Slávna snemovňa, v zastúpení Demokratickej strany s veľkou radosťou oznamujem, že jej poslanci budú hlasovať za predložený návrh zákona o postavení redaktorov a o Sväze novinárov. Tento zákon je vlastne prvý z takzvaných tlakových zákonov, ktoré sa pripravujú. Po ňom prídu predlohy iné, ktoré sa budú týkať tlače periodickej aj neperiodickej. Niektoré nezáväzné návrhy, vychádzajúce z tých istých úradných kruhov, z ktorých vyšiel impulz i pre tento návrh zákona, sme už pred mesiacmi videli. Dúfame, že keď tieto nové predlohy prídu v poslednej svojej štylizácii pred Národné shromaždenie, podarí sa zastáncom občianskych slobôd a teda i slobody tlačovej - podobne, ako v tomto prípade - položiť na stôl snemovne také návrhy a dať hlasovať o takých návrhoch, ktoré tieto slobody zabezpečia. V štátnom znaku máme krásne heslo "Pravda víťazí". Pravda však nikdy nezvíťazila tam, kde nebola sloboda tlače. Presvedčili sme sa o tom vždy i z písaných dejín našich národov. Mali sme však smutnú príležitosť presvedčiť sa osobne o tom i v neďalekej minulosti ako v zemiach českých, tak aj na Slovensku. Tieto roky tlačovej neslobody sa v našom štáte u našich národov nikdy viac nesmú opakovať.

A teraz by mi prichodilo odpovedať na niektoré narážky pána posl. Holdoša, ktoré boly adresované jemu - podľa slov - neznámej strane, ale veľmi dobre vieme, že cieli na nás. Ja by som chcel ubezpečiť pána kol. Holdoša, že takým výtkam sme my už boli vystavení pred mnohými mesiacmi, a vysvitlo, že sa nezakladaly na pravde. Uvediem len jeden príklad, to, čo on uvádzal, že už vtedy akosi verejnosť chceli pripraviť, že čo tá Demokratická strana všetko robí. Tak pred mesiacmi na jedno udanie zavreli našou stranou voleného kandidáta, ktorý bol obžalovaný z deliktov, na ktoré je smrť, z vojenských deliktov. Sedel a sedí možno ešte i teraz, 8 mesiacov, a toho človeka súd oslobodil. Ubezpečujem, že prejde niekoľko mesiacov a po nich zas vysvitne, že pán kolega Holdoš nemal o Demokratickej strane pravdu ani dnes. (Potlesk.) Predovšetkým by som ale chcel tuná s tohto miesta obrániť tých kolegov českých, ktorí boli na Slovensku a ktorí tuná dali prejav svojej presvedčivosti o tom, čo tam videli; za pravdivosť článkov chcel by som ich vziať do ochrany, ako beriem do ochrany všetkých novinárov na Slovensku, pretože neslobodno pri prejednávaní novinárskeho zákona hovoriť o veciach, ktoré novinári žiadnej strany na Slovensku nezavinili.

Návrh prijímam. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Musil.

Posl. Musil: Slavná sněmovno!

Dnes projednáváme návrh zákona o postavení redaktorů a o Svazech novinářů, návrh, u něhož oceňujeme jeho význačnost tím více, že vyšel z iniciativy novinářů samých. Ukázalo se, že poměry v tisku, dnešní i bývalé, si vyžadují, aby bylo přesně stanoveno, kdo má právo noviny vydávat, a také to, kdo může do nich psát. Ukázaly to zkušenosti před válkou i za války. Nechceme totiž obnovit stav, kdy u nás mohl vycházet bulvární tisk, který nejen že demoralisoval národ, zejména naši mládež, ale také a především byl ve službách našeho úhlavního nepřítele. A to bylo možno hlavně proto, že noviny mohl vydávat každý jedinec a že měl také právo na těchto novinách vydělávat jako na kterémkoliv oboru soukromého podnikání. Proto dnešní úprava tiskových poměrů, vylučující jakýkoli výdělečný komerční tisk soukromníků, odpovídá skutečným potřebám národa a je třeba jen ještě si přát, aby se těmto novým poměrům v našem tisku dostalo také zákonité základny.

Záleží však nejen na tom, kdo tisk vydává, ale také, kdo do něho píše. A mluvil-li zde pan posl. Klátil o tom, že byli v řadách novinářů, tak zvaných novinářů, také hochštapleři a podvodníci, jistě s ním můžeme plně souhlasit. Víme, že dříve mohl psát do novin kdokoli; vždyť i hochštapler a podvodník s válečnými půjčkami Novák, odsouzený na 4 roky do těžkého žaláře, také dělal redaktora Poledního listu.

Pan posl. Klátil říkal také, že novinářem se musí člověk narodit. Ano, docela pravda, ale přes to také nesmíme zapomínat, že se musí narodit novinářem dobrým, a to je myslím především nutno zdůraznit, poněvadž novinář špatný také může býti novinářem, ovšem hájícím zájmy těch, kteří si ho platí. A přece práce redaktora je prací nejodpovědnější, neboť je mu jako redaktorovi svěřen nejvážnější úkol výchovy nejširších vrstev národa. Je proto nutno uvítat, že Svaz českých novinářů pečlivě dbá, aby v jeho řadách neměly místa pochybné živly a lidé se špatnou minulostí. Za největší provinění je nutno pokládat zradu na národě a spolupráci s nepřítelem. Kdo se takto provinil, nemá už vůbec práva, aby v novinách mohl ovlivňovat národ. A novinářské povolání, povolání, kterému se nemůže rovnat jiné, vyžaduje, aby redaktorem byl vždycky jenom takový člověk, který je opravdu zárukou toho, že bude dobře vychovávat široké vrstvy národa, člověk, který se nikdy v ničem neprovinil proti národní cti, který je veskrze čestný, odpovědný a kvalifikovaný.

Smutné zkušenosti z doby okupace, kdy tolik zrádných novinářů rozvracelo v tisku národní a státní vědomí československého lidu, ukazují, že je nutno být velmi opatrným při rozhodování o tom, kdo bude dnes tiskem působit na náš národ. Nutno ovšem také říci, že nebyli jenom novináři špatní, ale že byli také novináři hrdinové. Žádné jiné povolání nepřineslo tolik obětí v osvobozovacím boji jako právě novináři. Je velikou ctí komunistické strany Československa, a projevila se právě v tom obrovská síla našeho světového názoru, že ani jeden z komunistických redaktorů se neprovinil ani v nejmenším proti národní cti. Všichni se zúčastnili národního odboje. Němci vyvraždili téměř všechny členy redakce Rudého práva pro účast na odboji a na 35 komunistických redaktorů obětovalo svůj život v boji za svobodu národa. Jenom namátkou jmenuji několik jmen těchto hrdinů: Jana Švermu, Julia Fučíka, Křížka, Edu Urxe, Brunclíka, Taussiga, Sinkuleho, Šantrocha, Krejčího, Elsnice a mnoho a mnoho jiných.

Bylo zde mluveno o tom - a také pan posl. Klátil o tom mluvil - že u nás, v našem národě máme takový neblahý zvyk, že do živých kopáme a mrtvým udělujeme odměny a vyznamenání. Já s ním souhlasím; jen si vzpomeňte, kdo kopal a kdo utlačoval ty, které jsem právě jmenoval! Kdo to byl? Kteří lidé je nechali zavírat za to, že psali pravdu? Lidé, kteří dneska tolik bouří, když to není nebezpečné, tolik bouří proti tomu, jak prý je málo svobody v tisku, svobody v tvorbě, svobody v myšlení.

Komunistická strana uznává velikou a odpovědnou práci novinářů a souhlasí s tím, že novináři budou moci, budou mít příležitost své vlastní otázky řešit autonomně. Souhlasí proto s předlohou zákona o postavení redaktorů a o Svazech novinářů, kterou se mimo jiné zaručuje také ochrana titulu redaktor před zneužíváním lidmi, kteří s odpovědnou novinářskou práci nemají a nikdy neměli nic společného.

Jsme přesvědčeni, že Svaz českých novinářů využije svého práva a bude bdít nad čistotou svých řad a nad tím, aby se mezi novináře nevloudili lidé, kteří mezi ně nepatří, lidé pochybných charakterů. Zákonem, který určuje, že redaktorem může být pouze ten, kdo je členem Svazu českých novinářů, resp. Sväzu slovenských novinárov, poskytuje se českému i slovenskému Svazu novinářů veliké právo rozhodovat o tom, kdo bude připuštěn k výkonu novinářského povolání, a je na novinářských organisacích samých, aby tohoto práva využívaly ve prospěch zájmů celého národa.

S potěšením konstatuji, že sami novináři oceňují velikou práci a pomoc ministra informací soudr. Kopeckého, který, jsa také sám novinářem, učinil všechno, co bylo v jeho silách, aby oprávněným požadavkům novinářů vyhověl, a umožnil, že zákon, o který novináři usilovali tak dlouhou dobu, se stává skutkem. Jsem přesvědčen, že zákon prospěje českému tisku, který je a zůstane visitkou naší republiky, a všichni si jistě přejeme, aby tato visitka byla nejlepší.

Bylo zde mluveno také o psychologickém tlaku, o boji proti strachu, o boji proti násilí a křivdám. Je ovšem zajímavé, že těchto slov nepoužívali lidé, kteří tehdy byli také jako novináři u novin a psali v době, kdy bylo do těch, o nichž jsem mluvil jako o hrdinech - a to snad jistě nikdo nepopře, že tito novináři byli v pravém slova smyslu hrdiny - kdy bylo do nich kopáno a kdy byli zavíráni. Já věřím, že všichni novináři při plnění jim svěřeného tak významného úkolu nezapomenou, že na nich samých záleží, jakými cestami se bude ubírat náš tisk. Na nich samých záleží, aby jméno českého tisku už nikdy nebylo nikým poskvrněno, ani takovými lidmi, kteří, ač za okupace očividně nezradili, zákeřným a nezodpovědným způsobem dneska činí to, co snad neučinili v minulosti. Tehdy to totiž, jak už jsem říkal, nebylo spojeno s nebezpečím.

Je symbolické, že v témže týdnu, kdy tento zákon schvalujeme, byli za svou zrádnou a kapitalistickým otrokářům sloužící činnost potrestáni netvoři v lidské kůži, nosící jméno Kříž, Kožíšek, Novák atd., trestem nejvyšším. A my věříme právě při této příležitosti, že naši čeští a slovenští novináři ve své obrovské většině dokáží i v budoucnu, že ty své kamarády, kteří hrdinně položili své životy a neochvějně stáli v boji proti fašismu, celou svou činností ani v budoucnu nezradí! (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dalším řečníkem je p. posl. dr Ducháček. (Hlasy: Není přítomen.)

Jelikož není přítomen, ztrácí slovo.

Poněvadž ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava jest skončena.

Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji za výbor informační, posl. Hatinovi.

Zpravodaj posl. Hatina: Vzdávám se slova.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji za výbor právní, posl. dr Šípovi.

Zpravodaj posl. dr Šíp: Vzdávám se slova.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 25 paragrafů, nadpisy jednotlivých částí, nadpis zákona a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je s jejími 25 paragrafy, nadpisy jednotlivých částí, nadpisem zákona a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Druhé čtení osnovy zákona o postavení redaktorů a Svazech novinářů (tisk 478).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Hatina: Nejsou.

Zpravodaj posl. dr Šíp: Ne.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění, přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen pořad schůze.

Před ukončením schůze sděluji, že jsem dala dovolenou podle § 2, odst. 4 jedn. řádu na dnešní schůzi posl. Koubkovi, Synkové, Půčkovi, Jurovi, Václavu Davidovi, Mrázovi, Zuzaňákovi, dr Bartuškovi, Václavů, Šimonkové, Kubánkovi, Kapounovi.