Předseda Jos. David.
Místopředsedové Hodinová-Spurná,
Petr, dr Ševčík, Tymeš,
Komzala.
Zapisovatelé Šmejkal, Sova.
Členové vlády: předseda vlády
Gottwald; náměstkové předsedy
vlády Široký, Ursíny,
dr Zenkl; ministři dr Dolanský, dr
Drtina, Ďuriš, dr Franek, inž.
Kopecký, V. Kopecký, Masaryk,
dr Nejedlý, Nosek, dr Pietor, dr Procházka,
dr Ripka, dr Stránský, arm. gen. Svoboda,
Zmrhal; státní tajemník Lichner.
258 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře NS: tajemník NS dr Madar;
zástupce tajemníka NS dr Ramajzl.
1. Zpráva výboru rozpočtového o vládnom
návrhu zákona (tlač 512), ktorým sa
mení a doplňuje zákon o priamych daniach
(tlač 562).
2. Zpráva výborů informačního
a prvního o připomínkách presidenta
republiky (tisk 540) k vrácenému zákonu ze
dne 28. března 1947 o postavení redaktorů
a o Svazech novinářů (tisk 585).
Předseda (zvoní): Zahajuji 54. schůzi
ústavodárného Národního shromáždění.
Paní poslankyně, páni poslanci!
Dnešní 63. narozeniny presidenta dr Edvarda Beneše
neoslavujeme z příkazu kalendáře,
ale z nejupřímnější úcty
a nejhlubší vděčnosti, kterou všichni
bez rozdílu pociťujeme k jeho velké osobnosti.
Je to každoročně příležitost
aspoň na chvíli se zastavit u jeho dramatického
života a uvědomit si požehnaný význam
jeho osvoboditelské a státnické práce.
Dvakrát za života byl nucen dr Edvard Beneš
opustit svou vlast a v cizině jí probojovat místo
mezi svobodnými a nezávislými státy.
Za první světové války jako věrný
žák svého uctívaného učitele
T. G. Masaryka, v druhé světové válce
jako dědic jeho odkazu, jemuž věrnost slíbil
jménem všeho československého lidu nad
jeho rakví. Po každé se stal svému národu
živým symbolem houževnatého, nezlomného
a přímočarého češství,
jež se nedalo zmýlit ani svými některými
neúspěchy, ani dočasným vítězstvím
nepřátel. Věřil, že v koloběhu
dějin vždycky nakonec zvítězí
nad lží, násilím a křivdou pravda,
právo a spravedlnost.
Jako uznávaný znalec světové politiky
a jejího vývoje dovedl předjímat politický
a sociální pohyb v dnešním světě
a mohl v něm jako nejlepší vyslanec československého
státu vydobýt mu obecné uznání
a zajistit jeho samostatnost. Jeho poselství k národu
za druhé světové války, která
rozhlasem rozbíjela závory kolem okupované
domoviny, byla hlasem bojovníka, který posiloval
zotročené spoluobčany a udržoval je
v jejich odporu i v jejich víře v konečné
vítězství. Po prvé zazněl jeho
hlas 19. března 1939, tedy 4 dny po okupaci českých
zemí, z chicagské university. Tehdy dr Beneš
prohlásil:
"Pusté násilí zachvátilo svobodnou
zemi a ujařmilo svobodný lid. Po staletí
tento národ, dělníci, sedláci a skromná
střední vrstva, trpělivě a pracně
budovali svůj blahobyt, aniž kdy ohrožovali kohokoli
jiného. Československý lid žádal
pro sebe pouze Bohem dané mu právo na život,
na svobodu a štěstí uvnitř svých
vlastních hranic. Na tomto lidu byl nyní spáchán
svrchovaně brutální zločin. Prohlašuji
však slavnostně, že právně nezávislost
Československa zničena nebyla. Udržuje se dále,
žije a existuje dále. A důrazně konstatuji,
že ti, kdož spáchali tento zločin proti
československému lidu a proti celému světu,
jsou vinni před Bohem i lidmi a budou zle potrestáni.
A jsem přesvědčen, že můj národ,
procházeje tímto bojem odvážně
a hrdě jako vždy v minulosti, vyjde z něho
vítězně, maje na své straně
sympatii, uznání a lásku všech slušných
lidí světa."
V tomto duchu po celou dobu německé nadvlády
v českých zemích vždy znovu předstupoval
president dr Edvard Beneš před svůj
vzdálený mučený národ, aby
ho informoval o našem odboji a světové politice
a aby mu dodával síly vydržet násilí
okupantů a dožít se znovuvzkříšení
naší státní samostatnosti. A československý
lid nezůstal nevděčen: odplatil mu jeho lásku,
věrnost a práci horoucí příchylností,
kterou dal najevo při jeho triumfálním návratu
do vlasti a novou volbou za hlavu státu. A dává
mu najevo svou lásku, úctu a vděčnost
při každé příležitosti,
kdy se první občan objeví na veřejnosti.
President dr Edvard Beneš zůstává
československému lidu nadstranickou autoritou, dobrovolně
uznávanou; tento vztah národa k jeho hlavě
vyrůstá z nezviklatelné důvěry
v mravní hodnoty Benešovy státnické
práce. Proto se vítá každý presidentův
projev, proto každá jeho kritická poznámka
má velký ohlas. V tradici presidenta Osvoboditele
je každý presidentův projev mravní výzvou.
Promlouvá v něm starost o naše mravní
zdraví, znalost všech stránek našeho veřejného
života a odpovědnost za naši národní
přítomnost i budoucnost.
Se jménem presidenta dr Edvarda Beneše zůstane
provždycky spojena největší událost
našich moderních dějin: odsun Němců
z českých zemí a proměna Československa
v národní stát Čechů a Slováků.
Je si ovšem president Budovatel vědom toho, že
nepřestáváme být sousedy německé
říše a že toto sousedství je nebezpečím,
před nímž musíme bděle a připraveně
stát na stráži. V této obraně
se opíráme o přátelství a spojenectví
hlavně s velikým bratrským Sovětským
svazem, o něž má právě president
dr Edvard Beneš nehynoucí zásluhy. V
této orientaci se opřel o živé slovanské
cítění, které nezná romantického
panslavismu předválečného, ale které
vyrůstá z kritického a střízlivého,
politicky vědeckého rozboru dnešní slovanské
otázky.
Jako president obnoveného státu československého
projevil dr Edvard Beneš vzácné porozumění
pro válečnou proměnu našeho politického
a hospodářského života, když své
jméno připojil k historickým dekretům,
jimiž se národní bohatství přírodní
i průmyslové dostalo v majetek lidu.
Nečinil tak pod tlakem revoluční chvíle,
ale z přesvědčení sociologického
myslitele, který po celý život stál
na straně chudých a nemajetných a který
svou vědeckou i politickou prací přispíval
k řešení otázky sociální,
jež podle Masarykových slov také jemu spadala
v jedno s otázkou českou vůbec.
Třebaže president dr Edvard Beneš jako
málokterý moderní politik prošel bolestnou
zkouškou četných politických otřesů,
přece se nikdy nezpronevěřil svému
ideálu demokracie. Znamená uznávaného
hlasatele a vyznavače demokracie nejen u nás, ale
i v celém světě. Z jeho demokratického
přesvědčení vyplývá
také uznání parlamentarismu jako viditelného
znamení opravdu lidové demokracie. S velkým
zájmem sleduje činnost našeho parlamentu, dává
se o všech jeho jednáních pravidelně
informovat a snaží se také sám přispívat
k tomu, aby náš československý parlament
měl váhu, odpovídající jeho
skutečnému významu.
Z Benešovy koncepce demokracie roste také jeho novohumanismus,
jenž hlavní hodnotu vidí především
v člověku. Proto tak často mluví v
masarykovském duchu o účinné lásce
k bližnímu, o úctě k přesvědčení
druhého, o snášenlivosti náboženské
i politické, o vzájemné lásce a úctě
jedněch k druhým. V naší vnitřní
politice z těchto názorů plyne nutnost a
přirozenost politického útvaru, jakým
je naše Národní fronta. Právě
v těchto dnech o Národní frontě prohlásil
president dr Edvard Beneš:
"Při různosti názorů se můžeme
dohodnout. Máme Národní frontu. Pro mne je
jasné, že Národní fronta bude dále
trvat, i po příštích volbách,
abychom společnou prací zdolali všechno, co
bude naším úkolem."
Paní poslankyně, páni poslanci! Všichni
bez rozdílu si uvědomujeme správnost této
politické linie a můžeme prohlásit,
že také Národní fronta chce plnit své
úkoly v těsné a plodné spolupráci
s presidentem dr Edvardem Benešem. (Potlesk.)
Přejeme v tento den svému milovanému presidentu,
aby trvalé zdraví mu umožnilo ještě
dlouhá a dlouhá léta stát v čele
našeho státu a pomáhat jeho dobudování
v masarykovskou demokracii vnitřně silnou a mezinárodně
zabezpečenou.
Ať žije Československá republika!
Ať dlouho ještě žije president Budovatel
dr Edvard Beneš! (Dlouhotrvající
hlučný potlesk. - Shromáždění
povstává a zpívá státní
hymnu.)
Přerušuji schůzi na 15 minut.
(Schůze přerušena ve 14 hod. 35 min. - opět
zahájena ve 14 hod. 57 min.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná
(zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.
Přistoupíme k projednávání
prvého odstavce pořadu, jímž je
1. Zpráva výboru rozpočtového o
vládnom návrhu zákona (tlač 512),
ktorým sa mení a doplňuje zákon o
priamych daniach (tlač 562).
Zpravodajem je pan posl. Valo, kterému dávám
slovo.
Zpravodajca posl. Valo: Panie a pánovia!
Vládny návrh zákona, ktorým sa mení
a doplňuje zákon o priamych daniach, bol vyvolaný
potrebou, aby boly odstránené niektoré nesrovnalosti,
ktoré jestvovaly v daňovom zaťažení
medzi českými zemiami a Slovenskom. Previesť
úplné sjednotenie zákonov o priamych daniach,
ktoré by bolo nutné, ako aj celého radu predpisov
nebolo by hospodárne a z tej príčiny - kým
Ministerstvo financií nebude môcť sjednotiť
a reformovať daňové zákony v celej republike
a pre celú republiku jednotne - má tento zákon
za úlohu odstrániť aspoň tie najkrikľavejšie
rozdiele medzi Slovenskom a českými zemiami, v dôsledku
odlišného vývoja teraz existujúce.
Zákon tento neodstraňuje rozdielnosť vo všetkých
smeroch a úsekoch; len v takých prípadoch
a tie časti, ktoré by mohly vážnejšie
ovplyvňovať rôznosť daňového
zaťaženia v jednotlivých častiach štátu,
v tomto prípade na Slovensku. (Hluk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná
(zvoní): Prosím o klid.
Zpravodajca posl. Valo (pokračuje): V sektore
priamych daní je dnes taký právny stav, že
v zemiach českých platí zákon o priamych
daniach č. 76/27 Sb. v znení zákona č.
226/35 so zmenami, ktoré boly prevedené za doby
Protektorátu a zmenami, ktoré previedol dekrét
prezidenta republiky č. 97/45 a dekrét č.
99/45. Na Slovensku platí zákon o priamych daniach
č. 76/27, v znení zákona 226/36 Sb., so zmenami
prevedenými v dobe trvania Slovenského štátu.
V dôsledku toho došlo k rozdielnemu zaťaženiu.
Každému je jasné, že nie je na dlho udržiteľný
stav, aby v jednom štáte, za jednotných výrobných
a platových pomerov boly dve rozdielne daňové
zaťaženia. Zákon tento má tieto rozdielnosti,
najmä tie hrubé rozdiely odstrániť do
tej doby, kým bude uzákonený nový
jednotný daňový systém.
Pretože tu ide o to, že sa slovenské pomery prispôsobujú
stavu platnému v Čechách, platí tento
zákon len pre Slovensko.
Rozpočtový výbor prerokoval vládny
návrh, ktorým sa mení a doplňuje zákon
o priamych daniach zo dňa 29. apríla 1947, a usniesol
sa na tejto zmene:
V čl. 6, odseku 3, riadok 9 sa pred slovami "im sverených"
vsunuje písmeno "a" a bude znieť: "a
im sverených".
Čl. 11, ods. 1 sa mení a bude znieť takto:
"§ 183, ods. 1, prvá veta sa mení a znie:"
Požitky, ktoré dostávajú členovia
spoločenských orgánov (predstavenstva, správnej
rady, správy, generálnej rady, výkonného
výboru, kuratória, miestneho výboru, predstavenstva
filiálky, dozornej rady, revízori účtov,
likvidátori a pod.) spoločností účastinných
a komanditných spoločností na účastiny
v tejto svojej vlastnosti pod hocakým názvom, sú
podrobené 10 % dani z tantiém, ktorú spoločnosti
vyberajú srážkou pri výplate požitkov
a odvádzajú štátnej pokladnici."
Rozpočtový výbor považoval za potrebné
z dôvodov jasnosti zákona citovať celý
citát spomenutého paragrafu.
Čl. 24 sa prečiarkne celý. - Tu v dôvodovej
zpráve objavil sa nedostatok preto, lebo nie je citovaný
čl. 24 a pre jasnosť by sa to vyžadovalo.
Zpráva výboru rozpočtového hovorí:
"Toto opatrenie prijal rozpočtový výbor
z dôvodov, že to technicky nie je možné
v krátkej dobe previesť". - Avšak nie je
uvedené, čo nie je možné v krátkej
dobe previesť. Preto je nutné objasniť, že
článok 24 pôvodného návrhu hovorí:
"Minister financií sa zmocňuje, aby upravil
a v Sbierke zákonov a nariadení vyhlásil
úplné znenie zákona o priamych daniach č.
76/1927 Sb."; to znamená, že dnes, keď tento
zákon je len prechodný a na prechodnú dobu
má slúžiť, kým nebude celý
nový daňový systém vypracovaný,
bolo by neúčelné, aby minister vydával
znova celý zákon č. 76 o priamych daniach.
Prosím, aby si páni doplnili zprávu rozpočtového
výboru v tom smysle, že sa jedná o to, žeby
minister mal vydať celý zákon, a rozpočtový
výbor nepovažuje za nutné, aby tento zákon
vydaný bol. - To má znamenať veta, ktorú
som prečítal.
Článok 25 sa prečísluje v dôsledku
uvedenej zmeny na čl. 24.
Menom rozpočtového výboru doporučujem,
aby slávna poslanecká snemovňa prijala návrh
tak, ako ho prijal rozpočtový výbor. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná
(zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen,
rozprava odpadá. Přistoupíme k hlasování.
Osnova má 2 části, 24 články,
nadpis a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to
jest s jejími 2 částmi, 24 články,
nadpisem a úvodní formulí podle zprávy
výborové, nechť pozvedne ruku! (Děje
se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Z usnesení předsednictva podle § 54, odst.
1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé
čtení.
Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona,
kterým se mění o doplňuje zákon
o přímých daních (tisk 562).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?