Podpredseda Komzala: Ďalším prihláseným rečníkom je p. posl. Babej. Udeľujem mu slovo.

Posl. Babej: Slávne ústavodarné Národné shromaždenie, panie a pánovia!

Navrhnutým zákonom, ktorým sa mení a doplňuje zákon č. 136 o umiesťovaní a inom zaopatrovaní účastníkov národného odboja, plníme štátnu a národnú povinnosť voči najzaslúžilejším občanom nášho štátu.

Tento zákon iba po doplnení sa stáva spravodlivým, lebo sa v ňom pamätá i na tých, ktorí bojovali za demokraciu ešte vo Španielsku a v radoch všetkých našich spojeneckých armád, ako aj na všetkých bojovníkov a organizátorov nášho oslobodzovacieho boja.

Je samozrejmé, že bez týchto obetavých, uvedomelých a verných synov národa, nemali by sme tu dnes našu Republiku, vládu, parlament a slobodný život. To nás zaväzuje, aby sme si týchto ľudí, ktorých krvou je vydobytá naša sloboda, nielen ctili a vážili, ale hlavne, aby sme im vo všetkom pomáhali a vo všetkom vychádzali v ústrety.

Je potrebné nepripustiť, aby dnes sa niekto - ako sa to začalo praktizovať v istej časti tlače - opovážil špiniť a to ešte neprávom ľudí, ktorí prinášali tak veľké obete v boji za našu slobodu.

Nás slovanských bojovníkov nerozlučovala v boji ani národnosť ani náboženstvo a nebolo rozdielu medzi Slovákom, Ukrajincom, Rusom alebo Čechom. Toto rozlišovanie nesmieme pripustiť ani dnes, lebo nám všetkým je milá demokracia, ktorú sme si vybojovali po boku slávnej Červenej armády.

Preto je potrebné tento zákon aj v živote uplatňovať pre každého, kto si toho zaslúži, a len tak dokážeme, že sme skutočnými zástupcami národa, keď nedovolíme šliapať a obchádzať zákony, na ktorých sa celé Národné shromaždenie usnieslo.

Ako sa postupovalo doteraz pri umiesťovaní bojovníkov za slobodu? Mnohokrát márne sa obracali so žiadosťou o uprázdnené miesta v úradoch a podnikoch a vyzeralo to tak, ako by to bolo ich vinou a nie zásluhou, že bojovali za oslobodenie národa. Je tu prípad partizána Jedináka z Kožian, ktorý nebol prijatý na horársky kurz a ktorého žiadosť Povereníctvo pôdohospodárstva sústavne zamieta. Žiadosti partizána Lehockého z Brezna nad Hronom o veľkopredaj tabaku sa nemôže vyhovieť, lebo má konkurenta gardistu, ktorého podporuje istá politická strana, atď. Podobných prípadov by sme ešte mohli menovať veľmi mnoho a všade sa ukazuje, že žiadosti partizánov a iných účastníkov národného odboja zamietajú starí byrokrati, väčšinou protipartizánskeho smýšľania.

Pre činnosť elementov starého razenia je charakteristický tento prípad. Hlavné veliteľstvo národnej bezpečnosti rozpustilo pohotovostný oddiel, sformovaný z bojovníkov za slobodu, ktorí mali znemožniť činnosť benderovských bánd na východnom Slovensku. Ani jeden zo spomínaných bojovníkov však nebol prijatý do národnej bezpečnosti, a tak sa mohlo stať, že starí žandári kľudne sa pozerali na to, ako prenikajú benderovci na východné Slovensko. Do národnej bezpečnosti na Slovensku sa hlásilo mnoho účastníkov národného odboja, ale iba málo ich prijali.

Je potrebné, aby bojovníkom za slobodu, podliehajúcim sociálnemu poisteniu, bola do poistenia započítaná doba, strávená v odboji, či už v domácom, za hranicami alebo inde. Voči politickým väzňom, domácim bojovníkom a zahraničným vojakom je táto požiadavka samozrejmá a spravodlivá, lebo je nemysliteľné, aby boli o dobu, strávenú za hranicami, v horách a koncentrákoch, skrátení v sociálnom poistení.

Avšak i ten najlepší zákon sa môže vykladať protiľudovo, keď jeho prevádzanie by bolo sverené do rúk neprajníkov ľudovodemokratického poriadku. Bohužiaľ, takýchto zjavov máme ešte mnoho na Slovensku.

Je úlohou nás všetkých, ako i samotných účastníkov nášho domáceho i zahraničného odboja, aby ostražite bdeli nad prevádzaním tohto zákona, aby tento naozaj slúžil v prospech tých, ktorí priniesli pre Republiku toľké obete.

Klub poslancov Komunistickej strany Slovenska vzhľadom na pozitívny význam navrhovaného zákona bude za osnovu hlasovať. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Posledným prihláseným rečníkom je p. posl. Bartoš. Dávam mu slovo.

Posl. Bartoš: Slavná sněmovno!

Řečníci předemnou zhodnotili, návrh zákona po stránce materiální, já se věci dotknu po stránce jiné, s hlediska mravního.

Každý národ oceňuje jinak snahu, činy a oběti svých synů. S jedním příznakem se však shledáváme u všech, u každého národa, to je s tím, že oceňuje. Neděje se tak všude ve formě zákona, ale lid snad pudově dovede vyjádřit úctu těm, kteří stáli na nejnebezpečnějších úsecích v nejnebezpečnějších dobách jeho vývoje.

Umět docenit krásné, veliké, mravné, je jeden z mnoha činitelů, kterými jest utvářena duše našeho národa.

Co je to krásné, veliké, mravné, jež se obráží v myšlení, v literatuře, v umění, co je to krásné, veliké, mravné, jež nachází pochopení u dělníka, zemědělce, inteligenta, řemeslníka a v naší vlasti dnes má býti potvrzeno tímto zákonem o vojácích čs. zahraniční armády? Je to souhrn všech lidských hodnot, počínaje láskou, kulturou, výchovou a konče sebeobětováním za svobodu duchovní a politickou pro všechny ostatní, kteří takto myslí, vyjadřují se ve stejné řeči, pracují a hledají, zušlechťují pravdy, které národy Čechů a Slováků s sebou nesou ve svém tisíciletém vývoji. Ruský lid vyzpíval svoji úctu ke svým hrdinům v Bylinách a dumkách o Iljovi Volžjaninu, Muromcovi a ostatních ruských bohatýrech z dob dávno minulých. Tolstoj ve "Vojně a míru" nám představuje velký zápas všeho ruského lidu s Napoleonem a vyzdvihuje to přirozené v jejich duších, jejich lásku k národu, k Rusku, ať již ji vkládá do povahy knížete Bolkonského neb velitele partyzánských tlup. A v nové době jsme byli svědky hrdinů, kteří už v období tohoto zápasu umírali i na našem území s písničkou na rtech o těch, kteří leželi u Stalingradu.

Anglie staví památníky, paláce všem těm, kteří za Empire, za demokratické výsady své země, za zachování rodu dovedli naposledy vydechnout, mají hroby na celém světě jak z této, tak i z poslední světové války. Viděl jsem památník boje za svobodu a v něm všechna vyznačená místa, kde leží popel anglických vojáků. Na poušti, na moři, v pralesích, na evropských bojištích, v továrnách ženy i muži padali, aby stavěli solidní základy lepšímu lidstvu.

Tak je tomu ve Francii, Americe, Jugoslavii, ve všech zemích. Proč je tomu tak? To proto, že sebeobětování za právo je nejvyšším měřítkem uvědomění, citu a pravého vlastenectví. Je solí a chlebem v životě národa.

Do tohoto cyklu dějin a pohnutek se mnohokrát zapojili Češi a Slováci. Dnes bych chtěl říci ne to, co dává tento zákon vojákům zahraniční armády, nýbrž naopak, co dali zahraniční vojáci národu, a z toho vyplyne ono, proč zde hlasujeme pro tento zákon.

V roce 1938 celý národ stojí v pohotovosti připraven bránit mravní i hmotné statky ve svých hranicích. Za půl roku byl sražen na kolena vpádem. Kriminály se plní Čechoslováky, ale nejen zde doma, nýbrž na celé trase pochodů za znovuvzkříšením. Ti venku, to jsou zahraniční vojáci; škrty a zkazky na zdích Tollonczházu, na Citadele v Budapešti jsou dnes znakem slávy a věrnosti, jako kdysi byly výrazem bídy, beznaděje a hladu.

Konečně na obzoru po plavbě středozemím se rýsuje Francie a armáda, naše, československá! Z toho měl mít náš občan radost, vždyť armáda bude bojovat a boj má své mrtvé. Ano, radost, neboť jsme věřili v náš lid doma, věřili v poslání a pravdu tohoto národa, mohli jsme věřit a měli jsme zač se obětovat, neboť s námi byl Beneš.

Nás násilí nezničí, nás může jen na chvíli zastavit. A zastavili nám cestu domů porážkou Francie. Řady mrtvých na bojištích na Marně, Loiře, Vierzonu zmenšily počty, ale nesnížily důvěru. Zase jsme byli na kolenou a zase vstáváme v Anglii. Technicky vybavenější, bojově vyspělejší a silnější o československou armádu na území Ruska. Seskupením všech sil mravních je Německo poraženo.

Každý na svém místě, vyzbrojen duchovně a moderní technikou plní v tomto zápolení povinnosti dějinami a osudem mu uložené.

Československý letec nesčetněkráte se vznáší nad Německem, nad jeho továrnami a městy, útočí, brání se, nesčetněkrát se snáší či padá jako mrtvý sokol, když skončil svůj úkol. Ruské bláto a prach, rozbitá města se druží a pomáhají nebo ztěžují pochody a zteče našeho pěšáka na východě.

Canal la Manche se rojí armádami, mezi nimiž najdeš ty, kteří mají na čepicích českého lva. Tankisté v železných rakvích chrání pěšáka a rvou se o možnosti dalšího zisku v terénu pro jádro armády. Doma se bojuje. Důvtip a špionáž, sabotáž a střelba, koncentrák a smrt jsou předpoklady, které si nese domů československý parašutista.

Vyšli jsme zkrvaveni hospodářsky, avšak s vírou, že v československém lidu vědomí povinnosti k národu, jeho dějinám, dalšímu lepšímu příští nevymizelo a že se dostaví výsledek i mravní, vysoce mravní, na němž bude stavět generace příští. Po ssednutí ssedlin v tomto národě objeví se to čisté, proč jsme mohli mít legie, zahraniční vojáky, proč jsme tento boj vyhráli a proč uctíváme zákonem tyto oběti a skutky.

Čs. strana národně socialistická, jedna z těch stran, jejichž politický program jest opřen o ideovou náplň, o víru v myšlenku, o víru v ducha, který byl, jest a bude vedoucím činitelem veškerého dění v lidstvu, uznává hodnoty, s nimiž československý občan vyšel za hranice, doceňuje jeho zásluhy a proto bude pro tento zákon hlasovati. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Ku slovu sa prihlásil ešte p. posl. Skaunic.

Posl. Skaunic: Paní a pánové, používám této příležitosti, abych tak trošku poodhalil záclonu, jak se tento zákon a jiné zákony projednávají ve výborech. Činím tak proto, že tu padla nadšená a krásná slova o účastnících zahraničního odboje, naší zahraniční armády, o vězních a partyzánech, jako kdyby všechny strany Národní fronty neměly jiného zájmu, než jak těmto účastníkům národního boje za osvobození vyjít ve všech možných případech vstříc.

Projednávali jsme právě osnovu zákona o přidělování drobných konfiskátů, rodinných domků a živnostenských provozoven v pohraničí. Konstatuji, že to byli jedině sociální demokraté, kteří se postavili plně a bezvýhradně za přednostní práva těchto uchazečů z řad našich odbojníků, a že se pro veřejnost kolikrát s parlamentní tribuny mluví jiná slova, nežli jaké jsou skutky. Jsem rád, že k těmto slovům dnes došlo. Považuji je za závazek, že také při projednávání zákona o přidělování drobných konfiskátů budeme moci uplatnit to, co tu bylo slibováno.

Fakt je, že nebýt partyzánů, nebýt zahraničních vojáků, nebýt politických vězňů a nebýt toho skvělého odboje československého lidu, zařadili jsme se tak jako všechny ostatní státy, které neměly takovou pěknou minulost, mezi satelity Germánů. A má-li naše Československá republika teď ohromné politické zisky, pak především z té krásné minulosti a hrdinných skutků našich lidí za těch celých šest let okupace. Díky všem těm účastníkům boje za osvobození je naše mezinárodní postavení docela jinaké, což je potřebí při každé příležitosti zdůrazňovat.

Mluvilo se o resoluci, kterou jsme v soc.-politickém výboru navrhli a kterou jsem já také nadiktoval. Resoluce je správná. My si přejeme, aby všem účastníkům boje za osvobození, všem, kteří nezklamali během těch šesti let, všem, kteří byli strážci našeho pohraničí, obránci naší Československé republiky, byla jejich existence umožněna. Je potřebí to také projevit v zákonech, které se nyní připravují, zejména v zákoně o přidělování drobných živnostenských provozoven, rodinných domků a j. Je potřebí říci, že mezi zahraničními vojáky, politickými vězni a mezi všemi účastníky boje za osvobození byl prostý, dělný pracovní lid, a není potřebí, abychom dnes stavěli zahraniční vojáky nebo jiné účastníky boje za osvobození proti dělnické třídě.

Jsem také docela vděčen za slova pana poslance Vičánka, která tu pronesl. Řekl to docela otevřeně a jasně. Aspoň všichni účastníci zahraničního odboje, partyzáni a političtí vězňové vědí, jaké je stanovisko strany, za niž pan posl. Vičánek hovořil. Prosím, aby při projednávání zákonů, kde se bude hovořit o přednostních právech uchazečů, byl zachován tentýž pěkný, krásný postoj, který byl zachován s této parlamentní tribuny vůči veřejnosti. Jenom tak se odvděčíme těm, kteří v době zvýšeného ohrožení republiky obětovali všechno, neváhali obětovat svoje vlastní životy a životy svých rodin, svůj majetek, prostě všechno, co jim bylo nejdražší.

Neberte, prosím, moje slova jako nějakou výtku, ale jen jako napomenutí, abychom přesně a poctivě dělali všechny zákony a abychom se také čestně a poctivě, zejména ve výborech, starali o věci, které jsou nejvýš spravedlivé. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Ku slovu nie je už nikto viac prihlásený, rozprava je skončená.

Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi za výbor branný, p. posl. dr Loubalovi.

Zpravodaj posl. dr Loubal: Vzdávám se slova.

Podpredseda Komzala: Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi za výbor soc.-politický, p. posl. dr Neumanovi.

Zpravodaj posl. dr Neuman: Vzdávám se slova.

Podpredseda Komzala: Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi za výbor právny, p. posl. Huškovi.

Zpravodajca posl. Hušek: Vzdávam sa slova.

Podpredseda Komzala: Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi za výbor rozpočtový, p. posl. Vičánkovi.

Zpravodaj posl. Vičánek: Vzdám se slova.

Podpredseda Komzala: Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova má 24 paragrafov, nadpis a úvodnú formulu.

Pretože nie je pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej.

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 24 paragrafmi, nadpisom a úvodnou formulou podľa zprávy výborovej, nech zdvihne ruku. (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej v čítaní prvom.

Z usnesenia predsedníctva podľa § 54, odst. 1 rokov. poriadku vykonáme ihneď druhé čítanie.

Ad 4. Druhé čítanie osnovy zákona, ktorým sa mení a doplňuje zákon zo dňa 15. mája 1946, č. 136 Sb., o umiesťovaní a inom zaopatrení účastníkov národného boja za oslobodenie (tlač 284).

Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?