Místopředseda Tymeš (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájím proto rozpravu. Řečníky jsou pp. posl. Pavlán a Buchvaldek.

Uděluji slovo prvému řečníkovi, p. posl. Pavlánovi.

Posl. Pavlán: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Po převratě v r. 1918 na obrovských shromážděních československého lidu byla sociálně demokratickými řečníky proklamována slavnostně osmihodinová doba pracovní. Toto prohlášení bylo přijímáno s obrovským nadšením, neboť tím se uskutečňoval jeden ze stěžejních požadavků pracujícího lidu.

Již tenkrát vynutili si horníci t. zv. "varšavské šichty". Znamenalo to, že v sobotu se pracovalo na šachtách místo 8 pouze 6 hodin. Co vedlo horníky k tomu, že požadovali tuto úpravu své pracovní doby? Tenkráte pracovalo se v hornictví na tři směny, denní, odpolední a noční. Nastoupil-li tedy horník v sobotu noční směnu, navrátil se z ní v neděli okolo 7. hodiny a jsa unaven namáhavou prací, prospal větší čas neděle, aby načerpal nových sil, neboť v ponděli nastávalo střídání směn a nastupoval na směnu denní. Takto byl vlastně spánkem ochuzen o volný den, který mohl věnovati vlastním zálibám, zábavě nebo vzdělání. To byly důvody, které vedly horníky k tomu, že prosadili zavedení šestihodinové pracovní doby v sobotu. Když později došlo k uzákonění osmihodinové doby pracovní, nebyla tato praxe do zákona pojata, i když na dolech byla fakticky provozována. Je zajímavé, že když přišla hospodářská krise a došlo k restrikci zaměstnanců v báňském průmyslu, že bylo současně zaútočeno na tuto výsadu horníků. Po dlouhých jednáních bylo ujednáno, že se šestihodinová pracovní doba v sobotu zrušila a zaměstnavatelé se zavázali k placení zvláštního příplatku za ony hodiny, které byly v sobotu odpracovány. Tak se začalo znovu o sobotách na dolech pracovat. Když se hospodářská krise zostřila, byl samozřejmě zvláštní příplatek odbourán. Bylo jen přirozené, že po osvobození naší republiky v r. 1945 byly pod tlakem horníků opětně zavedeny šestihodinové sobotní směny. Když bylo ředitelstvími jednotlivých báňských podniků požadováno, aby se aspoň přechodně pracovalo i v sobotu 8 hodin, byl v tom horníky spatřován útok na vymoženost, kterou si horníci revolučně vydobyli a došlo k rozladění a k nespokojenosti na závodech, která se projevila tím, že převážná část osazenstev v ostravsko-karvínském revíru nesfárala do dolů. Ale republika potřebovala a potřebuje uhlí. Pochopili jsme, že je nutno urychleně sjednati na závodech klid, tolik potřebný pro nerušený chod těžby této tak drahocenné suroviny. Viděli jsme, že nejlepší zárukou pro horníky bude zákon, jímž bude upravena pracovní doba v báňském průmyslu. Tak došlo k vypracování návrhu zákona, který je dnes Národnímu shromáždění předložen ke schválení.

Nesčetné souhlasné dopisy z řad horníků i ředitelství národních podniků uhelných potvrzují, že tento náš názor je správný. Mohu s klidem prohlásit, že dík zveřejnění tohoto návrhu a úsilí činitelů z odborových organisací došlo na závodě k uklidnění. V nynějších mimořádných hospodářských poměrech je nutno, aby se pracovalo tři soboty po 8 hodinách a čtvrtá aby byla dnem pracovního volna. I na to zákon pamatuje. V dnešní těžké době, kdy naše doly ještě trpí následky bezohledného rabování dolů za doby okupace, umožňuje tato praxe technickým vedením dolů, najmě v ostravsko-karvínském revíru, že získávají během 4 týdnů 2 volné dny, ve kterých mohou býti prováděny větší opravy těžních jam a strojů, po příp. nutné přípravné práce pro další zlepšení těžby.

S těmito slovy obracím se do řad horníků, aby také oni pochopili obtíže, které mají jednotlivé správy dolů. Jakmile to dovolí hospodářské poměry, dostane se jím toho, po čem volají.

V závěru obracím se na vás, paní poslankyně a páni poslanci, s výzvou, abyste jednomyslně schválili předloženou vám osnovu. Zajistíte tak jeden z výsledků naší národní revoluce, i když jen na jednom úseku práce. Dokážete tak našim horníkům a všem pracujícím, že toto shromáždění má vždy zájem o pracujícího člověka, a jsem přesvědčen, že dík horníků za toto vaše pochopení jejich požadavků a přání se projeví ve zvýšené těžbě uhlí. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš: Dalším řečníkem je p. posl. Buchvaldek. Dávám mu slovo.

Posl. Buchvaldek: Paní a pánové!

Projednávaný návrh potvrzuje v zákonné formě významnou vymoženost, kterou si horníci po revoluci sami vydobyli. 46hodinový pracovní týden. Návrh zákona též potvrzuje honorování sobotních směn, jak to v praxi již prosadilo Revoluční odborové hnutí. Mimořádné poměry ovšem vyžadují, aby v řadě revírů s ohledem na provoz byla pracovní doba uzpůsobena tak, že horníci pracují 3 soboty plných 8 hodin a že čtvrtá sobota je volná a placená. To není pro horníky žádný dar. Je to pouze náhrada za pracovní dobu, která byla rozdělena na předcházející soboty a se kterou se při stanovení mezd v hornictví také počítalo.

Kdo poznal těžkou, odpovědnou a nebezpečnou práci horníků, zajisté uzná, že tato práce musí býti i náležitě oceněna a že našim horníkům patří skutečně přední místo při oceňování námahy a výkonu. Uspokojivá úprava pracovních poměrů horníků a jejich hmotné zaopatření v případě nezpůsobilosti ku práci přispěje k tomu, že pracovní úsilí, jež se projevilo tak skvělým výkonem v prvních dvou měsících naší dvouletky, bude ještě zvýšeno. Nám musí záležet na tom, abychom šetřili zdraví horníků, neboť bezohledné kapitalistické vykořisťování za dřívějšího režimu a šestiletá okupace zavinily, že zdraví horníků je značně poškozeno. Staří horníci, kteří tvoří značnou část celého osazenstva, odejdou po uzákonění důchodového pojištění do pense. Konečnou naší snahou je zavedení 6hodinové pracovní doby v hornictví vůbec. Náš horník ví, že k tomuto cíli můžeme dospět po období výstavby, za kterého se na jeho práci a obětavost kladou zvláštní požadavky. Náš horník pracuje rád, protože věří své vládě a ví, že jedině úspěch naší výstavby a našeho budování může mu přinést a zajistit tyto nové výhody.

My komunisté jsme stáli vždy v čele boje za požadavky našich horníků. Celých 20 let existence první republiky je vyplněno úsilím o lepší postavení horníků. Je smutným faktem, že od roku 1921, kdy bylo vyhověno některým hornickým požadavkům, až do květnové revoluce r. 1945 nebylo zavedeno žádné zlepšení v postavení horníků. Teprve naše slavná lidově-demokratická republika zjednala i v tomto směru nápravu. Hlavní zásluha přísluší tu Revolučnímu odborovému hnutí, které hned v měsících po květnu věnovalo zájmům hornictva největší pozornost a také prosadilo nynější úpravu pracovní doby. My komunisté podporujeme předložený návrh Národní fronty a budeme přirozeně pro něj hlasovat, neboť máme vždy na mysli prospěch pracujícího lidu. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš: Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor soc.-politický, p. posl. Kaplanovi.

Zpravodaj posl. Kaplan: Vzdávám se slova.

Místopředseda Tymeš: Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor právní, p. posl. Görnerovi.

Zpravodaj posl. Görner: Vzdávám se slova.

Místopředseda Tymeš: Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor průmyslový, p. posl. Cíglerovi.

Zpravodaj posl. Cígler: Vzdávám se slova.

Místopředseda Tymeš: Přistoupíme k hlasování. Osnova má 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 4 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 3. Druhé čteni osnovy zákona, kterým se upravuje pracovní doba v báňském průmyslu (tisk 444).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Kaplan: Nejsou:

Zpravodaj posl. Görner: Není jich.

Zpravodaj posl. Cígler: Nejsou.

Místopředseda Tymeš: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Před ukončením schůze oznamuji, že podle § 2, odst. 4 jedn. řádu dal jsem dovolenou pro dnešní schůzi posl. Sochorcovi, Štambachrovi, Klíchovi, Václavů, Šlingovi, Vlachovi, inž. dr Kameníčkovi, Weilandovi, Tichotovi, Žáčkové-Batkové, dr Novákovi, dodatečně na včerejší schůzi posl. inž. Reimanovi, na tento týden posl. Podzimkovi, dodatečně na schůze dne 5. a 6. t. m. posl. dr Erbanovi, Šabršulovi.

Posl. Koštejn předložil dodatečně lékařské vysvědčení pro svou nepřítomnost od 10. do 23. února 1947.

Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala ve středu dne 19. března 1947 o 15. hodině

1. Zpráva výborů soc.-politického, zdravotnického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 354) o organisaci péče o mládež.

2. Zpráva výborů soc.-politického, zdravotnického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 286) o poradenské zdravotní péči.

3. Zpráva výborů branného a právního o vládních návrzích zákonů (tisky 315 a 427), jimiž se mění některá ustanovení zákona ze dne 4. července 1923, č. 154 Sb., o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, ve znění zákona ze dne 8. dubna 1927, č. 55 Sb. a zákona ze dne 4. dubna 1935, č. 64 Sb. (tisk 445).

Končím schůzi.