Středa 7. května 1947

(Začátek schůze ve 14 hod. 12 min.)

Přítomni:

Místopředsedové Petr, dr. Ševčík, Komzala

Zapisovatelé Smejkal, Sova.

Člen vlády ministr Zmrhal.

203 poslanci podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: zástupci tajemníka NS dr. Záděra, dr. Ramajzl.

Pořad

49. schůze ústavodárného Národního shromáždění republiky

Československé,

svolané na středu dne 7. května 1947 na 14. hod.

1. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 432), kterým se předkládá ústavodárnému Národnímu shromáždění republiky Československé k projevu souhlasu obchodní smlouva mezi republikou Československou a republikou Spojených států brazilských, podepsaná dne 16. října 1946 v Rio de Janeiro a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. listopadu 1946, č. 1/47 Sb. (tisk 553).

2. Zpráva výboru zásobovacího o vládním návrhu zákona (tisk 470), kterým se zrušuje vládní nařízení ze dne 17. května 1945, č. 6 Sb., o některých opatřeních v zásobování obyvatelstva potravinami (tisk 528).

3. Zpráva výborů právního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 476) o sloučení některých peněžních ústavů v Praze a v Brně (tisk 557).

4. Zpráva výboru právního o vládním návrhu ústavního zákona (tisk 529), kterým se mění předpisy o obnovení právního pořádku (tisk 556).

Místopředseda Petr (zvoní): Zahajuji 49. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Dovolenou podle § 2, odst. 4 jedn. řádu dal jsem na dnešní schůzi posl. Slívovi, dr. Krajinovi, na tento týden posl. dr. Neumanovi.

Posl. Zuzaňák žádá za udělení zdravotní dovolené do konce května t. r. Lékařské vysvědčení předložil.

Navrhuji udělení této dovolené.

Kdo s navrženou dovolenou souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolená se uděluje.

Přikročíme k projednáváni prvého odstavce pořadu, jímž je

1. Zpráva výborů živn. obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 432), kterým se předkládá ústavodárnému Národnímu shromáždění republiky Československé k projevu souhlasu obchodní smlouva mezi republikou Československou a republikou Spojených států brazilských, podepsaná dne 16. října 1946 v Rio de Janeiro a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. listopadu 1946, č. 1/47 Sb. (tisk 553),

Zpravodajem za výbor živn.-obchodní je za omluveného posl. Děda p. posl. Křepela. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Křepela: Slavná sněmovno, pan a pánové!

Jménem živnostensko-obchodního výboru dovolím si vám podati zprávu o vládním návrhu, kterým se předkládá ústavodárnému Národnímu shromáždění republiky Československé k projevu souhlasu obchodní smlouva mezi republikou Československou a republikou Spojených států brazilských, podepsaná dne 16. října 1946 v Rio de Janeiro a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. listopadu 1946, č. 1 Sb.

Obchodní styky mezi Československem a Brasilií byly před válkou upraveny výměnou dopisů mezi vládou československou a vládou brazilskou ze dne 22. července 1936, kterou se prozatímně až do sjednání definitivní dohody zaručovalo oběma zemím v oboru vzájemné výměny zboží nakládání podle zásady o nejvyšších výhodách.

K této definitivní úpravě obchodních styků mezi oběma zeměmi došlo po delším jednání obchodní misse vyslance Kheka v Rio de Janeiro po překonání jisté váhavosti, která se v brazilských kruzích projevila, dokud si brazilská vláda neprověřila prostřednictvím svých exponentů na mírové konferenci naši schopnost státi se dobrým partnerem, s nímž se doporučuje navázati a pěstovati obchodně politické styky. Pak již jednání pokračovala rychle a bylo v poměrně krátké době dosaženo této definitivní dohody.

Protokol o výměně zboží byl sjednán podle brazilského přání na dobu dvou roků s tím, že se jeho platnost po uplynutí této lhůty automaticky prodlužuje. Protokol je základem výměny zboží a neznamená pro stát žádné finanční zatížení. Aby byl pro první dvě léta umožněn dovoz brazilských potravin a surovin do Československa, přestože československý vývoz bude nižší než dovoz z Brazilie, poskytla Banco de Brasil československé vládě nákupní úvěr v hodnotě 20 mil. dolarů čili 1 miliardy Kčs. Úvěr bude čerpán do dvou let, a to tak, že hodnota dováženého zboží bude v Československu placena v Kčs na účet Banco de Brasil a tato bude používati těchto částek k platům za československé zboží vyvážené do Brazilie. Úrok bude počítán ze zůstatku a bude činiti 3% ročně. K splácení bude přikročeno po 5 letech a bude provedeno v pěti ročních splátkách. Bude tedy splacen do 10 let ode dne platnosti smlouvy.

V protokolu o výměně zboží ustanovuje se v článku "F" zřízení smíšené komise, složené ze dvou subkomisi, z nichž jedna bude sídliti v Praze a druhá v Rio de Janeiro a obě budou zajišťovati plynulý chod výměny zboží, předpokládané tímto protokolem, jakož i její praktické provádění. Tato smíšená komise byla již sestavena z úředních zástupců československých a úředních zástupců brazilských. Zdejší smíšená komise, složená ze zástupce ministerstva zahraničních věcí jako předsedy, zástupce ministerstva zahraničního obchodu a zástupce Národní banky, navázala již spojení se zdejším brazilským vyslanectvím o delegování jeho zástupce a začne co nejdříve pracovat. Československým zástupcem v Brazilii bude delegát tamního vyslanectví.

Především nutno vyzvednouti přátelské zaměření brazilských činitelů v obchodování s námi a zdůrazniti fakt poskytnutí úvěru 1 miliardy Kčs na nákup brazilského zboží, jehož dovoz neobyčejně přispěje našim hospodářským plánům. Je však nutno, aby náš průmysl vydatným vývozem československého zboží co nejdříve se postaral v rámci stanovených kontingentů o to, aby využití tohoto úvěru, jež v přítomné době nabylo již značného rozsahu, bylo vyváženo skutečným vývozem československého zboží. K dnešnímu dni vyčerpali jsme z tohoto úvěru již jednu třetinu a je především na našem československém průmyslu, abychom za tuto částku již vyčerpanou poskytli naše výrobky, především polotovary, suroviny, výrobky místního průmyslu, kovozpracujícího průmyslu a pod.

Váženou sněmovnu jistě bude zajímati, co asi dovážíme z Brazílie. Jsou to především bavlna, oleje, tuky, kůže a rovněž káva. Jako vývoz přichází v úvahu především strojová zařízení, hospodářské a jiné obráběcí stroje, chemikálie, papír, celá průmyslová zařízení, sklo, chmel, slad, elektrická zařízení, drát, hřebíky, bagry, pumpy, ledničky a j.

Každý úvěr poskytnutý představuje v sobě zárodek inflace, které se brazilské kruhy velmi obávají, a kdyby mělo dojíti k tomu, že využitý úvěr nebude kompensován vývozem našeho zboží do Brazilie, vznikla by nepříjemná jednostrannost ke škodě brazilských zájmů a tím by byla přivoděna situace, která by byla velmi nežádoucí.

Po stránce platební bylo dosaženo dohody v tom, že běžné platy mezi oběma státy budou prováděny v Kčs prostřednictvím účtu vedeného pro Banco de Brasil u Národní banky československé. Tímto účtem lze ovšem srovnávati i závazky v jiných měnách než v Kčs při běžných kursech.

Současně bylo zvláštní výměnou dopisů sjednáno též uvolnění československých pohledávek v Brazílii, které byly vázány od r. 1940. Tyto pohledávky byly v různých měnách, v největší části však v librách, dolarech a korunách. Hodnota všech těchto pohledávek bude připsána v dolarech ve prospěch zvláštního učtu Národní banky československé u Banco de Brasil. Národní banka bude míti možnost disponovati jimi k jakýmkoli platům v Brazilii a nepoužitou část transferovati buď v dolarech, nebo cestou nového brazilsko-československého platebního styku. Hodnota pohledávek bude vyplacena československým věřitelům na základě návěští o tom, že byly připsány v dolarech u Banco de Brasil.

V poslední době projednává zplnomocněnec brazilského ministra financí v Londýně obnovení nákupu libry brazilskou státní bankou a v této souvislosti došlo již k dohodě a tím i nákup československých korun brazilskou bankou byl zase obnoven. Jmenovaný zplnomocněnec brazilského ministra financí přiletí v nejbližších dnech do Československa a bude hostem Národní banky československé. Zajímá se velmi živě o naše poměry a dostane se mu se strany Národní banky, zahraničního ministerstva a ministerstva zahraničního obchodu všech možností, aby se ubezpečil o zdravém základě zahraničního obchodu a o snaze upevniti přátelské obchodní styky mezi Československem a Brazílii.

Z uvedených důvodů jeví se obchodní smlouva s Brazílií jak výhodný nástroj pro rozvoj obchodních styků mezi oběma zeměmi a záleží jen na tom, aby zvýšeným plněním našich dovozních možností do Brazílie by a sjednána rovnováha s hodně odčerpaným úvěrem a tím byl dán podklad k dalšímu rozvoji obchodu se zemí, která je nám přátelsky nakloněna. Tato smlouva jest výhodná pro náš styk s Jižní Amerikou a proto doporučuji ústavodárnému Národnímu shromáždění její schválení. (Souhlas.)

Místopředseda Petr: Zpravodajem za výbor zahraniční je za omluveného posl. dr. Špánika pan posl. dr. Vagašský. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Vagašský: Slávne Národné shromaždenie!

Zahraničný výbor prejednal vládny návrh smluvy, ktorým sa predkladá ústavodarnému Národnému shromaždeniu republiky Československej k prejavu súhlasu obchodná smluva medzi republikou Československou a republikou Spojených štátov brazilských, podpísaná dňa 16. októbra 1946 v Rio de Janeiro a uvedená v predbežnú platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 22. novembra 1946, č. 1/1947 Sb., a usniesol sa doporučiť ústavodarnému Národnému shromaždeniu k prijatiu navrhnuté schvaľovacie usnesenie. (Súhlas.)

Místopředseda Petr: Ke slovu není nikdo přihlášen. Rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Schvalovací usnesení má 1 odstavec a dám o něm hlasovati podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle § 54, odst. 1. jednacího řádu, aby o tomto schvalovacím usnesení bylo čteni druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 1. Druhé čtení schvalovacího usnesení, jímž se schvaluje obchodní smlouva mezi republikou Československou a republikou Spojených států brazilských, podepsaná dne 16. října 194 6 v Rio de Janeiro a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. listopadu 1946, č. 1/47 Sb. (tisk 553).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Křepela: Nejsou.

Zpravodaj posl. dr. Vagašský: Nie sú.

Místopředseda Petr: Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromážděni přijalo toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednáváni druhého odstavce pořadu, jímž je

2. Zpráva výboru zásobovacího o vládním návrhu zákona (tisk 470), kterým se zrušuje vládní nařízení ze dne 17. května 1945, č. 6 Sb., o některých opatřeních v zásobování obyvatelstva potravinami (tisk 528).

Zpravodajkou je pí. posl. Šmejcová, dávám jí slovo.

Zpravodajka posl. Šmejcová: Slavná sněmovno, pánové a paní!

Podle vládního nařízení ze dne 17. května 1945, čís. 6 Sb., jehož zrušení navrhuje vládní návrh tisk 470, byly stanoveny zásady, podle nichž mají býti příslušníkům německé národnosti poskytovány stejné příděly, tak jako je Němci vydávali během okupace židům. Toto vládní nařízení je dosud v platnosti a vztahuje se na Němce, kteří v době okupace na lístku pro domácnost byli vyznačeni jako Němci, pokud nebyli vyňati z ustanovení vlád. nařízení rozhodnutím příslušného národního výboru podle § 1, odst. 5 cit. vlád. nařízení, dále pokud nejsou považováni za československé státní občany podle příslušného zákonného ustanovení, zejména ústavního dekretu pana presidenta republiky č. 33/1945 Sb. Rovněž pak se na ně nevztahují úlevy poskytované podle směrnic ministerstva vnitra, vydaných po schválení vlády ve schůzi dne 14. května r. 1946. Toto se týká nepostradatelných osob, především specialistů a jejich rodinných příslušníků, jakož i osob německé národnosti, jejichž manželka je české nebo slovenské národnosti, jestliže manželství bylo uzavřeno před 20. V. 1938, případně nezletilých dětí německé národnosti, zrozených z takovýchto smíšených manželství, i když tato manželství byla uzavřena po 20. květnu 1938.

Pro 23. a 24. předělové období bylo ještě vytištěno pro Němce do 6 let 53.000 lístků, pro Němce přes 6 let 201.000 lístků, pro tělesně pracující Němce 108.000 lístků P 3/I.

Tyto vytištěné lístky však nebyly vydány v plném rozsahu, poněvadž mezitím od dubna bylo zrušeno vydávání německých lístků pro osoby pracující v hornictví, zemědělství a v průmyslové výrobě. V tomto přídělovém období počet vydaných lístků značně klesl, protože ti, kteří zde zůstali, byli z velké části vyňati z omezení potravinových dávek.

Vládní návrh navrhuje zrušení tohoto vládního nařízení ze dne 17. května 1945, č. 6 Sb., a odůvodňuje to tím, že toto vládní nařízení bylo vydáno podle ustanovení § 138, odst. 1. zákona ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb., o obraně státu a proto má moc zákona. Proto je potřebí toto vládní nařízení zrušiti také zákonem. Vzhledem k tomu, že je velmi malý počet příjemců lístků a že zrušením lístků se zjednodušuje manipulace národních výborů, což bude znamenati značnou úsporu, doporučuje zásobovací výbor sněmovny, aby vládní návrh tohoto zákona byl přijat beze změny. (Potlesk.)

Místopředseda Petr (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP