Čtvrtek 30. ledna 1947

Místopředseda Petr: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 6 paragrafů, nadpisy paragrafů, nadpis zákona a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 6 paragrafy, nadpisy paragrafů, nadpisem zákona a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona o sjednocení některých lhůt a podmínek ve veřejnoprávním důchodovém pojištění (tisk 356).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových ?

Zpravodaj posl. dr Neuman: Nejsou.

Místopředseda Petr: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání třetího odstavce pořadu, jímž je

3. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 319) o uznání nároků získaných u cizozemských nositelů sociálního pojištění (tisk 358).

Zpravodajem za výbor soc.-politický je p. posl. Fr. Jaroš. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Fr. Jaroš: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Leží před vámi návrh zákona, který neměl a nemá obdoby nejen u nás, ale ani v cizozemském sociálně-pojišťovacím zákonodárství.

Jde o osnovu, jíž se uznávají nároky pojištěnců, jež získali v sociálním pojištění cizích států, o osnovu, na niž čekali a čekají tisíce příslušníků našeho národa, kteří se jednak vracejí na výzvu vlády do staré vlasti, jednak byli v době nesvobody nuceni pracovat na územích obsazených nepřátelskými mocnostmi. Zabezpečují se jí také získané nároky u československých nositelů pojištění, převedené v době okupace na cizozemské nositele sociálního pojištění.

Ze zkušeností, získaných nositeli sociálního pojištění u nás, plyne, že sociální postavení důchodců všech druhů důchodového pojištění kterékoliv skupiny občanů stávalo se den ze dne tíživějším a že realisováním tohoto návrhu přichází pomoc opravdu v hodině dvanácté. A konečně i ostatním občanům, kteří dosud nepožívají důchodů, náleží ocenění jejich nároků na základě pracovního poměru získaných. Přiznání této nesporné výhody je však vázáno na podmínku, že získají v našem pojištění alespoň 24 příspěvkových měsíců, poněvadž považujeme za plně odůvodněné, aby určitou, třeba kratší dobu aktivně se zúčastnili výstavby nového státu. Nezapomíná se pochopitelně ani na případy, kdy u našich krajanů došlo k pojistnému případu před uplynutím této čekací doby, a tehdy se odškodnění také přiznává.

Poněvadž sociální pojištění cizích států jsou velmi rozdílná a není tudíž možno provésti úpravu ani podle systémů těchto států, ani podle jednotlivých odvětví pojištění, byla stanovena zásada, že za započtenou dobu se poskytnou pevné zvyšovací částky, jednotné pro všechny druhy důchodového pojištění. Tato zásada bude uplatňována a odpovídá také zásadám našeho budoucího národního pojištění. Chceme, aby účast na obnově a výstavbě naší republiky byla posuzována a hodnocena jednotně.

Jinak platí zásady a zákonné předpisy našeho důchodového pojištění a nároky pojištěnců budou upravovány podle ustanovení zákonů o pensijním, hornickém, invalidním a starobním, jakož i úrazovém pojištění.

Rozhodnutí o vznesených nárocích vydá onen nositel důchodového pojištění, v jehož obvodě je domovská obec žadatele, a není-li jí, pak obec bydliště. Nároky pozůstalých a oprávněných rodinných příslušníků řídí se taktéž předpisy našich zákonů.

Významnou pomoc poskytuje navrhovaná osnova také oněm občanům, jimž pro národní, politický nebo rasový útisk nebyly v německém nebo maďarském pojištění důchody přiznány nebo byly přiznány částkou neodpovídající jejich získaným nárokům. V těchto případech může ministerstvo sociální péče příslušným opatřením poskytnouti takové výhody, aby právě u těch, kdož osvědčili své vlastenectví a činy dokázali svůj nesmlouvavý postoj proti okupantům, zhodnotilo plně tyto nesporné zásluhy.

Je přirozené, že těchto výhod budou účastny jen osoby státně spolehlivé, nikoliv tedy ty, které ochotně a pohotově nabídly své služby okupantům a umožňovaly tak záměrné, ničivé cíle úhlavních nepřátel českého a slovenského lidu.

Je nutné, aby se tato zásada považovala vůbec za primérní požadavek při tvoření všech zákonů a nařízení a aby se také důsledně dodržovala, aby se tak jednou pro vždy zúčtovalo s lichými nadějemi všech těch malých, nepostižitelných kolaborantíčků spekulujících v určitém časovém odstupu na rychlé zapomínání a rostoucí shovívavost části naší veřejnosti k jejich provinění se na národní cti.

Veliký význam tohoto zákona zdůrazněn je právě jeho dobrovolně podpůrným rázem, neboť nároky v cizozemském sociálním pojištění získané bude nutno v budoucnu zajistiti příslušnými mezistátními dohodami.

Slouží proto ku cti vlády a sněmovny tohoto státu, že chápe ony malé, ale v životě jednotlivce nesmírně závažné problémy, jež se odrážejí zejména v jeho sociálním pojištění a nakonec pak v hospodářském a politickém životě celého národa. A v tom právě také tkví jeden z mnoha úspěchů naší lidové demokracie, že chápe, že konec konců nejdůležitějším činitelem při splnění každého úkolu, každého plánu je především spokojený člověk, jehož zdraví a sociálnímu zabezpečení musí se věnovat právě dnes zvýšená pozornost. Náš lidově demokratický stát přes mnohé jiné těžké obtíže dokazuje prakticky svůj zájem o pracujícího člověka, jak vidíme právě z této osnovy, podle níž má stát nositelům veřejnoprávního sociálního pojištění hraditi náklady spojené s jejím prováděním, a to alespoň pro počáteční dobu, než budou sjednány finanční klausule mírového uspořádání a mezistátní úmluvy o sociálním pojištění.

Zatížení státu plyne jednak z nákladů na převzaté důchody a jednak z nákladů na dávky nové. Úhrada na převzaté důchody jak invalidní, starobní, tak úrazové je zjištěna v roce 1946 pro země Čechy a Moravu částkou 199 mil. Kčs. Doplatky za rok 1945 činí asi 111 mil. Kčs. Pokud se týká nákladů na nové pojistné případy, nelze je pro nedostatek podkladů zjistiti ani odhadem. Lze však očekávati, že toto zatížení bude v roce 1946 celkem malé. K těmto nákladům přistupují ovšem ještě náklady nemocenského pojištění důchodců, které lze v roce 1946 odhadnouti částkou asi 6 mil. Kčs.

Výsledný úhrnný náklad v Čechách a na Moravě bude tedy činiti požadavek na státní finance pro rok 1945 asi 115 mil. Kčs, pro rok 1946 asi 205 mil. Kčs, pro rok 1947 asi 225 mil. Kčs a pro rok 1948 asi 245 mil. Kčs. Toto jsou sumy, které se dosud na kontě sociální péče Československé republiky neobjevovaly, ale tak, jak věnujeme - a dnes již konec konců samozřejmě - obrovské náklady na ochranu pořádku, bezpečnosti a majetku našich občanů, tak také jsme povinni chrániti zdraví, sociální zabezpečení a klidné stáří pracujícího člověka a umožniti co nejdříve dosažení onoho stupně životní úrovně, na němž všichni budeme cítit, že se nám žije lépe a radostněji. Sociální péče a starost o lepší život prostého občana nemůže býti v novém státě tak, jak tomu bylo dříve, nutnou a trpěnou přítěží státního hospodaření, nýbrž musí patřiti mezi nejpřednější úkoly moderního státu. Přirozeně věříme, že tyto snahy sociálně spravedlivého státu najdou i na druhé straně náležité ocenění a porozumění, zejména zdůrazníme-li, že nenajdeme zatím v našem okolí jiné země mimo Sovětský svaz, v níž by pracující lidé našli takové zabezpečení a taková sociální zajištění, jako právě v nové lidově demokratické republice Československé.

Vycházeje z těchto úvah jednal soc.-politický výbor o předložené osnově a rozhodl se po nepatrných změnách jednomyslně doporučiti slavné sněmovně osnovu k přijeti. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Zpravodajem za výbor rozpočtový je p. posl. dr Chytil. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Chytil: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Protože pan zpravodaj výboru soc.-politického už podrobně pojednal také o nákladové, finanční stránce předložené osnovy, nemíním věc opakovat a budu nanejvýš stručný.

Rozpočtový výbor projednal ve své schůzi celou osnovu vládního návrhu o uznání nároků získaných u cizozemských nositelů sociálního pojištění, uznal, že účel, který tato osnova sleduje, je s hlediska sociálně-politického a tudíž s hlediska celonárodního tak důležitý, že je opravdu nutno věnovati ony částky, které se už v rozpočtu na tento účel preliminují, a proto navrhuje slavné sněmovně, aby tento návrh zákona přijala.

Zároveň však z jednomyslného usnesení doprovází rozpočtový výbor osnovu resolucí, určenou ministerstvu sociální péče, jejímž úkolem je, aby byla interpretačním pokynem při provádění některých ustanovení zákona, to znamená, aby se výhod tohoto zákona dostalo také těm, kteří byli faktickými poměry hospodářskými donuceni k pracovnímu pobytu mimo hranice naší vlasti, ovšem splní-li ostatní podmínky, zejména, že jde o osoby státně spolehlivé. (Potlesk.)

Místopředseda Petr (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 19 paragrafů, nadpisy paragrafů, nadpis zákona a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 19 paragrafy, nadpisy paragrafů, nadpisem zákona a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 3. Druhé čtení osnovy zákona o uznání nároků získaných u cizozemských nositelů sociálního pojištění (tisk 358).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových ?

Zpravodaj posl. Fr. Jaroš: Nejsou.

Zpravodaj posl. dr Chytil: Není změn.

Místopředseda Petr: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Zbývá ještě hlasovati o resoluci výboru rozpočtového, otištěné ve zprávě výborové. Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce se přijímá.

Tím je vyřízen 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání čtvrtého odstavce pořadu, jímž je

4. Zpráva výborů soc.-politického, zemědělského a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 263) o umístění a jiném zaopatření zaměstnanců na zkonfiskovaném zemědělském majetku a jejich rodinných příslušníků (tisk 359).

Zpravodajem za výbor soc.-politický je pan posl. Tichota. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Tichota: Pane předsedo, paní a pánové!

Vládní návrh zákona o umístění a jiném zaopatření zaměstnanců na zkonfiskovaném zemědělském majetku a jejich rodinných příslušníků řeší důsledky dekretu presidenta republiky č. 12/1945, které z něho pro dosavadní zaměstnance vyplynuly. Jde tu o soukromoprávní poměr, upravovaný po mzdové stránce běžnými předpisy. Osnova dává kvalifikovaným zaměstnancům možnost jednak dalšího setrvání v zaměstnání, jednak přednostního přídělu zemědělského majetku, požádají-li o to. Pamatuje i na ty, kteří v dosavadním zaměstnání na zkonfiskovaném zemědělském majetku zestárli a nemohou proto - nebo pro jinou sníženou pracovní schopnost - pokračovat ve svém zaměstnání. Osnovou jsou pak zaručovány i pravidelné příspěvky, jako pensijní, starobní, úrazové či nadlepšovací, a také dary z milosti, které bývalým zaměstnancům na zkonfiskovaném zemědělském majetku poskytoval dřívější zaměstnavatel. Těm, kteří budou včleněni do jiné práce a mimo své dosavadní bydliště, vyplatí Národní pozemkový fond prokázané stěhovací výlohy.

Soc.-politický výbor ústavodárného Národního shromáždění tento vládní návrh projednal a doporučuje ho ke schválení se změnami ve zprávě navrženými. (Souhlas.)

Místopředseda Petr (zvoní): Zpravodajem za výbor zemědělský je pan posl. Borůvka, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Borůvka: Pane předsedo, paní a panové!

Výsledkem boje našeho lidu proti nenáviděným vetřelcům v době okupace a národní a demokratické revoluce v květnu 1945 byl také dekret presidenta republiky č. 12 o konfiskaci a rozparcelování půdy a zemědělského majetku Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů. Na tomto majetku zaměstnané osoby byly mnohde existenčně poškozeny.

Vládní návrh zákona tisk 263 o umístění a jiném zaopatření zaměstnanců na zkonfiskovaném zemědělském majetku a jejich rodinných příslušníků, i když neodčiňuje všechny křivdy spáchané na zaměstnancích okupantským režimem, přece dává všem bývalým zaměstnancům možnost uplatniti se v jiném povolání, které jejich schopnostem nejlépe vyhovuje. Tito zaměstnanci budou přijati v přednostním pořadí, ať už jde o osoby ve vyšších službách či o zemědělské dělníky, na které je v navrhovaném zákoně pamatováno přednostním přidělením zemědělských usedlostí v pohraničí. Většina těchto lidí je již do zaměstnání zařazena. Osnova jen upraví a zajistí jejich dosavadní nejistý služební poměr.

Zaměstnanci musejí být starší 18 let a zaměstnáni na bývalém majetku nepřetržitě nejméně dva roky, leč by z důvodu politické persekuce z doby okupace, účasti v bojích za svobodu nebo pro jiné překážky, vyjímajíc národní nespolehlivost, byli nuceni zaměstnání přerušiti. Osobám, které se musí přestěhovat na jiné působiště, bude poskytnut jednorázový příspěvek na úhradu výloh stěhovacích až do výše 6.000 Kčs.

Dále je vyřešen problém přestárlých zaměstnanců na zkonfiskovaném majetku, kteří dostávali zejména t. zv. dary z milosti, k nimž bývalý vlastník nebyl zákonem vázán, ale které plnil, a to ponejvíce v naturálních dávkách. Tyto dary z milosti budou přepočítány podle dnešního cenového indexu a v plné hodnotě nahrazeny, pokud příjemce nemá i s poskytnutými příspěvky dohromady větší vlastní příjem než 4.000 Kčs měsíčně. Byl-li v tomto případě dotčený zaměstnanec nucen se přestěhovat, platí i zde ustanovení o příspěvku stěhovacím stejně, jak uvedeno v odstavci předcházejícím.

Pro vyřešení sporů, které event. vzniknou, zřizuje se při ministerstvu zemědělství zvláštní stížnostní komise, složená ze zástupců příslušných úřadů, Ústřední rady odborů a Národního pozemkového fondu. Komise nebude permanentně v činnosti, ale bude se scházeti vždy podle potřeby.

Ke krytí nákladů spojených s úhradou stěhovacích výloh a starobních příspěvků stanoví osnova zvláštní příspěvek na 1 ha přidělené půdy, jehož výši určí vláda, při čemž je zdůrazněno, že na drobné příděly zemědělských usedlostí se příspěvek nevztahuje.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP