Středa 16. října 1946

Zpravodajem je pan posl. dr Hobza, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Hobza: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Jako ve všech oborech, tak také v advokacií zavedly mimořádné poměry válečné a německá okupace zvláštní stav, odlišný podstatně od úpravy mírové, který nutno nyní po osvobození naší vlasti ze jha německé poroby zlikvidovati. Mimo to je nutno přizpůsobiti předválečnou zákonnou úpravu nynějším potřebám poválečným a pamatovati při tom zejména těž na odčinění křivd a přiznání výhod a úlev ve všech odůvodněných případech, souvisících s mimořádnými politickými poměry doby válečné nebo přímo s bojem za osvobození našeho národa.

Při projednávání vládního návrhu tisk 65 obeznámil jsem ústavně-právní výbor se všemi připomínkami advokátních komor, které mně byly dodány, aby mohlo býti podle možnosti respektováno oficielní stanovisko stavovských institucí. Ústavně-právní výbor v podstatě vyhověl připomínkám advokátních komor s výjimkou požadavku omezení t. zv. soudcovského privilegia. V tomto bodě přisvědčil důvodům vládního návrhu a ponechal - zejména ve snaze unifikační - navrhované znění.

K jednotlivým změnám a doplňkům dovolím si poznamenati toto:

V § 2, odst. 3 vládního návrhu byl upraven pořad opravných prostředků při odepření zápisu do seznamu advokátů tak, že o odvolání měl rozhodovati zemský soud jako druhá instance a nejvyšší soud jako stolice třetí. Ústavně-právní výbor se usnesl, aby o opravném prostředku rozhodovalo ministerstvo spravedlnosti. Vycházel při tom z úvahy, že jde o rozhodování v řízení, které je řízením správním, a zároveň má býti zaveden jednotný postup při rozhodování ve věcech zápisových. Podle vládního návrhu měly totiž rozhodovati o opravném prostředku jednak zemský soud a nejvyšší soud vadila-li zápisu překážka kotvící v ustanovení advokátního řádu, jednak ministerstvo spravedlnosti, bránil-li zápisu ohled veřejného zájmu. Při tom upustil ústavně-právní výbor od výslovného uvedení požadavku národní a státní spolehlivosti žadatelovy o zápis do seznamu advokátů, který byl příkladno uveden jako hledisko veřejného zájmu, a to z toho důvodu, že hledisko to je nepochybně zahrnuto již v samém pojmu veřejného zájmu.

V důsledku této změny bylo také nutno ustanovení § 5, které mělo za účel chrániti veřejný zájem při přesídlení advokáta nebo kandidáta advokacie, včleniti do ustanovení § 2, odst. 4 vhodnou úpravou § 21 advokátního řádu a připojiti k § 2 jako dodatek odst. 8, kterým se doplňuje ustanovení § 30, odst. 1 advokátního řádu v tom smyslu, že zápis do seznamu kandidátů advokacie nebo výkon právní služby kandidáta advokacie na jiném místě než dosavadním povolí výbor advokátní komory jen, není-li dotčen veřejný zájem.

Nově připojený odst. 9 upravuje pak důsledně § 30, odst. 4 advokátního řádu tak, že připouští, obdobně jako je tomu u zápisu advokáta a při jeho přesídlení, proti odepření zápisu do seznamu kandidátů advokacie a proti výmazu z něho, jakož i proti odepření povolení výkonu právní služby na jiném místě než dosavadním a proti odepření potvrzení advokátní praxe opravný prostředek k ministerstvu spravedlnosti; dosud rozhodoval o opravném prostředku zemský soud a nejvyšší soud.

Kromě toho bylo vypuštěno ustanovení § 5, odst. 3 o raynování advokátů a kandidátů advokacie, ježto dosavadní ustanovení nebylo praktikováno.

Tím odpadl celý § 5 osnovy a bylo nutno přečíslovati další její ustanovení.

V § 5 - dřívějším § 6 osnovy - usnesl se výbor na nové úpravě, kterou se účastníkům národního boje za osvobození, na které se vztahuje zákon čís. 136 z r. 1946 Sb., kteří byli zdrženi svou účastí na národním boji za osvobození v nástupu nebo ve výkonu právní služby, předepsané pro zápis do seznamu advokátů a pro připuštění k advokátní zkoušce, a jiným osobám, které byly z důvodů politické persekuce nebo z jiných, okupací zaviněných příčin zdrženy v nástupu nebo ve výkonu uvedené právní služby, poskytuje nárok na zkrácení právní služby o dobu zdržení. Vyžaduje se tu však, aby žadatel konal právní službu u advokáta nejméně dva a půl roku, jde-li o zápis do seznamu advokátů, a jeden a půl roku, jde-li o připuštění k advokátní zkoušce.

Ustanovení odst. 2 připouští, aby absolventi práv, kteří byli postiženi uzavřením českých vysokých škol nebo byli nuceni opustiti po 15. březnu 1939 Slovensko a přerušili studium na universitě Komenského v Bratislavě a byli v době od 17. listopadu 1939 do konce doby nesvobody zaměstnáni právnickými pracemi u advokáta, byla doba, po kterou byli u advokáta takto zaměstnáni, započítána plně nebo zčásti do celkové doby právní služby, předepsané pro zápis do seznamu advokátů a pro připuštění k advokátní zkoušce; i tu však musí žadatel vykázati aspoň 1 rok přípravné služby u advokáta, jde-li o zápis do seznamu advokátů.

Ustanovení odst. 3 hodnotí v plném rozsahu právní službu u advokáta, kterou konaly osoby uvedené v odst. 1, které sice měly plnou kvalifikaci pro zápis do seznamu kandidátů advokacie, avšak z příčin vyvolaných okupací nemohly býti formálně zapsány do seznamu kandidátů advokacie.

Ustanovení odst. 4 má umožniti, aby byla pro zápis do seznamu advokátů a pro připuštění k advokátní zkoušce uznána právní služba, kterou konal žadatel u advokáta na území, které bylo po 29. září 1938 přechodně odloučeno o území Československé republiky.

V § 8, dřívějším § 9, byla vypuštěna zmínka o okamžité účinností zákona, protože tu nejsou zvláštní důvody, aby účinnost nastala dnem vyhlášení. Vzhledem k ustanovení § 5 dekretu čís. 19 z r. 1945 nastane účinnost zákona patnáctým dnem po vyhlášení.

Ústavně-právní výbor se usnesl na resoluci, aby bylo požádáno ministerstvo spravedlnosti a ministerstvo pro sjednocení zákonodárství o brzké připravení návrhu jednotného advokátního řádu pro území celé republiky Československé.

Paní a pánové! Předloženým návrhem zákona dostane se i advokátnímu stavu nápravy křivd způsobených germánskou okupací a bude to jen další logický článek v celém tom řetězu analogických zákonů, které Národní shromáždění už přijalo. Na omluvu určitého zpoždění na př. oproti obdobnému notářskému zákonu uvádím, že tento vládní návrh zákona byl předložen už Prozatímnímu Národnímu shromáždění jako tisk čís. 290, avšak vzhledem k parlamentním volbám 26. května t. r. k ukončení činnosti Prozatímního Národního shromáždění nedošlo již tehdy k jeho uzákonění, a byl proto předložen znovu ústavodárnému Národnímu shromáždění. Čím déle shodou okolností advokátní stav na tento zákon čeká, tím více si ho zasluhuje a bude jistě s povděkem kvitovati jeho usnesení.

Doporučuji slavné sněmovně, aby předložený návrh zákona v pozměněném a doplněném znění, jak se na něm jednomyslně usnesl ústavně-právní výbor, přijala. (Souhlas.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 8 paragrafů, nadpis a úvodní formuli. Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 8 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona o úpravě některých otázek týkajících se advokacie (tisk 128).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Hobza: Prosím, aby v druhém čtení byl předložený návrh zákona schválen s opravou těchto tiskových chyb: V § 2, odst. 1, ve 4. řádce místo "1946" má správně býti "1936". V tomtéž paragrafu v řádce 9 místo "Rakouska-Uherska" správně má zníti "Rakousko-Uherska". Dále v § 2, odst. 4 ve 3. řádku zdola má za slovem "vyhlášky" býti čárka. A konečně v § 5, odst. 4, ve druhém řádku má býti čárka za slovem "službu" a ve čtvrté řádce má býti čárka za slovem "zkoušce".

Předseda: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, s opravami právě uvedenými, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání třetího odstavce pořadu, jímž je

3. Zpráva výborů branného, soc.-politického a rozpočtového o návrhu poslanců Vodičky; dr Hřebíka, Vičánka, dr Zibrína, dr Erbana Holdoše (tisk 78) na vydání zákona o zvláštních služebních přídavcích justičních důstojníků z povolání a ostatních zaměstnanců vojenských justičních úřadů (tisk 132).

Zpravodajem za výbor branný je p. po Vičánek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Vičánek: Slavná sněmovno dámy a pánové!

Zákonem č. 103 ze dne 12. dubna t. r. přijalo Prozatímní Národní shromáždění soudcům z povolání a ostatním justičním zaměstnancům zvláštní služební přídavky. Tyto přídavky, splatné měsíčně se služným, činí u soudců a konceptních úředníků justiční správy 700 Kčs, u zaměstnanců vyšší kancelářské služby soudní 500 Kčs a u zaměstnanců kategorie zřízenecké 400 Kčs měsíčně. Při rozhodování o tomto přídavku přihlíželo Prozatímní Národní shromáždění k uznané skutečnosti, že agenda soudní po osvobození neobyčejně vzrostla jako přirozený důsledek jednak provádění nutné národní očisty, jednak odstranění různých právních opatření z doby nesvobody.

Mimo to je stav úřednictva justiční správy i na normální úkoly naprosto nedostatečný. Mají-li býti všecky naléhavé úkoly civilní justice bez značnějších škodlivých průtahů obstarány, je třeba činiti zvýšený nárok na zvýšené pracovní vypětí všech zaměstnanců justiční správy, a právě tyto mimořádné výkony byly důvodem, že Prozatímní Národní shromáždění přiznalo soudcům, úředníkům a zaměstnancům justiční správy civilní zvláštní přídavky podle zákona č. 103 z r. 1946. Pouhým nedopatřením se stalo, že tohoto ocenění pracovní výkonnosti a téhož přídavku se nedostalo současně stejně přetíženým a stejně obtížných poměrů pracujícím důstojníkům a zaměstnancům vojenské justiční služby. Jejich pracovní úkony vzrostly stejně jako v justici civilní, a nedostatek sil se projevuje stejně jako u prvých. Je tedy spravedlivé, aby se i důstojníkům justiční služby, gážistům mimo služební třídy a zaměstnancům vojenské justice dostalo stejného přídavku za stejně namáhavou práci jako zaměstnancům justiční služby civilní.

Iniciativní návrh pp. posl. dr Hřebíka, Vodičky, Vičánka, dr Zibrína, Erbana a Holdoše upravuje právě tyto poměry a převádí a aplikuje účinnost zákona o přídavcích pro civilní soudce a zaměstnance civilní justice také na důstojníky justice vojenské služby, na důstojníky soudní kancelářské služby a na gážisty bez hodnostních tříd.

Branný výbor projednal tento iniciativní návrh ve schůzi dne 25. září t. r., provedl v něm některé stylistické změny a zejména přesně vymezil, na které kategorie se účinnost zákona vztahuje; rozlišuje už v titulku, v úvodní formuli, že se zákon vztahuje nejenom na důstojníky justiční služby z povolání, nýbrž i na důstojníky a gážisty mimo služební třídy soudní kancelářské služby z povolání a ostatní zaměstnance vojenských justičních úřadů.

Zákon takto navrhovaný má nabýt účinnosti dnem 1. ledna t. r., stejně jako nabyl účinnosti zákon o přídavcích pro civilní zaměstnance justiční správy.

Branný výbor projednal tento návrh zákona a s určitými změnami jej přijal, a proto jménem výboru branného navrhuji, aby slavné ústavodárné Národní shromáždění přijalo tento iniciativní návrh ve znění, jak je navrhuje výbor branný. (Souhlas.)

Předseda: Zpravodajem za výbor soc.-politický je p. posl. Matýsek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Matýsek: Slavná sněmovno!

Sociálně-politický výbor projednal předložený návrh zákona ve své schůzi, konané dne 2. října 1946, a usnesl se vzhledem k tomu, že jde o napravení opomenutí, ke kterému došlo tím, že zákon č. 103 z r. 1946, kterým se přiznávají zvláštní služební přídavky justičním zaměstnancům, pominul zcela justiční důstojníky z povolání a ostatní zaměstnance justiční služby vojenské, doporučiti tento návrh k přijetí tak, jak jej schválil výbor branný. (Souhlas.)

Předseda: Zpravodajem za výbor rozpočtový je p. posl. Vičánek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Vičánek: Slavná sněmovno!

Rozpočtový výbor se rovněž zabýval tímto iniciativním návrhem zákona, neučinil v něm žádné změny, schválil jej ve znění, jak byl přijat výborem branným, a proto jménem rozpočtového výboru dovoluji si doporučit slavné sněmovně, aby tento návrh zákona přijala v tom znění, jak jsem se zde zmínil. (Souhlas.)

Předseda: K této věci je přihlášen p. posl. Jirásek. Dávám mu slovo.

Posl. Jirásek: Slavné ústavodárné Národní shromáždění, paní a pánové!

Ústavodárnému Národnímu shromáždění se předkládá návrh zákona o zvláštních služebních přídavcích justičních důstojníků z povolání, důstojníků a gážistů mimo služební třídy soudní kancelářské služby z povolání a ostatních zaměstnanců vojenských justičních úřadů. Přijetím tohoto zákona dostane se vojenským osobám téhož ocenění zvýšené výkonnosti pracovní, jakého se dostalo občanským soudcům z povolání i ostatním justičním zaměstnancům již v dubnu letošního roku přijetím zákona 103 Prozatímním Národním shromážděním. Odstraněním pouhého nedopatření přiznává se rovnocennost pracovních podmínek v občanském i vojenském soudnictví. Ostatně jak důvodová zpráva, tak i zpráva branného, soc.-politického a rozpočtového výboru jasně prokazuje oprávněnost návrhu a nezbytnost tohoto normativního opatření, které se jistě realisuje v zájmu zvýšení pracovního zájmu a posílení vědomí, že práce vojenských soudců a vojenských justičních úřadů je věcně a spravedlivě posuzována ústavními činiteli a zákonodárným sborem v každém směru.

Strana čs. národních socialistů, která je účastna na podání návrhu zákona a tím jasně dokazuje kladné stanovisko k této normě, návrh vítá a doporučuje vřele jeho přijetí. Budiž mi však dovoleno, slavná sněmovno, abych při této příležitosti, kdy se jedná o úpravě ve prospěch vojenských osob, zdůraznil zvláštní a skutečně mimořádnou nutnost obírati se a po případě poukázati na některé skutečnosti, které vedou stranu, v jejímž jménu jsem se ujal slova, k tomu, aby sledovala velmi bedlivě život armády a zvláště i životní podmínky a řeknu přímo, nejen z přání dáti armádě vše to, čeho potřebuje, ale i z obavy, aby se něco nezanedbalo nebo aby se netvořily životní podmínky, v nichž by armáda a zvláště její velitelský sbor mohly strádati, a to nejen hmotně, ale i morálně.

A proto považuji za svoji povinnost prohlásiti, že projevíme zvýšený zájem o činnost tak zvaných přijímacích komisí, a to české i slovenské, jaká měřítka byla při posuzování činnosti přijímání vojenských osob a do jaké míry bude lze souhlasiti s klasifikací těchto komisí a plynoucích z toho renominačních návrhů. Jsme nuceni učiniti tak nejen v zájmu pravdy a spravedlnosti, které chceme vždy hájiti, ale i v zájmu branné moci a státu, aby z těchto právě prováděných a dokončovaných opatření vojenského resortu vyšel velitelský sbor nejen očištěný, ale i jednolitý a s vědomím, že posuzování bylo prováděno spravedlivě, nikoliv jednostranně, aby byla vrácena velitelskému sboru jak sebedůvěra, tak i důvěra, že vedení branné moci se věnuje náležitá péče a pozornost. Byli bychom všichni jistě povinni dožadovati se nápravy, kdybychom zjistili případné vážné nesrovnalosti.

Pokud ovšem resultáty opatření, o nichž jsem se zmiňoval, nejsou známy, není možné se věnovati jejich věcné kritice. Přes to však zmiňuji se o tom in eventum, aby i vojenská správa si byla vědoma našeho zájmu. Uvědomujeme si jistě všichni zcela dobře, že velitelský sbor je organismem velmi citlivým, který snadno reaguje na závady, zvláště takové, které by mohly armádu poškodit. Velitelský sbor je současně složkou státní moci, na jejíž úroveň bylo investováno mnoho času a prostředků, a proto zvláště nyní, kdy všude je třeba nejen rukou, ale i hlav zkušených, nesmíme ani v armádě plýtvati osvědčenými silami, zvláště takovými, které se již osvědčily a řádně plnily povinnost k vlasti a lidu již v první světové válce a z jejichž úsilí se také zrodil stát. To vše, slavná sněmovno, musíme míti na mysli, chceme-li, aby naše branná moc měla všechny předpoklady pro zajištění výsledků naší budovatelské práce a plánovaného pracovního programu.

Jsem přesvědčen a musím předpokládat, že všichni armádní činitelé skutečně střeží nadstranické poslání armády, že se neuplatňují politické vlivy, rozhoduje-li se o osobních otázkách velitelského sboru, že se měří všem lidem čestným a dobré vůle stejně, že se náležitě dbá pokynů a rad vrchního velitele branné moci. Nemohu nepředpokládat, že je úmyslem i snahou armádních činitelů, aby mravní a osvětová výchova v armádě nebyla zaměřena jednostranně, nýbrž naopak, že tato výchova je schopna mravně i kulturně pozvednout úroveň branné moci i v ideách československé státní myšlenky a že náklady na tuto činnost budou všestranně úměrné pracovním výsledkům.

Již dříve jsem poukázal na nutnost uchovati a zvýšiti sebedůvěru velitelského sboru. A nebylo by přece ani účelné, ani mravně odůvodněné tuto vysoce kvalitní vlastnost snižovati, po případě ubíjeti nějakým tajemným systémem, proti němuž není obranných prostředků. Rád uslyším a přijmu ujištění, že se v armádě nepěstuje a nešíří denunciace a špiclovství nám všem tak z duše protivné.

Jsem velmi povděčen, že jsem se mohl stručně dotknouti některých životních otázek armády a chci věřit, že se nevyskytne nutnost poukázati s těchto míst na zjevy, které by byly v rozporu se zásadami, o nichž mi bylo dopřáno učiniti slavné sněmovně tuto krátkou připomínku. Činím tak vědomě v tuto chvíli, tedy zavčas, aby i v tomto sektoru našeho úsilí se rozjížděla kola v radostné a nezkalené práci pro blaho státu obou národů a všeho lidu československého. (Souhlas.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP