Věříme, že provedeným dílem
očisty naší republiky od jejích vnitřních
nepřátel, jehož bude na věky vzpomínáno
v budoucí historii našeho národa, jsou dány
- spolu s politickou, hospodářskou a sociální
přeměnou našeho vnitřního života,
jak jsme ji provedli a provádíme v těchto
budovatelských letech - nejlepší předpoklady
pro další šťastný vývoj našeho
národního státu a sociálně
spravedlivý život jeho lidu. A tak i v těchto
dříve nám cizích koutech naší
krásné vlasti bude moci napříště
zaznívati z úst jejích obyvatelů šťastné
a pravdivé přiznání podle slov naší
hymny: "Země Česká, domov můj".
(Hlučný, dlouho trvající potlesk.)
Místopředseda Tymeš (zvoní):
Budeme pokračovati v projednávání
pořadu schůze.
Uděluji slovo dalšímu zpravodaji, a to zpravodaji
za výbor rozpočtový, panu posl. inž.
dr. Ješovi.
Zpravodaj posl. inž. dr. Ješ: Paní a pánové!
Zákon o dvouletém hospodářském
plánu není normou finanční, nýbrž
technickou. Klade konkretní úkoly, vyjádřené
ve hmotných množstvích a v pracovních
výkonech, váže je navzájem v organisovaný
celek, zaměřený k účelům,
které byly vytyčeny ve vládním programu
schváleném tímto ústavodárným
Národním shromážděním.
Je to prostě jízdní řád pro
naše hospodářství, který se stará
o to, aby na všech jeho tratích byl zajištěn
klidný, bezpečný, úsporný a
rychlý provoz. Kdybychom chtěli pokračovat
v tomto podobenství, našli bychom také výklad
onoho pojmu, který se v úvahách plánovacích
vyskytuje a který je vyznačován názvem
"úzké místo" nebo "úzký
profil". To jsou právě ony soutěsky,
zákruty a nebezpečné křižovatky,
kde hladký průběh provozu je nejvíce
stísněn a kterým je tedy především
třeba věnovat pozornost, protože tam by nám
mohly nastat kalamity a zauzlení, které by ochromily
i úseky značně vzdálené.
Musíme si uvědomit, že takovými kritickými
místy v provádění plánovaného
hospodářství mohly by se stát i otázky
finanční a rozpočtové, zejména
při své souvislosti s problémy administrativy
a výkonnosti veřejné správy. Varovným
příkladem je nám tu osud mimořádného
rozpočtu na rok 1946, který svou výší
25 miliard určoval velmi obsáhlý program
investiční, ale ve skutečnosti bude splněn
jenom v malé části. Ne pro nedostatek rozpočtových
prostředků, nýbrž zejména pro
nedokonalost organisace a administrativy, což se týká
také otázek finančních.
Navržený zákon o dvouletém plánu,
byť nebyl přímo zákonem finančním,
do značné míry předurčuje obsah
státních i jiných veřejných
rozpočtů na léta 1947 a 1948. Toho si byl
vědom již rozpočtový výbor Prozatímního
Národního shromáždění,
když doporučil při projednávání
státního rozpočtu na r. 1946 v březnu
t. r. námět, který byl pak jako resoluce
čís. 11 přijat v Prozatímním
Národním shromáždění a
připojen k finančnímu zákonu. Tato
resoluce ukládá vládě, aby při
příštím sestavování rozpočtu
bylo dbáno toho, že dlouhodobé investice, zejména
stavební, nelze racionálně plánovat
pro období jednoho kalendářního roku.
Konstrukci rozpočtu je po této stránce třeba
vytvořit tak, aby výdaje na dlouhodobé investice
mohly být preliminovány v rámci několikaletého
plánu a vyčerpávány podle technických
a hospodářských možností, aniž
by jejich využití bylo nepříznivě
ovlivňováno nezbytností výročních
uzávěrek státního hospodářství.
Tedy již tehdy nám bylo patrno, že je zde úzká
souvislost mezi hospodářským plánem
a konstrukcí veřejných rozpočtů.
Nyní, když navrženým zákonem o
dvouletém plánu určujeme předem průběh
našeho hospodářství, zejména
po stránce investiční, jsme si vědomi,
že tím také do jisté míry určujeme
obsah veřejných rozpočtů. Bude třeba
do nich zařadit onu část dvouletého
plánu, která náleží do kompetence
příslušného veřejného
svazku, resp. orgánu veřejné správy.
Aby pak byla možná vzájemná kontrola
mezi dvouletým plánem a rozpočtem, bude třeba
do značné míry přebudovat rozpočtovou
konstrukci, což je spojeno s vyřešením
velmi obtížných problémů theoretických
i praktických. Domnívám se, že těsnou
součinností finanční správy
s plánovacími orgány bude možno velkou
část těchto obtíží překonat
již při vypracování státního
rozpočtu na r. 1947.
Přesto ovšem zůstane v těchto veřejných
rozpočtech široké pole přímo
nedotčené úkoly dvouletého plánu.
Jsou to zejména osobní výdaje, dále
věcné výdaje veřejné správy,
plnění úkolů sociálních,
podpůrných a j. a také ona část
investic, o níž mluví odst. 3 § 6 navrženého
zákona, pro které může být použito
pracovních sil a surovin z místních zdrojů.
Ovšem i tyto položky veřejných výdajů
budou nepřímo ovlivňovány prováděním
úkolů dvouletého plánu, na příklad
nezbytnými přesuny pracovních sil z oborů
administrativních do výroby. A tu chtěl bych
velmi důrazně upozornit, že taková opatření
nebylo by možno s úspěchem provádět
bez radikální reformy veřejné správy,
naprosté změny method úřadování
a nového ducha ve vyřizování věcí
úředních. Nejde tu jen o racionalisaci vlastní
úřední agendy, ale zejména také
o odstranění oněch těžkých
administrativních břemen, která jsou dosavadním
systémem ve stále větší míře
uvalována na výrobní podniky i na jednotlivé
občany, kteří se pro samé vyplňování
úředních formulářů,
shánění dokladů a pochůzky
po úřadech nemohou dostat k vlastní produktivní
práci. Hlavním úkolem finanční
politiky státu ovšem bude, aby účelnou
organisaci peněžního trhu bylo překlenováno
časové rozpětí mezi náklady
investičními a výtěžkem, který
se z nich teprve po určité době národnímu
hospodářství vrátí ve zvýšené
výrobnosti a tím i ve zvětšení
národního důchodu. To je veliký problém
politiky úvěrové a bez jeho uspokojivého
vyřešení nebylo by možné splnit
technické úkoly plánu.
V této souvislosti bych připomenul, že při
úvahách o provedení dvouletky a opatření
potřebných surovin nebyly činěny žádné
zvláštní předpoklady o zahraničních
úvěrech. Dvouletý plán je navržen
tak, aby bylo možné ho splnit bez závislosti
na těchto úvěrech. Ovšem bude-li je
možno získat, znamená to značné
usnadnění a úlevu, ale v podstatě
tu spoléháme na vlastní práci, na
vlastní úsilí, na dobrou vůli a obětavost
všeho československého lidu, která je
největší zárukou úspěchu.
Rozpočtový výbor schválil úkoly,
vytčené v jednotlivých paragrafech zákona
jak co do programů výrobních, tak co do činnosti
investiční v tom přesvědčení,
že všechny tyto jednotlivosti tvoří celek
pečlivě vyvážený, který
musí být také v celku a s jednotného
hlediska posuzován. Je samozřejmé, že
v návrhu zákona mohly být vytčeny
jenom nejdůležitější úkoly,
kterými není zdaleka vyčerpán celý
obsah hospodářské činnosti v příštích
dvou letech.
Chtěl bych také čelit možnému
nedorozumění, které by mohlo vyplynout z
toho, že v návrhu zákona jsou věnovány
- v souhlasu s vládním prohlášením
z 8. července t. r. - zvláštní stati
hospodářskému rozvoji Slovenska a mimořádné
pomoci hospodářsky slabým krajům českých
zemí, ale to neznamená, že by byly opomíjeny
potřeby krajů ostatních, zejména těch,
které byly válkou těžce postiženy,
jako na příklad Slezsko, zvláště
na Opavsku, Hlučínsko a jiné části
Čech a Moravy. Jejich investiční potřeby,
zejména stavební obnova a průmyslová
výstavba, jsou také zahrnuty ve všeobecných
úkolech dvouletého plánu, i když nejsou
ve zvláštních paragrafech zvláště
shrnuty.
K § 9, který se zabývá mobilisací
pracovních sil, připomíná rozpočtový
výbor, že při nezbytné potřebě
přesunů pracovních sil musí být
dbáno toho, aby nenastávalo další vylidňování
krajů dosud nedostatečně vybavených
pracovními příležitostmi. Naopak bude
nutno činit opatření, aby také tyto
kraje po dobu, než se jim podaří vybudovat
nové možnosti výrobní, podílely
se na zvýšených důchodech oživené
hospodářské aktivity, což je zejména
v zájmu samosprávných financí v těchto
krajích.
V § 13, odst. 2 nepovažuje rozpočtový
výbor za nutné, aby jeho znění bylo
zvláště vykládáno v důvodové
zprávě.
Vzhledem k tomu, že při projednávání
návrhu zákona v jednotlivých výborech
ústavodárného Národního shromáždění
byly v textu provedeny některé změny a předneseny
podněty a vysvětlivky, které nejsou plně
vyjádřeny v důvodové zprávě,
usnesl se rozpočtový výbor vyzvati vládu,
aby při eventuální publikaci této
důvodové zprávy byly zároveň
publikovány také zprávy výborů
ústavodárného Národního shromáždění.
(Předsednictví převzal místopředseda
Petr.)
Paní a pánové, nežli skončím
svoji zprávu, považuji za svou povinnost zmínit
se také o práci přípravné,
která byla věnována tomuto návrhu.
Měl jsem čest jako jeden z členů ústřední
plánovací komise se na těchto pracích
účastnit a chtěl bych vám uvést
na pamět, že to nebylo jenom několik lidí,
nýbrž celá armáda zdatných odborníků,
kteří věnovali dlouhé dny a noci vypracování
tohoto velkého díla. Bylo při tom mnoho nesnází,
poněvadž se v dané naší situaci
nemůžeme opírat o pevné podklady, ale
bylo tu mnoho dobré vůle, pracovitosti a oddanosti,
schopnosti vyrovnávat navzájem různé
názory, a tyto okolnosti jsou jednou z podstatných
příčin toho, že mohlo toto dílo
být uskutečněno v době poměrně
tak krátké. Považuji za svou povinnost - a
myslím, že mluvím jménem celého
Národního shromáždění
- poděkovat srdečně všem těm,
kteří se jakýmkoli způsobem odborné
přípravy plánu zúčastnili.
(Potlesk.)
Ale chtěl bych také k nim a ke všem pracovníkům,
kteří ve výrobě a v jakékoliv
jiné hospodářské činnosti jsou
pověřeni organisováním práce,
vznést výzvu podobnou, jak to učinil pan
kol. Zápotocký k pracovníkům
manuálním: aby neustávali ve svém
úsilí, aby hledali všechny cesty a prostředky
k tomu, abychom lépe organisovali svou práci, abychom
využili každého prostředku a každé
minuty času způsobem co nejúčelnějším;
bude to velká zásluha našich techniků,
našich inženýrů, našich odborných
pracovníků komerčních a jiných,
dílovedoucích, mistrů a všech těch,
kteří mají přímý styk
s rukodílnou prací, když právě
této práci vytvoří nejlepší
podmínky, aby mohla platně spolupůsobit při
plnění dvouletého plánu.
Musíme si také být vědomi, že
právě z těch okolností, o kterých
jsem se prve zmínil, vyplývá, že tento
plán nebude bez nedostatků a nebude také
jistě bez kritik více nebo méně oprávněných.
Jistě také v debatě o tomto návrhu
budou předneseny řečníky jednotlivých
stran připomínky a poznámky kritické.
Nechtěl bych jakožto zpravodaj uplatňovat jakékoli
jednostranné hledisko stranické. Ale domnívám
se, že všichni budeme si vědomi, před
jak vážným úkolem stojíme, jaký
je tady vysoký cíl, ke kterému směřujeme,
a že před ním musí ustoupit do stínu
všechna drobná a jednotlivá přání,
která by každý z nás mohl vyjádřit
a jimž všem vyhovět není v lidských
silách. Právě, když si uvědomíme
dosah toho, co nám dnes přednesl pan ministr vnitra,
když si uvědomíme, jak velký politický
čin byl za naší generace vykonán přeměnou
Československé republiky na národní
stát Čechů a Slováků, musíme
si být vědomi, že se každý takovýto
velký zisk musí platit zvýšenou prací
a zvýšenou výkonností. (Potlesk.)
To bude práce našich pilných rukou, našich
jasně myslících hlav, ale zejména
také našich srdcí, z nichž musíme
odstranit všechny zbytky sobectví stranického,
stavovského nebo osobního a naplnit je důvěrou
ve vlastní síly, nadějí v lepší
budoucnost a láskou ke svému národu a ke
svému státu. (Potlesk.)
Místopředseda Petr: Zpravodajem za výbor
průmyslový je pan posl. dr. Púll.
Dávám mu slovo.
Zpravodajca posl. dr. Púll: Slávna snemovňa!
Je tomu práve rok, presne na deň, čo sme
prežívali historické okamžiky. Práve
pred rokom, ako vám je v živej pamäti, podpísal
prezident republiky dekrét o poštátnení
bánk, poisťovní a niektorých priemyselných
podnikov. Vtedy sme všetci cítili, že robíme
historický zásah do hospodárskeho vývoja
nášho štátu. No nie menej význačné
chvíle prežívame dnes, keď ideme vydať
zákon, ktorý je vnútorne sopnuty s tým,
čo sa stalo pred rokom. Zákon o dvojročenke
je jednou z noriem, ktoré znamenajú koniec jednej
a začiatok ďalšej, novej, lepšej etapy hospodárskeho
vývoja. Túto skutočnosť, dámy
a pánovia, význam tohoto okamihu by sme si mali
náležite uvedomiť v túto chvíľu.
Pred rokom sme prevzali do rúk národa obrovské
hospodárske podstaty. Dnes označujeme cestu, po
ktorej sa má toto hospodárstvo uberať, a ciele,
ktorých má dosiahnuť. Pri tejto príležitosti
práve my, zástupcovia ľudu v Národnom
shromaždení, mali by sme si byť vedomí
toho, že zatiaľ čo naši predchodcovia v
prvej republike nemali na beh hospodárskych vecí
vo štáte a teda na rozhodujúci sektor národného
života vplyvu, zatiaľ my dnes v novej forme demokracie
tento rozhodujúci sektor budeme od tohoto okamihu riadiť
a budeme mu predpisovať cestu. Toto dáva našej
zákonodarnej práci nový, plnší
a hlbší obsah.
Zákon o dvojročenke znamená teda novú
etapu nášho hospodárskeho vývinu a to,
ako sme presvedčení, úspešnú,
najúspešnejšiu v našich hospodárskych
dejinách. Prečo? Prečo očakávame
od dvojročného plánu, že zdvihne úroveň
nášho hospodárstva na vyšší
stupeň, zvýši náš hospodársky
potenciál a ruka v ruke s ním i blahobyt nášho
pracujúceho človeka, oboch našich národov
a všetkého občianstva?
U nás sa predsa doteraz pracovalo vždy, i v priemysle
i v poľnohospodárstve, doprave a na ostatných
úsekoch nášho hospodárskeho života.
Tieto jednotlivé časti jedného hospodárskeho
organizmu, ako priemysel, poľnohospodárstvo, doprava,
stavebníctvo, obchod atď., ktoré sú
na sebe tisíckrát závislé a posväzované
tisícerými putami, a ktoré len spolu dávajú
obraz hospodárskeho blahobytu alebo poklesu, ktoré
len spolu môžu podať bilanciu prosperity a napredovania
hospodárskeho, doteraz sa nikdy nevyvíjaly na pozadí
jednotného plánu, podľa jednej generálnej
línie, ale roztrieštene. Vyvíjaly sa roztrieštene,
vo vzájomných zápasoch, ostrých hlavne
medzi hlavnými odvetviami výroby, priemyslom a poľnohospodárstvom.
Za vlády kapitalistických bánk a priemyselných
koncernov na jednej a za vedúcej úlohy statkára
v poľnohospodárskej politike neboly tu predpoklady
koordinovaného vývinu týchto výrobných
síl, ale pole ťažkých zápasov a
odcudzenia, roztrieštenosť a z toho rezultujúce
ťažké poruchy hospodárske a oslabovanie
životaschopnosti nášho hospodárskeho života
jeho odolnosti voči nárazom a retardácia
celkového vývinu a prosperity.
A dvojročný plán znamená práve
sjednotenie týchto hlavných odvetví výroby
a ich koordinovaný vývin. Plánovanie sa nezavádza
nezávisle do priemyslu, nezávisle do poľnohospodárstva,
dopravy, stavebníctva, ale jeden jednotný a nedeliteľný
plán sa zavádza a bude sa prevádzať
vo všetkých týchto úsekoch.
Pritom nejde o podriadenie jedného sektoru druhému.
Ide o najdenie správnych vzájomných vzťahov
medzi rôznymi druhmi výroby o najdenie kľúča
k harmonickému vývinu celého hospodárstva
k spoločným cieľom.
Vytýčením dvojročného plánu
sa takzvaná voľná hra hospodárskych
síl, ich vzájomný zápas a konkurenčný
boj hospodárskych jednotiek končí. Už
od nášho oslobodenia neplatia u nás, no, neboly
tieto zákony liberalistického hospodárskeho
vývinu nahradené novými, presnými
zákonmi a cieľmi, a stáva sa tak práve
dvojročným hospodárskym plánom. Musel
tu byť vytvorený predpoklad plánovania, menovite
znárodnenie priemyslu, aby bolo možné prikročiť
k skutočnému plánovaniu.
Už som sa zmienil o tom, že v pláne nejde a nemôže
ísť o podriadenie jednej složky nášho
hospodárstva druhej. Sme si plne vedomí, že
jednotlivé složky obrovského hospodárskeho
stroja štátu sú organicky sopnuté a
úzko do seba zapadajú. Plán je však
preto plánom, aby určil poradie dôležitosti
problémov a úloh, ktoré treba riešiť.
A práve preto, že priemysel je tou složkou hospodárstva,
od ktorej do vysokej miery závisí zdarný
vývoj ostatných sektorov, venuje sa mimoriadna pozornosť
priemyslovej výrobe aj v našej dvojročenke.
Počuli sme už rôzne hlasy v súvislosti
s rozdelením investíc, že sa neoprávnene
podporuje ten alebo zanedbáva onen sektor v našej
dvojročenke. Nuž stačí poukázať
na to, že pri rozdeľovaní investícií
boly zastúpené všetky složky nášho
hospodárstva, a rozdelenie, ako ho navrhuje dvojročný
plán, nie je výsledkom priebojnosti a lepšej
argumentácie alebo väčšej dravosti priemyslu,
ale výsledkom zdravého a logického poznania,
že kľúč k obnove ostatných sektorov,
ktoré len v spoločnej výslednici znamenajú
zvýšenie životnej úrovne nášho
ľudu, leží práve v obnove priemyslu. Priemyslu
pripadá teda v dvojročnom pláne význačné
miesto i úloha, tak ako mu pripadá v modernej spoločnosti
vôbec: rozvinúť výrobnú činnosť
na vyšší stupeň, využiť bohatstvá
zeme i energie ľudí, a viesť ich k zvýšenému
blahobytu nášho občianstva. Dvojročný
hospodársky plán v priemysle je pevne sviazaný
s dosiahnutím dokonalejšieho využitia moderného
technického pokroku.
Isteže od oslobodenia dosiahli sme v našom priemysle
pozoruhodných výsledkov. Hoci zvlášť
v poslednej dobe počujeme časté hlasy kritiky,
namierené predovšetkým proti nášmu
znárodnenému sektoru, nikto nemôže vyvrátiť
skutočnosť, že za krátkeho poldruha roka
od oslobodenia sa nám rozhodným spôsobom podarilo
zaraziť vývoj smerom dolu, ako to bolo po dobu šesť
rokov po prvej svetovej vojne, a už rok vývojová
krivka, nech ide o ktorýkoľvek aspekt priemyslovej
výroby, ide trvale a jednoznačne smerom nahor. Musíme
si uvedomiť, že napriek tomu, že tu nebolo jasného
a premysleného plánu, jednoducho z toho dôvodu,
že náš priemysel bol v organizačnom prerode
takého druhu, aký nepoznajú hospodárske
dejiny, sme jedným z najkonsolidovanejších
celkov europských. Dvojročný plán
v sektore priemyslu má urýchliť tento vývin,
znamená ešte energickejšie pokračovanie
po tejto línii a prekročuje už doterajšiu
našu snahu o dosiahnutie predvojnovej výroby.
Dosiahnutie 110 % predvojnovej výroby znamená racionalizáciu
a modernizáciu strojného vybavenia našich závodov.
Ide tu o prekonanie dedičstva našej okupácie
a hospodárskej izolácie a vyrovnanie sa s modernými
technickými vymoženosťami. V plánovanom
priemyselnom vývine sú celkom nové možnosti
technického vzostupu. Naše priemyselné investície
neobmedzia sa na konjunkturálne investície podľa
zákonov súkromnokapitalistických, zákonov
zisku.