Středa 2. dubna 1947

Pak přijdou opatření sociálně-hospodářská, k nimž patří dnešní dva zákony, jež musí být bezpodmínečně doplněny také vyřešením otázky bytové. A konečně přijdou opatření zdravotní. S těchto míst bylo již mnoha řečníky o tom mluveno, ale stále jestě si musíme stěžovat, že tato zdravotní opatření nejsou taková a také tak účinná, abychom mohli alespoň částečně tento problém považovat za vyřešený. Máme vsak pevnou důvěru, že se po stránce zdravotní v několika málo příštích letech s tímto problémem vyrovnáme. Vyrovnáme se i s otázkou bytovou, vyřešíme-li poměry platové. Řešíme tudíž současně třetí a druhou otázku populačního problému a pak zbývá řešiti tu fundamentální, základní věc, složkou etickou.

Při této i příležitosti bych chtěl upozornit ještě na jedno. Zdá se mi, ale nejenom se mi zdá, mám pro to doklady, že celý populační problém nechápeme v celé jeho šíří, že jej posuzujeme hlavně s hlediska kvantity, ale nikoliv s hlediska kvality. O čem se píše, o čem se mluví? Mluví se o tom, že jsme se zbavili 3 milionů přistěhovalců a že je třeba, abychom tuto zem vyplnili opět stejným počtem lidí, který jsme měli r. 1938, ale počtem lidí našeho jazyka, našeho smýšlení, našeho ducha. Je to cíl krásný a vznešený. Chtěl bych však s tohoto místa upozornit na to, že populační problém není jenom problémem kvantity, ale také - a na to bych kladl ještě větší důraz - problémem kvality.

Paní a pánové, problémy populačními se zabývám po m noho a mnoho let. Dal jsem si práci s tím, abych sledoval jako vysokoškolský učitel mezi studenty ony jednotlivce, jez pocházej i z rodin obdařených t. zv. jedináčky. Nechci zde prohlásit, že každý jedináček je špatný člověk, že si nehledí učení, že utrácí zbytečně tatínkovi peníze, že nemá dosti seriosní poměr k životu, k své práci, k svému zaměstnání, ačkoliv právě těchto lidí - a všichni to víte z vlastní zkušenosti - jest mezi těmito jedináčky velmi mnoho. Jsou mezi nimi sice lidé po stránce duševní, pracovní, charakterové vysoce kvalitní, ale trpí jedním společným nedostatkem: jakmile v životě narazí na nějakou překážku, nevědí si s ní rady a uchylují se o pomoc jinam. Dal jsem si také tu práci, že jsem studoval životopisy vynikajících lidí našeho národa. A co jsem zjistil? S výjimkou Svatopluka Čecha a s výjimkou Boženy Němcové jsou to zpravidla lidé ne prvorození, nýbrž lidé, kteří jsou již v té řadě dětí někde u konce, a že jsou to zpravidla lidé z velikého houfu dětí. Stačilo by jíti jenom k samé hlavě našeho státu a měli bychom potvrzeno to, co zde říkám. Já z toho vyvozuji toto: ne větší počet dětí jenom proto, aby nás bylo více, ale proto, že další děti jsou kvalitnější nežli děti, které se rodí na počátku, že jsou vychovávány v prostředí sociálním, čili že nám tím nevznikají asociálové, ke kterým má sklon každý jedináček.

Chci proto s tohoto místa váženou poslaneckou sněmovnou především upozornit na onen problém kvality. Nám je třeba většího počtu, abychom měli kvalitní lidi a abychom z většího počtu tyto talenty a nakonec i genia mohli získávat, aby se tak náš národ dostával ve svém kulturním a hospodářském snažení stále výše a výše, a nikoliv aby se udržoval na hladině, na které je, anebo případně ještě klesal. Nesypme si také písek do očí a neopájejme se vysokými populačními čísly Slovanů. Slované mají veliké přírůstky, ale mluvme si pravdu, kteří Slované? Jsou to Rusové, Poláci, Jihoslované, Bulhaři, ale nejsou to právě Češi. To by nám bylo málo platné. My sami musíme být těmi Slovany jako všichni ostatní.

Mám tu čest mluviti s tohoto místa za klub československé strany národně-socialistické a vysloviti uspokojení jménem klubu nad tím, že oba tyto zákony jsou a budou dnes odhlasovány. Považuji však při této příležitosti také za svoji povinnost připomenout to, čeho jsem vzpomněl již na začátku, že nesmíme zůstati jenom na těchto dvou osnovách, nýbrž že hospodářské a sociální problémy našeho národa, našeho pracujícího lidu, našich zaměstnanců musíme řešit od základu, a to vyřešením platových a služebních poměrů všech lidí, jež jsou v námezdném poměru. A dále bych chtěl říci, že také musíme přikročiti k reformě našeho smýšlení, k reformě školské a také k reformě dosavadního manželského práva. Nesouhlasím s dosavadním manželským zákonem. (Potlesk.)

To jsem považoval za svoji povinnost zde říci a prosím slavnou sněmovnu, aby věnovala otázkám populačním svoji pozornost, a to nejenom po stránce kvantitativní, nýbrž především kvalitativní. (Potlesk.)

Předseda: Uděluji slovo panu posl. Kovářovi.

Posl. Kovář: Pane předsedo, dámy a pánové, slavná sněmovno!

Předložené dvě osnovy zákonů, o kterých budeme hlasovati, zlepší situaci rodin s více dětmi, zlepší situaci státních a veřejných zaměstnanců a dělníků nemocensky pojištěných. Jsou krásným doplňkem zákonů o snížení cen životních potřeb, o kterých jsme včera hlasovali.

Při řešení zlepšení hospodářské situace rodin s více dětmi zapomněli jsme na dvě velmi důležitá odvětví, a to na rodiny zemědělců a živnostníků. Situace v těchto rodinách není nikterak závidění hodná a potřebuje včasné a rychlé vyřešení. Jak vypadá situace v těchto rodinách po stránce zdravotní, dokazují nám nejlépe statistiky našich poraden pro matky a kojence na vesnicích, které vykazují vysoká čísla tuberkulosy, což je známkou toho, v jaké situaci tyto rodiny se nacházejí. Mám právo o této otázce hovořit, protože jsem jedním ze 16 dětí, jež se narodily na zemědělské usedlosti. A mám právo o tom hovořiti také proto, poněvadž vychovávám národu sedm děti. Vím, jak situace hospodářská v těchto dědinách vypadá, a podobných rodin s více dětmi je v dědinách zemědělských a zvláště v horských krajích mnoho. Nesmí nám býti lhostejno, jak tyto rodiny žijí, v jakých hospodářských a zdravotních poměrech, a proto musíme hledati cesty, abychom tyto rodiny zabezpečili tak, aby skutečně mohly býti lidsky živy.

Tvrdí se, že pro úhradu příspěvků rodinám zemědělským není peněz. Já s tohoto místa dokazuji, že při dobré vůli by se úhrada našla z výtěžků trojích cen a z výtěžků zemědělských produktů, které se vyvážejí do ciziny. Je jen třeba dobré vůle a tato úhrada by se našla. Poskytuje-li ministerstvo zemědělství subvence na stavby kulturních domů a značné částky na jiné účely na venkově, pak je v prvé řadě nutno, aby byla poskytnuta subvence na podporu lidství, na podporu rodinám zemědělským s více dětmi, aby skutečně nedostatek, bída a to všechno, v čem tyto rodiny žijí, bylo odstraněno. Je třeba zároveň se podívat do rodin zemědělských a živnostenských a já věřím, že při dobré vůli oba dva tyto problémy by byly vyřešeny tak, aby byl odstraněn veliký rozdíl, který dnes po uzákonění těchto zákonů bude na vesnicích, kde tyto rodiny pohromadě žijí a kde tento rozdíl bude velmi citelný a bude vyvolávati hodně nesvárů.

Apeluji proto s tohoto místa, aby se našla dobrá vůle, aby tento rozdíl, který nám po uzákoněni těchto zákonů nastane, byl skutečně na vesnicích odstraněn. S tohoto místa apeluji na vládu a parlament, aby se touto velmi důležitou otázkou zabývaly a tento problém vyřešily tak, abychom byli všichni uspokojeni.

S dikem kvituji a přijímám osnovy, o kterých budeme hlasovati. Nezávidím rodinám nemocensky pojištěným a rodinám státních zaměstnanců, ale apeluji jen na to, aby tento problém byl také vyřešen pro rodiny drobných zemědělců a živnostníků.

Jménem klubu sociálně-demokratických poslanců tyto osnovy skutečně srdečně vítám a prohlašuji, že klub bude pro tyto osnovy hlasovati. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava jest skončena.

Dávám slovo k doslovu nejprve zpravodaji k odst. 1 za výbor soc.-politický, p. posl. Vojancovi.

Zpravodaj posl. Vojanec: vzdávám se slova.

Předseda: Dále zpravodaji k odst. 1 za výbor rozpočtový, posl. Vítkovi.

Zpravodaj posl. Vítek: vzdávám se slova.

Předseda: Dále zpravodaji k odst. 2 za výbor soc.-politický, p. posl. Jurovi.

Zpravodaj posl. Jura: Vzdávám se slova.

Předseda: Dále zpravodaji k odst. 2 za výbor rozpočtový, p. posl. Štětkovi.

Zpravodaj posl. Štětka: Vzdávám se slova.

Předseda: vykonáme nyní oddělené hlasování o každé ze společně projednávaných předloh.

Ústavodárné národní shromáždění je způsobilé se usnášeti.

Budeme hlasovati o prvém odstavci pořadu.

Ad 1. Hlasování o osnově zákona, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 13. prosince 1945, č. 154 Sb., o rodinných přídavcích některých osob pojištěných pro případ nemocí (tisk 490).

Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický posl. Vojanec, za výbor rozpočtový posl. Vítek.

Osnova má 2 články, z nichž článek I upravuje znění §§ 1 až 7, § 9, §§ 12 až 14, § 18 shora zmíněného zákona a vkládá za § 1 paragraf 1 a), dále nadpis zákona a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 články, z nichž článek I. upravuje znění §§ 1 až 7, § 9, §§ 12 až 14, § 18 shora zmíněného zákona a vložením paragrafu 1 a) za paragraf 1, dále s nadpisem zákona a úvodní formuli podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, jimž se mění a doplňuje zákon ze dne 13. prosince 1945, č. 154 Sb., o rodinných přídavcích některých osob pojištěných pro případ nemoci (tisk 490.)

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Vojanec: Nejsou.

Zpravodaj posl. Vítek: Není změn.

Předseda: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čteni prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.

Nyní budeme hlasovati o druhém odstavci pořadu.

Ad 2. Hlasování o osnově zákona, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 13. prosince 1945, č. 159 Sb., o zvláštním přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům, jakož i poživatelům státních odpočivných (zaopatřovacích) platů (tisk 495).

Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický posl. Jura, za výbor rozpočtový posl. Štětka.

Osnova má 6 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 6 paragrafy, nadpisem a úvodní formuli podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 13. Prosince 1945, č. 159 Sb., o zvláštním přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům, jakož i poživatelům státních odpočivných (zaopatřovacích) platů (tisk 495).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Jura: Nejsou.

Zpravodaj posl. Štětka: Není změn.

Předseda: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání třetího odstavce pořadu, jímž je

3. Zpráva výborů zdravotnického, zemědělského a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 400) o odškodnění při nakažlivé obrně vepřů (tisk 489).

Zpravodajem za výbor zdravotnický je p. posl. Desenský. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Desenský: Slavná sněmovno, dámy a pánové!

Vládní návrh zákona o odškodnění při nakažlivé obrně vepřů má dvojí význam. Na prvém místě odškodňuje zemědělce, kteří j sou postiženi vybitím chovu vepřů, když se objeví obrna vepřů, a za druhé má zabránit zatajováni nemoci. Doposud se odškodnění poskytovalo podle vládního nařízení č. 262 Sb. ze dne 28. září 1943 o odškodněních a podporách při hromadných onemocněních zvířat.

Odškodnění se poskytuje podle § 1 tohoto vládního nařízení za zvířata, která byla z úředního příkazu usmrcena nebo po vydání příkazu uhynula nemocí, jež zavdala podnět k tomuto příkazu. Výše odškodného j e stanovena v § 3 a činí u nakažlivé obrny vepřů 4/5 ceny zvířete, jez se vypočítává způsobem, stanoveným v tomto paragrafu, jakož i v § 9 stanov nákazové pokladny. Odškodné přiznávají zemské národní výbory; státní pokladna uhrazuje částečně podle § 13 citovaného vládního nařízení nákazové pokladně náklady odškodnění, která se poskytují podle § 1 tohoto nařízení ve výši stanovené v § 3.

Nákazová pokladna získává prostředky především nákazovými příspěvky od majitelů zvířat, kteří je odváděj i podle početního stavu, zjištěného při úředním sčítání zvířat, ve výši stanovené v každém roce vyhláškou ministerstva zdravotnictví, vydanou v dohodě s ministerstvy zemědělství a financí, a stát poskytuje ještě k tomu zvláštní roční příspěvek ve výši 2 milionů Kčs.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP