Kladenští horníci dali nejen svými výkony,
nýbrž i svou jednotností, která se projevila
ve volbách do závodních rad, pádnou
odpověď všem, kdož by chtěli naše
pracující rozeštvávat a pod průhlednými
záminkami bourat jednotu odborového hnutí.
Ve volbách do závodních rad se v kladenské
uhelné oblasti vyslovilo 87,5% voličů pro
navržené kandidátky. Na dole Zápotocký
přes 80%, na dolech Gottwald a Laušman přes
84%, na dole Lužná téměř 87%,
na dole Nosek 90%, na dolech Svoboda a President Beneš přes
90%, na dole Perun v Mutějovicích téměř
94%, na dole Fierlinger přes 98% a na dole František
v Otvovicích plných 100%. (Potlesk.)
Nakonec bych se chtěl zmínit o problému,
který jsem již nadhodil, totiž o nedostatku pracovního
dorostu v hornictví. Prosil bych jménem všech
horníků, i těch, kteří sedí
tam nahoře, každého ze členů
ústavodárného Národního shromáždění,
aby věnovali pozornost tabulkám, otištěným
v důvodové zprávě k osnově
zákona o hornickém pojištění.
Je příznačné, že největší
počet výkonných horníků v současné
době je mezi 41. až 44. rokem stáří,
při čemž je nutno zdůraznit, že
je dnes velký počet horníků, kteří,
ač mají již 60 i více let, ještě
pracují v dolech. Jeví se přímo katastrofální
nedostatek hornických učňů i přes
dobré podmínky, které tito učni mají.
Tento zjev u naší mladé generace nesouvisí
snad s nepochopením současných hospodářských
poměrů nebo jejich řešení. Je
to jenom důsledek kapitalistických vykořisťovatelských
metod, které v minulosti učinily z práce
nutné zlo a které způsobovaly, že práce
nebyla radostí, ale zlem, a proto není divu, když
v mladých lidech, bydlících v uhelných
revírech, zůstala ještě slova pronášená
jejich otci-horníky v první republice i za okupace:
"Kluku, než bych tě dal do uhelny, raději
ti šlápnu na krk." Je to strašná
obžaloba těch, kteří až donedávna
rozhodovali o osudu a životě našich horníků.
V důvodové zprávě se zdůrazňuje
stanovisko ministra soc. péče dr Nejedlého,
které dal do vínku komisi při ministerstvu
soc. péče zřízené, aby tato
komise při vypracovávání návrhu
zákona o hornickém pojištění
měla stále na zřeteli hlavně budoucnost,
t. j. získání a zabezpečení
hornického dorostu, a označil vyřešení
tohoto problému zcela správně za životní
otázku našeho hornictví. Odhlasováním
tohoto zákona tedy jednak zajišťujeme budoucnost
a klidné stáří těch, kteří
na dolech pracují, a za druhé vytváříme
předpoklady vstupu mladých do hornického
povolání.
Bude ovšem ještě nutno vyřešit řadu
problémů, které souvisí s náborem
mladých do hornictví. Je to otázka dobrého
vybavení učňovských internátů,
které jsou mnohde velmi nedostatečné a nevyhovují
svému poslání. Dále je to otázka
premií za vyšší výkony v rámci
dvouletky, při čemž musím poukázat
na některé doly v kladenském revíru,
kde jsou závodní rady velmi spokojeny s prací
učňů, kteří dobrovolně
překonávají stanovené jim úkoly.
Zbývá také vyřešení mimořádného
přídělu uhlí, které by si mohli
zakoupit rodiče hornických učňů,
nepobírají-li ovšem z jiného titulu
deputát. Toto opatření by jenom přispělo
k tomu, aby rodiče dávali své děti
na hornické povolání.
Apeluji ku konci s tohoto místa na všechny organisace,
v nichž se mladí soustřeďují, i
na veřejné činitele, aby pomáhali
při náboru hornických učňů
a následovali tak příkladu jednotné
organisace Svazu české mládeže, která
zejména na Kladensku získala řadu mladých
lidí pro hornické povolání. Musíme
si všichni uvědomit, že to, co našim nynějším
i budoucím horníkům dáme, jenom pomůže
v překonávání všech překážek,
stojících na cestě k dosažení
radostného života všeho našeho lidu.
Uzákonění hornického pojištění
jako první etapy chystaného národního
pojištění nám dá záruku,
že budeme moci splnit všechny ideály, pro které
náš pracující lid v čele s horníky
přinášel v minulosti i dnes veliké oběti,
a já pokládám za nutné jim jménem
komunistické strany Československa za všechno,
co dosud udělali a ještě udělají,
co nejupřímněji poděkovat. (Potlesk.)
Jsem přesvědčen, a hlasování
to jistě dosvědčí, že velká
většina pánů poslanců neopustí
před hlasováním své lavice, jako se
to stalo při schvalování zákona proti
černému obchodu, a své uznání
obětavé práci našich horníků
dá najevo jednomyslným schválením
tohoto zákona. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Uděluji slovo
p. posl. Horovi.
Posl. Hora: Pane předsedo, paní a pánové,
slavná sněmovno!
Nikoliv bez pohnutí zamýšlíme se dnes
nad osnovou zákona o hornickém pensijním
pojištění. S neúprosnou pravidelností
vzrušovaly náš národ a Národní
shromáždění zprávy o větších
či menších katastrofách na dolech. Vždy
několik desítek živitelů rodin zahynulo
a desítky vdov a sirotků je oplakávaly. Kolikrát
srdce našeho lidu zjihlo a bylo přístupno naslouchat
přáním a potřebám pozůstalých
vdov a sirotků, ale nejen naslouchati, nýbrž
jim i pomoci nikoliv milodary, nýbrž takovými
zákonnými předpisy, aby se v tom všem
zračil řádným hmotným zabezpečením
projev opravdového lidství a vděku.
Kdo by nevzpomněl starých udřených
horníků a také mladých horníků-invalidů,
kteří svůj život zasvětili a
často své zdraví obětovali pro nás
pro všechny. Kdo z nás, táži se, nepociťuje
blahodárnost práce horníků, kdo z
nás se nepřesvědčil, že bez uhlí
není plného hospodářského života?
Nevím, komu více bylo souzeno ono biblické
"v potu tváře chléb svůj dobývati
budeš", než právě našemu horníkovi.
A tak nejen tisíce mrtvých a jejich pozůstalých
k nám promlouvají o svých obětech
a utrpení, také ti živí k nám
mluví o nesmírném risiku hornické
práce. Jestliže náš národ bolestně
vzrušují zprávy o důlních neštěstích,
pak dnes naplňuje náš národ radostí
událost vskutku historická. Ústavodárné
Národní shromáždění dává
horníkům a jejich rodinám nejlepší
hornické pensijní pojištění na
světě. Stává se tak v předvečer
97. narozenin nejpilnějšího dělníka
národa, presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka.
Vždyť on to byl, který nás učil
a nabádal ctít stejně práci tělesnou
jako duševní. On to byl, který ve své
knížce "Jak pracovat" poukázal na
to, jak t. zv. práce řídící,
která se projevuje efektem okamžitým a velikým,
je nesprávně honorována nejvíce a
práce nejsilnější a nejhrubší
se nehonoruje.
V tom nesprávném nazírání na
práci tělesnou a také duševní
a zejména v jejím nesprávném a nespravedlivém
hodnocení tkví jedna z hlubokých příčin,
proč se teprve dnes zabýváme osnovou zákona
o hornickém pensijním pojištění
a proč zanedlouho bude slavná sněmovna projednávat
osnovu zákona o některých opatřeních
k provedení národní mobilisace pracovních
sil.
Moderní sociální politik a sociální
politika vůbec vykoná svůj úkol tehdy
dobře, zhodnotí-li spravedlivě podíl
jednotlivých skupin povolání a práce
tělesné i duševní, jež se navzájem
tak často prolínají, na zvýšení
životní a hospodářské úrovně
celého národa. K tomuto spravedlivému hodnocení
patří jak spravedlivé stanovení mezd,
tak i řádné zabezpečení pracovníka
a jeho rodiny, v případě přechodné
nebo trvalé neschopnosti k práci. Vzpomínám
tu slov z exposé bývalého ministra soc. péče
dr Šoltésze, jimiž naznačil, že
dnes úkolem sociální politiky, nikoliv už
pouhé sociální péče, jak tomu
bylo dříve, je starati se o životní
úroveň každého pracujícího
občana. Funkce sociální politiky se velmi
přiblížila funkcím politiky hospodářské
a namnoze se s nimi prolíná. Dalo by se říci,
že sociální politika má s politikou
hospodářskou cíle totožné, t.
j. pečovati o to, aby výrobnost národa byla
co nejlépe organisována a co nejvíce vystupňována.
To byl také jeden z nejvážnějších
motivů, proč osnova zákona o hornickém
pensijním pojištění byla předložena.
Nejen uznání práce a ocenění
risika horníkova, nýbrž i naprostá nutnost
získati pro tento obor co nejvíce pracovních
sil co nejlepším pensijním pojištěním.
Zajisté, že se i jiné skupiny, pracující
za stejně nebezpečných podmínek a
vystavené mimořádnému risiku jako
v práci hornické, právem domáhají
téhož zabezpečení. Bez váhání
jsme již v subkomisi soc.-politického výboru,
která projednávala osnovu hornického pensijního
pojištění a v níž jsem měl
čest zastupovat klub poslanců naší strany,
hájili názor, aby se stejného zabezpečení
jako horníkům v uhelných dolech dostalo i
osobám v podnicích na dobývání
živic, kaolinu, magnesitu, žáruvzdorných
jílů, lupku, živce, sádrovce, cementu,
pokud se dobývání děje po hornicku
a je podrobeno hornopolicejnímu dozoru. Kdo by tu nemyslel
i na hutníky, slevače a jiné skupiny, na
jejich vysilující práci, k niž se nám
hlásí stále tak málo dorostu jako
k hornictví, kde je dorostu velký nedostatek!
Každé dobré pensijní pojištění
vyžaduje stamilionových, ne-li miliardových
nákladů. Ty je možno získati tehdy,
bude-li naše hospodářství na výši
jak v technickém vybavení, tak i v hospodárné
organisaci s nejvyšší výkonností
zaměstnanců, s vysokou kvalitou výrobků
schopných konkurence na zahraničních trzích
jak svou lácí, tak svou prvotřídní
kvalitou.
Proto voláme po klidu, který zvláště
potřebují znárodněné podniky,
aby mohly přebudovati nebo vybudovati hospodárnou
a nejúčelnější organisaci, která
spolu s kvalitními a co nejvýkonnějšími
zaměstnanci zaručí takovou prosperitu, že
zisků bude moci býti použito k účelné
podpoře národního pojištění.
To je také důvod, proč čs. strana
národně socialistická trvá na plnění
vládního programu v tom, že znárodňovací
proces je ukončen, a proč co nejrozhodněji
odmítá v zájmu všech zaměstnanců
a upřímné snahy po zvyšování
životní úrovně všeho pracujícího
lidu jak v továrnách, tak v zemědělství
jakýkoliv teror z důvodu politického přesvědčení,
což vnáší neklid a podlamuje výkonnost
zaměstnanců v závodech. Konečně
prosperitu hospodářství ohrožuje protěžování
neodborníků podle politické legitimace na
místa odborníků, zatím co skuteční
odborníci, jichž není nadbytek, jsou dáváni
na podřadná místa. Je to zločin na
národním hospodářství, zločin
na každém pracujícím člověku
a občanu.
Budování národního pojištění,
jak se konečně ukázalo, není věc
snadná. Jde tu o problém nesmírného
dosahu finančního, sociálního a hospodářského,
který je možno řešiti se zdarem za předpokladu,
že naše hospodářství a naše
finance budou v nejlepším stavu, neboť jen dávková
opatření a zlepšení vyžádají
si miliardových nákladů, které musí
býti získány zase jen úsilovnou prací
všech, především občanů
zdravých.
Před rokem učinil jsem jménem klubu poslanců
strany národně socialistické obsáhlé
prohlášení k otázce budování
národního pojištění. Tehdy jsem
zdůraznil m. j., že národní pojištění
nemůže býti provedeno najednou, nýbrž
po etapách. Nepokládali jsme za správné,
aby první etapou byly normy výlučně
organisační, po jejichž uzákonění
by teprve po kratším či delším
odstupu následovaly normy materiální.
Upozornili jsme na nutnost uvést v život, a to urychleně,
pojištění osob samostatně výdělečně
činných: zemědělců, živnostníků
a příslušníků svobodných
povolání. Poukázali jsme na nutnost odstraniti
nejcitelnější rozdíly v důchodovém
pojištění, zejména stanovit stejné
podmínky nápadu vdovského důchodu
vdovám po dělnických pojištěncích,
jako jsou pro vdovy po pensijních pojištěncích.
Dále v přebudování dávkového
systému národního pojištění
nutno přihlížeti k hospodářské
situaci státu a podniků.
Slavná sněmovno, jsem rád, že po roce
mohu konstatovat správnost našeho stanoviska, jak
bylo před rokem vyjádřeno Prozatímním
Národním shromážděním.
Vývoj nám dal za pravdu. Národní pojištění
připravujeme etapově a dbáme, aby nikoli
výlučně organisační normy,
nýbrž především materiální
normy, jak je očekávají pojištěnci,
byly postupně realisovány.
Návrh zákona o jednotném nemocenském
pojištění v souboru t. zv. národního
pojištění je téměř připraven.
Na důchodovém pojištění se pilně
pracuje. Je čas, aby důchodové pojištění,
zejména pro zemědělce, živnostníky
a příslušníky svobodných povolání,
bylo co nejdříve realisováno. Vítáme
proto osnovu zákona o hornickém pojištění
ne jako projev díků, uznání práce
a velkého risika, jemuž jsou horníci denně
při sfárání do dolů vystaveni,
nýbrž i jako první významný krok
k uskutečnění národního pojištění,
které má přinésti všem pracujícím
a jejich rodinám pocit klidu a zabezpečení.
Tato osnova zákona je také příspěvkem
k unifikaci důchodového pojištění
hornického, neboť se vztahuje i na Slovensko. I když
víme, že na straně druhé právě
tato osnova upouští od úhradového systému,
dosud v důchodovém pojištění
používaného, a spokojuje se zabezpečením
pokladniční rovnováhy mezi vydáním
a příjmy nositelů pojištění,
přesto a právě proto jsme povinni každý
z nás, kdo cítí odpovědnost ke svému
národu, znovu důrazně připomenouti
nejen práva, nýbrž také povinnosti,
které zdraví občané mají k
svým práce neschopným spoluobčanům:
v souladu se svým svědomím pracuj každý
ještě pilněji a svědomitěji!
Dbejme hospodárné organisace v podnicích,
vyrábějme levně kvalitní zboží,
aby naše sociální politika měla takové
finanční zdroje, které jí umožní
plniti krásné úkoly národní
a socialistické společnosti, a zařadila se
tak mezi první na světě.
V britském tisku se nedávno objevila zpráva,
že se k ministerskému předsedovi Attleemu dostavila
delegace Národní unie horníků. Při
poradě šlo o to, jak získat do dolů
více dělnictva a jak povzbudit horníky k
zvýšení pracovního výkonu. Vláda
britská se postará - jak to slíbila - aby
v hornických vesnicích bylo možno koupiti větší
množství potravin a jiného spotřebního
zboží; i v otázce bytové byly dány
přísliby o přednostním pořadí.
I naše vláda se o horníky starala a stará
mimořádně pečlivě - potraviny,
ošacení, bydlení - ale nadto horníkům
přináší dar neméně cenný
a takový, jaký nemá žádný
horník na světě: hornické pensijní
pojištění. Od této chvíle horníkovi
spočine na rtech jeho "Zdař Bůh!"
lehčeji, protože se bude s rodinou loučit s
vědomím, že je dobře zabezpečena.
(Předsednictví převzal místopředseda
Tymeš.)
Bylo by ovšem tragedií národa tak malého,
ale tak vzdělaného a dobrého, kdyby jeden
z jeho stavů - horníci - dali se kupovat hmotnými
výhodami. Nikoliv a nikdy! Horníci vždy měli,
mají a musí míti pochopení pro národ
a jeho potřeby a zaslouží si právě
proto větší péče, než se
jim dostávalo v dobách uhlobaronů. Co bylo
zanedbáno, snažíme se rychle dohonit a předhonit.
A daří se to. Při tom ovšem nesmíme
zapomínati na ty, kteří dosloužili -
na naše hornické pensisty.
Slavná sněmovno! Nebýt druhé světové
války, vyrostla by naše republika Československá
v sociální politice na místo nejvyšší.
Tak jsem se o tom přesvědčoval při
svých cestách Evropou. Máme k tomu předpoklady.
Náš lid je vzdělaný, dobrý a
pracovitý, ale jen v klidu, svobodě, právu
a spravedlnosti je schopen nejvyšších výkonů
a nejkrásnějších činů.
Učiňme všecko, aby nejen hornické pensijní
pojištění, nýbrž i národní
pojištění stalo se těmito nejlepšími
vlastnostmi českého člověka vzorem
pro ostatní národy a nejlepším na světě.
(Potlesk.)
Místopředseda Tymeš: Dalším
řečníkem je p. posl. Cígler.
Dávám mu slovo.
Posl. Cígler: Slavná sněmovno, paní
a pánové!
Zákon o pensijním pojištění horníků
je velikým činem v naší sociální
politice a dostáváme se jím v péči
o horníky na prvé místo na celém světě.
Řekl to tady dnes už p. ministr Nejedlý.
V mém kraji uvítají jej horníci 13
uhelných dolů a dík rozšíření
okruhu jím pojištěných osob, které
provedl soc.-politický výbor sněmovny, i
zaměstnanci jiných těžebních
oborů. S pocitem radostného uspokojení přijmou
jej zaměstnanci při těžbě kaolinu
v Chlumčanech, Horní Bříze, Kaznějově,
Ledcích, Zlivi, Dobříči, ale i v oblasti
karlovarské, kde již hrozilo zastavení těžby
kaolinu a tím i našeho porcelánového
průmyslu pro nedostatek pracovních sil. S radostí
přijmou jej také havíři staroslavné
Příbramě i tuhových dolů na
Netolicku a velikou pomocí bude pro získávání
dělníků pro těžbu živce
na Domažlicku a Horšovotýnsku, onoho důležitého
nerostu, jehož problémy jsme se nedávno zabývali
v průmyslovém výboru této sněmovny.
Tento zákon je možno posuzovati ze dvou hledisek,
která ovšem v moderním hospodářství,
řízeném k socialismu, není možno
úplně oddělit: hospodářství
a sociální politiky. Budeme-li provádět
dobrou sociální politiku, jsme na cestě k
dobrému hospodářství. Už v Prozatímním
Národním shromáždění zastával
jsem stanovisko, že sociální politika nám
musí býti prostředkem k dosažení
oněch cílů v národním hospodářství,
které sledujeme od počátku a k jichž
dosažení odhlasovali jsme i zákon o dvouletém
hospodářském plánu.
Dovolte mi, vážení pánové a dámy,
abych se zabýval především sociálně-politickým
významem tohoto zákona a abych jej konfrontoval
s minulostí těch proletářů,
na jejichž pracovní obory se bude vztahovat. Už
jsem řekl na počátku, že toto opatření
je velikým činem. Zákon zaručí
našim horníkům pense v případě
invalidity nebo stáří, zabezpečí
jejich vdovy a sirotky, a to takovým způsobem, že
nebudou muset míti žádné obavy z bezútěšné
budoucnosti, jak tomu bylo až dosud. Pomalu se začínají
naplňovat požadavky havířů a
uskutečňuje se to, zač bylo bojováno
celá desetiletí pod praporem politické strany,
které mám čest býti poslancem. 70
let práce a bojů čs. sociální
demokracie bylo s horníky a pro horníky. Za 8 hodin
práce, za spravedlivou mzdu, za trochu kultury bylo prolito
mnoho krve nejstatečnějších a nejlepších
lidí. Chtěl bych vzpomenout při této
příležitosti stávky horníků
v květnu 1890 v Nýřanech, kde c. k. rakouská
soldateska střílela do dělníků
a kde jí padlo za oběť 13 horníků,
19 bylo raněno a 51 horníků bylo odsouzeno
do kriminálu na mnoho měsíců a let.
Tehdejší časopis "Plzeňské
listy" ze dne 9. srpna 1890 napsal v rubrice ze soudní
síně mimo jiné toto: "Odsouzení
v soudní síni bylo přítomno mnoho
obecenstva a manželky obžalovaných, které
vypukly po vynesení rozsudku v usedavý a bolestný
pláč. Odsouzení přijali rozsudek s
úplným klidem a trest nastoupili. Když pak
musely manželky odsouzených horníků
ze soudní síně odejíti, skupily se
před radnicí, plačíce a naříkajíce.
Množství dětí, které vzaly s
sebou, plakalo s nimi pro své otce, kteří
nadlouho budou od nich odloučeni." To je jedna kapitola
boje západočeských havířů
za jejich práva. Kolik jich podobných prodělalo
dělnické hnutí, kolik tragedií, kolik
slz bylo prolito, než bylo uznáno, že hoden jest
dělník mzdy své a že má právo
na slušný a zabezpečený lidský
život! Dnes už jsme tak daleko, že v zásadě
tato práva uznáváme, i když je stále
ještě mnoho těch, kteří se domnívají,
že horníkům dáváme mnoho. Není
to pravda a já se ještě o této otázce
zmíním.