Energetika na příklad, t. j. podpory na elektrisaci
venkova, na zřizování plynovodů a
pod. jsou pro Slovensko obsaženy v rozpočtu ministerstva
techniky, pro země historické však v rozpočtu
ministerstva průmyslu. Cejchovní a puncovní
služba jest obstarávána na Slovensku ministerstvem
techniky, resp. pověřenectvem techniky, pro české
země ministerstvem průmyslu. Kulturní technika
je zase pro změnu v českých zemích
v resortu ministerstva techniky, na Slovensku v resortu ministerstva
zemědělství. Zeměměřičství
je rozděleno mezi ministerstvo vnitra, do jehož kompetence
spadá zeměměřičský úřad,
a ministerstvo financí v oboru měření
katastrálního, ačkoliv tu jde o agendu čistě
technickou, která s úkoly ministerstva vnitra nemá
společného naprosto nic a s úkoly ministerstva
financí souvisí jenom zdánlivě, daní
pozemkovou. Přes to vše je součinnost jediného
technického ministerstva s tímto rozsáhlým
oborem technické práce z nepochopitelných
důvodů zcela přerušena. Státní
ústav meteorologický, jehož daleko největší
část úkolů je zaměřena
právě pro potřeby technické, je zase
dosud v rámci ministerstva dopravy a náklady na
čistě stavební úpravy letišť
jsou rovněž v rámci ministerstva dopravy. Záležitosti
stavební obnovy jsou rovněž neúčelně
rozděleny mezi ministerstvo techniky a ministerstvo sociální
péče.
Tedy jenom podle tohoto zběžného srovnání
je posud po různých ústředních
úřadech roztroušeno množství výlučně
technických záležitostí vrchnostenského
rázu, které vyžadují nákladů
ve výši 1 miliardy 208 milionů Kčs.
Je každému zřejmé, že by se ušetřilo
jak na správních nákladech, tak i na nákladech
občanstva, kdyby všechny tyto záležitosti
byly vyřizovány přehledně a jednotně,
z jednoho technického ústředního úřadu,
z ministerstva techniky, jak to měl také zákonodárce,
když toto ministerstvo zřizoval, na mysli.
Připravovaná parlamentní kontrolní
a úsporná komise bude tady mít jeden ze svých
vděčných a záslužných
úkolů. Náš vládní program
sleduje však, dámy a pánové, soustředění
technické služby nejenom v ústřední,
nejvyšší instanci, nýbrž uznal také
potřebu zřízení technických
úřadů nižších. Proto celá
interesovaná veřejnost očekává,
že pan ministr techniky s urychlením předloží
ústavodárnému Národnímu shromáždění
ke schválení příslušný
vládní návrh zákona, kterým
se tyto samostatné technické úřady
zřídí. Zavazuje nás k tomu nejenom
výslovné znění vládního
programu, ale také potřeba unifikace státní
administrativy a celém státním území,
neboť, jak známo, na Slovensku už svoje samostatné
stavební úřady mají a velmi dobře
se jim tam osvědčují.
Při řešení této otázky
musíme přihlédnout k okolnosti, že vývojem
válečných událostí a poválečných
poměrů a pokrokem techniky vůbec dosavadní
t. zv. technická oddělení při okresních
národních výborech, která jsou pověřena
výkonem stavební služby, prodělala hluboké
strukturální změny. Z původních
čistě administrativně-dozorčích
oddělení politické správy se faktickým
vývojem staly důležité instituce technicko-výkonné.
A těmto od základu změněným
poměrům nemůže přirozeně
také odpovídat dnešní personální
vybavení těchto úřadů, které
je ještě založeno na systemisaci z roku 1928,
kdy technická oddělení byla skutečně
jenom bezvýznamným přívěskem
na tehdy všemocné politické správě.
Není proto divu, že nemohou býti v rámci
této organisace uspokojeny spravedlivé požadavky
většiny zaměstnanců technické
služby, a to nejenom pokud se týče sil inženýrských,
nýbrž hlavně pokud se týče pomocných
sil technických, zaměstnanců technických
služeb, jako jsou cestáři, řidiči
motorových vozidel a motorových silničních
a jiných stavebních strojů, kterými
musíme naše technické úřady v
souhlase s pokrokem techniky stále ve větší
míře vybavovati. Poněvadž je to proti
stavu z roku 1928 celkem novum, je zaměstnána většina
těchto vysoce kvalifikovaných odborných sil
v poměru neregulovaném, smluvním. Při
tom platové a služební poměry těchto
smluvných zaměstnanců jsou vzhledem k dnešní
výši životních nákladů značně
neutěšené, a jak z příslušných
rozpočtových položek ministerstva techniky
vychází najevo, v jednotlivých zemích
vykazují zarážející a ničím
neodůvodněné rozdíly. Tak na př.
na jednoho smluvního inženýra připadá
průměrný hrubý plat měsíčně
v Čechách 4.000 Kčs, na Moravě pouze
2.825 Kčs, ve Slezsku 5.250 Kčs a na Slovensku 6.650
Kčs. Na jednoho smluvního zřízence
pro odborné služby připadá hrubý
plat měsíčně v Čechách
2.500, na Moravě 3.300 a ve Slezsku 4.100 Kčs. Takových
anebo podobných přímo křiklavých
rozdílů ve služebním zařazení
najdeme celou řadu, zejména také u zaměstnanců
pragmatikálních.
A proto prosíme pana ministra techniky, aby úpravě
těchto neudržitelných poměrů
věnoval svou pozornost a v rámci reorganisace veřejné
technické služby položil základy nejen
k náležitému vybavení nových
úřadů technickými silami, nýbrž
i k spravedlivé a jednotné úpravě
platových a služebních poměrů
zaměstnanců všech kategorií.
Z celé té problematiky kolem otázek souvisících
s rozpočtem ministerstva techniky se mohu pro krátkost
času zmíniti jen ještě o jedné.
Když jsme letos na jaře v Prozatímním
Národním shromáždění schvalovali
zákon o stavební obnově č. 86 Sb.,
byli jsme přesvědčení, že jsme
vytvořili zákonnou normu, která bude mocnou
vzpruhou pro přechodnou obnovu stavebního ruchu
vůbec a bytového stavebnictví zvlášť.
Vždyť zákon dává státu právo
použít státních záruk za stavební
úvěry až do výše 10 miliard Kčs
a poskytovat dalekosáhlé příspěvky
na úrokovou službu z těchto zaručených
zápůjček. Ve skutečnosti však
tento zákon, alespoň v roce 1946, se nijak podstatně
v oživení stavební činnosti neprojevil.
Hledají se příčiny tohoto očividného
nezdaru zákona, kterých je jistě mnoho ale
já se zde nemohu pochopitelně zabývati jejich
rozborem - hledají se také nedostatky dokonce v
zákoně samém, ale já si myslím,
že se přitom zapomíná na jednu mocnou
překážku rychlejšího postupu stavební
obnovy, a to na těžkopádnost administrativy,
která byla prováděním zákona
vyvolána. Nikoho nemůže uspokojit, když
v příslušných položkách
rozpočtu ministerstva techniky na administrativní
výlohy pro obnovu se pamatuje částkou 50
milionů a na vlastní podpory staveb pouze částkou
33 milionů Kčs. Prostředky určené
na podporu a příspěvky podle zákona
o stavební obnově jsou roztříštěny
jednak do resortu ministerstva techniky a určeny zde na
obnovu neobytných stavebních objektů, jednak
do rozpočtu ministerstva soc. péče na obnovu
stavebních objektů obytných.
Chci se zmínit o výsledcích a vyhlídkách
stavebního ruchu, pokud se týče tvorby nových
bytových jednotek. Rozpočet ministerstva soc. péče
pro rok 1947 obsahuje na státní příspěvky
podle § 22 zákona o stavebním ruchu v Čechách
a na Slovensku celkem 33 milionů Kčs. Na Slovensku
se kromě toho poskytují ještě jednorázové
příspěvky stavební podle § 19.
slovenského nařízení č. 128
z r. 1945, na něž je rozpočtena částka
268 mil. Kčs. Předpokládáme-li, že
u příspěvků podle zákona o
stavební obnově jde o projekty zcela nové,
v roce 1947 teprve započaté, a že celkový
státní příspěvek bude činiti
3 % ze stavebního nákladu ročně, znamenalo
by to, že se počítá s celkovým
rozsahem bytových staveb podle obnovy ve výši
1.368 mil. Kčs. V rozpočtu ministerstva techniky
jsou kromě toho obsaženy náklady na výstavbu
dalšího 1 tisíce bytových jednotek ve
státních obytných domech částkou
195 milionů Kčs, takže celkem má býti
věnováno na tyto účely 1.563 mil.
Kčs. To znamená, že v rámci stavební
obnovy a v rámci vlastní činnosti státu
bude finančně zabezpečena stavba asi 9.000
až 10.000 bytových jednotek, ale podle dvouletého
hospodářského plánu jsme se zavázali,
že v r. 1947 vybudujeme celkem 50.000 bytových jednotek.
O tento úctyhodný zbytek stavebního programu,
t. j. asi o 40.000 nových bytových jednotek, musí
se postarati některé státní, po příp.
národní podniky, samospráva a soukromý
stavební ruch družstevní nebo jednotlivecký.
Za dnešních poměrů cenových je
však jakákoli nestátní stavební
činnost stavební akce vyloučena, protože
ze stavebních nákladů by resultovalo nájemné
ve výši pro nejširší vrstvy obyvatelstva
naprosto neúnosné. A proto máme-li splnit
svůj dvouletý hospodářský plán
také v tomto sektoru, je nanejvýš nutné,
aby ústavodárnému Národnímu
shromáždění byl co nejdříve
předložen k parlamentnímu schválení
nový návrh zákona na podporu stavebního
ruchu, který by jeho podporu řešil na podkladě
obvyklých státních záruk a přímého
vydatného státního příspěvku
na úrok a úmor, na dluhovou službu.
Dámy a pánové, stavební ruch je vždycky
důkazem konsolidovaných poměrů ve
státě a zejména důvěry občanstva
v jeho právní řád a vnitřní
pevnost vládnoucího režimu. A proto až
uvidíme zase v našich městech a městečkách
stát lešení, radostnou stavitelskou práci,
růst nová obydlí a nové podniky, uvěříme,
že jsme definitivně na cestě k lepší
a radostnější budoucnosti. (Potlesk.)
Předseda: Ke slovu není již nikdo přihlášen.
Rozprava o finančním zákoně, kterým
se stanoví státní rozpočet na rok
1947, jakož i o prohlášení ministra financí,
učiněném ve 23. schůzi dne 22. listopadu
1946, je skončena.
Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji posl. Firtovi.
Zpravodaj posl. Firt: Slavné ústavodárné
Národní shromáždění!
Jest na mně, abych dříve, než přistoupíme
k hlasování, shrnul obsah naší debaty
povšechné i podrobné.
Debata v plenu potvrdila, že se rozpočtový
výbor nemýlil ve své charakteristice rozpočtu
na rok 1947 a ve svých závěrech, že
je nutno pomocí parlamentní úsporné
komise, o niž bude zákon schválen příštího
týdne, nastoupit cestu k úsporám ve veřejném
našem hospodářství. Řekl jsem
při zahájení debaty v plenu, že přes
všechny své kritické poznámky a poznámky
svých kolegů ve výboru můžeme
s klidem říci, že máme pocit, který
jsme neměli na jaře tohoto roku, že máme
pevnější půdu pod nohama a že se
máme oč opřít. Řekl jsem také,
proč. Naše kritika ve výboru a můj rozbor
cifer investičních nebyl pesimismus neprůbojného
obchodníka, jak to nazval pan kol. Spáčil,
obchodníka, který nechce podnikati nic ze strachu
z dluhů a který si chce na svou podnikatelskou činnost
teprve našetřiti. Jsem toho názoru - který,
myslím, platí pro každý režim -
že průbojný, t. j. dobrý, poctivý
a cílevědomý hospodář, ať
už je jím jednotlivec nebo stát, je ten, který
si vypůjčí na investice pravé, t.
j. investice, které slibuji buď rentabilitu podnikovou
nebo aspoň rentabilitu veřejnou. Je přece
velký rozdíl, koupí-li si podnikatel na dluh
stroj, jímž rozmnoží počet dosavadních
strojů a tím zvýši produktivitu, nebo
koupi-li si na dluh stroj pouze jako náhradu za stroj vyřazený
a tím udrží pouze svoji dosavadní rentabilitu,
nebo koupí-li na dluh přepychový koberec
pro svoji úřadovnu. (Potlesk.) V prvém
případě jde o investici pravou, v druhém
případě pouze o obnovu a v třetím
o odsouzeníhodný přepych a lehkomyslnost.
Nešlo a nejde také o žádný pesimismus,
nýbrž o vyjádření vůle,
snažiti se o nápravu věci, a to těch,
které po nápravě tak naléhavě
volají. V tom jsme všichni zajedno a tato naše
jednotná vůle je předznamenáním
příštího hospodářského
vzestupu. A to, slavná sněmovno, je potěšitelný
výsledek našeho jednání o rozpočtu
na rok 1947. Jak jsem řekl, nepochybuji o tom, že
přinese užitek republice a jejímu lidu.
Prosím slavné Národní shromáždění,
aby schválilo návrh finančního zákona,
jímž se stanoví rozpočet na rok 1947,
a jeho přílohy spolu s připojenými
resolucemi, jak je navrhuje rozpočtový výbor.
(Potlesk.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k hlasování.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
O osnově finančního zákona, kterým
se stanoví státní rozpočet na rok
1947, míním dáti hlasovati takto:
nejprve bychom hlasovali o dílčích rozpočtech
vlastní státní správy, které
jsou zařazeny do l. skupiny rozpočtu, a při
hlasování bychom postupovali podle pořadí
rozpočtových kapitol.
O jednotlivých státních podnicích,
které tvoří II. skupinu rozpočtu,
hlasovali bychom vždy při kapitole onoho resortu,
do jehož působnosti ten který podnik patří.
Takto se postupně vykoná hlasování
o II. skupině státního rozpočtu při
kapitolách l. skupiny rozpočtové.
O III. skupině rozpočtu budeme hlasovati při
kapitole 25 ze skupiny I.
Pak dojde k hlasování o nadpisech státního
rozpočtu na rok 1947 a o celkových přehledech
všech tří rozpočtových skupin
rozpočtu.
Nakonec bychom hlasovali o finančním zákoně.
Jsou nějaké námitky proti ohlášenému
pořadu hlasování? (Nebyly.)
Není jich.
Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl. (Zvoní.)
Kdo souhlasí s kap. 1 ze skupiny I, President republiky
a kancelář presidenta republiky, ve znění
zprávy výborové, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Kap. 1 ze skupiny I je schválena
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s kap. 2 ze skupiny I, Ústavodárné
Národní shromáždění, ve
znění zprávy výborové, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Kap. 2 ze skupiny I je schválena
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s kap. 2a) ze skupiny I, Slovenská
národní rada, ve znění zprávy
výborové, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Kap. 2a) ze skupiny I je schválena
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s kap. 3 ze skupiny I, Předsednictvo
vlády, podle zprávy výborové, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Kap. 3 ze skupiny I je schválena
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s kap. 3a) ze skupiny I, Predsedníctvo
Sboru povereníkov, a s § 25 ze skupiny II, Štátne
tlačiarne, podle zprávy výborové,
nechť zvedne ruku. (Děje se.).
To je většina. Kap. 3a) ze skupiny I a § 25 ze
skupiny II jsou schváleny podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s kap. 4 ze skupiny I, Ministerstvo zahraničních
věcí, ve znění zprávy výborové,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Kap. 4 ze skupiny I je schválena
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s kap. 5 ze skupiny l, Ministerstvo národní
obrany, ve znění zprávy výborové,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Kap. 5 ze skupiny l je schválena
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s kap. 6 ze skupiny I, Ministerstvo vnitra
- Povereníctvo vnútra, podle zprávy výborové,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Kap. 6 ze skupiny I je schválena
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s kap. 7 ze skupiny l, Ministerstvo spravedlnosti
s nejvyšším soudem - Povereníctvo spravodlivosti
s najvyšším súdom, podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Kap. 7 ze skupiny l je schválena
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s kap. 8 ze skupiny I, Ministerstvo pro sjednocení
zákonů, podle zprávy výborové,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Kap. 8 ze skupiny I je schválena
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s kap. 9 ze skupiny I, Nejvyšší
správní soud - Najvyšší správny
súd, ve znění zprávy výborové,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Kap. 9 ze skupiny I je schválena
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s kap. 10 ze skupiny I, Ministerstvo školství
a osvěty - Povereníctvo školstva a osvety,
a s § 10, Státní statky zemědělských
škol, § 11, Uhřiněvský školní
závod zemědělský, § 12, Školní
závod zemědělský v Děčíně-Libverdě,
§ 13, Žabčický školní závod
zemědělský, § 14, Zemědělský
školní závod Vysoké školy veterinární
v Brně-Nový Dvůr, § 24, Ústav
pre školský a osvetový film a s § 27,
Štátne nakladateľstvo ze skupiny II, ve znění
zprávy výborové, nechť zvedne ruku.
(Děje se.)