Vychádzajúc z tohoto stanoviska, obrátila sa naša strana na predsedníctvo vlády s prosbou, aby v rámci dvojročného plánu bola v Košiciach zriadená univerzita. Dovoľte, aby som vám podstatný obsah tejto žiadosti predniesol. Naša verejnosť vzala s radosťou na vedomie zriadenie filozofickej fakulty Palackého univerzity v Olomouci. Tým sa dostáva Morave druhej univerzity. Teší nás to, lebo takto dosahujeme primerané rozloženie vysokých škôl na počet obyvateľstva, aké už dávnejšie jestvuje v západných zemiach. Pri srovnaní však stavu vysokých škôl v zemiach českých so stavom na Slovensku vychodia nám z neho vážne požiadavky pre Slovensko, ktoré musíme organicky začleniť do programu kultúrnej výstavby v rámci dvojročného budovateľského plánu. Z tohoto srovnania vyplýva ako prirodzená požiadavka zriadenie univerzity v Košiciach.

Východ Slovenska je na križovatke kultúrnych periférií maďarsko-poľskej a slovensko-ruskej. Po celú dobu prvej republiky takouto zostáva, hoci s maďarskej i s poľskej strany javil sa o ňu čulý kultúrno-politický záujem. Je to svojrázna regionálna oblasť, kultúrno nevyhranená, osamotená. Obsahuje popri sprevádzajúcich kultúrnych elementoch slovenských i útočne sa uplatňujúce elementy maďarské a poľské. Na túto skutočnosť poukázal už po prvej svetovej vojne prezident Osloboditeľ Masaryk, ktorý týmto sociálnym a kultúrnym problémom východného Slovenska venoval vo svojom spise zvláštnu pozornosť. Hospodárskej závažnosti a možnostiam tejto oblasti by rozhodne patrilo primerané kultúrne centrum, vybavené kultúrnymi inštitúciami najvyššieho rádu, medzi ktoré treba bezpodmienečne rátať kompletnú univerzitu. Táto požiadavka nie je prehnanou ani vzhľadom na počet obyvateľstva Slovenska, ktorému by na 3 milióny obyvateľov patrily vlastne až tri univerzity.

Slovenskému východu treba kultúrneho a duchovného pozdvihnutia. Lebo len tak bude odhalené a rozvinuté duchovné bohatstvo, ktoré drieme v zdravom a nesmierne usilovnom ľude nášho východu.

Len pre túto kultúrnu menejcennosť, ktorá bola zapríčinená macošským odbavovaním slovenského východu, pokiaľ ide o univerzitu, pokladá sa táto ináč hodnotná, ba nad iné kvalitnejšia oblasť za trestaneckú kolóniu pre štátnych zamestnancov. Koľké starosti nám robilo šarapatenie maďarónskych elementov na našom východe a zabudlo sa, že najlepšou zbraňou je tu vytvorenie slovenskej kultúrnej elity a kultúrne pozdvihnutie širokých vrstiev ľudu. Podľa Masaryka "každý, komu jde o skutečné povznesení lidu pracovitého, kdo dělníka vysvoboditi chce z rukou nesvědomitých kapitalistů, všemožně usilovati bude, aby dostalo se velikému množství vedle mravního vychování věcného vzdělání".

Ešte pred osnovovaním dvojročného budovateľského plánu sa založily v českých zemiach nové univerzity. Pootváraly sa nové fakulty, ktorých potrebu vzhľadom na to, že po 6 rokov všetky vysoké školy boly zatvorené, plne chápeme a rešpektujeme. Pravda, tu potreba vyplýva predovšetkým z momentálneho presýtenia starých univerzít posluchačstvom. No bezpodmienečné zriadenie univerzity v Košiciach je takou kultúrnou, politickou, ba i sociálne existenčnou nutnosťou slovenského národa, že pojatie jej zriadenia do dvojročenky je evidentným príkazom štátno-politickej a kultúrnej prezieravosti.

Keď chápeme a oceňujeme zriadenie nových univerzít v Čechách ako kultúrnu potrebu, hoci len prechodnej naliehavosti, bolo by neodpustiteľným hriechom a krivdou nielen na východnej regionálnej oblasti, ale na celej národnej pospolitosti, keby sme túto potrebu brali ľahko. Ak kladne hodnotíme snahu vládnych kruhov po hmotnej výstavbe vojnou ťažko postihnutého východu, vidíme rovnako naliehavou potrebu kultúrnej výstavby, kultúrneho pozdvihnutia východnej časti republiky, najmä preto, lebo šesť rokov bola táto oblasť pod kultúrnym tlakom maďarizačným, ktorý zanechal veľa jedu v duchovnom živote našich miest i dedín. A na túto otravu je najlepším liekom kultúrne a duchovne ovplyvniť tento kraj, ktorého jediným ohniskom môže byť kompletná univerzita s fakultami filozofickou, právnickou, lekárskou, prírodovedeckou a najmä pedagogickou. Námietky, pokiaľ ide o nedostatok univerzitných profesorov, sú na mieste, iba ak ide o niektoré fakulty, napríklad prírodovedeckú. No pre lekársku, filozofickú a pedagogickú fakultu, poťažne i právnickú našli by sa odborníci, ktorí by ju vedeli držať na dobrej vedeckej úrovni. Univerzita je základňou, na ktorej bude možno budovať aj iné kultúrne ustanovizne. Zaradenie vybudovania kompletnej univerzity v Košiciach do dvojročenky ukazuje sa teda ako jedna z primárnych potrieb kultúrnej výstavby, ktorá sa nebude síce tak rentovať v oblasti materiálnej, no jej význam bude tým badateľnejším v oblasti duchovnej, mravnej a politickej.

Ak je dnes úprimnou snahou vládnych miest budovanie vojnou rozrúcaných a vypálených dedín, netreba zabudnúť dať východnému Slovensku i to najpotrebnejšie, čo bude trvalým pomníkom prvého budovateľského plánu, univerzitu v Košiciach, v tých Košiciach, kde si podali Slováci bratsky ruku s Čechmi a rozhodli sa spoločne, verne a bratsky spojiť svoje osudy v nedeliteľnom štáte k budovaniu krajšieho zajtrajška. S tohto hľadiska západné kraje Slovenska a české zeme veľa dlhujú tomu východu, ktorý po toľký čas znášal ťarchu maďarskej poroby ako aj frontových bojov.

A nakoniec dovoľte, aby som tlmočil naše pevné presvedčenie, že vláda, ktorá vedela prejaviť tak hlboké pochopenie pre potreby Slovenska pri stanovení investičných nákladov v jeho prospech v rámci dvojročného plánu, prejaví svoje porozumenie a dobrú vôľu aj pokiaľ ide o prevádzanie a plnenie dvojročného plánu na Slovensku tým, že toto bude v najužšej spolupráci so všetkými orgánmi Slovenska, menovite so Sborom povereníkov. Tak najlepšie prispejeme nielen k úspešnému splneniu dvojročného plánu, ale aj k šťastnejšiemu zajtrajšku nás všetkých. Vo vedomí toho Strana slobody bude rada hlasovať za predložený vládny návrh zákona o dvojročnom hospodárskom pláne. (Potlesk.)

Místopředseda Petr (zvoní): Dalším a posledním řečníkem je pan posl. Langr. Uděluji mu slovo.

Posl. Langr: Slavná sněmovno, dámy a pánové!

Jsem zmocněn klubem poslanců čs. strany národně socialistické, abych přednesl stanovisko klubu k projednávané osnově zákona o dvouletém hospodářském plánu. Nebudu se zabývati meritem předlohy, jelikož tato byla po stránce odborné do všech podrobností osvětlena zpravodaji příslušných odborných výborů. Chci pouze připomenouti, čemu musíme podle mého soudu věnovati zvýšenou pozornost, abychom neohrozili provedení dvouletého hospodářského plánu.

Vítáme s upřímnou radostí toto veliké porevoluční budovatelské dílo naší vlády a jsme jistě všichni bez výjimky odhodláni spolupůsobiti všemi svými silami k zdárnému jeho uskutečnění. Je nám jasné, že na úspěšném provedení tohoto důležitého díla závisí osud celého hospodářského života státu. Provedení dvouletého hospodářského plánu není věcí pouze těch, kdo jsou zaměstnáni v průmyslu, živnostech a zemědělství, je to životní nutnost všeho lidu. Vykonáme-li všichni od vedoucího ředitele znárodněných i neznárodněných podniků až po posledního dělníka svoji státoobčanskou povinnost, budeme-li se snažit, aby se naše pracovní výkonnost rovnala při nejmenším výkonnosti předválečné, nejen zabezpečíme prosperitu našeho hospodářství, ale zvýšíme také celkovou životní úroveň národa.

Obezřetným a prozíravým plánováním - výroby, při čemž se musí přihlížeti nejen k potřebám doma, ale zejména k poměrům a potřebám v cizině, zabezpečíme dobrý chod našeho průmyslu a zabráníme nebezpečným hospodářským výkyvům. Proto vítáme s radostí, že vláda chce věnovati také náležitou pozornost našemu zahraničnímu obchodu. Zvýšení vývozu bude nejdůležitější součástí dvouletého plánu. Každé zvětšení vývozu znamená také zvětšení výroby a zaměstnanosti. Vývoz však vyžaduje soutěže se zkušenými a silnými konkurenty na zahraničních trzích. Bude tudíž nutno hledat nové cesty a vynaložit veškerou péči, aby bylo dosaženo kýžených výsledků. Vývoz bude vyžadovati zvláštní péče o vybudování a sjednocení vývozní služby. Vývoz nesmí býti nesnesitelně zatížen dnešními obchodními daněmi, ani daněmi přepravními pro dovážení surovin. Naše obchodní a cenová politika musí být přizpůsobena zejména potřebám exportního průmyslu. Zde bude ministerstvo zahraničního obchodu postaveno před vážné úkoly. Věříme však, že potřeby zahraničního obchodu vždy naleznou plné pochopení celé vlády. Ozdravění rozvrácených hospodářských poměrů poválečných, zvýšení životní úrovně lidu nejen v Československu, ale v celém světě prospěla by velmi rozumná, usměrněná hospodářská politika mezinárodní, založená na dobré vůli a vzájemné důvěře. Rozumné uspořádání mezinárodního styku hospodářského by do značné míry zabránilo opakování hospodářského plánu světového se všemi neblahými průvodními zjevy, jakých jsme byli svědky v letech 1930-1933. Tehdejší neuváženou hospodářskou politikou ujištění, že po zdolání nepřítele bude všem zemím, chudým i bohatým, zajištěn spravedlivý podíl na světových zásobách surovin.

Věříme stále, že jen tak může býti zabezpečen trvalý mír a úspěšná hospodářská spolupráce mezi státy a národy. Úprava hospodářské spolupráce mezi státy a národy je ovšem podmíněna uspořádáním mezinárodních poměrů politických. To musíme míti také my stále na paměti. Je potěšitelné, že se postupně upravuje a zlepšuje náš vzájemný obchodní styk se Sovětským svazem, a jsme oprávněni věřit, že v tomto zlepšování budeme pokračovat k hospodářskému rozkvětu obou států. Bylo by však těžkou chybou, kdybychom nevěnovali dostatečnou pečlivost také obnovení a udržení přátelských obchodních styků se státy západní Evropy a zeměmi zámořskými.

Vedle Německa, Rakouska a jihovýchodních států Evropy byly to zejména Francie a Anglie, s nimiž jsme udržovali čilé a pro náš vývoz příznivé styky obchodní. (Předsednictví se ujal předseda David.)

Také do Spojených států amerických se nás vývoz zvyšoval rok od roku tak, že r. 1937 dostoupil téměř 10% celkového našeho vývozu. To ovšem předpokládá, že budeme provádět politiku přátelství k těmto státům a že se vystříháme všeho, co by mohlo náš přátelský poměr ohrozit. Bude nám jen ku prospěchu, uvědomíme-li si dobře tyto skutečnosti. (V tu chvíli vstoupila do diplomatické lóže delegace Nejvyššího sovětu SSSR, vedená velvyslancem Sovětského svazu V. A. Zorinem. Všichni přítomní povstali a obráceni k delegaci uvítali ji hlučným dlouhotrvajícím potleskem.)

Je pro nás velkou ctí, že v den slavnostního projednávání této předlohy, která je pro náš hospodářský život nedozírného významu, je přítomna parlamentní delegace bratrského Svazu sovětských socialistických republik. (Hlučný potlesk.) Vítáme ji srdečně a bratrsky. (Hlučný potlesk.)

Uvážíme-li, že jsme v r. 1923 dovezli z celkového dovozu 49 % surovin a zhruba zpracovaných výrobků, t. zv. polotovarů, vidíme, jakou velikou důležitost pro naši výrobu znamená dovoz surovin. Tyto suroviny musíme, máme-li uvést v řádný chod naši výrobu, přivážet také dnes. Nejlepší naši odborníci stěžují si právě na to, že máme naprostý nedostatek některých surovin, zejména zinkového plechu, olova, barevných kovů, chemikálii, vlny a bavlny a jiných pro náš průmysl důležitých surovin. Tyto suroviny potřebujeme jednak k výrobě pro domácí spotřebu, jednak k výrobě hodnotného zboží pro export. Export průmyslových výrobků tvořil podstatnou část našeho zahraničního obchodu, který byl vyjádřen v roce 1929 částkou 21 miliard. Tímto vysokým exportem umožnili jsme do značné míry dovoz zejména surovin a jiných důležitých potřeb životních. Bilance našeho zahraničního obchodu byla v tomto roce aktivní částkou téměř 2 miliard. Nemusím zdůrazňovat, že toto značné obchodní aktivum mělo příznivý vliv na platební bilanci státu.

Je tedy na místě, že klademe veliký důraz na podporu zahraničního obchodu. Je však nutné, abychom si stále uvědomovali, že prvním a nejdůležitějším činitelem k dosažení úspěchu na mezinárodních trzích je dobré, prvotřídní zboží za konkurenční ceny. To předpokládá moderní technické vybavení našich podniků a věnování co největší a nejsvědomitější péče výrobě exportního zboží.

Proto vítáme dvouletý plán, jehož uskutečněním mají býti dány předpoklady k vybudování a dobudování našeho průmyslu, aby byl schopen plniti všechny tyto důležité úkoly. Zkušenost nás učí, že máme všechny předpoklady ke zdárnému provedení tohoto obrovitého úkolu. Máme zdatné odborníky, kteří jsou schopni i za změněných poměrů organisovat a vést náš průmysl. Máme také dobré a inteligentní dělnictvo, které ve své většině chápe svoje dějinné poslání a snaží se poctivě a obětavě spolupůsobit na výstavbě hospodářských základů republiky.

Musíme však najít spolehlivý prostředek, jak donutit ke konání povinností ke státu také ty, kdož tuto povinnost neplní. Snažme se také o to, abychom vytvořili zdravé ovzduší pro společnou práci všech, kdož pracovati chtějí. Tak jako naše vláda v krásném harmonickém souzvuku a vzájemném porozumění dovedla vytvořit atmosféru důvěry při projednávání této předlohy zákona a tak jako ústavodárné Národní shromáždění dovedlo v příslušných výborech i zde v plenu sněmovny projevit jednomyslnou vůli a odhodlání pracovat na tomto velikém díle, tak musíme najíti cestu, po níž bychom dospěli i venku, mezi lidem, k těmže výsledkům. Musíme zejména odstranit vše, co vyvolává rozladění a vzájemnou nedůvěru mezi zaměstnanci továren a dílen, aby se zaměstnanci mohli plně a nerušené věnovat své důležité a odpovědné práci. Místo často nezřízené soutěživosti politické v továrnách nechť nastane soutěživost v konání pracovních povinností. Snažme se také posíliti všeobecně důvěru veřejnosti k platným zákonům republiky a žárlivě střežme, aby je nemohl nikdo obcházeti nebo znevažovat.

Důsledné provádění dvouletého plánu vyžádá si od občanů republiky také určité a mnohdy těžké oběti. Jsem přesvědčen, že všichni lidé dobré vůle rádi přinesou jakoukoli oběť, budou-li přesvědčeni, že oběti nejsou přinášeny nadarmo, ale že jimi přispíváme k vybudování a zabezpečení spolehlivých hospodářských základů státu a blahobytu národa. Podle ustanovení § 14 projednávané předlohy zvolí ústavodárné Národní shromáždění 36členný výbor pro kontrolu provádění dvouletého plánu. Vláda bude povinna podávati ústavodárnému Národnímu shromáždění zprávy o provádění a plnění dvouletého plánu každého čtvrt roku nebo kdykoliv o to tento výbor požádá. Tím se stává parlament nejvyšším kontrolním a dozorčím orgánem nad prováděním dvouletého plánu a zejména 36členný výbor je nadán velkou kontrolní pravomocí. Tato kontrola musí býti konečně doplněna zřízením parlamentní úsporné a kontrolní komise, která by prováděla dohled nad ostatními úseky státního hospodářství a znárodněného průmyslu.

Vládní návrh zákona vypočítává, jaké úkoly se mají dvouletým plánem splnit. Je to kaleidoskop číslic, ve své většině velmi úctyhodných. Vypočítává zejména, jaké množství uhlí, koksu, železné rudy, nafty a elektrického proudu se má vyrobit, kolik dopravních prostředků, kolik výrobků zemědělských a jiných. Jsou to vesměs propočty dosažené po dlouhých poradách s odpovědnými činiteli hospodářskými. Nemůže se však vylučovat možnost, že se v budoucnu ukáží nepředvídané okolnosti, které si vynutí změny v některých částech tohoto plánu, a proto dává parlament vládě § 16 předlohy zmocnění, učiniti opatření, nutná ke splnění úkolů, pokud k nim není třeba nového zákona. Takováto opatření hospodářské povahy, pokud je mohou jinak činiti jednotliví ministři, vyžadují však schválení předsednictva vlády. Tím dává ústavodárné Národní shromáždění vládě právo v případě krajní nutnosti nařízením měniti nebo doplniti ustanovení § 2 až 8 zákona v pevné víře, že tohoto zmocnění bude použito jen v případě krajní potřeby, kdyby hrozilo nebezpečí v prodlení. Jinak bude každá potřebná změna provedena zákonem.

Úspěšné provádění dvouletého plánu vyžádá si pravděpodobně určitá omezení naprosté volnosti podnikání. Tímto zákonem se však zaručuje plná rovnoprávnost všem druhům podnikání, ať státního, samosprávného, znárodněného nebo soukromého a družstevního při poskytování stejných předpokladů a podmínek pro výkon jejich hospodářské činnosti. Z toho je patrno, že vláda správně hodnotí také podnikání soukromé a družstevní a že bude tomuto podnikání věnovat stejnou pozornost a podporu jako podnikům znárodněným. Je to stanovisko naprosto správné a zdravé, jelikož podnikání soukromé a družstevní má stejně důležité poslání při obstarávání životních potřeb obyvatelstva. a participuje, jak nás zkušenosti učí, také značnou měrou na našem vývozu.

Hospodářský plán je mezníkem v hospodářském životě našeho státu. Dostáváme se postupně ze soukromokapitalistického systému na nové cesty hospodářské politiky. Starý soukromokapitalistický řád hospodářský byl založen na principu sledování zájmů čistě soukromých. Soukromému zájmu podnikatele-kapitalisty podřizovány byly zájmy nejen námezdních pracovníků a konsumentů, nýbrž i zájmy státu. Výrobní prostředky soustřeďovaly se soustavně do rukou malé skupiny finančních magnátů, kteří pomocí různých kapitalistických organisací, jako jsou kartely, koncerny a trusty, diktovaly nejen nízké mzdy dělnictvu a úřednictvu podniků, ale také vysoké, ničím neodůvodněné ceny za své výrobky. Tato nezdravá cenová a mzdová politika byla příčinou nízké životní úrovně pracujícího lidu. Plánovaná výroba musí jasně prokázati, že nehodlá propadnouti chybám a přehmatům soukromokapitalistické výroby, že je schopna včasnými opatřeními předejíti jakýkoliv chaos ve výrobě i distribuci.

Projednávaná osnova zákona je beze sporu dílem velikým. Provedení tohoto díla je však závislé na celé řadě podmínek, jejichž splnění bude těžkým úkolem. Bylo by ovšem těžkou chybou, kdybychom měli stoprocentně nevěřit v jeho uskutečnění. Věříme, že dvouletý hospodářský plán bude uskutečněn jako první etapa k vybudování nových, zdravých hospodářských základů státu. (Potlesk.)

Čs. strana národně socialistická dává všechny své síly k disposici tomuto velkému tvůrčímu dílu. Uskutečněním tohoto díla vyplněna bude část programu naší strany, který říká: "Náš socialism národní usiluje o dobytí rozhodující moci ve státě proto, aby demokracii postavil do služeb pracujícího lidu, aby převedl vlastnictví výrobních a směnných prostředků z držení soukromokapitalistického do vlastnictví státního celku a stejně půdy z držení velkostatkářů do rukou zemědělců."