Přistoupíme k projednávání sedmého odstavce pořadu, jímž je

7. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 202) o zatímní úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy a některých jiných osob veřejného práva (tisk 293).

Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan posl. Janouš; dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Janouš: Pane předsedo, paní a pánové!

Osnova, kterou zastupuji, řadí se svým významem a vlivem, který bude míti na náš veřejný život a hospodaření, ať už jde o místní, okresní nebo zemské národní výbory, hned za státní rozpočet, právě tento měsíc odhlasovaný. Vstupujeme do období, ve kterém se bude uskutečňovati náš dvouletý plán, který jako konečný cíl má v podstatě jednu zásadu, a to zvýšení blahobytu našeho lidu. Je proto zcela zřejmé, že tento plán dává svou pečeť osnově zákona o financování hospodářství naší lidové samosprávy, čili národních výborů. Stav, ve kterém národní výbory převzaly hospodářství a finance ve svých obvodech, byl nejen chaotický a nepřehledný, ale v řadě obcí byl a je dosud přímo katastrofální. Okupací byl rozrušen celý systém financování samosprávy, platný v prvé republice. Jiný způsob byl během okupace zaveden v odtrženém území, jiný způsob byl na území t. zv. protektorátu, jiný na Slovensku, nebo v oblastech obsazených Maďary, Poláky a pod.

Při novém sjednocení území naší republiky byly orgány lidové správy, které se organisovaly již za hluboké poroby, orgány, které vedly boj proti okupantům a které jsou největší vymožeností naší květnové revoluce, naše národní výbory, postaveny před úkol, který bez pomoci státu nemohou samy zvládnouti. Proto ministerstva vnitra a financí vypracovala osnovu tohoto zákona. Tato osnova upravuje zatímné finanční hospodářství naší lidové správy, nebo chce-li po staru, svazků územní samosprávy. Úkoly, které dnes řeší národní výbory, jsou větší, těžší a tím daleko zodpovědnější, než byly úkoly starých obecních zastupitelstev.

Je jasné, že všichni povolaní činitelé, a také i my, kteří jsme měli možnost pracovati v samosprávě, jsme si vědomi toho, že tato osnova má vedle svých velikých kladů i své nedostatky. Není možné, aby se v současné době jedním zákonem mohlo k plné spokojenosti, vzhledem k velké obsáhlosti materie, upraviti vše tak, abychom mohli býti plně spokojeni. Toho by mohlo býti dosaženo jen tehdy, kdyby bylo provedeno nové uspořádání lidové samosprávy. Tato otázka stojí také v popředí a je předmětem diskuse, jak uspořádání lidové samosprávy má býti provedeno. Názory na tuto věc mohou býti různé a nechci se jich dotýkati.

Než přejdu k některým podrobnostem osnovy, považuji za nutné zdůrazniti, že naše samospráva v minulosti měla pro český národ velký význam a že sehrála v našem národním životě revoluční úlohu. Byla to revoluční doba okolo roku 1848, kdy se naše samospráva rodila, a my s radostí a hrdostí můžeme dnes říci, že pomocí samosprávy sváděli naši předkové úspěšné boje s císařským rakouským státním aparátem. Boj ten vyvrcholil v prvé světové válce.

A není náhodou, že naše lidová správa se obrodila opět v boji s německými okupanty a uchvatiteli, že to je opět dítě revoluce. Jenom je nutno si uvědomit ten rozdíl, že tentokrát to byla vítězná národně demokratická revoluce, která dala vládu lidu do rukou našeho národa a nastolila vládu Čechů a Slováků ve vlastním svobodném státě. Nemusí tedy stát samospráva nepřátelsky proti státnímu aparátu jako za starého Rakouska. Právě naopak: dnes je v zájmu našich národů, aby dvojí kolej, která dosud existuje, byla postupně víc a více odstraňována, jinými slovy, aby vymoženosti naší národní revoluce - národní výbory - dostávaly stále více a více moci a odpovědnosti. Jen tak se může naplňovat a projevovat duch naší nové lidové demokracie.

Mimo jiné předložená osnova dává národním výborům přídělovým systémem pevnou finanční základnu, známou na dva roky kupředu, takže je zaručena plynulá práce národních výborů. Namísto nejistého a číselně velmi těžce odhadnutelného výnosu přirážek dostávají národní výbory pevnou číslici příjmů, což je velikým kladem této osnovy. Proto vítám klad osnovy a považuji ji za první krůček na cestě k zjednodušení a tudíž i ke zlevnění našeho veřejného života.

Druhý klad této osnovy spatřuji v tom, že systém přídělů, jak je tato osnova zatímně zavádí, je též prvním krokem ke smazání rozdílu mezi obcemi t. zv. bohatými a obcemi chudými. Uznávám, že na finančním stavu obcí měla velký podíl schopnost a zdatnost těch, kteří obec vedli, ale nebyl to podíl rozhodující. Byl to průmysl, který se v té nebo oné obci usadil a který vlastně působil na výši obecních přirážek. Za průmyslem se táhlo dělnictvo, živnostnictvo a obchodnictvo a tak nám vznikala velká střediska zcela náhodně. V období dvouletky a v době plánované výroby by byl tento stav nežádoucí. Systém přídělu ze státní pokladny odstraní z velké části podnět, aby vyšší nebo nižší obecní přirážky rozhodovaly o růstu měst a obcí, a co hlavního, umožní, aby chudé obce mohly lépe plnit své povinnosti. Dnes, kdy máme - a to hlavně v pohraničí - ještě před sebou otázku přesunu výroby, nebo obnovu a rekonstrukci celé řady průmyslových podniků, opravy poškozených obytných budov atd., nemohla by nejméně jedna třetina obcí plnit svoje nejprimitivnější a nejzákladnější úkoly. Musíme proto jen vítat, že stát pomáhá tímto opatřením finanční konsolidaci hospodaření národních výborů. Při důkladném zkoumání rozpočtu v tomto měsíci schváleného shledáme, že se pro hospodaření svazků územní samosprávy, připočítáme-li i položky na investice, dostává částky vyšší než 8 miliard Kčs. Jistě nepovažujeme ani tuto tak vysokou částku za dostačující, aby byly rozřešeny všechny bolesti, a bude i v budoucnosti třeba dost věcí napravovat. Musíme však uvážit, oč naše země byly okupací ochuzeny a oč tedy jsou naše možnosti menší, než tomu bylo dříve v době normální.

Z těchto důvodů apelujeme s tohoto místa na všechny členy národních výborů, aby se s celou vážností a odpovědností zabývali problémem, jak co nejrychleji a nejúčelněji rozestavit celý úřednický aparát, aby se nejen prostě dosáhlo úspor, ale hlavně pro co nejlepší chod práce. Při sestavování rozpočtu musí národní výbory zkoumat všechny výdajové položky se zřetelem na jejich účelnost. Těm členům národních výborů, kteří již vzorně plní toto své poslání - a s radostí konstatuji, že jich je převážná většina - vyslovuji za jejich práci a námahu upřímný dík. Voláme-li, paní a pánové, po šetrnosti ve všech směrech a na všech úsecích, nemohu než apelovati na všechny členy tohoto slavného sboru, aby, pokud mají nějaké funkce v národních výborech, vykonávali je bezplatně, aby tak šli dobrým příkladem vstříc.

Paní a pánové, osnova zákona se dělí na dvě části a není věnovaná jen úpravě finančního hospodářství národních výborů. Sledujeme-li při sdělávání našich zákonů jednoduchost a přehlednost, pak tato skutečnost je jedním z minusů této osnovy. Dotýká se totiž ve své druhé části hospodaření jiných osob veřejného práva. Poněvadž však se dotace v osnově vyjmenovaných veřejných korporací děje ve své podstatě právě z přirážek a dávek nebo v závislosti na nich, nebylo možné pro krátkost času tuto druhou část vyjmouti a zabývali jsme se i druhou částí této osnovy a ponechali jsme ji v původní úpravě.

Paní a pánové, přejdu nyní k prvé části osnovy a budu zcela stručně rekapitulovat, co v jednotlivých částech této osnovy je obsaženo.

V § 1 se přenáší na státní finanční správu povinnost vybírati přirážky k daním státním. V § 2 se jmenují přirážky, jichž se tato nová úprava dotýká. V § 3 se konkretisuje provádění této praxe finanční správou. V § 4 zůstává zachováno právo samosprávy na vybírání příspěvků podle §§ 25 a 26 zák. čís. 329 /1921 Sb. z. a n. V § 5 se upravuje rozdělování náhradních přídělů. V § 6 se upravují jiné státní příděly zemím, v § 7 se dávají určité výhody obcím, které se nacházejí na okupanty odtrženém území. § 8 se zabývá otázkou pomoci finančně slabým okresům a obcím, § 9 pak upravuje rozsah mimořádné pomoci pro finančně slabé okresy a obce.

Osnova kromě toho upravuje i otázku zadlužení. V § 10 se dává na úpravu dluhů finančně slabých okresů a obcí jen pro zemi Českou na r. 1946 až 1948 částka 316 mil. Kčs, pro zemi Moravskoslezskou částka 167 mil. Kčs, pro Slovensko 113,339.000 Kčs. Jistě i tyto částky, přestože jsou vysoké, nestačí vyřešit tento problém, ale budou vítanou pomocí.

V § 11 této osnovy se podrobně upravuje vybírání obecních dávek a poplatků, pokud je obce potřebují na své zvláštní úkoly. Zároveň se však v tomto paragrafu v odst. 3 řeší také otázka o povinosti k náhradě škody všem orgánům samosprávy, jestliže škody vzniknou porušením ustanovení o vybírání dávek a poplatků.

V § 12 se dává povinnost předložiti rozpočty nadřaděným orgánům a úřadům do 15. června. Zároveň se ukládá povinnost nadřaděným orgánům nebo úřadům, aby předložené rozpočty schválily nejpozději do 31. srpna každého roku. Taktéž tento paragraf v odst. 5 mluví o náhradě škody, vzniklé svazkům územní samosprávy porušením ustanovení tohoto zákona.

V druhé části této osnovy v §§ 13 a 14 se upravuje hospodaření jiných osob veřejného práva, a to jak v otázce přídělů, tak i náhradních přirážek.

Paní a pánové! Nebudu se podrobně zabývati všemi změnami, které učinil rozpočtový výbor. Zpráva je dosti obsáhlá a já chci jen poukázati na to, že úpravou v § 5, v odst. 1, písm. b) na 4. řádku se škrtá slovo "platných" a nahrazuje se slovem "použivatelných". V písm. c) v řádce 6 za slovem "financí" jsme provedli tu změnu, že se škrtá čárka a vsunuje se "po návrhu příslušného zemského národního výboru". Dali jsme tím zemským národním výborům možnost, aby rozhodovaly a dávaly návrhy na úpravu přídělů pro své země nebo okresy. To je právě podstatné rozšíření pravomocí volených orgánů naší lidové správy.

V § 9 se provedlo těž několik změn. Velká taková podstatná změna se provedla v § 12, kde se zařadil úplně nový text v odst. 4, který zní po úpravě takto: "Okresům, obcím statutárním a obcím, které žádají za příspěvek podle § 11 zák. č. 77/27, nebo příspěvek podle § 9, schvaluje rozpočet příslušný zemský národní výbor, obcím ostatním příslušný okresní národní výbor." Tím jsme odstranili možnost, že by některým obcím nemusely být rozpočty schvalovány, a rozšířili jsme při tom v podstatě pravomoc nadřaděných volených orgánů, národních výborů okresních nebo zemských.

Paní a pánové, to je tak stručně o obsahu tohoto zákona. Nyní bych se chtěl jestě několika slovy zmínit o resoluci. Bylo několik návrhů na resoluci. Nakonec byla přijata resoluce, ve které ještě není přesně zachyceno všechno to, co prošlo v debatě rozpočtového výboru, ale resoluce, na které se rozpočtový výbor sjednotil jednohlasně, a proto ji doporučuji k přijetí. (Předsednictví se ujal předseda David.)

Rozpočtový výbor mne zmocnil, abych navrhl přijetí osnovy tak, jak byla rozpočtovým výborem změněna. Musím s tohoto místa konstatovat, že rozpočtový výbor věnoval této osnově velkou pozornost, že to byly 2 schůze rozpočtového výboru, které se touto osnovou zabývaly a proto mohu tuto osnovu s klidným svědomím jménem rozpočtového výboru doporučiti k schválení. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájím proto rozpravu.

Řečníky jsou pp. posl. Štambachr, Caňkář a dr Jelínek.

Uděluji slovo prvnímu řečníku, p. posl. Štambachrovi.

Posl. Štambachr: Pane předsedo, slavná sněmovno, dámy a pánové.

Náš parlament se v posledních 14 dnech velmi intensivně zabýval hospodářstvím státním a dnešního dne předstupuje s osnovou zákona tisk č. 202 o úpravě finančního hospodářství samosprávných finančních svazků územní samosprávy. Při této příležitosti je nutno, abychom si uvědomili, o jak nesmírně důležitou předlohu jde. Naše samospráva byla chloubou našeho národa. Demokratickými zařízeními byla tu dána možnost, aby lid spravoval si své věci sám. V minulosti zejména v době probuzenecké, naše česká i slovenská samospráva byla pevnou páteří našeho zápasu o existenci svébytnosti národní a státní. Prodělala několik vývojových dob a zejména po první světové válce se stala nástupním činitelem samosprávné činnosti, neomezujíc se jen na věci hospodářské, ale zároveň sledovala i vývoj života sociálního i kulturního. Z toho důvodu přejímala na sebe velké úkoly a také se jich podle schopnosti samosprávných představitelů dovedla zhostit. Nyní však vlivem okolností, které stihly náš národ a stát, musíme řešit naši samosprávu s ohledem na finanční otázky způsobem, který jest v rozporu s demokratickými zásadami decentralisačními a který se přibližuje nezvratně prostému centralismu. Doba nesvobody našeho národa zanechala veliké stopy v hospodářském životě i u samosprávných svazků. Byly zde vytvořeny různé předpoklady, a to jiné na Slovensku, jiné v území t. zv. protektorátním a jiné v území násilně odtrženém od naší republiky. Těmito a ještě jinými rušivými zásahy okupantů do daňové soustavy v zemích České a Moravskoslezské se stalo, že daně na r. 1945 a 1946 nebyly do sklonku r. 1945 většinou ještě vyměřeny. K vyměření došlo v podstatě jen u daně pozemkové a domovní daně třídní, jejíž přirážkové základny jsou celkem ustálené. Chápu proto, že finanční zákon na rok 1946 nemohl stanoviti příděly svazkům územní samosprávy na území t. zv. protektorátu na rok 1946 jinak nežli ve výši z roku 1945. Nehledě k tomu, že jsem si vědom, že jde o úpravu časově omezenou, zdůrazňuji veřejně, že myšlenka odpovědnosti svazků územní samosprávy, zejména v oboru finančního hospodářství, musí zůstati nadále živým základem, na němž je třeba budovati hospodářství samosprávy obcí, okresů a zemí. Výnos přirážek k dani přímé tvořil vždy velmi význačnou složku příjmů svazků územní samosprávy vedle všech ostatních dávek, poplatků a příspěvků z vlastního jmění.

Vím, že v době nesvobody se udržela přirážková základna jen na Slovensku; v zemích České a Moravskoslezské byla nahrazena soustavou náhradových státních přídělů, zatím co v území násilně odtrženém od našeho státu byla úprava příjmů svazků územní samosprávy úplně odlišná. Přirozeně, že stav tak rozdílný nemohl nadále zůstat, a proto byl řešen provisoriem od 1. ledna 1946, finančním zákonem č. 59 z roku 1946, čl. 3, kde svazkům územní samosprávy v zemi České a Moravskoslezské přikázány byly příděly místo bývalých příjmů z přirážek, jejichž výnos plynul do státní pokladny. Byla to zatímní úprava u všech okresů a obcí v zemi Moravskoslezské a České. Na Slovensku se nic na soustavě obecních dávek a přirážek nezměnilo.

Má-li tato soustava navazovat na přechodný stav, tu prohlašuji, že je nutno míti na zřeteli dobu velmi omezenou. Prožíváme zvratné poměry v hospodářském životě, ať již jsou způsobeny jakýmikoliv zásahy, třeba znárodněním průmyslu, přemisťováním průmyslových závodů, uzavíráním průmyslových závodů anebo odsunem Němců, a musíme míti na zřeteli rostoucí úkoly územní samosprávy, ať vyvěrají z jakéhokoliv pramene, ale nakonec vždycky se obrážejí v otázce finanční. Bylo proto vždy úkolem samosprávných svazků, ať obcí, okresů nebo zemí, že veškeré svoje počiny musely zvažovati únosností poplatní síly svých občanů. Prožívá-li dnes naše samospráva mimořádně těžkou finanční tíseň, je to dáno mimořádnými poměry, vyvěrajícími z poválečných událostí. Na samosprávu jsou kladeny mimořádné, velké a těžké úkoly. Samospráva vlastně dnes ani nekoná v pravém slova smyslu své poslání, které měla původně konat, nýbrž stává se prodlouženou rukou státní administrativy, poněvadž na ni byla přenesena velká řada úkolů, ale po stránce finanční nebyla tato otázka vůbec řešena.

Musíme si uvědomit, že na bedrech obcí spočívá velká tíha břemen, ať již z jakéhokoliv důvodu na obecní zřízení přenesených, jako je třeba ubytování vojska nebo Sboru národní bezpečnosti, různé povinnosti kulturní, sociální atd. Vždycky živná síla národní samosprávy výkonných obcí jest určována stavem národního hospodářství a jest základem veřejného hospodářství vůbec. Jde proto nyní o to, abychom částečně na přechodnou dobu umožnili lidové samosprávě národních výborů, a to především obcím, jejich povinnosti, poněvadž jinak by mohlo dojíti k tomu, že by se veškerá administrativa i hospodářství vůbec stalo velmi ilusorní. Právo ukládat a vybírat přirážky k přímým daním bylo dosud podstatnou částí finanční výsosti svazků územní samosprávy. Doplňovalo právo těchto svazků ukládati dávky a poplatky i příspěvky při samosprávním podnikání. Výnosem přirážek limitovaných u zemí na 110%, u okresů na 200%, u obcí na 400%, hradily země a obce v průměru ¹/₃ a okresy ¹/₂ své řádné rozpočtové potřeby. Uvážíme-li, že země a obce ve znárodněných podnicích ztrácejí téměř ¹/₂ miliardy řádných příjmů, jež by mohly nahraditi zase jen zvýšením přirážek do limitu, možno říci, že by přirážkami kryly dnes téměř polovinu a okresy ²/₃ své řádné rozpočtové potřeby. Nejde tedy o věc nevýznamnou, nýbrž o zásadní věc finanční výsosti samosprávných svazků.

Dosavadní finanční výsost svazků územní samosprávy jest usměrňovatelem podle principu, že do oboru její vlastní působnosti náleží vše to, nač její prostředky stačí. Takto stanovený poměr mezi právem budovati a povinností opatřiti úhradu vedl k opravdové hospodárnosti, k níž nutila nejen odpovědnost rozhodujících orgánů, ale i hlas poplatníků, povolaných ke kontrole při ukládání veřejných dávek.