Čtvrtek 24. října 1946

(Začátek schůze v 15 hod. 17 min.)

Přítomni:

Předseda Josef David.

Místopředsedové Petr, Hodinová-Spurná, dr. Ševčík, Tymeš, Komzala.

Zapisovatelé: dr. Ducháček, dr. Falťan.

Členové vlády: předseda vlády Gottwald; náměstkové předsedy vlády Fierlinger, Široký, Ursíny, dr. Zenkl; ministři dr. Dolanský, dr. Drtina, Ďuriš, dr. Franek, Hála, inž. Kopecký, V. Kopecký, Laušman, Majer, dr. Nejedlý, Nosek, dr. Pietor, dr. Ripka, dr. Stránský, arm. gen. Svoboda, Zmrhal; státní tajemník dr. Clementis.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr. Friedmann.

264 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: tajemník NS dr. Madar; jeho zástupci dr. Záděra, dr. Ramajzl.

Pořad

17. schůze ústavodárného Národního shromáždění republiky

Československé, svolané

na čtvrtek dne 24. října 1946 na 15. hod.

1. Zpráva výborů ústavně-právního, rozpočtového, průmyslového, zemědělského, dopravního, technického, živnostensko-obchodního a zásobovacího (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 160) o dvouletém hospodářském plánu.

2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 61) o vyměřování obecní dávky z nájemného a obecních poplatků, vybíraných na podkladě nájemného nebo nájemní hodnoty, na léta 1944 až 1946 (tisk 155).

Předseda (zvoní): Zahajuji 17. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Dovolenou podle § 2, odst. 4 jedn. řádu dal jsem na tento týden posl. Blaškovi, Jeleňovi, dodatečně pro minulý týden posl. Fraštackému, dodatečně pro schůze 16. a 17. t. m. posl. Blahovi.

Posl. dr. Lettrich žádá o dovolenou počínaje 22. říjnem t. r. na neurčito, poněvadž je vyslán Slovenskou národní radou do Spojených států severoamerických.

Posl. dr. Vagašský žádá o zdravotní dovolenou do konce t. m.

Posl. dr. Bugár žádá o zdravotní dovolenou na 14 dnů.

Navrhuji udělení těchto dovolených.

Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolené jsou uděleny.

Přistoupíme k projednávání prvního odstavce pořadu, jímž je

1. Zpráva výborů ústavně-právního, rozpočtového, průmyslového, technického, dopravního, živnostensko-obchodního, zemědělského a zásobovacího o vládním návrhu zákona (tisk 160) o dvouletém hospodářském plánu (tisk 185).

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan posl. Zápotocký, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Zápotocký (uvítán potleskem): Vážené paní a pánové!

Naše ústavodárné Národní shromáždění stojí dnes před řešením velikého úkolu: přijetím vládního návrhu zákona o dvouletém hospodářském plánu má položiti pevný základ a zjednati předpoklady pro obnovu a výstavbu hospodářství v republice Československé a tím i pro zvýšení životní úrovně lidu, jak praví úvodní věta osnovy předložené nám k projednání. Není proto žádny div, že všichni občané republiky sledují pozorně naše jednání.

Po šestileté okupaci a válce, po letech hrůzy, strádání a bezměrných obětí touží dnes pochopitelně všechen náš lid ve městech i na venkově, aby strádání a odříkání bylo skončeno, aby jeho životní úroveň byla zvýšena, upravena a zaručena.

Ústavně-právní výbor ústavodárné Národního shromáždění stejně jako výbor rozpočtový, zemědělský, průmyslový, technický, dopravní, živnostensko-obchodní i zásobovací projednaly podrobně ve svých sezeních osnovu jim přikázanou. Vzhledem k naléhavé potřebě zákona byla lhůta stanovená výborům poměrně krátká a terminovaná. Přesto však všechny výbory s pochopením důležitosti i naléhavosti úkolu, který jim byl svěřen, návrh zákona o dvouletém plánu nejen podrobně prostudovaly a prodiskutovaly, ale také všechny důsledně dodržely terminovanou lhůtu. Tím dokázaly, že parlament chápe své povinnosti a dovede je také plnit. Proto může sněmovna dnes přikročiti ke konečnému projednání a schválení zákona.

Jsem pověřen jako zpravodaj ústavně-právního výboru podati zprávu o projednání osnovy zákona v ústavně-právním výboru i stručný výsledek jednání v druhých výborech, o jejichž podrobném jednání bude podána zpráva jednotlivými pány zpravodaji. Že členové sněmovních výborů i přes krátkost lhůty jim poskytnuté podrobně i svědomitě návrh zákona studovali, prodiskutovali a projednali, o tom svědčí řada pozměňovacích a doplňovacích návrhů. Sněmovní výbory šetříce úzkostlivě základního rysu zákona jako přesně skloubeného celku vynasnažily se jen jednotlivá ustanovení zákona zlepšit, přesněji formulovat, vyložit a doplnit a usnadniti tím více jeho provádění.

Ústavně-právní výbor, který projednával osnovu zákona po stránce ústavní a právní, ponechal v podstatě celý návrh zákona v jeho původním znění a navrhuje změnu pouze v § 9, odst. 3, kde v druhé větě mezi slova "na podkladě" a slova "pracovní povinnosti" vsunul slova "zákonných ustanovení o", takže celý odstavec nyní zní takto: "Mobilisace pracujících bude se prováděti především na podkladě dobrovolnosti. Kdyby takto nebylo dosaženo potřebného počtu pracujících, budou učiněna opatření na podkladě zákonných ustanovení o pracovní povinnosti." Tuto změnu provedl výbor proto, aby v textu zákona vysvítalo nad veškeru pochybnost, že nutná opatření k mobilisaci pracujících se budou vždy opírati o příslušná zákonná opatření buď dosavadní nebo v budoucnu vydaná.

Ústavně-právní výbor schvaluje také změny usnesené ve výborech průmyslovém, technickém, dopravním a zemědělském, a to v těchto směrech:

Ustanovení § 2, lit. j) bude doplněno tak, že za číslici 14,800.000 kg (vlněných tkanin), za číslici 50,200.000 kg (bavlněných tkanin s tkaninami z umělého hedvábí), za číslici 17,000.000 kg (jutových tkanin) a za číslici 9,500.000 kg (lněných tkanin) vkládá se u každé z těchto číslic za označením kg slovo "příze".

Ustanovení § 2, lit. l) bude zníti: V průmyslu cukrovarnickém především:

rafinovaného cukru.000 tun,

melasy.000 tun.

Ustanovení § 2, lit. m) bude zníti:

V průmyslu mlynářském především: mlýnských jedlých výrobků z pšenice a žita,884.000 tun.

Tyto změny provedl výbor průmyslový.

Ustanovení § 4 bude zníti:

Ve stavebnictví:

Úkolem stavebnictví bude zejména:

a) jako ve vládním návrhu;

b) odstraniti škody na veřejných budovách nákladem 1.300 mil. Kčs; dokončiti a nově postaviti veřejné a jiné budovy nákladem 2.370 mil. Kčs;

c) obnoviti, po případě dokončiti rozestavěné státní i nestátní silnice a mosty nákladem 3.980 mil, Kčs;

d) provésti vodní a vodohospodářské stavby nákladem 2.550 mil. Kčs;

e) poříditi stavby pro průmysl nákladem 7.530 mil. Kčs;

f) rovná se g) podle vládního návrhu;

g) rovná se h) podle vládního návrhu;

h) rovná se i) podle vládního návrhu;

i) rovná se j) podle vládního návrhu.

Tuto změnu provedl výbor technický.

Ustanovení § 7 bude zníti:

(1) Z celkových investic ve dvouletém plánu budou na Slovensku provedeny investice nákladem nejvýše 22,14 miliardy Kčs.

(2) Z částky 22,14 miliardy Kčs připadne:

a) na průmysl a řemeslnou výrobu 6,80 miliardy Kčs,

b) na zemědělství 2,10 miliardy Kčs,

c) na dopravu 4,71 miliardy Kčs,

d) na opravy bytů zničených válkou a na opatření nových bytů 4,80 miliardy Kčs,

e) na pozemní, vodohospodářské, dopravní a jiné veřejné stavby 3,73 miliardy Kčs.

Tyto změny provedl výbor technický a pokud jde o změnu uvedenou v bodě 2, lit. c), též výbor dopravní.

V § 8 zůstávají pouze odst. 1, 2 a 4. Odstavec 3 se vypouští, při čemž odst. 4 se přečísluje na odst. 3.

Tuto změnu provedl výbor technický.

K § 9 vkládá se odstavec 6, který bude zníti: Zásadně se předpokládá spravedlivá úprava pracovních podmínek, mezd, platů a cen ve všech odvětvích a povoláních.

Tento doplněk přičlenil výbor zemědělský. Odůvodnění těchto změn jest uvedeno ve zprávách příslušných výborů.

Při projednávání návrhu zákona o dvouletém plánu byly v diskusi ve výboru ústavně-právním zvláště podrobně diskutovány dvě otázky, a to 1) kompetence sboru pověřenců na Slovensku a 2) otázka zmocnění vlády. První otázka byla k diskusi předložena poslanci demokratické strany Slovenska ve třech sněmovních výborech a byla odkázána k zásadnímu projednání ústavně-právnímu výboru. Poslanci strany demokratické navrhovali řadu doplňků, kterými měla být vytčena zvláštní práva sboru pověřenců na Slovensku. Na přijetí těchto doplňků činili závislým také svoje hlasování pro návrh zákona. Ústavně-právní výbor nemohl na tyto požadavky a návrhy přistoupit, protože tu nejde, což nutno zdůraznit, o ústavní zákon, který by řešil otázku kompetence sboru pověřenců na Slovensku. Jde o prostý zákon, řešící otázku dvouletého plánu pro obnovu a výstavbu hospodářství a tím i zvýšení životní úrovně lidu v celé Československé republice. Ve snaze dosáhnouti nejen jednoty českých politických stran, ale i jednoty slovenských stran při projednávání zákona, který je skutečně, jak i poslanci demokratické strany přiznávají, opravdu krajně potřebný nejen v zájmu českého, ale zvláště slovenského lidu, přijal ústavně-právní výbor tuto připomínku a doložku k důvodové zprávě: "Přihlížeje k námětům vyskytnuvším se při jednání v ústavně-právním výboru, aby byla v zákoně vytčena pravomoc sboru pověřenců, zdůrazňuje výbor, že zákonem o dvouletém hospodářském plánu nejsou dotčena práva Slovenské národní rady a sboru pověřenců, jež vyplývají z dohod, uzavřených mezi vládou Československé republiky a předsednictvem Slovenské národní rady ze dne 2. června 1945, z 11. dubna 1946 a 28. června 1946. Ústavně-právní výbor je však toho názoru, že není z důvodů ústavně-právních možno, aby obsah těchto dohod byl normativně vyjádřen v zákoně o dvouletém hospodářském plánu, který nemá povahy zákona ústavního."

Pohříchu poslanci demokratické strany nehlasovali ani pro tuto doložku, ani pro zákon. Vyjadřuji jménem výboru politování nad tím, že se nám přes veškerou dobrou snahu nepodařilo dosáhnouti jednoty v otázce pro oba bratrské národy, český a slovenský, tak důležité, jako je uzákonění dvouletého plánu. Litujeme toho tím více, že zákon o dvouletém plánu, jak všichni zástupci slovenského národa přiznávají, je zvláště pro Slovensko a jeho lid eminentně důležitý. Zákon obrací totiž ve svém oddílu IV zvláštní zřetel na hospodářský vývoj Slovenska a určuje z celkové částky investic, které mají býti podle plánu provedeny, výhradně pro Slovensko a jeho hospodářskou obnovu více než 22 miliardy Kčs. Zde je jasně dokumentováno, že vláda nové lidově demokratické republiky opravdu a v praksi likviduje nesprávnou politiku dřívějších buržoasních a agrárních vlád proti Slovensku a slovenskému lidu. Jestliže agrární a velkokapitalistické kruhy i vlády první republiky posílaly na Slovensko úředníky, notáře, policajty, četníky, listonoše, sluhy i exekutory, zavíraly průmyslové závody a připravovaly slovenský pracující lid o zaměstnání, dnešní lidově demokratická vláda, v níž mají Slováci rovnoměrné zastoupení a účast, posílá naproti tomu na Slovensko stroje, stará se o obnovu průmyslu i hospodářství a chystá dalekosáhlé investice pro zprůmyslnění a hospodářský život Slovenska. (Potlesk.) Slovenský lid tuto změnu chápe. Přeje si spolupráci s českým národem a s českým pracujícím lidem. Pověřenectvo informací hlásí právě slib slovenského lidu: "Slibujeme v této dějinné chvíli statečnou prací věrně a ukázněně a ze všech mravních a fysických sil plnit s láskou a každý na svém místě vznešený příkaz velkého budovatelského plánu, daného nám milovanou otčinou." (Potlesk.) Co by řekl slovenský lid tomu, kdyby také jiné politické strany následovaly příkladu demokratické strany? Zákon o dvouletém plánu byl by zamítnut a slovenský národ byl by pak připraven o 22 miliard investic, Slovensko o možnost hospodářského rozvoje, slovenský lid o práci a zlepšení životní existence! Vždyť právě projektované investice znamenají politické i hospodářské zrovnoprávnění českého a slovenského národa. Tím se plní vládní program Gottwaldovy vlády, který toto zrovnoprávnění sleduje.

Je nutno si uvědomit, že v zákonu o dvouletém plánu není také a nemůže být vše, co by tam každá politická strana chtěla mít. Zákon je dílem dohody. Je to dílo vyšlé z nutnosti jednoty, která je dnes tak živelně silná, že překonává a zatlačuje do pozadí všechny politické rozdíly, nad které stále mocněji a mocněji vystupuje zájem národa a lidu. (Potlesk.) Tato nutnost vzájemné jednoty pojí dnes také nerozlučně český a slovenský národ. Pařížská mírová konference nám na příklad při projednávání maďarské otázky jasně ukázala, jak nutně je potřebí v zájmu uhájení nejen samostatnosti, ale prosté národní existence a svébytnosti pevné a nerozlučné jednoty mezi českým a slovenským národem, aby se udržela Československá republika jako jediná záruka hospodářského i kulturního rozvoje nového lidově demokratického Slovenska. (Potlesk.) Chováme pevnou naději, že v zájmu velikých plánů i cílů, které jsou oběma národům společné a které jen v naprosté jednotě a pevném nerozborném svazku obou národů jsou uskutečnitelny, bude také slovenskými činiteli likvidováno záporné stanovisko, které bylo zaujato ve výboru. (Předsednictví převzala místopředsedkyně Hodinová-Spurná.)

Druhou otázkou, ke které zaujal ústavně-právní výbor zvláštní stanovisko, byla třetí část zákona, zmocnění vlády. Výbor s povděkem konstatoval, že vláda sama upustila od původně navrhovaných širokých zmocnění a tím dala znovu najevo, že má skutečný zájem o to, aby demokratická práva parlamentu nebyla nijak omezována. Výbor je si vědom toho, že každé zmocnění vlády do určité míry omezuje práva parlamentu. Naproti tomu však uznává také že při provádění dvouletého plánu, který je naším prvním pokusem o plánovité hospodaření, mohou nastati skutečnosti, které si budou vynucovat určité a rychlé změny v předpokládaném plánování. Důvodová zpráva vládního návrhu zákona zabývá se sice dosti podrobně v kapitole 6, v odstavci "Právní problémy osnovy" zdůvodněním, v jakých případech lze zmocnění užíti. Aby však tato otázka byla ještě přesněji precisována, usnesl se ústavně-právní výbor na následující připomínce ke zprávě důvodové: "Pokud se vláda v § 16. odst. 3 zmocňuje k nové úpravě nařízením, změní-li se předpoklady, na nichž byl dvouletý hospodářský plán stanoven, nebo budou-li toho vyžadovati jiné závažné důvody, lze tím rozuměti jen nařízení hospodářské povahy, jak ostatně vyplývá již z citace §§ 2-8, v § 16, odst. 3 uvedené. O jiných nařízeních platí ustanovení § 16, odst. 1, totiž že jsou vyloučena tam, kde by bylo třeba formy zákona."

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP