Slavná sněmovno! Již rozpočet na r.
1946 byl sestaven tak, že se skládal ze tří
hlavních bloků výdajů a příjmů:
z výdajů a příjmů ústředních,
zemí českých a Slovenska. Tak byl sestaven
i rozpočet na r. 1947. Povšimneme-li si této
sestavy, vidíme, že výdaje ústřední
činí v rozpočtu 25 miliard a jsou kryty 8,8
miliardy příjmů, takže resultuje schodek
16,8 miliardy. Výdaje zemí českých
činily 35,7 miliardy a příjmy 30,4 miliardy,
schodek 5,3 miliardy. Výdaje Slovenska 15,3 miliardy, příjmy
9,1 miliardy, schodek 6,2 miliardy. Celkový schodek činí
tedy 28 miliard.
Tu jsme u problému, který jsem již v rozpočtovém
výboru nadhodil. Chtěl bych k tomu říci
znovu, že není zásadně možné,
abychom napříště předstupovali
před veřejnost s rozpočtem, aniž bychom
byli dohodnuti o tom, jak přispějeme my Češi
a vy Slováci k úhradě na tu společnou
střechu republiky. Pan ministr financí poukázal
na to ve svém exposé takto: Schodek ústředního
hospodářství činí 64,86 % úhrnu
výdajů tohoto úseku. To je způsobeno
skutečností, že v zásadě dosud
není ústavně vyřešena otázka
úhrady ústředních výdajů
a že jako ústřední příjmy
jsou rozpočtovány jen příjmy ústředních
orgánů, zejména výnos ústředních
podniků tabákové režie. Zajištění
rovnováhy nejen rozpočtové, ale i pokladní
je tedy do budoucna otevřeným úkolem.
Pan ministr to řekl zpříma a jasně.
Podle mého názoru je nemožné, aby tato
kolona vykazovala vůbec navenek jakýkoliv schodek,
který budí nebezpečné zdání,
že mnohem přednější jeví
se nám Čechům a také vám Slovákům
úhrada nákladů na sociální
péči, školy, rozhlas i na divadlo než
na hlavu státu, na obranu státu, na orgány
bezpečnostní, na hlídání hranic
finančními orgány atd. Tato kolona, slavná
sněmovno, nesmí v příštím
prelimináři vykazovati schodek. Nezapomínejme,
že o rozpočet každého státu se
velmi interesují politické a vojenské kruhy
v zahraničí.
Pan dr Šrobár ani p. dr Dolanský
tento problém nemohli a nemohou rozluštit. To je problém
hospodářské a finanční dohody
mezi Čechy a Slováky, o níž se representanti
obou národů musí dohodnouti stůj co
stůj. Musí se přesně dohodnouti, z
jakých pramenů příjmů budou
přednostně krýti výdaje ústřední
nebo jakou kvotou přispějí na hrazení
výdajů ústředních Češi
a jakou Slováci. Musí se tak státi velmi
brzy, protože světová veřejnost hlavně
v této věci je velmi citlivá a posuzuje pevnost
státních celků podle toho, zdali vůbec
a jak rozřešily národy, tvořící
jednotný stát, tento problém.
Musí se tak státi také proto, aby napříště
nemohli Slováci obviňovat Čechy, že
Slovensko vyjídají, a aby Češi zase
nevyčítali Slovákům, že na Slovensko
doplácejí. Proto tato otázka je základní
otázkou nové ústavy. Rozřešíme-li
ji, pak se o ostatních partiích ústavy jistě
snadno dohodneme. Nevyjasněný stav této otázky
trvá již přes rok a nebyl učiněn,
pokud jsem informován, ani pokus o její vyřešení.
Již v souvislosti s plánem dvouletky měli se
její konstruktéři zabývati touto politicko-finanční
otázkou, bez jejíhož rozluštění
nemůže býti dosaženo politické
konsolidace státu. Tak jsem tento problém, který
je po mám soudu základním problémem
nové ústavy, formuloval v rozpočtovém
výboru. K nějakému konkrétnímu
řešení této otázky v rozpočtovém
výboru nedošlo a přece k jejímu vyřešení
dojíti musí, a to rychle. Není možno,
aby český národ nesl sám tíhu
ústředních výdajů. Chceme-li
všichni upřímně, aby republika byla
navenek silná a pevná, pak musíme jak my
Češi, tak i vy Slováci dáti jí
k tomu dostatečné prostředky, každý
národ podle svých skutečných sil.
Ke konci resumuji: Rozpočet běžných
výdajů musí býti dále radikálně
snížen za pomoci kontrolní a úsporné
komise, která musí býti k tomu cíli
vybavena patřičnou pravomocí. Při
sjednávání peněz na investice úvěrem
musí býti dodržena normální cesta
a nesmí býti žádným způsobem
použito method úvěrové expanse. Konečně
musí býti co nejdříve přikročeno
k řešení otázky úhrad ústředních
výdajů zeměmi českými a Slovenskem
v zájmu tohoto výrazného znaku opravdové
státní jednoty uvnitř i navenek, jak včera
slavnostně prohlásil posl. dr Kočvara,
všech Čechů a Slováků v naší
republice Československé. (Potlesk.)
Místopředseda Petr: Dalším řečníkem
je p. posl. Hořínek. Dávám
mu slovo.
Posl. Hořínek: Slavná sněmovno,
paní a pánové!
V rozpočtu ministerstva vnitřního obchodu
vzhledem k nynější tíživé
hospodářské situaci není plně
zhodnocena péče o důležitý obchodní
sektor a také o důležitý podnikatelský
stav, když vidíme celkové výdaje 108
mil., zatím co jiné ministerstvo vydává
pouze na chov koní částku jen o málo
menší. Bylo by skutečně velmi záhodno,
aby v příštích letech bylo na vnitřní
obchod více věnováno.
Pokud se týká dílčích výdajů,
musím s politováním konstatovati, že
na podporu zestárlého, zchudlého a nemocného
živnostnictva je věnována jen velmi malá
částka. Máme spoustu starých chudých
živnostníků, kteří si nemohli
nic na své stáří ušetřit,
a jediná možnost pro ně, získat nějaký
příspěvek od svého ministerstva, je
nyní velmi malá. Na koho se dostane a kolik, když
ministerstvo ještě zmenšilo to málo, co
vloni bylo pro ten účel určeno? Člověku
je trpko u srdce, když vidí, že pro jednu koňskou
závodní stáj jest v rozpočtu položka
400.000 Kčs a pro naše zchudlé, přestárlé
a nemocné živnostníky nebo jejich vdovy pouze
o 300.000 Kčs více. Na sociální péči
o živnostnictvo je pamatováno také málo,
pouze 1 mil. Kčs. To značí, že drobným
živnostenským podnikatelům, kteří
se dostali nezaviněně do tísně, a
těm, kteří byli v podnikatelských
možnostech poškozeni, se dostane velmi málo.
Kolik pak bude těch dlouhodobých provozních
nebo investičních zápůjček
a na koho se dostane, když i tuto položku ministerstvo
proti loňsku z úsporných důvodů
snížilo! A co výchovná péče
o živnostensky dorost? I tu ministerstvo snížilo
o 100.000 Kčs proti loňsku. 700.000 Kčs pro
všechny naše učně v celé republice?
Stačí to pro jejich učňovské
a kupecké školy a stačí to pro přípravu
dorostu k samostatnému podnikání? A dále
na hospodářskou péči o živnostenský
dorost jest určeno 2 mil. 800 tisíc Kčs.
To patrně stačí na všechna zařízení
k udržování učňovských
domovů, besídek, rekreačních táborů,
to stačí na zabezpečení přílivu
dorostu, zejména v úseku osidlovacím. Proč
se jim tak málo dává? Což je zapotřebí
přispívati jim tak málo, když na druhé
straně dáváme jugoslávským
dětem 30 mil. korun? Nevyčítám, když
je bída, tak je potřeba pomoci, ale naše děti
také potřebují, a jsou naše. Tedy v
prvé řadě na ně pamatujme.
V další položce, péče o spotřební
a obchodní družstva, se zvyšuje částka
na 2,200.000 Kčs. Tyto peníze budou rozděleny
podle volné úvahy ministerstva. Poněvadž
obchodních družstev je nepatrný počet,
bude většina těchto peněz určena
patrně výhradně jen spotřebním
družstvům, jak již sama důvodová
zpráva uvádí, že zvýšená
spotřeba jest odůvodněna programovým
rozvojem družstevnictví, čehož bude možno
dosíci zejména poskytováním levných
dlouhodobých zápůjček, dále
převzetím záruk za družstva podle zákona
a podporou družstevního školství a jiných
opatření v zájmu družstevnictví.
Předem prohlašujeme, že se nestavíme a
nemůžeme stavěti proti družstevnictví
ani spotřebnímu, ani zemědělskému,
ale chceme stejně přiměřenou pomoc
i pro podnikáni soukromé. Nemůžeme dosti
dobře pochopiti, jak se na jedné straně zvyšuje
částka pro spotřební družstva
a na druhé straně se snižuje potřeba
na vybavení provozoven jednotlivých oborů
živnostenského nebo obchodního podnikání,
kterého je třeba za účelem zvýšení
úrovně a možností některých
podnikatelských odvětví, a další
částka na živnostensko-organisační
snahy odborové a na částečné
krytí nákladů s odbornou kursovní
činností, na organisaci a podporu studijních
zájezdů praktiků ze řad živnostnictva
a obchodnictva a na jiné akce k podpoře živnosti.
Tímto směrem se nese nejen finanční
podpora spotřebních družstev-konsumů,
ale také i podpora morální a povolovací,
jak právě vidíme, neboť valí
se nová lavina nových a nových spotřebních
konsumů.
Tu musím veřejně pranýřovat
tuto akci nově otvíraných konsumů.
Na všech stranách pojednou vyvstávají
nesčetné nové konsumy, m. j. Vsetín,
Mor. Beroun, Runářov, Ludmírov, Drahanovice,
Přáslavice atd. Zejména musím poukázati
na poslední dva křiklavé případy
v obcích Drahanovice a Přáslavice, kde jde
o obce s 1.000 obyvatel a kde jsou 4 obchodníci smíšeným
zbožím, takže je tím o řádné
a plynulé zásobování zcela postaráno.
Nikdy tyto konsumní prodejny o povolení otevření
nežádaly, ba naopak učinily tak proti zamítavému
stanovisku hospodářských skupin a obchodní
a živnostenské komory, ba dokonce proti vůli
okresního národního výboru. Tyto prodejny
jsou otvírány přes to, že ministerstvo
vnitřního obchodu vydalo dne 1. srpna t. r. tento
výnos: "V dnešní době, kdy veškeré
úsilí musí býti věnováno
pracovnímu procesu, vzniká stále dosti nových
obchodních živností. Tím se odčerpávají
síly, kterých jest možno použít
produktivněji v jiných oborech lidské práce.
Ministerstvo vnitřního obchodu žádá
proto okresní národní výbory, aby
nové živnosti obchodní, jakož i nové
družstevní prodejny nebyly dočasně povolovány.
Výjimku tvoří případy, kdy
plynulé zásobování obyvatelstva nezbytně
vyžaduje vzniku nové obchodní živnosti
nebo převodu stávajícího živnostenského
oprávnění a zejména jde-li o osoby,
jimž zákon přiznává výhodnější
postavení při nástupu živností".
Tak říká výnos, ale jinak praxe. Pro
konsumy, zdá se, toto nařízení vůbec
neplatí, jak patrno z vyřízení rozkladu
okresního národního výboru v Litovli,
a neplatí také ani pro samo ministerstvo vnitřního
obchodu. O existenci konsumů se stará, ale o existenci
obchodníků ne. Žádáme proto v
tomto směru bezpodmínečné dodržování
jak Košického, tak i nynějšího
vládního programu, kde je družstevní
podnikání postaveno na roven podnikání
soukromému ve všech právech i povinnostech.
Ministerstvo si musí nutně uvědomit, že
je ministerstvem nejen družstev a konsumů, ale hlavně
obchodu, jak říká sám název,
a musí proto postupovat naprosto nestranně, a co
hlavního, spravedlivě.
Při této příležitosti zároveň
co nejrozhodněji odmítáme soustavné
štvaní a útoky různých také-politických
činitelů, kteří ve svých projevech
urážejí zejména drobné řemeslníky
a obchodníky, ty, kteří jsou vlastně
základem celého našeho hospodářského
podnikání a bez jejichž práce se naprosto
nemůžeme obejít.
Dále je nutno se též zmíniti o jedné
části obchodnictva, která byla zcela suchou
cestou úplně likvidována. Jsou to obchodníci
dobytkem, kteří vyhláškou pana ministra
zemědělství č. 1329 ze dne 16. května
t. r. byli z obchodování úplně vyřazeni.
Byli vyřazeni lidé, kteří vlastní
živnostenské listy, jsou pro obchod zařízeni
a jsou zkušenými obchodníky. Několik
tisíc lidí s rodinami ztrácí existenci.
Provádění obchodu dobytkem prostřednictvím
jen zemědělských družstev znamená
prakticky monopolní obhospodařování
dobytka. Že jakýkoliv monopol nejde k duhu a ve prospěch
zemědělců, je naprosto jasné, a proto
se proti tomuto zásahu pana ministra zemědělství
zemědělci vesměs brání.
V Zemědělských novinách bylo oznámeno,
že p. ministr Ďuriš věnoval zemědělskému
družstvu v Horšově Týně a zemědělskému
družstvu v Kadani po 200.000 Kčs. Nebylo uvedeno,
na jaké účely. Máme důvodnou
obavu, že státních peněz bude použito
k sanaci hospodářských družstev, což
bychom velmi neradi viděli. Jsem zásady, nechť
každý obchoduje za své, a kdo ztráty
zaviní, nechť je také zaplatí. (Potlesk.)
Poctivý obchodník a poctivý družstevník
nikdy nepožaduje od státu, zejména v dnešní
těžké době, ani haléře.
Je také nutno, aby se stejně měřilo
zemědělským družstvům i soukromému
obchodu zemědělskými plodinami. Oba dva tyto
hospodářské sektory musí býti
postaveny na stejnou basi a zachována vůči
oběma naprostá spravedlnost.
Další nápravu bychom rádi viděli
v distribuci uhlí. Zima na krku, a není čím
topiti. Zatím co na domácnost je předepsáno
v některých krajích 7 q uhlí, některé
znárodněné průmyslové podniky
přenechávají svým zaměstnancům
množství o 100 % vyšší. Opět
bují jako loni s uhlím šmelina. Příděly
nejsou, ale volně za drahé peníze se uhlí
dostane.
Situace v zásobování textilním zbožím:
Zvýšený nedostatek textilního zboží
v maloobchodě v předvánoční
době a četné stížnosti se strany
odběratelů vyvolaly zvýšenou pozornost
úředních činitelů a spotřebitelů.
Údaje, které poskytl pan ministr průmyslu,
že jest vyrobeno textilního zboží za 9
miliard, jsou nepřesné, neboť obsahují
také různé průběžné
položky, takže docházíme k přibližné
celkové výrobě 6 miliard za rok 1946. Celková
výroba podle skutečnosti vypadá tak, že
na jednoho spotřebitele připadá v textilu
částka 600 až 700 Kčs ročně.
Je patrno, že textilního zboží bylo vyrobeno
nedostatečné množství a přibližně
pouze každý druhý spotřebitel by mohl
vyčerpati předpokládanou částku
na odběr textilu. Při přesné specifikaci
vyrobeného zboží docházíme k
poznání, že však ani tato zmenšená
dávka nebyla vyrobena plánovitě a nemohlo
jí být zcela využito. Textilní trh zaznamenal
během letošního roku tři vlny nadbytku
textilního zboží a vleklou krisi odbytu některých
druhů jiných. V měsíci lednu a únoru
se objevilo na trhu nadměrné množství
pokrývek, v jejichž výrobě ministerstvo
průmyslu bezplánovitě pokračovalo.
Zároveň s tímto nadbytkem přikrývek,
které byly uvolněny a staly se neprodejným
zbožím, objevilo se velké množství
flanelu, který byl právě tak uvolněn,
a konečně v měsíci dubnu a květnu
velké množství lněného zboží,
jako ložního prádla a lněného
kepru, které vysokou cenou a množstvím tvořilo
nadbytek na trhu. Bylo by zajímavo zpětným
šetřením zjistiti, jakou část
celkové výroby tvořily tyto nadbytečné
výroby, které sice trh po delší době
zkonsumoval, ale které pravděpodobně znemožnily
plynulé zásobování v jiných
druzích textilního zboží. Naprostý
nedostatek byl u podšívek, šatovek, košil,
punčoch a ponožek. Příčina nedostatku
jednoho a nadbytku druhého byla zaviněna nesprávným
plánováním.
Také kontrola není přesná. Vidíme
to z toho, že když vypukla dnešní textilní
aféra, nemohou páni revisní orgány
podati přesná čísla o výrobě
a odbytu. Po způsobu let válečných
stanoví ministerstvo průmyslu klíč,
podle kterého je textilní výrobce povinen
dodávati svoji výrobu v poměru 50 % konfekčnímu
průmyslu, 30 % obchodu a 20 % řemeslu. Takto stanovený
prodejní klíč nejen neodpovídá
povaze našeho, spotřebitele, který v míru
nakupoval 73 % zboží metrového a pouze 27 %
konfekčních výrobků, nýbrž
vyvolává sám o sobě nedostatek metrového
zboží. Znárodněný konfekční
průmysl dostává často taková
kvanta zboží, že není schopen je zpracovati.
Jest proto naprosto nutno příště kontingent
textilií spravedlivě rozdělit. Nedostatek
zboží, vyvolaný jednak nedostatečnou
výrobou a za druhé nesprávným plánováním,
vyvolal průvodní zjevy, které se objeví
při každém nedostatku zboží i při
všech zásobovacích krysích, totiž
že se rozbujel černý obchod a že jsou
porušovány cenové předpisy ve formě
příplatků u výrobců. Trváme
na přísném potrestání všech
těch velkošmelinářů, kteří
se něčím v tomto směru provinili.
Nedostatky se jeví hlavně tím, že se
zejména mezinárodnímu černému
obchodu společně s některými našimi
darebáky podařilo podloudně vyvézti
velké množství textilu do ciziny, hlavně
do Maďarska, Polska a část i do Německa.
Další závadu máme v tom, že některé
naše továrny z jedné suroviny vyrobí
horší zboží než jiné z téže
suroviny. Deputát si dělníci neponechávají,
nýbrž jej často rozprodávají.
Přímo katastrofální je nedostatek
podšívek, krejčí budou muset dělníky
propustit a situace se má zlepšit až v dubnu.
Také kaliko není. Barchet se vyrábí
řídký a ze lnu, není vůbec
teplý, naopak chladný a příliš
drahý. Další velkou závadou je nedostatek
zahraničního úvěru na dostatečný
nákup surovin, aby se mohlo zboží vyrobiti.
Chystá se zákon o znárodnění
obchodních domů. Předem varuji, byl by to
průlom do obchodního podnikání. Obchodnictvo
se všeobecně staví proti, poněvadž
správně chápe, že by se to ani u něho
nezastavilo. Obchod jsou tykadla státu do celého
světa a cizina je příliš citlivá
vůči podobným experimentům. Jde asi
o pět obchodních domů. Kdo má o ně
zájem? Dva jsou v českých rukách,
dva pod národní správou a jeden patří
americkému státnímu občanu. Věc
samu sleduje s velkým zájmem americký velvyslanec
a je to také jedna z příčin odmítnutí
americké půjčky. Proslýchá
se, že u jednoho z nich je 50 milionů pasiv. Má
proto na něj doplácet stát? Proto pozor!
Má-li někdo chuť něco znárodňovat,
tedy mu poradím: nechť znárodní konsumy!
Dále požadujeme demokratické a brzké
volby do hospodářských obchodních
skupin a živnostenských společenstev. Mohly-li
již býti volby do parlamentu, mohou již býti
konečně i do těchto živnostenských
institucí tak, jak si to obrovská většina
obchodnictva a živnostnictva přeje.
Konečně přicházím také
na rozpočet, a to na subvenční miliony. V
rozpočtu na rok 1947 jsou položky, které zajisté
nepřijme naše veřejnost a zejména poplatnictvo
s velkou radostí. Jsou tam totiž u jednotlivých
ministerstev položky pod označením "podpory
nebo subvence a příspěvky podle volné
úvahy". Je zajímavo sledovati, jaké
výše dostupují: Předsednictvo vlády
100.000 Kčs, předsednictvo Sboru povereníkov
50.000 Kčs, ministerstvo zahraničních věcí
1 milion Kčs, ministerstvo vnitra 4,600.000 Kčs,
ministerstvo spravedlnosti 120.000 Kčs, ministerstvo školství
405 milionů Kčs, ministerstvo "dobrých"
informací (Potlesk.) 150 milionů Kčs,
ministerstvo zemědělství 180 milionů,
ministerstvo výživy 26 milionů, ministerstvo
průmyslu 14 milionů, ministerstvo vnitřního
obchodu 20 milionů, ministerstvo techniky jen 2 miliony,
ministerstvo dopravy 16 milionů, ministerstvo pošt
vůbec nic, ministerstvo sociální péče
zato 679 milionů, ministerstvo zdravotnictví 55
milionů, ministerstvo financí, které nám
předchází příkladem, jenom
150.000 Kčs.
Vážená slavná sněmovno, celkem
to činí jednu miliardu 554 milionů, které
jsou určeny jednotlivým ministerstvům na
subvence podle volné úvahy, kromě těch
subvencí, které jsou určeny již k účelům
jiným. Je nesporné, že je nutno poskytnouti
určité částky pro různé
nepředvídané výdaje našim ministerstvům
k disposici podle volné úvahy, ale částka
jedna a půl miliardy je příliš vysoká
a u našeho poplatnictva je naprosto nepopulární.
Ještě se příliš dobře pamatujeme
na subvenční systémy z dob první republiky
a byli bychom, neradi, aby se subvence dostaly těm, kteří
mají široké lokty, drzé čelo,
známosti a po případě legitimaci určité
politické strany. (Potlesk.) Rozhodně v příštím
rozpočtu tak vysoké položky podle volné
úvahy schvalovati nebudeme.
Slavná sněmovno! Rozpočet státu má
býti vždy sestaven tak, jak se na řádného
hospodáře sluší, totiž v rovnováze.
Není-li, svědčí to o naší
nehospodárnosti a to je, prosím, velmi vážná
věc. Řekněme si to přímo a
otevřeně. Byly-li však určité
okolnosti příčinou, že se v předloženém
rozpočtu nedaly provésti žádné
změny, chovám naději v novou úspornou
a kontrolní parlamentní komisi, která musí
konati svoji povinnost svědomitě, tak, aby s ní
občané byli spokojeni. Musí se jí
podařit dosáhnout ve výdajích značnějších
úspor. Je to naprosto nutné, poněvadž
je tu neuhrazeno 28 miliard Kčs. Jiné východisko
není. Kapitál na vnitřním trhu není,
zahraniční půjčka je jednak nepravděpodobná
a jednak pro úrokovou sazbu neúnosná. Proto
se musíme snažit stůj co stůj dostat
rozpočet do rovnováhy. Jsme tím povinni své
odpovědnosti, svému svědomí a také
svému národu jako jeho zvolení zákonodárci!
(Potlesk.)
Místopředseda Petr (zvoní):
Přerušuji projednávání pořadu
dnešní schůze. Sděluji, že se předsednictvo
usneslo, aby se příští schůze
konala v sobotu dne 14. prosince 1946 o 9. hodině
Zpráva výboru rozpočtového o vládním
návrhu finančního zákona republiky
Československé (tisk 244), kterým se stanoví
státní rozpočet na rok 1947 (tisk 260), a
rozprava o prohlášení pana ministra financí,
učiněném v 23. schůzi ústavodárného
Národního shromáždění
dne 22. listopadu 1946.
Končím schůzi.