Druhá věc, o niž musí jít a co,
myslím, nesledovali dost náležitě kolegové
řečníci přede mnou při projednávání
této osnovy, jest umožnit, aby už jednou byl
klid v pohraničí, ať už jde o ty, kteří
mají zájem o domky, nebo o živnosti. Je to
zájem celé naší osidlovací politiky.
Je chyba, vymstí se nám to ještě a budeme
muset ještě dlouho napravovat škody, které
vznikly a které byly způsobeny tím, že
ustavičnými odklady - a uvedl jsem již velice
konkretní náměty a propracované návrhy
na řešení - bylo způsobeno, že
dnes je život v pohraničí ve znamení
osobní řevnivosti a nevraživosti. Jeden útočí
na druhého, vymýšlejí se fígle
na to, aby jeden vyrazil druhého z nějakého
majetku, ať už z domku nebo ze živnosti, jsou stavěny
ještě navíc proti sobě celé skupiny
obyvatel, které žijí a působí
v pohraničí. Vždyť konec konců
smutná historie přednostních uchazečů,
o jejichž oprávněnosti bylo tak pochybováno
i v našem Národním shromáždění,
historie starousedlíků atd. atd., to vše neprospívá
a nemůže prospět klidu v našem pohraničí.
Já jsem se zmínil o iniciativním návrhu
klubu poslanců sociální demokracie a chtěl
bych zde výslovně - když už se zde chtějí
vyvlastňovat zásluhy a zvláštní
péče o osvědčivší se národní
správce - citovat onu část zmíněného
návrhu zákona sociálních demokratů,
která má titul: "Hlavní předpoklady
pro ochranu národních správců".
Tedy nebyli kolegové komunisti první, kteří
chtěli uznat zásluhy osvědčivších
se národních správců. Sociální
demokraté připravili dokonce návrh zákona
na ochranu národních správců. Bohužel
systém prací v našem parlamentě je takový,
že nemusí být respektován iniciativní
návrh poslanců, takže tento návrh zapadl
a nebylo k němu včas - a o to šlo, čím
dříve, tím lépe - přihlédnuto.
A ještě jednu věc naposled, vážení
přátelé! V navrhované předloze
zákona, § 5, odst. 3, bylo škrtnuto ustanovení
o tom, že přídělcem nemůže
být osoba trestaná pro těžké
zločiny, i když nyní vlastní výmaz
trestu. Nejsou to bajky, paní a pánové, když
se poukazuje na četné případy zločinných
individuí v pohraničí, která tam samozřejmě
přicházejí z vnitrozemí. V minulých
dnech se stalo v Liberci, že člověk, který
měl osvědčení o národní
a státní spolehlivosti, a docela s čerstvým
datem, byl po několika dnech svého působení
v Liberci zatčen policií proto, že je to mezinárodní
podvodník, člověk, který je hledán
třemi zatykači. Má ovšem osvědčení
o státní a národní spolehlivosti.
Víme, že místní národní
výbory ve vnitrozemí, aby se zbavily nepohodlných
elementů, rády, velmi rády a ochotně
vystaví všechny možné dokumenty, jen aby
už takoví lidé šli oblažovat naše
pohraničí. V pohraničí nejsou vzácné
případy osob 15krát, 17krát trestaných.
Kriminály - bohužel, je to naše ostuda - jsou
dnes naplněny spíše a více lidmi českého
původu, české národnosti, tam se přistěhovavšími,
nežli německé nebo jiné národnosti.
Je možno a je jistě nutno pardonovat přestupky
i přečiny, kterých se dopustil delikvent,
příslušný občan, z nerozvážnosti
nebo snad z bídy, ale zločinců z návyku,
zločinců opakujících své zločiny
se dnes bojí naši osídlenci. Jde o bezpečnost
těch poctivých, té velké většiny
poctivých osídlenců v našem pohraničí,
které máme hájit, a ne naopak dávat
ještě možnost osobám zločinným
nebo náchylným ke zločinům, aby v
pohraničí mohly zpevnit své existence.
Právní výbor Národního shromáždění
po delším jednání škrtl tento pasus,
který předtím byl již schválen
v ostatních výborech, jež projednávaly
celou osnovu. Prý snad proto, že by to nevyhovovalo
našemu právnímu cítění,
právnímu nazírání a právnímu
řádu - nevím přesné, z jakých
důvodů. Ale je zajímavé, přátelé,
že na druhé straně se dávají
velmi přísné podmínky pro osoby bezúhonné,
netrestané, národně a státně
spolehlivé, české národnosti, které
mají tu smůlu, že v jejich rodinné je
někdo z nečeské nebo neslovanské národnosti.
Prosím, z těchto osob netrestaných a neprovinivších
se, které musí býti také prozkoumány
po stránce národní a státní
spolehlivosti, chceme tímto zákonem dělat
občany nižší, druhé nebo nevím
kolikáté kategorie. Myslím, že naši
právníci si měli i této okolnosti
povšimnout a ujmout se takových lidí, neboť
nemůže se srovnávat s právním
cítěním a právním nazíráním
slušných, poctivých lidí v naší
republice, opravdových demokratů, to, co bylo vlastně
nazíráním na právo u nacistů,
kteří jediní znali princip kolektivní
odpovědnosti.
Chtěl bych končit tím, že se musí
příslušné úřady urychleně
snažit provést osnovu, kterou dnes přijmeme.
Úřady a zejména také národní
výbory musí se urychleně dát k disposici.
Je přímo výsměchem, když už
tolikrát a tolikrát bývá naše
pohraničí kritisováno, že ve Velké
Praze ještě není skončena konfiskace
nepřátelského a zrádcovského
majetku - konfiskace je podkladem a předpokladem pro přidělování
- zatím co v pohraničí je již většinou
konfiskace ukončena.
Naříkalo se na to, že celá osnova byla
dlouho projednávána. Je to pravda. Vládní
návrh tohoto zákona byl dán 17. září
1946, podepsán panem předsedou vlády Gottwaldem
a panem ministrem vnitra Noskem, o nichž je známo,
že mají své politické přesvědčení,
že patří k určité politické
straně. A je s podivem, když se ohražují,
když poukazují na oddalování v projednávání
tohoto vládního návrhu zákona právě
kolegové příslušníci téže
strany, jako jsou oba jmenovaní páni ministři,
kteří svými námitkami proti původnímu
vládnímu návrhu způsobili nejvíc
oddálení a nejvíc mají na svědomí
to, že osnova musela být tak dlouho projednávána.
(Potlesk.)
Podpredseda dr Ševčík: Ku slovu nie
je už nikto prihlásený, rozprava je skončená.
Dávam slovo k doslovu za výbor osídlovací
p. zpravodajcovi posl. Weilandovi.
Zpravodaj posl. Weiland: Vzdávám se slova.
Podpredseda dr Ševčík: Dávam
slovo k doslovu za výbor živnostensko-obchodný
p. zpravodajcovi posl. Sajalovi.
Zpravodaj posl. Sajal: Vzdávám se slova.
Podpredseda dr Ševčik: Dávam slovo k
doslovu za výbor soc.-politický p. zpravodajcovi
posl. dr Langerovi.
Zpravodaj posl. dr Langer: Vzdávám se slova.
Podpredseda dr Ševčík: Dávam
slovo k doslovu za výbor právny p. zpravodajcovi
posl. dr Kokešovi.
Zpravodaj posl. dr Kokeš: Vzdávám se
slova.
Podpredseda dr Ševčík: Pristúpime
k hlasovaniu.
Osnova má 4 oddiely, 16 paragrafov, nadpisy oddielov, nadpis
zákona a úvodnú formulu.
Pretože niet pozmeňovacích návrhov,
dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy
výborovej. Sú nejaké námietky? (Námietok
nebolo.)
Námietok niet.
Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona,
to je s jej 4 oddielmi, 16 paragrafmi, nadpismi oddielov, nadpisom
zákona a úvodnou formulou, podľa zprávy
výborovej, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)
To je väčšina. Tým ústavodarné
Národné shromaždenie prijalo túto
osnovu zákona podľa zprávy výborovej
v čítaní prvom.
Z usnesenia predsedníctva podľa § 54, odst. 1
rokov. poriadku vykonáme ihneď druhé čítanie.
Druhé čítanie osnovy zákona o niektorých
zásadách pri rozdeľovaní nepriateľského
majetku, konfiškovaného podľa dekrétu
prezidenta Republiky zo dňa 25. októbra 1945, č.
108 Sb., o konfiškácii nepriateľského
majetku a Fondoch národnej obnovy (tlač 419).
Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien
textových?
Zpravodaj posl. dr Kokeš: Paní a pánové,
vinou tiskárny nastaly některé chyby v tisku,
a to v § 5, odst. 1, č. 4, v lit. a) na konci za slovem
"svobodni" má být čárka,
a obdobně v liteře b) na konci má být
za slovem "domku" rovněž čárka.
Dále v odstavci druhém téhož §
5 má první věta okamžitě souviset
s větou druhou bez odstavce, kdežto v tisku byla věta
druhá posunuta níže jako odstavec. V písemné
zprávě, vydané výbory, je to správně
uvedeno.
Konečně v § 14, odst. 1, v druhé řádce
od konce bylo ve slově "provozován" vypuštěno
ještě konečné písmenko "a",
poslední dva řádky mají zníti:
"živnost (podnik) jest provozována pomocí
konfiskované majetkové podstaty."
Navrhuji, aby s těmito opravami byla osnova ve druhém
čtení přijata. (Souhlas.)
Podpredseda dr Ševčík: Kto v druhom
čítaní súhlasí s osnovou zákona
tak, ako ju ústavodarné Národné shromaždenie
prijalo v čítaní prvom, s opravami práve
uvedenými, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)
To je väčšina. Tým ústavodarné
Národné shromaždenie prijalo túto
osnovu zákona tiež v čítaní druhom.
(Potlesk.)
Zostáva ešte hlasovať o 13 rezolúciách
otlačených vo zpráve výborovej.
Kto s týmito rezolúciami súhlasí,
nech zdvihne ruku! (Deje sa.)
To je väčšina. Rezolúcie sa prijímajú.
Tým je vybavený poriadok schôdze.
Pred ukončením schôdze oznamujem, že
som dal dovolenú na dnešnú schôdzu posl.
Tulovi, Sládkovi, Homolovi, dr Vojt.
Erbanovi, inž. Sochorcovi.
Oznamujem, že sa predsedníctvo usnieslo, aby sa budúca
schôdza svolala písomne alebo telegraficky.
Končím schôdzu.