Tímto návrhem zákona plní stát
své povinnosti vůči všem, kdož
byli anebo se cítí poškozeni, aby nebylo hořkosti
a trpkého vědomí křivdy ať už
u zaměstnanců ve vyšších službách,
nebo u bývalých zemědělských
dělníků na zkonfiskovaném majetku.
Navrhovaná osnova byla projednána zemědělským
výborem ústavodárného Národního
shromáždění ve schůzi dne 15.
ledna 1947 a jménem tohoto výboru doporučuji,
aby ústavodárné Národní shromáždění
schválilo osnovu ve znění vládního
návrhu s navrženými doplňky beze změny.
(Potlesk.)
Místopředseda Petr: Zpravodajem za výbor
rozpočtový je pan posl. Torn. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Torn: Pane předsedo, slavné
Národní shromáždění!
Rozpočtový výbor ve své schůze
23. ledna letošního roku projednal vládní
návrh zákona tisk 263 o umístění
a jiném zaopatření zaměstnanců
na zkonfiskovaném zemědělském majetku
a jejich rodinných příslušníků
a usnesl se doporučiti ústavodárnému
Národnímu shromáždění
tento zákon k přijetí, a to se změnami
a ve stejné úpravě v § 6, odst. 1 a
v § 11, odst. 1 jako výbor soc.-politický a
zemědělský.
V § 2, odst. 2 opravil výbor rozpočtový
citování zákona, který přijalo
ústavodárné Národní shromáždění
dne 19. prosince 1946 pod č. 255 Sb., o příslušnících
čs. armády v zahraničí a o některých
jiných účastnících národního
boje za osvobození.
Přijetím tohoto zákona neukládá
sněmovna břemena nebo nové úkoly,
které by zatěžovaly pokladnu státu anebo
hospodářský život. Zákonem tímto
se pouze zabezpečuje zaměstnancům, kteří
pracovali na majetku zemědělském, zkonfiskovaném
podle dekretu presidenta republiky č. 12 ze dne 21. června
1945, přednostní zaměstnání
nebo přednostní příděl konfiskovaného
majetku a bývalým zaměstnancům, kteří
pobírali od svého bývalého zaměstnavatele
nějakou rentu nebo pensi z milosti, zabezpečuje
tuto rentu nebo pensi nadále v nezvýšené
míře, ohraničenou maximální
výší, t. j. částkou 4.000 Kčs,
tam, kde součet příjmů vlastních
a příspěvků nepřevyšuje
tuto hranici.
Tyto příspěvky jsou nepatrné a zůstávají
v té výši, v jaké byly vypláceny
v den konfiskace, t. j. dne 23. června 1945, tedy v době,
kdy kupní síla peněz byla alespoň
relativně vyšší. Máme však
mnoho případů, kde pense, resp. tyto milodary
jsou jen 50 Kčs měsíčně. Náklady,
které si zabezpečení zaměstnanců
na zkonfiskovaném majetku zemědělském
vyžádá, přenášejí
se přes Národní pozemkový fond na
přídělce tohoto zemědělského
majetku.
Osnova dotýká se jen asi 3.000 osob, avšak
neřeší sociální problémy
oněch zaměstnanců, kteří nepobírali
nějaké pense nebo renty z milosti. Renty z milosti
se udělovaly jen podle volné úvahy a posuzovaly
se více osobně jako odměna za oddanost, a
ne jako právo náležející dělníku
za dlouholeté služby svému zaměstnavateli.
Jsou však také zaměstnanci, kteří
nepobírají vůbec žádné
renty ani příspěvků.
Před nedávnou dobou přijala naše sněmovna
zákon, kterým se upravovaly či zlepšovaly
životní podmínky zaměstnanců
na velkém majetku zemědělském, a to
zvýšením měsíčních
příspěvků na částku
Kčs 500.-, které dotuje fond pro zabezpečení
zaměstnanců.
Přihlášením se bývalých
zaměstnanců a prokázáním, že
pobírali nějaké požitky, zjistí
se teprve počet osob dotčených na svých
hospodářských a sociálních
zájmech dekretem č. 12/1945 a zjistí se teprve
jejich nároky vůči Národnímu
pozemkovému fondu, resp. nároky tohoto fondu vůči
přídělcům-přejímatelům
zkonfiskovaného zemědělského majetku.
Pro budoucnost bude věcí svědomí našeho
parlamentu, aby nenechal zájmy těchto pracovníků
na zkonfiskovaném zemědělském majetku
nepovšimnuty a postavil je na roveň zaměstnancům
velkého majetku pozemkového, jejichž sociální
poměry byly upraveny zákonem č. 156 z r.
1945.
Doporučuji slavné sněmovně, aby přijala
návrh zákona se změnami tak, jak jej schválil
výbor rozpočtový. (Souhlas.)
Místopředseda Petr: Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava tedy odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Osnova má 3 části, 13 paragrafů, nadpis
a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovat
najednou podle zprávy výborové.
Námitek není. (Nebyly.)
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 3 částmi, 13 paragrafy, nadpisem
a úvodní formulí, podle zprávy výborové,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Z usnesení předsednictva podle § 54, odst.
1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé
čtení.
Ad 4. Druhé čtení osnovy zákona
o umístění a jiném zaopatření
zaměstnanců na zkonfiskovaném zemědělském
majetku a jejich rodinných příslušníků
(tisk 359).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových ?
Zpravodaj posl. Tichota: Nejsou.
Zpravodaj posl. Borůvka: Nejsou.
Zpravodaj posl. Torn: Nejsou.
Místopředseda Petr: Kdo ve druhém
čtení souhlasí s osnovou zákona tak,
jak ji ústavodárné Národní
shromáždění přijalo ve čtení
prvém, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Tím je vyřízen 4. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
pátého odstavce pořadu, jímž
je
5. volba parlamentní kontrolní a úsporné
komise.
Podle zákona ze dne 18. prosince 1946, č. 244 Sb.,
jímž tato nová komise byla zřízena,
volí Národní shromáždění
16 členů a 16 náhradníků této
komise podle zásady poměrného zastoupení
ve smyslu ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920,
číslo 325 Sb., o jednacím řádu
poslanecké sněmovny Národního shromáždění,
ve znění předpisů jej pozměňujících
nebo doplňujících, platného přiměřeně
pro volbu výborů Národního shromáždění.
Žádám, aby byla přečtena kandidátní
listina sestavená podle zásad poměrného
zastoupení ve smyslu § 2 zákona o parlamentní
kontrolní a úsporné komisi.
Zástupce tajemníka NS dr Ramajzl (čte):
Kandidátní listina pro volbu parlamentní
kontrolní a úsporné komise (16 členů
a 16 náhradníků).
Členové: 1. Václav David, 2. Štětka,
3. Vítek, 4. dr Gregor, 5. Janouš,
6. inž. dr Ješ, 7. dr Loubal, 8. Šulík,
9. Vičánek, 10. Plojhar, 11. ínž.
Herl, 12. dr Zibrín, 13. dr Bugár,
14. inž. Jankovcová, 15. Lindauer, 16.
Valo.
Náhradníci: 1. Souček, 2. Torn,
3. Krajčír, 4. dr Čepička,
5. Koštejn, 6. Zeminová, 7. Děd,
8. dr Novotný, 9. dr Chytil, 10. Matýsek,
11. inž. dr Benda, 12. dr Linczényi,
13. dr Levkanič, 14. dr Jelínek, 15.
Sajal, 16. Komzala.
Místopředseda Petr: Kdo souhlasí s
kandidátní listinou právě přečtenou,
zvedni ruku! (Děje se.)
To je většina. Navržení členové
a náhradníci parlamentní kontrolní
a úsporné komise jsou zvoleni.
Tím je vyřízen 5. odstavec denního
pořadu.
Přistoupíme k projednávání
šestého odstavce pořadu, jímž je
6. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu v Litoměřicích, odd. X, za souhlas
s trest. stíháním posl. inž. dr Bendy
(přestupek urážky na cti) (tisk 330).
Zpravodajem je pan posl. dr Krajina, dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Krajina: Paní a pánové!
Okresní soud v Litoměřicích žádá
o vydání posl. inž. dr Bendy k trestnímu
stíhání pro urážku na cti. Inkriminovaná
věc prý se stala na výborové schůzi
jiné politické strany. Zaznamenávám
to proto, že dosud nebylo zvykem, aby poslanci chodili na
výborové schůze jiné politické
strany.
Imunitní výbor navrhuje plenu, aby posl. inž.
dr Benda nebyl vydán k trestnímu stíháni,
neboť tato žalovaná věc nepřevyšuje
zájmy nerušeného výkonu mandátu
posl. inž. dr Bendy.
Místopředseda Petr: Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby ústavodárné Národní shromáždění
nedalo souhlas k trestnímu stíhání
posl. inž. dr Bendy.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění usneslo
se nedati souhlas k trestnímu stíhání
posl. inž. dr Bendy.
Tím je vyřízen 6. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
sedmého odstavce pořadu, jímž je
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu v Českém Krumlově, odd. II, za
souhlas s trest. stíháním posl. Sedláka
(přestupek podle § 431 trest. zákona) - (tisk
331).
Zpravodajem je pan posl. dr Klimek, dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Klimek: Paní a pánové!
Okresní soud v Českém Krumlově požádal
o souhlas k trest. stíhání posl. Sedláka
pro přestupek podle § 431 trest. zákona.
Imunitní výbor pojednal o této záležitosti
a jednomyslně se usnesl doporučiti ústavodárnému
Národnímu shromáždění,
aby posl. Sedlák k trestnímu stíhání
vydán nebyl, poněvadž veřejný
zájem na projednání tohoto případu
nepřevyšuje zájmy nerušeného výkonu
poslaneckého mandátu posl. Sedláka.
Místopředseda Petr: Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava tudíž
odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby ústavodárné Národní shromáždění
nedalo souhlas k trestnímu stíhání
posl. Sedláka.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění usneslo
se nedati souhlas k trestnímu stíhání
posl. Sedláka.
Tím je vyřízen 7., poslední odstavec
pořadu.
Před ukončením schůze sděluji,
že dal jsem dovolenou podle § 2, odst. 4 jedn. řádu
na tento týden pí posl. Jungwirthové.
Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se
příští schůze konala ve středu
dne 12. února 1947 o 14. hodině
1. Zpráva předsednictva ústavodárného
Národního shromáždění
o zájezdu čs. parlamentní delegace do SSSR.
2. Zpráva výborů branného a právního
o vládním návrhu zákona (tisk 121)
o likvidaci tak zvaného vládního vojska,
jakož i o umísťování a jiném
zaopatření jeho zaměstnanců (tisk
376).
3. Zpráva výborů zahraničního
a živnostensko-obchodního o vládním
návrhu (tisk 264), kterým se předkládá
ústavodárnému Národnímu shromáždění
k projevu souhlasu dohoda mezi vládou republiky Československé
a vládou Svazu sovětských socialistických
republik o vzájemných dodávkách zboží,
podepsaná v Moskvě dne 12. dubna 1946 a uvedená
v prozatímní platnost vládní vyhláškou
ze dne 28. května 1946, č. 157 Sb. (tisk 380).
4. Zpráva výborů zahraničního
a živnostensko-obchodního o vládním
návrhu (tisk 314), kterým se předkládá
ústavodárnému Národnímu shromáždění
k projevu souhlasu dohoda o vyclívání jihoslovanských
vín, sjednaná výměnou not ze dne 15.
listopadu 1946 (tisk 381).
5. Zpráva výborů zahraničního
a živnostensko-obchodního o vládním
návrhu (tisk 332), kterým se předkládá
ústavodárnému Národnímu shromáždění
k projevu souhlasu obchodní dohoda mezi republikou Československou
a republikou Liberií, podepsaná dne 21. března
1938 v Paříži a uvedená v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 8.
dubna 1938, č. 80 Sb. z. a n. z r. 1938 (tisk 382).