naráží odstranění druhé závady na velké překážky. Nelze očekávati, že by se do Patentního úřadu hlásili inženýři za platy, které se jim podle platných předpisů nabízejí. Přitom nutno uvážiti, že Patentní úřad může upotřebiti opravdu jen výběrové pracovníky, kteří jsou schopni studovati cizí literaturu a rozhodovat o novosti vynálezů, z nichž velká část řeší vážné, často vědecké technické problémy. Této věci by měla býti věnována zvýšená pozornost.

To jsou požadavky, které musí býti splněny, má-li Patentní úřad řádně plniti úkol daný zákonem, to jest zkoumati patentovatelnost přihlášených předmětů a rozhodovati o nich. Poválečné uspořádání naší výroby, zejména znárodnění průmyslu, přineslo však Patentnímu úřadu nové úkoly, o kterých se patentní zákon nezmiňuje. Tyto úkoly souvisí s knihovnou Patentního úřadu, která obsahuje miliony předválečných cizozemských patentových spisů a do které docházejí nyní statisíce spisů, popisujících vynálezy, které byly učiněny ve spřátelené cizině za války. Tyto statisíce amerických, anglických, francouzských a jiných patentových spisů je třeba náležitě roztříditi a učiniti přístupnými naší průmyslové veřejnosti. K tomu ovšem je třeba místa a pracovníků. Nebude-li o ně postaráno, budou naše podniky ve svých výzkumných ústavech a konstrukčních kancelářích plýtvati velkými částkami na vyřešení úkolů a problémů, které v cizině již byly vyřešeny a jsou popsány ve spisech, které leží nepřístupny v knihovně Patentního úřadu.

Náležité vybavení Patentního úřadu po stránce personální a věcné jest nezbytným předpokladem, máme-li se vyvarovati ohromných škod, které vznikají z toho, že přihlášky patentů nejsou včas a řádně zkoumány a že myšlenkové bohatství, obsažené ve světové patentové literatuře, leží u nás ladem. Jde tu o investice, které by vynesly dobrý úrok.

Zahraniční výbor pojednal ve své schůzi, konané dne 4. června 1947, o neuchâtelské dohodě a usnesl se doporučiti ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby s ní projevilo souhlas a přijalo navržené schvalovací usnesení. (Souhlas.)

Místopředseda Petr: Zpravodajem za výbor průmyslový je pan posl. Vido, kterému dávám slovo.

Zpravodajca posl. Vido: Vážený pán predseda, vážená poslanecká snemovňa!

Po prechode frontu prichodilo nám prikročiť k budovaniu nášho hospodárstva. Nielen mnohé hospodárske statky boly zničené, ale naštrbené boly aj práva k týmto statkom. Pri úsilí o zvýšenie životnej úrovne nášho hospodárstva po stránke hospodárskej museli sme sa starať najmä o zhospodárnenie výroby a distribúcie. Vo veľkej miere tomuto napomáha využitie živnostenského vlastníctva. To však tiež predpokladá, že tomuto živnostenskému vlastníctvu poskytnú sa aj plné ochranné práva. Vynálezy, užitné vzory, ochranné známky znamenajú najcennejšie hodnoty nášho hospodárskeho podnikania. Nutno ich však chrániť a tiež odstrániť všetky na nich vzniklé nesprávnosti.

Popri úprave vnútroštátnej treba previesť úpravu aj na širšom podklade medzištátnom. V záujme jednotnej úpravy došlo k rokovaniu a k dohode v Neuchâtelu o zachovaní a obnovení práv živnostenského vlastníctva, dotknutých druhou vojnou. Na tejto porade zástupcovia 24 únijných zemí podpísali dohodu a možno očakávať, že aj ostatné únijné štáty budú akceptovať tieto dohody. Tým nadobudne dohoda veľkej dôležitosti a jej prijatie znamená i pre naše hospodárstvo možnosť napraviť škody, ktoré boly spôsobené na poli živnostenského vlastníctva za druhej vojny.

Priemyselný výbor doporučuje prijatie vládneho návrhu, ktorým sa predkladá ústavodarnému Národnému shromaždeniu republiky Československej dohoda o zachovaní lebo obnove práv živnostenského vlastníctva, dotknutých druhou svetovou vojnou, spolu so záverečným protokolom a dodatkovým záverečným protokolom, podpísanými v Neuchâtelu dňa 8. februára 1947. (Súhlas.)

Místopředseda Petr (zvoní): Zpravodajem za výbor živnostensko-obchodní je za nepřítomného posl. Krajčíra pan posl. Süsmilich. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Süsmilich: Pane předsedo, paní a pánové!

Výbor živnostensko-obchodní ve své schůzi dne 10. června t. r. projednal vládní návrh čís. 605 a usnesl se doporučiti jej k přijetí beze změny. (Souhlas.)

Místopředseda Petr (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Přistoupíme k hlasování. Schvalovací usnesení má 1 odstavec a dám o něm hlasovati podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle § 54, odst. 1 jednacího řádu, aby o tomto schvalovacím usnesení bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 3. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje Dohoda o zachování nebo obnově práv živnostenského vlastnictví, dotčených druhou světovou válkou, spolu se závěrečným protokolem a dodatkovým závěrečným protokolem, podepsanými v Neuchâtelu dne 8. února 1947 (tisk 643).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. inž. HerI: Nikoliv.

Zpravodaj posl. Vido: Nie.

Zpravodaj posl. Süsmilich: Nejsou.

Místopředseda Petr (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 3. a poslední odstavec pořadu.

Před ukončením schůze sděluji, že dal jsem dovolenou podle § 2, odst. 4 jedn. řádu na dnešní schůzi posl. Benešovi, dr Procházkovi, Jurovi, Podzimkovi, dr Holému, A. Klimentovi, Zápotockému, Vachovi, a na tento týden posl. Švermové.

Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala v úterý dne 24. června 1947 o 14. hodině

1. Zpráva výborů sociálně-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 390), jímž se zřizuje Československý ústav práce.

2. Zpráva výborů kulturního, právního, rozpočtového a sociálně-politického o návrhu poslanců Pažoutové, Uhlířové, dr Chudoby, Syrovátkové a druhů (tisk 267) na vydání zákona, kterým se zřizuje Vysoká škola sociální v Brně.

Končím schůzi.