Předseda Josef David.
Místopředsedové Hodinová-Spurná,
Petr, dr Ševčík, Tymeš,
Komzala.
Zapisovatelé Smejkal, Sova.
Členové vlády: náměstek předsedy
vlády dr Zenkl, ministr V. Kopecký.
182 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře NS: tajemník NS dr Madar;
zástupci tajemníka NS dr Záděra
a dr Ramajzl.
Zpráva výboru informačního a právního
o vládním návrhu zákona (tisk 216)
o postavení redaktora a o Svazech novinářů
(tisk 478).
Předseda (zvoní): Zahajuji 44. schůzi
ústavodárného Národního shromáždění.
President republiky prohlásil podle § 28 ústavní
listiny rozhodnutím ze dne 25. března 1947 podzimní
zasedání ústavodárného Národního
shromáždění za ukončené
dnem 26. března 1947 a zároveň svolal ústavodárné
Národní shromáždění k
zasedání jarnímu k témuž dni.
Sděluji, že jsem dal dovolenou podle § 2, odst.
4 jednacího řádu na dnešní schůzi
posl. Hanzelovi, dr Štefánikovi, dr
Novotnému, dr Horákové, dr
Hobzovi, dr Janu Stránskému, dr Neumanovi,
dr Hřebíkovi, dr Káclovi, dr
Ševčíkovi, dr Husákovi,
Daxnerovi, Blaškovi, Žiakovi, dr
Bellušovi, dr Vagašskému, Stan.
Novákovi, Jos. Ševčíkovi,
Slívovi, Skaunicovi; na tento týden
posl. dr Čepičkovi, Bašťovanskému
a Konvalinovi.
Poslanec Babej žádá o zdravotní
dovolenou na 1 měsíc. Lékařské
vysvědčení předložil.
Posl. Aug. Kliment žádá o zdravotní
dovolenou na 14 dnů.
Navrhuji udělení těchto dovolených.
Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Dovolené se udělují.
Výborům právnímu, rozpočtovému,
průmyslovému, živnostensko-obchodnímu,
zásobovacímu a zemědělskému
přikazuji počátkem schůze rozdaný
vládní návrh zákona, kterým
se zabezpečuje snížení cen některého
zboží lidové potřeby a ustálení
cen jiných důležitých statků
(tisk 486) a navrhuji, aby jmenovaným výborům
byla stanovena k podání zpráv lhůta
do úterý dne 1. dubna 1947 do 9. hodiny ranní.
Kdo s navrženou lhůtou jmenovaným výborům
souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Lhůta je přijata.
Přistoupíme k projednávání
pořadu na němž je
Zpráva výborů informačního
a právního o vládním návrhu
zákona (tisk 216) o postavení redaktorů a
o Svazech novinářů (tisk 478).
Zpravodajem za výbor informační je pan posl.
Hatina. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Hatina: Pane předsedo, slavná
sněmovno, paní a pánové!
Vládní návrh zákona o postavení
redaktorů a o Svazech novinářů, který
se dnes předkládá ústavodárnému
Národnímu shromáždění
k přijetí, jest jednou z osnov, které mají
dáti právní podklad novému pořádku
v tisku, a to tak, jak se vyvinul po květnové revoluci.
Předložený vládní návrh
zákona jest také prvním krokem k tomu, aby
poměry redaktorů s hlediska jejich povolání
ve veřejné i soukromoprávní službě
měly právní a zákonné formy.
Navrhovaný zákon novelisuje platný zákon
redaktorský č. 189/36 Sb. v tom směru, že
jeho platnost se rozšiřuje na redaktory, kteří
připravují zpravodajství rozhlasové,
t. j. rozhlasové noviny. Takto rozšířený
pojem redaktorské výkonné služby má
platit i pro obor zákona předkládaného
ústavodárnému Národnímu shromáždění.
Tento zákon je dávným požadavkem redaktorů
a je za ním dlouholeté úsilí všech
poctivých a svědomitých novinářů,
kteří své povolání chápali
jako účinnou službu a práci k prospěchu
především naší věci národní,
státní a také k usnadňování
našich poměrů hospodářských
v tom směru, aby novinářskou publicitou a
také odbornými hospodářskými
články pomáhali k splnění úkolů,
které byly v zájmu hospodářském
i politickém nutné.
V této zprávě netřeba zdůrazňovat
význam povolání redaktorského ve veřejných
i soukromých službách, jako není třeba
zvlášť pojednávat o tom, jak sami redaktoři
cítili již nutnost, aby jejich povolání
a také charakter jejich práce měl nějakou
ochranu a oporu. Navrhovaným zákonem dosahují
redaktoři tohoto svého požadavku tím,
že titulu redaktora se dostává zákonné
ochrany. Aby tato zákonná ochrana mohla míti
právní účinnosti, bylo nutno odstraniti
z celého právního řádu označení
titulu odpovědný redaktor, kteréžto
označení novým návrhem zákona
bude nahrazeno zněním "odpovědný
zástupce listu". Pro odpovědného zástupce
listu podle navrhovaného zákona předpisují
se v podstatě podmínky jako pro redaktora a vedle
toho též ustanovení, že jest jeho povinností
bydleti v místě, kde je časopis vydáván.
Není pochyby o tom, že při svědomitosti,
s jakou byl návrh tohoto zákona připravován,
nebylo opominuto ani to, aby vedle práv, jež tento
zákon bude redaktorům poskytovat, byla s účinností
tohoto zákona spojena také povinnost redaktorů
vůči jejich povolání, zejména
pokud máme na zřeteli mravní charakter všech,
kteří jako redaktoři v našem tisku pracují.
Návrh zákona ukládá všem redaktorům
povinnost, že mají vykonávati své povolání
svědomitě, slušně, objektivně,
věcně a pravdivě i při tom dbáti
také své cti. Na tento charakter novinářské
práce kladu jako zpravodaj informačního výboru
o návrhu tohoto zákona zvláštní
důraz a obracím se s tohoto místa ke všem
svědomitým a odpovědným novinářům,
aby této své cti nejen dbali, ale aby ji také
střežili v celé své působnosti
a byli tak příkladem mladému žurnalistickému
dorostu, který bude do našich redakcí přicházeti.
Aby tento mravní statek mohl býti náležitě
chráněn, budou nad respektováním tohoto
zákonného ustanovení působiti disciplinární
orgány, které se budou skládati z členů
obou svazů novinářů, a to jak Svazu
novinářů českých, tak Sväzu
novinárov slovenských.
Výstavba organisací novinářů
je budována tak, že budou dva svazy, a to Svaz český
a slovenský. Oba tyto svazy budou členy Ústředního
svazu československých novinářů
s kompetencí pro celou republiku. Úkolem Ústředního
svazu bude projednávati společné věci,
slaďovat činnost obou svazů a zastupovati oba
svazy vůči cizině. Ústřední
svaz povede devítičlenný výbor, složený
z delegátů svazu českého a slovenského.
Svazy novinářů budou samosprávnými
korporacemi veřejného práva a budou moci
nabývati majetku a zavazovati se. Budou moci zřizovati
ve větších místech odbočky. Svazy
budou moci hájiti ideové zájmy členstva
a věcné zájmy tisku.
Zpravidla budou členy Svazu českých novinářů
redaktoři českých listů, členy
Sväzu slovenských novinárov redaktoři
pracující v tisku slovenském. Protože
však Češi pracují na Slovensku a Slováci
v zemích českých, stanoví se, že
v pochybných případech rozhodne o organisační
příslušnosti výbor Ústředního
svazu. Orgány svazů volí valné hromady
na jeden rok. Korporace Svaz národních novinářů
a Tlačová komora v Bratislavě zaniknou, jakmile
tento zákon vstoupí v platnost.
Tento návrh, který předkládáme
Národnímu shromáždění
ke schválení, je výsledkem dohody českých
a slovenských novinářů. Jest vypracován
v dohodě s ministerstvem sociální péče,
financí, vnitra a s úřadem předsednictva
vlády, jakož i v dohodě s ministerstvem informací.
Doporučuji ho slavné sněmovně k přijetí
tak, jak je obsažen v tisku 478. Prosím jen, aby tento
zákon byl prováděn tak svědomitě
a odpovědně, jak svědomitě byl zákon
zpracován. Nepochybuji, že sněmovna přijme
a schválí tento návrh zákona beze
změny. (Potlesk.)
Předseda: Zpravodajem za výbor právní
je pan posl. dr Šíp. Dávám mu
slovo.
Zpravodaj posl. dr Šíp: Pane předsedo,
slavná sněmovno, dámy a pánové!
Vládní návrh zákona o postavení
redaktorů a o Svazech novinářů, tisk
216, doznal v jednání výborovém značných
a podstatných změn. Byl na základě
podrobného probrání ve společné
subkomisi výboru informačního a právního
upraven a pozměněn ve schůzi informačního
výboru z 19. března 1947. Právní výbor
projednal pak takto upravený a pozměněný
návrh ve své schůzi z 25. března a
vyslovil s ním souhlas. Zároveň se usnesl
na některých dalších úpravách,
změnách a doplňcích, jak jsou v písemné
zprávě právního výboru zevrubně
uvedeny a vtěleny do souvislého definitivního
textu ke zprávě připojeného. Jsou
to větším dílem opravy a úpravy
rázu formálního, zpřesňující
dikci a podtrhující správný smysl
návrhu jinak nezměněný.
Ve dvou směrech ponechal informační výbor
meritorně rozhodnutí výboru právnímu.
Šlo o definitivní textaci § 2, lit. c), poslední
věta, a § 17, odst. 4. V prvém směru
totiž informační výbor, uváživ
zejména poměry na Slovensku, přiklonil se
po značném váhání k tomu, aby
při nejlehčím provinění proti
národní cti, totiž při odsouzení
jen k trestu veřejného pokárání
pro provinění proti národní cti nebo
podle § 5 nařízení Slovenské
Národní rady č. 33/45 Sb. nař. SNR,
nenastupovalo šmahem ex lege vyloučení z redakční
činnosti, nýbrž aby disciplinární
rada na žádost odsouzeného in concreto mohla
posouditi, zda čin je takového rázu, že
odůvodňuje vyloučení z redaktorské
činnosti na určitou dobu nebo navždy. Právní
výbor v definitivní formulaci připustil sice
tuto možnost, ale ztížil ji ještě
další podmínkou, že totiž nesmí
jít o čin spáchaný při výkonu
novinářské činnosti.
Druhá otázka, kterou měl právní
výbor sám rozhodnout, byl § 17, odst. 4 návrhu.
Právní výbor v tomto bodě neprovedl
změny a setrval na tom, aby disciplinární
soudní senát byl zřízen u nejvyššího
soudu v Brně a nikoliv - jak se alternativně navrhovalo
- u nejvyššího správního soudu
v Praze, neboť instituce a působnost disciplinárního
soudního senátu podle osnovy je vnitřně
příbuznější trestně právní
judikující činnosti nejvyššího
soudu.
Vážím si, dámy a pánové,
toho, že třeba až v poslední fázi
prací výborových mohl jsem zaskočit
jako zpravodaj výboru právního a že
tak i mé skromné jméno zůstane spojeno
s přípravou této osnovy. Neboť, paní
a pánové, tato osnova bude dobrým zákonem
a přinese stavu tak důležitému a často
rozhodnému pro poctivou, pravdivou a spolehlivou informaci
občanstva a pro tvorbu veřejného mínění,
jako jsou redaktoři, a tím i celé národní
kultuře prospěch a bude ke cti našemu novému
právnímu řádu. Je to vyvážený,
stejně pečlivý zřetel na jedné
straně k odpovědnosti a na druhé straně
ke svobodě redaktorů, kterým jsou inspirována
ustanovení navrženého zákona.
Osnova v prvé části neposkytne jen dávno
požadovanou ochranu titulu "redaktor", a to nikoliv
z prestižních důvodů, nýbrž
v zájmu veřejném, nedefinuje a neupevňuje
jen postavení redaktorů, nýbrž dbá
především jejich mravní a odborné
úrovně a nezávislosti. Práva a povinnosti
redaktorů shrnuje § 4 osnovy. Mluví se tam
více o povinnostech nežli o právech. Ale jedno
právo, bez něhož by novinář a
jeho práce pozbyly všeho posvěcení a
hodnoty, je za všecka jiná práva a výhody,
totiž že, jak praví osnova, vykonává
své povolání svobodně a nezávisle
a řídí se při něm svým
přesvědčením.
Největším ziskem osnovy pro redaktory a veřejnost
je, že jak Svaz českých novinářů,
tak i Sväz slovenských novinárov i Ústřední
svaz československých novinářů
jsou prohlášeny za obligatorní samosprávné
korporace veřejného práva. Tím se
teprve dostává předpisům své
části zákona o redaktorech a čekatelích
pevné záruky a záštity.
Osnova chce mít tyto korporace vskutku a nejenom podle
jména samosprávnými. Proto na př.
i schválení jejich jednacích řádů
smí ministerstvo informací odepřít
jen, pokud byl formou nebo obsahem porušen zákon nebo
předpisy na jeho základě vydané. Dokonce
i dozorčí činnost ministrova se omezuje na
to, aby činností svazů zákon i předpisy
na jeho základě vydané nebyly porušeny.
Tento princip skutečné samosprávy, svobody
a legality je to, pro který jsem řekl, že zákon
bude ke cti našemu novému právnímu řádu.
A redaktorský stav takovýmto režimem vskutku
svobodně se řídící bude nejlepší
propagací naší země, bude praktickým,
daleko viditelným a živým dokladem, že
také dnes a bohdá navždy žije a bude žít
v této zemi a jejích novinářích
duch největšího českého novináře
Karla Havlíčka, toho Havlíčka, který
v geniální, slavné polemice s vídeňským
žurnalistou pronesl památná slova o "všem
tom, co člověk na světě za nejvyšší
pokládá a svobodou jmenuje."
Doporučuji jménem výboru právního,
aby předložená osnova byla slavným ústavodárným
Národním shromážděním
schválena. (Potlesk.)
Předseda: Ke slovu jsou přihlášeni
řečníci. Zahajuji proto rozpravu. Řečníky
jsou pp. posl. Holdoš, Klátil, dr Veverka,
Hušek, Musil.
Uděluji slovo panu posl. Holdošovi.
Posl. Holdoš: Slávne Národné
shromaždenie!
Na program dnešného zasadnutia pléna ústavodarného
Národného shromaždenia prichádza osnova
zákona, na ktorý netrpezlivo čakajú
novinári celej našej republiky. Je to zákon
o postavení redaktorov a o Sväzoch novinárov.
Dlhá predbežná práca, ktorú výbory
informačný a právny, ako aj ich subkomisie
venovaly tejto osnove, sama o sebe už dosvedčuje,
že ide o osnovu veľmi dôležitú, dôsledky
ktorej sa vzťahujú nielen na samotný novinársky
stav, ale ktoré majú význam pre celú
našu verejnosť, pre celý náš štát.
Ideme postaviť novinárstvo v širšom slova
smysle na nové, a sme presvedčení, že
na vyššie a čistejšie základy. Táto
osnova je výsledkom nielen volania a želania aktívnych
novinárov, ale vyplynula z celej doterajšej často
smutnej skúsenosti, ktorú naša verejnosť
nadobudla hlavne v rokoch zvýšeného ohrozenia
nášho štátu a v rokoch nemeckej okupácie
našich krajín. Táto osnova je však tiež
jedným z veľkých politických výdobytkov
a súčasne zárukou výdobytkov našej
národnej a demokratickej revolúcie.
O čo ide v podstate v osnove, ktorú dnes prerokovávame?
Predovšetkým touto osnovou dostáva sa aktívnym
novinárom, týmto tvorcom i tlmočníkom
verejnej mienky, teda jedným z reprezentantov našej
ľudovej demokracie, osobitného a mimoriadneho postavenia.
Ich záväzná organizácia, Sväz českých
novinárov v krajinách českých a Sväz
slovenských novinárov na Slovensku, resp. Ústredný
sväz československých novinárov, stáva
sa korporáciou verejného práva. Tieto sväzy
nebudú odteraz iba odborovými záujmovými
organizáciami aktívnych činiteľov tlače
či rozhlasu. Budú okrem toho verejnoprávnymi
organizáciami, ktorým bude pripadať plnenie
veľkých a s hľadiska štátu a upevnenia
našej ľudovej demokracie zodpovedných úloh.
Niet u nás predbežnej cenzúry. Naša ľudová
demokracia zaviedla nikdy nevídanú slobodu tlače.
Preto nový, dnes prejednávaný zákon
vychádza z prvého predpokladu, že bude povinnosťou
každého novinára i jeho organizácie,
novinárskeho sväzu, aby sa starali o to, aby táto
sloboda tlače bola nielen zachovávaná, ale
aby bola zachovávaná v záujme životných
interesov nášho ľudu, našich národov
a celého štátu a aby nebola zneužívaná
či už skrytými alebo zjavnými neprajníkmi
nášho nového ľudovo-demokratického
zriadenia.
Aby novinári, ktorí sa v našej republike stávajú
s ohľadom na svoje veľké, priamo havlíčkovské
poslanie verejnými činiteľmi mohli úspešne
a bez hocijakých prekážok či už
rázu materiálneho alebo morálne-politického
plniť tieto veľké a šľachetné
úlohy, zákon im dáva osobitné a chránené
postavenie. Zákonná ochrana, poskytovaná
touto osnovou titulu redaktora, vyhovuje dávnemu želaniu
novinárov. Odteraz bude priamo zákonom znemožnené,
aby ľudia nehodní skrývali sa pod vplyvným
a autoritu budiacim titulom redaktora. Toto ustanovenie súčasne
však ešte viac pozdvihne ich vplyv a autoritu, ktorým
morálnym hodnotám sa novinári v našej
politicky vyspelej verejnosti tešili a tešia.
To nie je však jediný prínos, ktorým
náš štát prispieva k vytvoreniu všestranných
podmienok nehateného a slobodného výkonu
novinárskeho povolania. Je to veľká právomoc,
pripadajúca novinárskym sväzom, ktoré
svojím postavením verejnoprávnych korporácií
budú vyzbrojené patričnou váhou, aby
boly vstave splniť všetky oprávnené hospodárske,
sociálne, kultúrne a iné požiadavky
všetkého svojho členstva. Jedinečné
postavenie, ktoré naším novým zákonom
ideme poskytnúť novinárskemu stavu - a to chcel
by som zdôrazniť - je jedným z tých veľkých
vymožeností našej ľudovej demokracie, ktoré
postupne od nášho oslobodenia zákonnou formou
uskutočňujeme. Právom budú sa môcť
naši novinári chváliť týmito vymoženosťami
a týmto zákonom pred svojimi zahraničnými
kolegami, keď začiatkom júna t. r. sídu
sa na veľkom medzinárodnom sjazde novinárov
v Prahe. Tento zákon bude pred svetom nielen dôkazom,
ako si náš ľud váži pracovníkov
písaného a hovoreného slova, ako im dôveruje,
ale bude to aj jedna z najkrajších vizitiek našej
ľudovej demokracie a účinným proti dôkazom
proti falošným výmyslom zahraničných
neprajníkov našej republiky o železnej opone,
o zglajchšaltovaní našej tlače a podobných
nesmysloch.