Středa 29. ledna 1947

(Začátek schůze v 13 hod. 20 min.)

Přítomni:

Předseda Jos. David.

Místopředsedové Hodinová-Spurná, Tymeš, Komzala.

Zapisovatelé dr Kokeš, dr Neuman.

Členové vlády: předseda vlády Gottwald; ministři dr Procházka, arm. gen. Svoboda; státní tajemník Lichner.

233 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: tajemník NS dr Madar; zástupci tajemníka NS dr Záděra, dr Ramajzl.

Pořad

33. schůze ústavodárného Národního shromáždění republiky Československé,

svolané na středu dne 29. ledna 1947 na 13. hod.

1. Zpráva výborů branného, soc.-politického, právního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 249) o služebních a platových poměrech vojenských gážistek z povolání a délesloužících poddůstojnic (tisk 292).

2. Zpráva výborov kultúrneho, priemyselného a informačného o vládnom návrhu zákona (tlač 110) o povinných výtlačkoch (tlač 288).

Předseda (zvoní): Zahajuji 33. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Dovolené podle § 2, odst. 4 jedn. řádu dal jsem na tento týden posl. Kaďůrkovi, dr Bělehrádkovi, Slukovi, Vibochovi, inž. Stykovi, Huškovi, dr Káclovi.

Posl. Evžen Erban žádá o dovolenou do 15. února t. r. pro cestu do ciziny.

Posl. Smrkovský žádá o zdravotní dovolenou na dobu 1 měsíce. Lékařské vysvědčení předložil.

Posl. Sedlák žádá o prodloužení zdravotní dovolené do 6. února t. r. Lékařské vysvědčení předložil.

Posl. Synková žádá o zdravotní dovolenou na dobu 4 týdnů. Lékařské vysvědčení předložila.

Posl. dr Holý žádá o dovolenou od 12. ledna do 15. února t. r. pro zájezd do USA.

Navrhuji udělení těchto dovolených.

Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolené se udělují.

Došlo oznámení, že ministerstvo vnitra přípisem ze dne 27. prosince 1946 č. B 2303-27/12-46-II/5 povolává náhradníka Václava Lavičku za resignovavší posl. Olgu Maršálovou.

Do dnešní schůze dostavil se pan posl. Václav Lavička.

Poněvadž před tím podle § 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přistoupím ke slibu podle § 22 ústavní listiny a § 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibovací, pan posl. Lavička ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem, "slibuji". (Poslanci povstávají.)

Žádám o přečtení slibovací formule a pana posl. Lavičku žádám, aby přistoupil ke mně vykonat slib.

Tajemník NS dr Madar (čte):

"Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

Posl. Lavička (podávaje předsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)

Předseda: Posl. Lavička spolu s klubem KSČ oznamují, že posl. Lavička vstoupil do klubu poslanců komunistické strany Československa.

Došel přípis klubu poslanců Demokratickej strany ze dne 27. ledna 1947, čj. 79/1947, s tím, že odvolává z ústavního výboru posl. Fraštackého a navrhuje na jeho místo posl. dr Kvetka.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Do výboru ústavního byl zvolen za posl. Fraštackého posl. dr Kvetko.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je:

1. Zpráva výborů branného, soc.-politického, právního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 249) o služebních a platových poměrech vojenských gážistek z povolání a délesloužících poddůstojnic (tisk 292).

Zpravodajem za výbor branný je p. posl. Hložek, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Hložek: Vážená sněmovno, paní a pánové!

Branný výbor jednal 17. prosince m. r. o vládním návrhu zákona o služebních a platových poměrech vojenských gážistek z povolání a délesloužících poddůstojnic. Navrhovaný zákon umožní československým ženám, které konaly dobrovolně službu v československé armádě v zahraničí nebo v některé z armád spojeneckých, jakož i ženám partyzánských oddílů, jimž byl přiznán charakter partyzána podle zákona č. 34 z r. 1946 Sb., státi se důstojnicemi, rotmistryněmi z povolání a délesloužícími poddůstojnicemi československé armády. Branný výbor uvítal tuto osnovu jako další dokument plnění budovatelského programu třetí vlády Národní fronty Čechů a Slováků, neboť provádění tohoto zákona znamená posílení a rozšíření myšlenky brannosti do všech vrstev národa, znamená vystupňování branného úsilí mužů i žen na obranu svobody a nezávislosti Československé republiky.

Jde asi o 200 žen, z nichž některé již službu v armádě konají, ale toliko na podkladě zákona. čís, 14 z r. 1946 Sb., kterýžto zákon však neřešil trvalé převzetí žen jako vojenských gážistek z povolání a délesloužících poddůstojnic, ale upravuje přechodně toliko služební postavení v předpokladu, že otázka trvalého převzetí žen jako vojáků z povolání bude vyřešena až současně s úpravou všeobecné branné povinnosti žen v armádě. To bude úkolem nového branného zákona, jehož zpracování si však vyžádá delší doby, a proto ve snaze, aby mohla armáda využít válečných zkušeností žen co nejdříve, předkládá návrh tohoto zákona.

Osnova zákona, který vychází ze zásady dobrovolnosti vstupu těchto žen do armády, nesleduje toliko cíl nahradit počet branců-mužů, který se snížil tak, že by bez dobrovolné služby žen nemohly být ani v míru splněny všechny úkoly na armádu kladené, ale zákon má zajistit armádě především všecky vysoké hodnoty a válečné zkušenosti žen, které prokázaly v boji proti nacismu a fašismu na všech bojištích světa. Zákon má armádě zajistit nejkrásnější příklad plnění ideálů vlasteneckých povinností a statečnosti v boji ženy za svobodu vlasti.

Ačkoliv tvoří u nás ženy více než polovinu obyvatelstva a jejich zapojením do brannosti národa by se naše branná síla více než zdvojnásobila, nepočítaly naše dosavadní branné zákony se ženami, neboť již zákon z r. 1937, který mluví o účasti žen v mravní, naukové a tělesné branné výchově, nebyl nikdy v plném rozsahu prováděn.

Poslední světová válka, kdy šlo o bytí a nebytí celých národů a států, změnila úplně poměr ženy k vojně a vojenské službě vůbec. Zlomila všecky předsudky a posunula emancipační proces o celé desetiletí.

Spojenecké armády povolaly v průběhu veliké války více než milion žen do armády, kde se osvědčily nejen ve službách pomocných, ale i v letectvu, u protiletadlového dělostřelectva, u spojovacích vojsk, v nemocnicích, štábech atd. Sovětský svaz odstranil ve velké vlastenecké válce proti Hitlerovi první předsudky o nemožnosti použít ženy k branné povinnosti a veliké dílo Sovětského svazu na vzdělání a osvobození sovětské ženy proměnilo se v hrdinský boj na obranu rodiny, národa a státu.

Slovanským ženám způsobil nacismus největší ponížení, nekonečné utrpení, bídu a muka, otroctví a záhubu celých rodin a krajů. A z tohoto utrpení, vážená sněmovno, vyrostla největší láska k svobodě a největší statečnost v boji proti uchvatitelům. Slovanská žena šla v boji věrně a statečně po boku mužů jako pomocnice, jako sestra a matka. Mírnila jako ošetřovatelka bolest ran, nebála se nebezpečí a ohně, pracovala jako telefonistka či obsluha děl, zocelila láskou sílu, odvahu a statečnost bojovníků-mužů a neváhala postavit se hrdě na místo padlého hrdiny, muže či syna ve spravedlivém boji za svobodu.

Desítky hrdinek Sovětského svazu, jugoslávské i naše partyzánky zůstanou věčnou slávou účasti žen v boji za svobodu a lidskost.

Viděli jsme, vážená sněmovno, jak hrdinsky nesly české ženy těžké utrpení okupace. Slovanské ženy, české matky prožívaly s odhodláním a statečně muka koncentračních táborů a nacistických mučíren. Kráčely hrdinsky na popraviště a neznáme jediného případu, kdy žena zradila své spolubojovníky. Jsme proto hrdi na to, že naše ženy oživily v boji za lepší zítřek ducha husitských bojovníků, že nejsou bezduchými a rozmarnými loutkami zašlých dob, ale uvědomělými spolupracovníky a obránci národa, svobody a pravdy. (Předsednictví převzala místopředsedkyně Hodinová-Spurná).

Vážená sněmovno, netřeba se obávat, že navrhovaný zákon a výchova ženy v brannosti udělá z našich žen amazonky či bezcitné mužatky. V naší armádě, je předvídána služba spojovací, kancelářská, zdravotní, osvětová, zásobovací, v krejčovnách, prádelnách a v pomocných službách vůbec, ale přes to chceme. aby se československé ženy naučily stejným právem a stejnou povinností statečně a odhodlaně bránit své děti, bránit svobodu národa, bránit po boku mužů mír celého světa.

Nejkrásnější a nejlidštější cit lásky ženy k dítěti, rodině, národu a vlasti stal se slovanské ženě příkazem a posilou v nejtěžším boji všech věků a je úkolem navrhovaného zákona zachovat naší mladé lidově demokratické armádě tuto tradici obětavosti a statečnosti české a slovenské ženy v boji na obranu rodu.

Schválením tohoto zákona stane se služba žen velikým přínosem pro naši armádu. Posílí její lidovost a posílí také podstatně i mobilisaci branných sil. Bude-li pak novým branným zákonem rozhodnuto o povinné službě žen, budeme mít v důsledku dnes přijatého zákona zajištěn pro budoucnost také dostatečný počet zkušených a dobrých instruktorek-žen. Počítáme-li pak s povinností účasti žen toliko pro dobu války, zajistí nám navrhovaný zákon dobré vychovatelky a cvičitelky pro výcvik a výchovu národa k brannosti.

Vážená sněmovno! Jest přivítati, že žena v republice svobodné také její statečností a bojem, že žena v republice budované také její prací a obětmi může se aktivně účastniti také příprav obrany naší svobody.

Jest přivítati, že navrhovaný zákon umožní zhodnocení skvělých vlastností a rozvinutí vojenských ctností, kterými přispěly české a slovenské ženy k našemu osvobození. Branný výbor ústavodárného Národního shromáždění souhlasí s tím, aby svobodu, štěstí a budoucnost národa bránili všichni, muži i ženy, a proto si dovoluji navrhnouti, aby slavná sněmovna osnovu o služebních a platových poměrech vojenských gážistek z povolání a délesloužících poddůstojnic beze změny přijala. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Zpravodajkou za výbor soc.-politický je pí posl. Trojanová-Genyková. Dávám jí slovo.

Zpravodajka posl. Trojanová-Genyková: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Navrhovaný zákon sleduje cíl umožniti ženám, které dobrovolně vstoupily do československé branné moci nebo do spojeneckých armád, po případě ženám, které bojovaly v partyzánských jednotkách proti okupantům a jimž byl přiznán charakter partyzána podle zákona č. 34/1946 Sb., požádají-li o to, aby se staly vojenskými gážistkami z povolání nebo délesloužícími poddůstojnicemi.

Druhá světová válka ukázala, jak důležitou složkou každé bojující armády jsou ženy. Osvědčily se nejen v pomocných službách armády jako ošetřovatelky, lékařky, pomocný personál velitelský, ale i v přímém vedení boje, zejména v přísunu, spojení, obsluze protiletadlových děl a pod.

Též československé ženy měly nemalý podíl na úspěších československé armády v zahraničí, ve spojeneckých armádách a partyzánských jednotkách. Ocenění služby žen bylo vyjádřeno v košickém vládním programu, podle něhož příslušníci československé armády v zahraničí bez rozdílu pohlaví mají tvořit základ nové československé armády, ve které bude ženám dána možnost výchovy dalších žen pro vojenskou službu.

Tento vládní návrh zákona dává vojenské správě podklad, aby tyto ženy mohly být převzaty do armády jako vojenské gážistky nebo délesloužící poddůstojnice. Zákon je vybudován na zásadě dobrovolnosti. Jen ty ženy, které se dobrovolně přihlásí a splňují všechny ostatní podmínky stanovené pro ustanovení vojenským gážistou nebo délesloužícím poddůstojníkem, mohou být ustanoveny délesloužícími poddůstojnicemi nebo vojenskými gážistkami. Rozhodnutí o tom přísluší vojenské správě.

Personální rozsah návrhu zákona je omezen na ženy, na něž se vztahuje zákon č. 14/1946 Sb. o zatímní úpravě vojenské služby žen v československé branné moci, které dosud vojenskou službu konají, na ženy, které podle tohoto zákona byly z rozhodnutí ministra národní obrany z branné moci propuštěny, na ženy, které konaly službu v některé spojenecké armádě (jde zejména o československé státní příslušnice na východě, které se svolením presidenta republiky konaly službu v armádě), a na ženy, jimž byl přiznán charakter partyzánek.

Pro ustanovení vojenskými gážistkami a délesloužícími poddůstojnicemi přichází v úvahu asi 200 žen. Má jich býti použito jako lékařek, ošetřovatelek, instruktorek, zejména pro Svaz brannosti.

Připravovaný nový branný zákon předvídá rovněž v míru dobrovolnou a ve válce povinnou službu žen. Je proto již nyní třeba postarat se o dostatečný počet instruktorek.

Postavení žen v armádě po jejich ustanovení vojenskými gážistkami nebo délesloužícími poddůstojnicemi je stejné jako postavení vojenských délesloužících poddůstojníků. Maji tatáž práva a tytéž povinnosti. Pokud jsou stanoveny určité odchylky, jsou dány rozdíly pohlaví a biologickým utvářením ženy. Tak podle § 3, odst. 3 přísluší jim výchovné, resp. příspěvek na děti stejně jako všem veřejným zaměstnankyním podle zásad stanovených v § 1, odst. 7 vl. nařízení č. 288/1941 Sb. Podle § 3, odst. 4 přísluší jim dovolená z důvodů mateřství. Podle § 4, odst. 4 je ženám dána další výhoda, že totiž nejsou povinny nastoupiti činnou službu za války, mobilisace a pod., starají-li se o děti do 14 let.

§ 4, odst. 5 odvolává se na § 8, odst. 4 zákona. č. 83/1932 Sb., podle něhož lze přeložit do výslužby délesloužícího poddůstojníka, má-li 20 let služby jako délesloužící poddůstojník a dosáhl 40 let.

Československé ženy vítají tento zákon, který staví ženu na roveň muži i v otázce vojenské. Proto také výbor soc.-politický projednal tento vládní návrh zákona beze změn a také beze změn jej ústavodárnému Národnímu shromáždění doporučuje ke schválení. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Zpravodajem za výbor právní je p. posl. Vítek, jemuž dávám slovo.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP