Prý vzbuzujeme neklid na vesnicích. Kdo je neklidný?
Zneklidněných je 500 velkostatkářů
a 1700 zbytkářů, což je nepatrný
zlomek procenta našeho občanstva. (Potlesk.)
Naproti tomu však celý venkov stojí za požadavkem
provedení jejich revise. Jestliže jejich živý
zájem o tuto věc, ty stovky schůzí
a tisíce debat někdo považuje za neklid, pak
prosím, je to jeho věc. A jaképak ohrožování
soukromého vlastnictví? Velkostatkářská
a zbytkářská půda dávno už
nepatří jim, ale od roku 1919 patří
našim zemědělcům. (Potlesk.)
A těm nebereme a nebudeme brát, nýbrž
těm dáváme, jejich soukromé vlastnictví
rozšiřujeme. Z toho, co patří jim. A
jestliže je někdo nespokojen s tím, že
chceme za tuto půdu těmto dosavadním uživatelům
zaplatit jen tolik, kolik oni za ni zaplatili, anebo jim dát
přiměřenou cenu, jaká byla určena
zákonem z roku 1919, pak je třeba říci,
že jsme až příliš štědří,
neboť nic nechceme od nich za to, že protizákonně
a bezplatně užívali celá desetiletí
ohromné výměry půdy, lesů a
rybníků, a nemuseli za to dát státu
ani haléře. (Potlesk.)
Kritikové mluví též o tom, že revise
pozemkové reformy ohrozí osídlení
pohraničí, že zemědělci z vnitrozemí
do pohraničí nebudou chtít jít, anebo
ti, kteří tam již jsou, že budou utíkat
nazpět. Jedno i druhé je přitaženo za
vlasy. Nepotřebujeme, aby lidé z vnitrozemí
ještě šli do pohraničí, ač
jít chtějí, neboť půda tam dosud
neobsazená je držena jako reserva pro reemigranty,
jak již bylo řečeno, a na její obsazení
stačí nám sami volyňští
Čechové. Jen s námahou uspokojíme
ostatní zemědělce-reemigranty v pohraničí;
a že by přídělci z pohraničí
utíkali, aby dostali příděl ve vnitrozemí,
je tvrzení stejně nedoložené, neboť
není taková tendence v pohraničí,
a i kdyby se vyskytla, můžeme tomu čelit pouhým
administrativním opatřením: příděl
ve vnitrozemí nedostanou. Tolik disciplíny může
stát od svých občanů žádat.
Statisíce domkářů a rolníků
v našem vnitrozemí v této souvislosti nemá
nic společného s pohraničím a zemědělci
ve vnitrozemí žádají, aby půda
zákonem o pozemkové reformě z roku 1919 jim
určená, byla jim konečně dána.
(Potlesk.) A ti, kdož jsou proti tomu, ať to
jdou říci přímo našim českým
a slovenským rolníkům. (Potlesk.)
Dalším dalekosáhlým činem v našem
zemědělství je rozhodnutí o jeho mechanisaci.
Bez mechanisace není možné povznést
ani zemědělskou produkci, ani životní
úroveň našich rolníků. I dvouletý
budovatelský plán v zemědělství
je v mnohých úsecích podmíněn
mechanisací. Státní rozpočet pro rok
1947 pamatuje na mechanisaci zemědělství,
na její organisaci i na přímou podporu opatřování
strojů částkou celkem 311 mil. Kčs.
Víme, že naše zemědělství
by potřebovalo více. Stát však může
dát jen tolik, na kolik stačí jeho prostředky.
Leč i tak již v roce 1947 začne se měnit
tvář našeho zemědělství.
Na naše pole vyjede 5100 nových traktorů z
našeho znárodněného průmyslu
a přijde našim rolníkům za 1 miliardu
716 mil. Kčs jiných hospodářských
strojů. I na tomto úseku ministerstvo zemědělství
stalo se předmětem zavilých útoků
a výtek, že nezajistilo větší počet,
větší dodávky traktorů. Kritikům
nic nevadí, že v roce 1938, kdy naše republika
byla bohatší o 500 miliard Kčs než je
dnes, pamatoval státní rozpočet na mechanisaci
necelými 2 mil. Kčs. Právě tak jako
v roce 1937 a 1936, kdy na tyto účely bylo dáno
pouhých 500.000 K. Dnes dává stát
311 milionů Kčs. V roce 1947 přijde na naše
pole 5100 traktorů a v roce 1936 jich přišlo
600. Ale komu? Jen statkářům. Jak nesmyslné
je tvrzení a jak je prolhaná agitace prováděná
mezi rolníky, že naši rolníci jsou opuštění
a že jejich zájmy nejsou obhajovány, že
se o ně nikdo nestará! Vláda Národní
fronty, vláda naší lidové a demokratické
republiky za jeden rok na tomto úseku dala našim zemědělcům
více než daly všechny vlády, které
jsme měli za dvacet let prvé republiky dohromady.
(Potlesk.) A až splníme naši dvouletku,
dá republika svým zemědělcům
ještě více. (Hlasy: Z cizího se dobře
rozdává!) Jsou lidé, kteří
útočí proti tomu, že část
traktorů a jiných těžkých strojů
je dávána do strojních stanic, a žádají,
aby tyto stroje byly prodávány výhradně
jednotlivcům. Dokonce se tvrdí, že strojní
stanice jsou přípravou na kolchozy. Kdy vy, páni
kritikové, přestanete s tímto goebbelsovským
strašákem? (Potlesk.) Podívejme se na
tuto věc konkretně. Přidělíme-li
5000 traktorů pěti tisícům rolníků,
čímpak budou pracovat ti druzí? Ty desetisíce
a statisíce rolníků? Není národohospodářsky
důležitější a důležité,
aby, pokud je strojů nedostatek, pracoval jeden stroj pro
10, 20, 30 nebo více rolníků, než aby
pracoval pro jednoho? Může jeden rolník plně
využíti kapacity stroje? Odpověď se dává
sama. I dříve byly traktory, ale pro statkáře,
dnes je dostanou rolníci. (Potlesk.) Podle kritiků
je to špatné; podle vás je to špatné.
Pro nás je však důležité, co říkají
rolníci a co potřebují rolníci. (Potlesk.)
A proto budeme pokračovat v nastoupené cestě.
Stroje budou pro všecky rolníky. (Potlesk.)
A ta nesmyslná propaganda, že je to příprava
na kolchozy, skončí stejným fiaskem, jako
skončila propaganda v mnoha jiných věcech.
(Hlas: A jako kolchozy vůbec!) My máme velký
pokrok v mechanisaci zemědělství. Rolníci
vítají s radostí stroje, a my opravdu naše
zemědělství zmechanisujeme a tím sejmeme
velikou část té ohromné dřiny
s beder našich rolníků. Za rok 1946, už
po volbách, jsme vybudovali 238 strojních stanic
a 2050 místních strojních družstev.
(Potlesk.) Půjde nám všem nejenom o
to, aby byly stroje, ale i o to, aby byly levnější.
(Potlesk.) Aby provoz, a my na to myslíme, byl lacinější,
pohonné látky aby byly levné, a můžeme
říci a vzkázat všem našim českým
a slovenským rolníkům, že už v
průběhu dvouletky ceny strojů i benzinu a
ostatních věcí půjdou dolů
a že po skončení, po splnění
naší dvouletky, ceny budou podstatně jiné,
že budou nižší.
Důležitým předpokladem pro využití
strojů a zracionalisování zemědělské
práce je scelování půdy. To není
věc nová. Již před 60 lety pokrokoví
rolníci na Hané věděli, jak je nesmyslné,
aby jeden rolník měl své pozemky v 10, 20,
30, ba i více dílech. Scelování však
pokračovalo tempem tak nedostatečným, že
za 60 let bylo provedeno scelení pozemků každého
zemědělce jen ve 400 obcích. Takovýmto
tempem by trvala komasace v našich zemích ještě
několik set let. Proto trváme na tom, aby bylo umožněno
scelování rychle, tak rychle, jak je to jen možné,
na což také pamatuje vládní program.
A proti tomuto nesporně demokratickému a pokrokovému
a hospodářsky nutnému opatření
je organisován odpor. Je to již tak, že mnozí
lidé chtějí dělat oposici stůj
co stůj, ať se děje cokoli. Zdá se,
jakoby, někteří lidé považovali
za svůj hlavní úkol znemožňovati
splnění vládního programu stůj
co stůj. (Potlesk.)
Víme dobře, že statkáři scelování
nepotřebují, oni totiž sceleno již mají,
oni vlastní nejlepší plochy půdy v každém
katastru. Pro nás však je důležitější
ne stanovisko a sobecký zájem statkářů,
kteří činí celkem 4 % všech rolníků,
pokud chceme statkáře za rolníky považovat,
ale pro nás je důležitý zájem
96 % všech rolníků ostatních, jestliže
žádáme, aby při komasaci byla dána
možnost drobným a středním rolníkům,
vykoupiti od majitelů půdy s výměrou
přes 40, přes 30 nebo 20 ha, nepatrnou část
této výměry za předpokladu, že
75 % rolníků v obci se pro to vysloví. Pak
v tom nevidíme žádný přečin
proti soukromému vlastnictví, jak je nám
vytýkáno. Při budování života
národa je potřeba vždy stavět zájem
celku nad zájem jednotlivce. (Potlesk.) Pro příklad
bychom mohli jíti i do takové země, jako
je Anglie. Komasace je a bude dalším velkým
činem, činem pokrokovým a prospěšným
našemu zemědělství. I v této
věci oposice mluví o tom, že scelování
je příprava na kolchozy. Z toho by se muselo vyvodit,
že moravští rolníci na Hané před
60 roky byli vlastně průkopníky kolchozů
(Veselost.) a že jimi jsou i všichni statkáři,
kteří mají své lány sceleny
již dávno. (Potlesk.) To samo ukazuje na nesmyslnost
a reakčnost řečí těch, kdož
chtějí brzdit každou dobrou, pokrokovou a hospodářsky
nutnou věc a za argumenty berou vyloženou lež,
že chceme dělat kolchozy.
Kdybychom, páni, chtěli jíti k socialismu
sovětskou cestou, pak bychom byli nastoupili tu cestu už
loni 9. května. (Potlesk. - Projevy nesouhlasu.)
Místopředseda Petr (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Smrkovský (pokračuje): Loni
dne 9. května, kdy mnohý dnešní kritik,
rozeštvávač venkova, čekal, že
lid ho bude soudit za jeho hříchy, kterými
v době minulé se prohřešil na republice
a národu. (Potlesk.) A našim slovům
možno věřit. (Potlesk.) My to dokážeme.
(Potlesk.) Ale nemohou to dokázat mnozí,
jejichž snahou je bořit a zdržovat práci
osvobozeného národa stůj co stůj.
(Výkřiky.) Víme, že pokřik
kolem zemědělské politiky není vyvolán
starostí o zemědělství, ale politickými
spekulacemi. (Hluk. - Hlas: S vaší strany!)
My pro zájmy zemědělství a tím
i státu pracujeme, neboť chceme být i dobrými
dělníky i dobrými hospodáři
svého státu a pokud myslíme na zájem
své strany, pak víme, že ne pokřikem
(Hluk. - Výkřiky.), ale poctivou prací
pro zemědělce upevníme jejich pouto k nám.
(Hlučný potlesk. - Výkřiky.)
Rádi bychom pracovali i na zemědělském
úseku společně se všemi ostatními.
Jestliže však mnozí naši partneři
místo positivní práce stojí a kritisují
všechno, co se dělá, budou překvapení,
až zase lid bude volbami soudit. (Hlučný
potlesk. Výkřiky.)
Místopředseda Petr (zvoní):
Prosím o klid!
Posl. Smrkovský (pokračuje): Hecovat,
jak se tomu říká, je možno nějakou
zlatou mládež, ale ne rolníky. (Výborně!
- Potlesk.) Na zemědělce to však neplatí.
My již delší dobu pozorujeme soustředěný
nápor mnohých činitelů proti politice
ministerstva zemědělství. Ať dělá
cokoli, s ničím ti lidé nesouhlasí.
Bouřili po venkově a volali, že se ministr
Ďuriš neptá rolníků, co
oni soudí o svých problémech. Když teď
ministr Ďuriš poslal rolníkům k
posouzení svůj návrh na 6 nových zemědělských
zákonů se žádostí (Výkřiky),
aby se k nim vyjádřili, je nový pokřik
a Ďuriš je kárán, že si dovolil
mluvit o zákonech dříve s rolníky
než s poslanci. (Hluk.) Je to neslýchané
(Hluk. Výkřiky.) pozvat lid ke spolupráci
na tvoření zákonů viďte, vy demokrati?
(Hluk. - Výkřiky. - Místopředseda
Petr zvoní.) A vy, páni poslanci ze zemědělského
výboru, vy jste moc pěkně hájili zájmy
rolníků (Výborně! - Hlučný
potlesk. - Výkřiky.), když jste před
dvěma dny odhlasovali resoluci proti vydání
Ďurišových 6 návrhů zákonů.
(Potlesk.) Mnozí z vás, kteří
jste v zemědělském výboru, jste byli
poslanci anebo funkcionáři agrární
strany před válkou. (Hluk. - Odpor.) To by
nebylo nic zlého. Zlé je však to, že se
vám stýská po starých časech.
(Potlesk. - Výkřiky. - Hluk.) Pochopitelně,
že se vám nelíbí nové způsoby
života, kdy rolník a domkář má
hlavní slovo na venkově. (Výkřiky.)
Je vaší věcí, zda to vezmete na vědomí
nebo ne. Vězte však, že méně moci
lid už nikdy míti nebude, ale bude jí míti
stále více a více... (Hlučný
potlesk komunistických poslanců. - Výkřiky.)
a zemědělská politika nebude dělána
z velkostatků, nýbrž z usedlostí a chalup
našich rolníků. (Hlučný potlesk.)
A je to také vaší věcí, prohrajete-li
na venkově všechno. (Hluk.) Nynější
svou činností, svou politikou to jenom urychlíte.
My však nechceme boj, my chceme spolupráci. (Výborně!)
Lid nemá na růžích ustláno a
těžce zápasí se svými starostmi.
Pochybuji o tom, že dobře hájí jeho
zájmy ten, kdo namísto budování a
plnění vládního programu organisuje
boj. My se ho však nebojíme, protože bojujeme
za věci a práva rolníků. A ti, kteří
organisují boj, organisují ho za zájmy a
věci statkářů. Jak ten boj dopadne,
to si může každý předem spočítat.
(Hlučný potlesk.)
Vládní program ukládá našemu
zemědělství, aby již v r. 1947 vyrovnalo
rostlinnou produkci zhruba na úroveň let předválečných.
Podmínkou zdaru tohoto úsilí je plné
využití veškerého strojního zařízení
a pracovních sil, které jsou k disposici. Ani píď
půdy nesmí zůstati ladem. Čekáme
na reemigranty z ciziny do jara; nebudou-li zde do jara, pak těch
100.000 ha půdy v pohraničí, které
jsou volné, dáme našim místním,
domácím zemědělcům a bude to
vyřízeno. (Potlesk.) A vy ztratíte
argument, jak bojovat proti nám. (Výkřiky.)
Ve zvýšené míře bude upotřebeno
strojených hnojiv, kterých dostanou naši zemědělci
v r. 1947 252.000 tun. Nutno zlepšovat i kvality pěstovaných
plodin i metody naší rostlinné produkce.
Proto ministerstvo zemědělství usiluje o
zvelebení a podporu naší rostlinné produkce,
o rozvoj výzkumnictví a šlechtitelství;
na rozvoj pícninářství poskytuje ve
svém rozpočtu na r. 1947 částku 195
mil. Kčs. A když chcete říci, že
to dřív bylo také, já vám to
hned řeknu, jak to bylo dřív. Jaký
je to rozdíl v porovnání s péčí,
jaká byla naší rostlinné produkci věnována
na př. v r. 1938, kdy na tyto účely byl dán
1,840.000 korun. A my v nové republice, naše vláda,
naše ministerstvo zemědělství dává
195 mil. Kčs. (Hluk. - Různé výkřiky.)
Tyto cifry samy o sobě ukazují na nesmyslnost všech
tvrzení, že naše zemědělství
je popelkou v nové republice a že se mu nepomáhá.
(Hlas: Ptáte se na to rolníků?) My
to víme, my s nimi mluvíme víc než vy.
Částky, které stát věnuje na
zvelebení rostlinné produkce, dokazují, že
nikdy nebyla věnována našemu zemědělství
taková péče, jako nyní v naší
nové republice. (Hlučný potlesk.)
V produkci živočišné orientujeme naše
zemědělství k tomu, aby více než
dříve se zabývalo živočišnou
produkcí, a to jak z důvodů světového
plánování zemědělské
výroby, tak i z důvodů specificky československých,
kde stará orientace k obilaření na úkor
produkce živočišné byla národohospodářsky
falešná, kdy na obilaření se doplácelo
ze státních zdrojů a nedostatek živočišných
produktů byl sanován dovozem z ciziny, kam byly
ročně vyváženy stamilionové,
ba až miliardové částky devis. (Výkřiky.)
Jen se podívejte nebo podívej do statistiky, tam
to najdeš! Zájem na obilaření měli
především majitelé velkých půdních
ploch, využívající výhod strojového
obhospodařování na úkor zemědělců
s výměrou střední a malou, u kterých
živočišná produkce je hlavní nebo
převažující položkou jejich příjmů.
Nastává obrat v této orientaci směrem
k produkci živočišné a v zemědělské
kapitole státního rozpočtu je na zvelebení
naší živočišné produkce včetně
rybníkářství pamatováno částkou
168 mil. Kčs, zatím co v roce 1938 byly na tyto
účely vydány 4,200.000 Kčs. Jaké
jsou to rozdíly, jak macešsky, ba provokativně
bylo zanedbáváno naše zemědělství,
když uvážíme, jak na straně druhé
byly z mozolů našich rolníků ždímány
stamilionové zisky, které mizely v pokladnách
bursovních spekulantů a statkářů!
(Výkřiky.)
V roce 1938, v době nesrovnatelně většího
bohatství našeho státu v porovnání
s dobou dnešní, bylo dáno na zvelebení
zemědělské produkce živočišné
a rostlinné necelých 18 mil. korun, zatím
co zisky jen cukerního kartelu za jeden rok činily
700 mil. korun. Tak se hospodařilo tenkrát a po
tom se stýská mnohým pánům,
kteří sedí i zde v Národním
shromáždění. (Výkřiky.
- Potlesk. - Hluk.)
Víme, že naše republika, naše vláda,
dává na tyto účely na rok 1947 na
363 mil. Kčs. Víme dobře, že by bylo
třeba dáti více, což se stane, až
národ svou prací rozmnoží naše
národní bohatství.
Za dřívějších režimů
byl zemědělec objektem pro lichváře
a bursovní spekulanty, a i družstva byla ovládána
politickými machry tehdejší největší
strany, nebyla svépomocnou institucí našich
rolníků. Zmizel režim, mizejí spekulanti
a lichváři a musí nastati - a jistě
nastane - i obroda v našem zemědělském
družstevnictví. To musí být plně
vráceno tomu poslání, pro které byla
družstva tvořena zemědělskými
průkopníky našeho družstevnictví,
a musí být dána do rukou demokratických
zemědělců samých. Jde jen o to, aby
to bylo brzy. Již příliš dlouho se jedná
o vydání nového družstevního
zákona a zákona o Ústřední
radě družstev. A výsledek? Ten, že zákony
nejsou. Myslím, že navrhnu panu ministru sociální
péče, aby spolu s ministrem zemědělství
předložili (Různé výkřiky.)
svůj návrh také rolníkům a
veřejnosti, aby nám pomohla najít řešení.
Najde je rozhodně dříve než ti vyjednavači,
neboť lid bude usuzovat s hlediska zájmů svých
a zájmů státu. Lid totiž to myslí
s budováním státu doopravdy. (Potlesk.)
Nejdříve však je nutno skoncovat rázně
se zloději a velkošmelináři. (Výborně!
- Potlesk. - Výkřiky.) Ti kradou udřenému
lidu plody jeho práce a smějí se pokutovým
trestům. (Hlas: Zač pak kupují a zač
prodávají?) To byste možná věděl
vy. Za dva až tři dny vydělá mnohý
šmelinářský darebák více
než pokutu, kterou zaplatí. Když místo
několika tisíc pokuty dostane šmelinář
a jiný zloděj několik roků žaláře
a nucené práce, pak ho smích přejde.
(Potlesk. - Hlasy: Pověsit!) Jsem přesvědčen,
že na tomto zákonu, s kterým, paní a
pánové, přijdeme, se s vámi dohodneme,
že nebudete proti tomu, aby takový zákon byl
vydán.
Zvláštní pozornost bychom měli věnovat
šmelinářským lumpům na Slovensku.
(Výkřiky slovenských poslanců.),
kteří se postarali o to, že Slováci
nevystačí do jara s obilím, ač se
ho urodilo dost, a my tam musíme poslat několik
tisíc vagonů obilí z českých
zemí, které jsme tak těžko sklidili
s našich polí. Příslušní
slovenští činitelé zanedbali povinnou
péči o zajištění výživy
slovenského lidu. (Výkřiky poslanců
demokratické strany. Hlas: Takých 100.000
robotníkov by ste nechceli?) Není divu, neboť
vůle po rychlém zvládnutí potíží
je na Slovensku rozptylována starostmi o záchranu
zrádce Tisy a ještě jinými věcmi.
(Hlas: To je naša vec a nievaša. - Potlesk.)
Domnívám se, paní a pánové,
že nikdo z českých poslanců nebude slovenským
činitelům gratulovat k zásobovací
situaci Slovenska, za kterou nesou plnou odpovědnost. (Potlesk
komunistických poslanců.) Domnívám
se, že jim nebudou gratulovat tak, jako včera gratulovali
a tleskali panu posl. dr Kočvarovi. (Hlas: Budeme,
nebojte sa!) Ono totiž není, paní a pánové,
důvodu ke gratulacím (Hlasy: Máme dôvody!),
když slovenští činitelé klidně
přihlížejí k demonstracím na
Slovensku, na kterých se volá: Propusťte Tisu,
zavřete Beneše. (Výkřiky poslanců
demokratické strany. - Hluk.)
Místopředseda Petr (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Smrkovský (pokračuje): To nejsou
dobré věci. (Posl. inž. Filo: Pýtam
sa, pán kolega, kto vás takto nesprávne informoval?
Bol ste na tej demonštrácii?) Kdybych tam
byl, tak bych, pánové, udělal něco,
z čeho by vám dobře nebylo. Kdyby tato fakta
věděl náš lid a viděl, jak se
k tomu chovají někteří lidé
z ústavodárného Národního shromáždění,
věřte, že by padl smutek na jeho duši.
Tak si to náš národ český a slovenský,
ten, který bojoval, byl mučen a umíral za
novou, lepší republiku, nepředstavoval. Nezahrávejte
si s osudem státu, byl vykoupen příliš
draho; a nedomnívejme se, že by se národ díval
dlouho na jeho rozleptávání.
Mnoho úkolů čeká na nás na
venkově na úseku vodohospodářských
staveb, melioraci, zřizování vodovodů,
zavlažování atd. Litujeme, že chudoba
našeho státu nám nedovolí, abychom již
nyní mohli přikročit k rozsáhlým
pracím na zlepšení vodní situace v našich
zemích, podporovat a budovat více než dosud
zavlažování, zřizování
rybníků a pod., jak to budeme muset provádět
v nejbližší budoucnosti, abychom zabránili
hrozící kalamitě vyschnutí celých
našich krajů a proměnění jich
ve stepi. (Výkřiky. - Hluk.) Nezapomínáme
na ten úkol a zvládneme ho, k ozdobě naší
krásné vlasti.