Plán, a tím spíše jeho zemědělská část, je matematicky přesná bilance
čísel, jež do sebe zapadají a musí být pevně zladěna s celou jeho vazbou
ve všech odvětvích hospodářského života, ale vedle čísel a bilancí rozhoduje
o jeho splnění to, jak budeme umět plán podepřít tím, co se nedá spočítat
a vyjádřit čísly a co představuje mravní síly našeho národa. Musíme se
v zemědělském sektoru vyvarovat všeho, co by mohlo ohrozit zdar plánu.
Uskutečnění plánu je pro nás veliký závazek. Musíme si být vědomi, že musíme
v příštích měsících dělat takovou zemědělskou politiku, která by uskutečňování
plánu podpírala. Zemědělská politika státu musí zde překonat počáteční
potíže onoho velkého přeskupení sil do pohraničí a dokončit rušivé zásahy
do zemědělského sektoru. Úkoly převzít zpět do českých rukou půdu těch,
kteří nám ji pozvolna krok za krokem odebírali, je událostí v našem zemědělství
tak mimořádnou, že bychom pro ni těžko hledali srovnávaní v dějinách. Dokončení
tohoto úkolu vykonává přirozeně tlak na celý úsek naší zemědělské výroby.
Provést převod půdy dokonale a trvale je úkol, jemuž musíme obětovat mnohé,
co je méně důležité, i když je to žádoucí. Musí si to uvědomit každý, že
nejdříve je třeba dokonale splnit úlohu, kterou historie svěřila naší generaci.
K splnění dvouletého plánu musíme vytvořit ovzduší náležité důvěry a
spolupráce všech stran Národní fronty. V době co nejkratší podepřeme splnění
zemědělské dvouletky zákonem o organisaci zemědělců, jemuž zde připadne
velmi odpovědný úkol.
V závěru doporučuji, aby sněmovna přijala zákon se změnami, jež jsou
obsaženy ve zprávě zemědělského výboru, a resoluci výboru. Všichni cítíme
závažnost a historický význam této schůze. Nejenom my, ale celá zemědělská
veřejnost si musí uvědomit, že také v našem zemědělství opouštíme hospodářské
zásady, jež se ukázaly nesprávné a neschopné, že vstupujeme plánem do období,
v němž vedle dobrého plánu v zemědělské výrobě záleží také na širokých
vrstvách našich zemědělců, jakou mu dají náplň a jaké uskutečnění. Plán
nejenom ukazuje cestu, ale také zavazuje. Musí vést k pořádku, k výrobní
disciplině, počítá s ukázněností ve výrobě, spotřebě a distribuci. Je cílem,
kterého musíme dosáhnout, a proto také v zájmu jeho splnění musíme přijmout
mnohé omezení, jež nám ukládá. Musíme vyšším zájmům podřídit zájmy dílčí
a osobní. Nová naše republika vyrostla z obětí tisíců nejlepších synů národa,
z hlubokých útrap a strádání. Odstranit všude následky války a dosáhnout
především předválečné úrovně výroby je jasný a konkretní cíl. Soustřeďme
k němu všechno své úsilí a jděme přímou cestou, kterou dvouletý plán ukazuje.
(Potlesk.)
Podpredseda dr. Ševčík: Zpravodajcom výboru zásobovacieho je
pi posl. Šmejcova. Dávam jej slovo.
Zpravodaj posl. Šmejcová (uvítána potleskem): Pane předsedo,
pánové a paní!
Zásobovací výbor poslanecké sněmovny, jehož jménem podávám svoji zprávu,
je si vědom toho, že hlavním smyslem dvouletého plánu je zvýšení životní
úrovně československého lidu. Prosperita naší výroby průmyslové i zemědělské,
našeho podnikání jak znárodněného, tak i soukromého a tím i zvýšený vývoz
sleduje konečný cíl, zlepšení a upevnění hospodářské situace a zabezpečení
spokojenějšího a radostnějšího života všech jeho složek.
Výživa občanstva je v nynější době předmětem velmi vážných porad a starostí
v celém světě. Na správné a dostatečné výživě lidu závisí jeho pracovní
výkonnost stejně jako zdraví přítomné i příští generace národa, našich
dětí. Není proto divu, že se tomuto problému věnuje značná pozornost a
všeobecně se cítí potřeba zajistit a co nejúčelněji zorganisovat výživu
nejen v tom kterém státě, ale i v celém světě, aby se zabránilo světové
krisi potravinové a z toho vznikajícím následkům pro rozvoj národních sil.
Nedávno byl problém mezinárodní potravinové organisace předmětem velmi
vážného jednání na konferenci potravinové a zemědělské komise Spojených
národů v Kodani, kdy bylo usneseno svolat koncem tohoto měsíce do Washingtonu
poradu přípravné komise, která má dát základ ke světovému potravinovému
úřadu. Úkolem jeho má být zajištění dostatečné výroby a zásoby potravin
stabilisováním cen zemědělských výrobků, jakož i podpora a řízení zvýšené
spotřeby potravin v zájmu širokých vrstev lidových.
Proto vítáme, že i v našem dvouletém plánu je otázka výživy náležitě
zhodnocena a že je jí určen značný podíl na úspěšném zdolání předpokladů
provedení plánu.
Zvýšení tuzemské výroby samozřejmě v zápětí přinese zvýšenou spotřebu,
to znamená, že spotřebitelé budou hrát význačnou roli v zajištění současné
i budoucí spotřeby, která se stává podstatnou složkou a obsahem celého
plánování. Výživa občanstva závisí především na zemědělské výrobě domácí
a na doplňujícím dovozu nezbytně nutných potravin z ciziny. Vládním návrhem
je stanoveno vyrovnání zemědělské výroby na předválečnou úroveň. Průmyslová
výroba má býti zvýšena o 10 % proti r. 1937, při čemž se na výsledku výroby
bude podílet zmenšený počet spotřebitelů.
Do průmyslové výživy patří řada oborů, a to především průmysl mlékárenský,
cukrovarnický, pivovarnicko-sladovnický, mlynářský, lihovarnický, tukový,
konservárenský, masný, průmyslová výroba cukrovinek a řada jiných odvětví.
Z nich především průmyslu mlékárenskému ukládá dvouletý plán velmi značné
úkoly, ať už zvýšení kapacity na dvojnásobek výroby předválečné, nebo podstatné
vybudování k významným úkolům doby. Budovatelský plán přímo ukládá zvýšení
produkce mléka o 75 %.
Průmysl výživy je úzce spjat s výrobou zemědělskou. Této stati se nebudu
dotýkat poněvadž o ní bylo jednáno panem zpravodajem výboru zemědělského.
Chtěla bych poukázat především na okolnost, že nestačí výrobky zemědělské,
ať jsou to obilniny, brambory, ovoce nebo zelenina, pouze vypěstovat, ale
je třeba se postarat o jejich výkup, o uskladnění a tím i o rozdělení,
aby se v určitých měsících nejevil přebytek a v jiných měsících zase nedostatek
určitých potravin. Proto pamatuje dvouletý plán především na investice,
výstavbu a zařízení, které mají sloužit účelné a plynulé distribuci.
Tyto investice plánované v sektoru výživy činí pro české země 1.917,200.000
Kčs, pro Slovensko 832,800.000 Kčs, celkem činí všeobecné investice k účelům
výživy 2.750 mil. Kčs. V těchto investicích se pamatuje především na zřizování
mlékáren částkou 900 mil. Kčs, chladíren a mrazíren částkou 450 mil. Kčs;
v těchto se počítá se zvětšením skladovací plochy v českých zemích z 1.495
vagonů na 3.495 vagonů, na Slovensku se počítá s plochou pro 800 vagonů.
Celkem se má skladovací plocha zvětšit o 200 %. Chladírny a mrazírny moderním
způsobem konservují a udržují potraviny a skýtají tak možnost opatřit širokým
vrstvám lidovým hojnost čerstvého ovoce a zeleniny i jiných potravin. Pro
účelnou a zdravotním požadavkům vyhovující výživu lidu mají chladírny a
mrazírny v této době i v době budoucí veliký význam. Dále se počítá s investicemi
ve výši 200 milionů Kčs pro konservování ovoce a zeleniny. Pro vybudování
moderních tržnic počítá dvouletý plán s položkou 70 milionů Kčs pro země
české i pro Slovensko. Rovněž tak se investice týkají cukrovarů, pivovarů,
lihovarů, mlýnů a ostatních odvětví průmyslu výživy. Vzhledem k celkově
nízké částce povolených investic je možno použít těchto položek především
k udržování, rekonstrukci a zlepšení dosavadního provozu. (Předsednictví
převzal místopředseda Tymeš.)
V této době má pro náš export zvláště veliký význam průmysl cukrovarnický
vzhledem k naprostému nedostatku světových cukerních zásob. Nelze však
předvídat, jak se cukerní export vyvine do budoucna, a proto je zapotřebí
zvyšovat především tuzemskou spotřebu cukru. V tom směru máme velmi mnoho
co dohánět. V řadě států se ročně spotřebuje na 1 obyvatele o 1/3
cukru více než v Československu.
Taktéž průmyslu pivovarskému ukládá plán úkoly vývozní i ve vnitřním
odbytu. Počítá se s tím, že už v roce 1948 bude možno dosáhnout normální
stupňovitosti piva, která už od příštího měsíce bude postupně zvyšována.
Výroba piva na Slovensku se zvýší proti roku 1937 čtyřnásobně i více, neboť
za války došlo na Slovensku ke zvýšenému konsumu piva.
Průmysl lihovarnický je v plánu odkázán především na domácí spotřebu
vzhledem k poměrně slabšímu vývozu do ciziny.
V mlynářském průmyslu počítá návrh v r. 1947 s produkcí výrobků chlebového
obilí, t. j. pšenice a žita, vyšší o 15,87 % proti r. 1937 v českých zemích
následkem větší spotřeby mouky, pečiva a chleba, vyplývající z nedostatečného
zásobování tuky a masnými výrobky. V roce 1948 se počítá s menší výrobou
v předpokladu snížení spotřeby a se zřetelem ke zvýšení dovozu ryže.
Zbývající části oboru potravinářského ukládá budovatelský plán zvýšení
produkce vajec o 50 %, másla o 10 %, vepřového sádla o 100 %, vepřového
masa o 100 % a hovězího masa o 30 %. Plánovaná výroba umělého tuku je stanovena
tak, aby kryla zvýšené přiděly i jiných výrobních odvětví, t. j. výroby
pečiva, cukrovinek a j., podle vyživovacího plánu na rok 1947 a 1948, schváleného
vládou. Dodržení plánované výroby je závislé na možnosti dovozu surovin
z ciziny.
Vedle těchto větších průmyslových oborů v sektoru výživy se plánování
určuje i v ostatních menších oborech, jako v průmyslových pekárnách, v
zpracování ovoce a zeleniny, sušárnách čekanky, výrobě kávovin, průmyslovém
zpravování masa a ryb, výrobě polévkového koření, octa, hořčice, sladových
výtažků, prášků do pečiva, mletého koření, škrobů, krmiv, v sušárnách brambor,
výrobnách vín sladových a desertních, jakož i šumivých nealkoholických
nápojů, jichž co největší rozšíření je v zájmu zdraví dětí a mládeže velmi
žádoucí.
Plánování v oboru výživy nám především musí pomoci, abychom ve vývoji
této doby mohli přejíti od vázaného hospodářství k hospodářství volnému.
Úspěch dvouletého plánu bude znamenat nejen dosažení dostatečného množství,
ale i nezbytné zlevnění jak potravin, tak také šatstva, obuvi, jakož i
ostatních životních potřeb. Na tom má přímo živelný zájem náš lid a naše
domácnosti, které těžce nesou nedostatek spotřebních statků a jejích příliš
vysoké ceny. Je si přát, aby plný zdar plánované dvouletky přispěl vydatně
ke zmírnění našich zásobovacích starostí a ke zlepšení životní úrovně československého
lidu.
V prvním období vývoje, od května minulého roku do této doby, jsme překonali
s hlediska výživy značné nesnáze celkem bez vážnějších otřesů, za což vděčíme
především akci UNRRA, která nám vydatnou měrou pomohla k udržení životní
úrovně a zdraví našeho lidu. Teprve budoucí doba nám ukáže, jak velkou
část tohoto zboží, které nám dodávala UNRRA, budeme muset dovážet, ale
už za pomoci našeho vývozu a práce našeho lidu.
Věříme, že pozvolna budeme přecházet od hospodářství poválečného k hospodářství
mírovému, a proto s hlediska širokých vrstev lidových a především spotřebitelských
budeme bedlivě sledovat provedení dvouletky a její výsledky, aby opravdu
splnila úkoly a naděje v ni kladené.
Náš stát jest odkázán v převážné míře na domácí výrobu potravin, ale
není zcela soběstačný. Toho jsme si vědomi a s tím musíme také počítat.
Proto i s hlediska spotřebitelského máme zájem na zvětšeném vývozu výrobků
průmyslových, abychom za ně dovezli chybějící množství potravin.
Plánování v oboru výživy by nemělo plného významu, kdyby jeho veliké
úkoly nepochopily zvláště naše ženy v domácnostech. Ruku v ruce s vývojem
průmyslu výživy musí jít i účelné organisovaná, zdokonalená a na vědeckém
podkladě racionálně uzpůsobená výživa lidu. V této věci musí ženy vydatnou
měrou svým pochopením a účinnou prací být nápomocné.
Ke konci bych chtěla ještě zdůrazniti nejlepší vůli československých
žen pomoci k úspěšnému zdolání všech úkolů, které zákon ukládá, ale jménem
žen a veřejného mínění žádám, aby při náboru nových pracovních sil byla
zahájena bezohledná akce proti povalečům a lidem vyhýbajícím se práci,
jichž negativní postoj k budování státu plným právem pobuřuje řady ukázněných
a povinnosti dbalých mužů i žen. (Potlesk.)
Československé ženy měly veliký podíl na dosažení naší národní svobody.
Přinesly nesčetné oběti v boji proti okupantům, jsou stejně ochotny přinésti
i další oběti, aby národ mohl žít a dosáhnout pevného národohospodářského
zajištění. Žádají však, aby v dobrovolné jejich pomoci při uskutečnění
dvouletého plánu byla náležité zhodnocena jejich činnost jakožto hospodyň
a aby se neopakoval zjev z okupace, kdy práce hospodyň a matek byla znehodnocována
a přehlížena a ženy byly do pracovního procesu zařazovány bez ohledu na
situaci jejich rodin. Budoucnost republiky stavíme na pevných a zdravých
základech rodinného života a na generacích, jimž výchova matek dá pevný
mravní základ. To musí být respektováno při součinnosti žen na dvouletém
plánu.
Rovněž zdůrazňuji, že československé ženy nečekaly, až je zákon zavolá
k součinnosti při hospodářské obrodě státu, ale už od počátku jeho nového
života uplatňovaly se všude, kde jejich práce bylo zapotřebí. Zvláště s
povděkem a s uznáním kvituji krajně obětavou a do krajnosti vyčerpávající
práci našich žen zemědělských. (Potlesk.) V tomto oboru podnikání
po odsunu Němců a při naprostém nedostatku pracovních sil byla práce žen
přímo nadlidská. I v jiných oborech práce vidíme ženy na místech nejodpovědnějších.
Mluvím jménem zásobovacího výboru sněmovny, ale i jménem československých
hospodyň, a vyslovuji přání, aby výsledek dvouletého budovatelského plánu
zabezpečil blaho našich rodin a připravil schůdnou cestu ke konsolidaci
hospodářských poměrů v našem státě.
Navrhuji, aby osnova zákona byla schválená podle usnesení výboru zásobovacího
a ostatních výborů ústavodárného Národního shromáždění. (Potlesk.)
Místopředseda Tymeš (zvoní): Přerušuji projednávání pořadu
schůze.
Navrhuji, aby výborům živnostensko-obchodnímu a ústavně-právnímu
stanovena byla k podání zprávy o vládním návrhu zákona, kterým se mění
některé předpisy o obchodních knihách (tisk 111), lhůta do pátku
dne 25. října 1946 do 9. hodiny.
Kdo s navrženou lhůtou jmenovaným výborům souhlasí, nechť zvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Lhůta je přijata.
Před ukončením schůze sděluji, že se předsednictvo usneslo aby se příští
schůze konala v pátek dne 25. října 1946 o 1/2 10.
hodině
s pořadem:
1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 113), jímž
se mění některá ustanovení o dani důchodové ze služebních požitků (tisk
172).
2. Zpráva výborů živnostensko-obchodního a ústavně-právního (podle §
35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 111), kterým se mění některé
předpisy o obchodních knihách.
3. Nevyřízené odstavce dnešní schůze.
Končím schůzi.
(Konec schůze v 18 hod. 43 min.)