Čtvrtek 13. února 1947

(Začátek schůze ve 14 hod. 15 min.)

Přítomni:

Místopředsedové Hodinová-Spurná, Petr, dr. Ševčík, Tymeš, Komzala.

Zapisovatelé dr. Bartuška, Bolen.

232 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: tajemník NS dr. Madar; zástupci tajemníka NS dr. Záděra, dr. Ramajzl.

Pořad.

36. schůze ústavodárného Národního shromáždění republiky

Československé,

svolané na čtvrtek dne 13. února 1947 na 14. hod.

1. Zpráva výboru právního o vládním návrhu zákona (tisk 352) o trestní ochraně provádění dvouletého hospodářského plánu (tisk 398).

2. Zpráva výborů zásobovacího, živnostensko-obchodního a právního (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 389) o stíhání černého obchodu a podobných pletich.

3. Zpráva výboru právního (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 399) o vrácení některých záloh poukázaných z ciziny na plnění dodávkových nebo některých jiných smluv a vyplacených pod tlakem okupace.

4. Zpráva výbojů osidlovacího, živnostensko-obchodního, sociálně-politického a právního (podle 5 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 119) o některých zásadách při rozdělování nepřátelského majetku zkonfiskovaného podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národ. obnovy.

Místopředseda Petr (zvoní): Zahajuji 36. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Dovolenou podle § 2, odst. 4 jedn. řádu dal jsem na dnešní schůzi posl. Plojharovi a Caňkářovi, dodatečně na včerejší schůzi posl. Bruknerovi.

Posl. dr Hřebík žádá o dovolenou od 15. do 28. t. m. pro zájezd na Slovensko.

Navrhuji udělení této dovolené.

Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Navržená dovolená se uděluje.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest

1. Zpráva výboru právního o vládním návrhu zákona (tisk 352) o trestní ochraně provádění dvouletého hospodářského plánu (tisk 398).

Zpravodajem jest p. posl. Václav David, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. V. David: Slavná sněmovno!

25. října 1946 schválilo toto ústavodárné Národní shromáždění zákon o dvouletém hospodářském plánu. § 15 tohoto zákona připomíná, že provedení dvouletého plánu vyžaduje soustředěné úsilí všeho občanstva, a proto každý, komu připadá jakýkoliv úkol v plnění tohoto plánu, je povinen vykonávati jej svědomitě a hospodárně podle svých osobních a sociálních poměrů a podle svých hospodářských možností. Tato povinnost je pro náš pracující lid samozřejmostí. Je mu jasno, že rychlé zotavení z následků války a nacistické okupace a dosažení zvýšené životní úrovně předpokládá poctivou práci, obětavost spojenou s přechodným uskrovněním, nadšení a důvěru ve správnost nastoupené cesty.

Denní život přináší nesčetné doklady o pracovním hrdinství na poli uskutečňování dvouletky, tohoto nejpopulárnějšího činu dneška. Český i slovenský národ je na začátku velkého budovatelského nástupu v pevném přesvědčení, že splnění plánu se podaří. Výsledky prvého měsíce jej v tomto přesvědčení utvrzují.

Splnění plánu bude mít za následek nejen zvýšení úrovně širokých vrstev, nýbrž i upevnění nového lidově-demokratického režimu, který zde zaznamená jedno ze svých největších vítězství. Dá se proto předpokládat, že odpůrci nového režimu, temné reakční síly, poražené v národně-demokratické revoluci, nepřející lidu lepší, šťastnější život, vynaloží všechno úsilí, aby národní budovatelské dílo zmařili. Čím jejich vyhlídky na opětné získání ztracené moci budou beznadějnější, tím zuřivější odpor možno od nich očekávat. Je proto povinností odpovědných vedoucích míst, především ústavodárného Národního shromáždění, aby na takové případy pamatovalo a učinilo včas nutná zákonná opatření k ochraně dvouletky. Jak takováto opatření jsou naléhavá, možno posoudit i z následujících zjištěných sabotáží a jiných trestných činů. Pachatelů sice není mnoho, ale jsou s to natropit značné škody.

V noci na 12. ledna 1947 došlo z hrubé nedbalosti k požáru u firmy Antonín Ulrich a synové, tkalcovna v Ruprechticích u Liberce. Škoda se odhaduje na několik milionů korun. Počátkem ledna t. r. došlo v podniku Gustav Jarošek, Dalečín, okres Nové Město na Moravě, k sabotáži tím, že na elektrické motory byly připojeny kabely, jež mohly v případě zapojení proudu způsobit shoření motoru. Úředník ČSD František Šnajdr doznal, že založil koncem roku v budově ČSD v České Lípě požár, který způsobil škodu 50.000 Kčs.

15. ledna 1947 vyhořela pila a elektrárna ve Vyšším Brodě. Několikamilionová škoda byla zaviněna neodbornou montáží strojního zařízení a špatným dozorem na chod podniku.

Ve Škodových závodech v Plzni zjistil topič u pecí v kalírně nářaďovny, že pece nemají správný chod. Při hledání závady přišlo se na hadr, jímž byl zacloněn sací otvor ventilátoru, dodávajícího vzduch do kalicích plynových pecí. Tato závada mohla způsobiti následkem nedostatečného množství zplynovaného vzduchu výbuch na pecích.

V témže podniku byla v zásilce uhlí nalezena havířská rozbuška. V těchže závodech bylo dále zjištěno, že neznámý pachatel vložil elektrickou zástrčku do tabáku v cigaretovém stroji, připraveném ke zkoušce před převzetím.

V kožedělně v Žalhosticích u Litoměřic bylo převařením znehodnoceno nebo zničeno větší množství kůží v ceně několika set tisíc korun čs. Včasné upozorňování zaměstnanců nebylo respektováno.

22. ledna 1947 bylo zjištěno v továrně na výrobu skla Union v Chudeřicích u Bíliny, že neznámý pachatel zúmyslně nařízl hnací řemen u elektromotoru, čímž byly míchačka a drtič vyřazeny na čas z provozu.

26. ledna 1947 došlo v Českokamenických papírnách, národní podnik, k sabotáži tak, že do válce papírenského stroje byly vhozeny dva kusy plechu v rozměrech 10x1 cm. Nebýt včasného zpozorování závady, mohlo dojít k několikaměsíčnímu zastavení provozu tohoto stroje pro výrobu velmi důležitého.

V noci z 27. ledna 1947 porušil neznámý pachatel v národním podniku Tesla ve Vrchlabí zařízenís u automatického stroje na výrobu mřížek do elektronek radiolamp. Při objevení závady bylo vyrobeno již asi 5000 vadných mřížek.

V národním podniku Moravskoslezské vlnařské závody v Brněnci u Poličky uvedl neznámý sabotážník ve dnech vánočního klidu do činnosti elektrickou pumpu, která čerpala olej z nádrže. Z vyteklých 2000 litrů oleje podařilo se větší část zachránit, takže skutečná škoda se odhaduje na 750 kg v ceně 20.000 Kčs.

Firma Blažek a syn, pila, Věšín u Rožmitálu, dodávala pro rekonstrukci poškozených dílen Škodových závodů dřevěné dlažební kostky. Při tom účtovala větší množství, než ve skutečnosti dodala. Tím způsobila podniku škodu odhadnutou asi na 1 mil. Kčs.

V minulém roce bylo předisponováno z ústředních skladů v Mratíně 30 vagónů železa. Sklady prodaly bez vyhlášky firmě Jilich a syn, obchod železem v Praze VIII., 26 vagónů o váze 484.700 kg za cenu starého železa 65 Kčs. Firma prodávala toto zboží různým podnikům, m. j. i severočeským uhelným dolům a účtovala při tom 1 q 220-240 Kčs, čili o více než 300 % dráže.

Ústřední sklady prodaly dynama a startéry firmě Jaroslav Šturc, Praha-Karlín, Rokycanova 3, za cenu 350 Kčs za kus, přes to, že jiná firma nabízela ústředním skladům za kus 722 Kčs. K celému případu, v němž stát přišel o velké peníze, třeba ještě dodat, že dynama a startéry, prodané firmě Storch po 350 Kčs, byly řetězovým obchodem prodány firmou Scintilla zpět státu, a to československým drahám, za cenu 1450 Kčs za kus.

V obchodní činnosti exportní firmy byly zjištěny některé skutečnosti, které opravňují podezření, že se strany této firmy, resp. jejích vedoucích jsou naše hospodářské zájmy sabotovány. Bylo zjištěno, že pošta, která od zahraničních zástupců firmy dochází, je zpracována takovým organisačně nemožným způsobem, že i jednoduché dotazy, na př. o druhu nějakého materiálu, jsou zodpovídány někdy až se zpožděním tří měsíců, což pochopitelně ve většině případů uzavření zamýšleného obchodu znemožní. Že jednání o kompensační obchod mezi jedním cizím státem a republikou Československou, tabák za železo, bylo se strany firmy vnášením malicherných a více měně administrativních překážek domněle nově a nově se vyskytujících oddalováno a ztěžováno a že po uskutečnění dohody byly dodávky na jednotlivé závody rozepsány se značným zpožděním, takže dojednaná dodací lhůta nebude pravděpodobně dodržena. Že naše železárny nemohou expedovati matice a šrouby objednané z ciziny a připravené již několik týdnů k odeslání, neboť od firmy nedocházejí doklady, které jsou k provedení expedice nezbytné. Bylo dále zjištěno, že nabídka na stavbu údolní přehrady v cizině byla podána zaviněním vedoucího úředníka firmy se zdržením 3 týdnů, čímž se stalo, že automaticky byla přijata nabídka jiná. Že firma prodala do ciziny větší množství hřebíků za poloviční cenu, než jaké za stejné zboží dosáhla jiná naše exportní firma.

Tyto závady lze jen těžko přičítati nedostatečné organisaci a malým schopnostem vedoucích firmy, neboť tito vedoucí prokázali svoje organisační a obchodní schopnosti již dříve ve službách jiné společnosti. Spíše se nám zdá, že tyto závady jsou způsobovány vedoucími úmyslně s tendencí dokázati neschopnost našeho znárodněného průmyslu. Jest odůvodněné podezření, že v tomto směru je na vedoucí činitele firmy vykonáván vliv ze zahraničí. Všechny tyto případy mluví o nezbytnosti vydání zákona, podle něhož by škůdci celonárodního úsilí o lepší život, jakým je dvouletý plán, byli tvrdě a po zásluze potrestáni.

Vládní návrh zákona má 7 paragrafů. § 1 mluví o poskytování trestní ochrany za tím účelem, aby bylo zabezpečeno nerušené splnění úkolů stanovených dvouletým hospodářským plánem podle zákona ze dne 25. října 1946, čís. 192 Sb. § 2, odst. 1 vládního návrhu považuje za trestné jakékoliv úmyslné jednání nebo opomenutí, které objektivně ohrožuje uskutečnění dvouletého hospodářského plánu nebo jeho podstatného úseku, bylo-li toto jednání předsevzato v úmyslu, aby uskutečnění tohoto plánu nebo jeho podstatného úseku bylo zmařeno nebo ztíženo. V takovém případě bude pachatel potrestán pro zločin těžkým žalářem od 6 měsíců do 5 let. Pro případ, že k zamýšlenému škodlivému výsledku skutečně došlo, je stanoven přísnější trest, a to od 5-10 let.

Druhý odstavec § 2 pamatuje na případy, kdy čin byl spáchán ze zištnosti, a stanoví vedle trestu na svobodě ještě peněžitý trest od 1000 do 1 milionu Kčs.

Odst. 3, § 2 dává soudu možnost, odsuzuje-li pachatele pro zločin uvedený v odst. 1, vysloviti zároveň vedle trestu na svobodě i ztrátu volebního práva a v oboru působnosti trestního zákona zák. čl. V/1878 také ztrátu úřadu.

Podle § 3 vládního návrhu budou potrestána pro přečin tuhým vězením od 1 do 6 měsíců jednání nebo opomenutí, při nichž pachatel ví, že jimi může zmařiti nebo ztížiti uskutečnění dvouletého plánu nebo jeho podstatného úseku. Odst. 2 považuje pokus přečinu uvedeného v odst. 1 za trestný i na Slovensku.

§ 4 vládního návrhu kvalifikuje jednání a opomenutí, jež se příčí povinnostem uloženým opatřeními nebo nařízeními vydanými k provedení zákona č. 192/1946 Sb., jako přestupky a stanoví trestní sazbu od 8 dnů do 6 měsíců nebo peněžitý trest od 100 Kčs do 100.000 Kčs.

§ 5 vládního návrhu přiznává stávkám beztrestnost jen v případech, jde-li o přečin nebo o přestupek podle § 3 nebo 4 tohoto zákona.

§ 6 připouští možnost prohlásiti v rozsudku za propadlé ve prospěch státní pokladny věci, jimiž byl trestní čin spáchán, které jím byly získány nebo které jsou zřejmě určeny ke spáchání trestného činu. Podobně může být v rozsudku prohlášen za propadlý ve prospěch státní pokladny i pachatelem neoprávněně získaný výdělek nebo jiný prospěch.

Právní výbor zabýval se vládním návrhem tisk č. 352 ve schůzi dne 6. února 1947 a po obšírné debatě usnesl se na těchto změnách:

V § 2, odst. 1 ve třetí řádce se nahrazují slova "podstatného úseku" slovy "jmenovitého úkolu", což umožňuje soudům přesnější posouzení věci.

V druhé větě téhož odstavce bylo slovo "podstatném" vypuštěno.

Odst. 1 § 2 byl doplněn větou: "Vedle trestu na svobodě může býti uložen peněžitý trest od 1000 Kčs do 1 milionu Kčs." Na podobné ustanovení pamatoval i zákon o trestní ochraně národních podniků, znárodněných podniků a podniků pod národní správou, č. 165/46 Sb., i zákon na ochranu republiky č. 50/23 Sb. Je jistě spravedlivé, aby alespoň částečně byla peněžitým trestem vyvážena materiální škoda, způsobená trestním činem spáchaným podle tohoto zákona.

V odst. 2 § 2 bylo přijato, aby nejnižší peněžitý trest za čin spáchaný ze zištnosti byl zvýšen z 1000 Kčs na 10.000 Kčs a nejvyšší z 1 milionu na pět milionů Kčs. Důvodem pro zvýšení trestní sazby je závažnost zvlášť kvalifikovaného trestního činu.

V § 3, odst. 1 nahradil právní výbor slova "podstatného úseku" slovy "jmenovitého úkolu" z podobného důvodu jako při § 2.

§ 4 byl pozměněn a doplněn slovy "nebo obojím trestem", takže nyní zní: "Kdo se dopustí jednání nebo opominutí, které se příčí opatřením nebo nařízením vydaným podle § 16, odst. 1 nebo 3 zák. č. 192/1946 Sb., bude potrestán soudem pro přestupek vězením od 8 dnů do 6 měsíců neb peněžitým trestem od 100 Kčs do 100.000 Kčs, nebo obojím trestem."

V § 5 se škrtají slova "§§ 3 nebo 4" a nahrazují se slovy "tohoto zákona", takže § 5 zní: "Činem trestným podle tohoto zákona není stávka." Právní výbor dospěl k přesvědčení, že Revoluční odborové hnutí je dostatečnou zárukou, že stávek nebude zločinnými živly zneužito za účelem mařiti dvouletý hospodářský plán. Tak zůstalo nedotčeno právo pracujících na stávku a byla manifestována důvěra Revolučnímu odborovému hnutí, že ono samo případnou divokou stávku zlikviduje. Stanoviskem právního výboru bylo projeveno uznání kladné a neustále prokazované konstruktivní práci Revolučního odborového hnutí a vysloveno tak přesvědčení, že z řad republice nejvěrnějších nevzejde nikdy ohrožení dvouletého plánu.

K přípisu povereníctva výživy, který došel včera, tedy teprve po projednání osnovy a vytištění zprávy, obsahujícímu připomínky k §§ 2, 3 a 4, chtěl bych poznamenat, že uvedené paragrafy byly právním výborem ve schůzi dne 6. dubna 1947 dostatečně posouzeny a projednány.

Slavná sněmovno, jsem přesvědčen, že zákon o trestní ochraně provádění dvouletého hospodářského plánu přivítají všichni poctiví pracující lidé se souhlasem a zadostiučiněním. Pro ně účast na uskutečňování dvouletky je věcí cti a slávy. Nepřátelé dvouletky nechť si uvědomí, že účast na jejím poškozování bude posuzována jako hanebný, bídný čin a podle toho také trestána. Ohrožování dvouletky je totéž jako ohrožování republiky.

S uvedenými změnami, usnesenými právním výborem, doporučuji ústavodárnému Národnímu shromáždění návrh zákona o trestní ochraně provádění dvouletého hospodářského plánu ke schválení. (Potlesk.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP