Středa 16. října 1946

(Začátek schůze v 15 hod. 20 min.)

Přítomni

Předseda Josef David

Místopředsedové Tymeš, Hodinová-Spurná, Petr, dr Böhm, Komzala.

Zapisovatelé dr Špánik, Štětka.

Členové vlády: předseda vlády Gottwald; náměstek předsedy vlády Ursíny; ministři dr Dolanský, dr Drtina, Ďuriš, dr Franek, Hála, inž. Kopecký, Laušman, Majer, dr Nejedlý, Nosek, dr Pietor, dr Procházka, dr Ripka, arm. gen. Svoboda, Zmrhal, státní tajemník Lichner.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Friedmann.

242 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: tajemník NS dr Madar; jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.

Predseda (zvoní): Zahajuji 15. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Dovolenou podle § 2, odst. 4 jedn. řádu dal jsem na dnešní schůzi posl. Zuzaňákovi, dr Holému, na tento týden posl. dr Husákovi, Babejovi, Navračičovi, Zavackému, dr Štefánikovi, dr Vagašskému, Musilovi.

Posl. dr Uhlíř žádá o studijní dovolenou do konce října t. r.

Posl. dr Horáková žádá o dovolenou na 10 dnů vzhledem ke své účasti na zasedání Mezinárodní demokratické federace žen v Moskvě. Navrhuji udělení těchto dovolených. Kdo s těmito dovolenými souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolené jsou uděleny.

U příležitosti předložení vládního návrhu zákona o dvouletém hospodářském plánu ústavodárnému Národnímu shromáždění (tisk 160) vyžádal si slovo k prohlášení podle § 64 jedn. řádu pan předseda vlády Klement Gottwald. Prosím, aby se ujal slova.

Předseda vlády Gottwald (uvítán hlučným potleskem): Slavné ústavodárné Národní shromáždění! Dámy a pánové!

Plníc svůj závazek, předkládá dnes vláda ústavodárnému Národnímu shromáždění návrh zákona o dvouletém hospodářském plánu na léta 1947 a 1948. Osnova zákona, jakož i připojená k němu obšírná důvodová zpráva obsahují všechny nutné údaje a čísla, ukazující rozsah a dosah dvouletého hospodářského plánu. Chci proto předložení tohoto návrhu zákona ústavodárnému Národnímu shromáždění doprovoditi jen několika všeobecnými poznámkami.

Právě před rokem projednávala vláda historické dekrety znárodňovací, které pak byly těsně před 28. říjnem podepsány presidentem republiky a později schváleny Prozatímním Národním shromážděním. Tyto znárodňovací dekrety, jimiž jsme značnou část našeho hospodářství postavili na novou základnu, vytvořily nezbytný předpoklad toho, abychom dnes mohli předložit návrh zákona o dvouletém hospodářském plánu. O nutnosti hospodářského plánování se u nás i ve světě mluvilo dávno a mnoho. Ale byly to většinou řeči a úvahy akademické a abstraktní. Teprve potom, když byla provedena pronikavá změna ve struktuře našeho národního hospodářství, když rozhodující posice v něm přešly z rukou jednotlivců do rukou celku, teprve potom bylo možno přikročit k reálnému plánování hospodářského života. V tomto smyslu je návrh zákona o dvouletém hospodářském plánu dítětem znárodnění a po dekretech o znárodnění představuje nejzávažnější dílo, jehož jsme se v osvobozené republice podjali.

Je pro mne skutečnou radostí, když mohu slavnému ústavodárnému Národnímu shromáždění sdělit, že vypracování předloženého návrhu zákona probíhalo v atmosféře neobyčejně příznivé. Příprava zákona o dvouletém plánu stála především ve znamení utužení spolupráce všech složek Národní fronty. Všechny strany Národní fronty přiložily ruku k dílu a prokázaly dobrou vůli a snahu, dohodnouti se na nejlépe možné základně. Tak je dvouletý hospodářský plán novým důkazem životnosti a soudržnosti Národní fronty, což je zajisté pro další politický vývoj republiky na výsost významné.

Dále se vypracování návrhu zákona o dvouletém hospodářském plánu dálo v těsné součinnosti vlády s odborníky, zejména s našimi národohospodáři a techniky. Širokému kruhu naší odborné a technické inteligence dostalo se po prvé v tak velkém rozsahu příležitosti a možnosti, uplatniti své schopnosti a znalosti při vypracování tak významného a dalekosáhlého díla. Tím byl mimo jiné znovu dokumentován kladný postoj nynějšího lidově-demokratického režimu k naší inteligenci, která dnes nemá sloužit nějakým "silným jedincům", nýbrž je povolána, aby v zájmu národa a státu spolutvořila a spolubudovala naši osvobozenou vlast společně se všemi ostatními pracujícími složkami národa, s dělníky, rolníky a živnostníky.

Úkoly, které v dvouletém hospodářském plánu vytyčujeme, jsou nemalé. Neběží o nic méně než o to, abychom během příštích dvou let dostihli a přestihli předválečnou výrobu a vytvořili tak předpoklady pro zvýšení životní úrovně našeho obyvatelstva. Znamená to, že chceme do dvou let v podstatě odčinit hospodářské důsledky německé okupace a války, při čemž musíme počítat se zmenšeným počtem pracovních sil v důsledku odsunu Němců. Mohu podat ústavodárnému Národnímu shromáždění radostnou zprávu, že podle přesně probíhajícího kalendářního plánu odjedou od nás dne 27. října do sovětského pásma a dne 29. října do amerického pásma v Německu poslední transporty Němců. (Dlouho trvající hlučný potlesk.) Tento velký okamžik, kdy bude dokončeno historické dílo očisty republiky od cizího, našemu národu smrtelně nepřátelského živlu, musí nám však býti zároveň příležitostí, abychom si znovu uvědomili, že napříště musí každý z nás Čechů a Slováků pracovati za dva, abychom zvládli úkoly, které si pro příští dvě léta stavíme. Národní mobilisace pracovních sil, vyčerpání všech možných pracovních reserv, účelné jejich rozdělení do oborů, kde je jich nejvíce zapotřebí, a konečně podstatné zvýšení individuálního pracovního výkonu každého jednotlivce - to je jednou z hlavních podmínek úspěchu dvouletého plánu.

Snaha, abychom během dvou let v podstatě odčinili hospodářské důsledky šestiletého německého drancování, projevuje se v dvouletém hospodářském plánu mimo jiné tím, že plán předpokládá použití značné části národního důchodu pro dlouhodobé investice. Jde okrouhle o částku 70 miliard korun. O tuto částku musíme v příštích dvou letech snížit přímou spotřebu, abychom jednak obnovili okupací a válkou opotřebovaná nebo zničená kapitálová zařízení a abychom zároveň vytvořili nezbytné předpoklady pro další rozvoj našeho hospodářství po splnění dvouletého plánu.

Při této příležitosti bych chtěl poukázat na omyl, který se tu a tam projevuje. Někteří lidé si totiž myslí a vykládají si věc tak, že plánované investice budou financovány nějakými subvencemi ze státní pokladny. Tomu tak není. Pro každou, v dvouletém plánu předpokládanou investici, ať už běží o investice státu, okresů a obcí, nebo o investice ve znárodněném nebo soukromém sektoru hospodářství, musí být nalezena finanční úhrada normální cestou, v rámci rozpočtu každého jednotlivého subjektu, který investice provádí. Také hlasy, volající po zvýšení investic, jsou neopodstatněné. Zmíněných 70 miliard korun je nejvyšší možná částka, kterou v příštích dvou letech můžeme investovat. Jest si totiž třeba uvědomit, že dlouhodobé investice znamenají snížení bezprostřední spotřeby a že chceme-li během dvou let zvyšovat životní úroveň obyvatelstva, musíme investice udržovat v rozumných mezích.

Po schválení zákona o dvouletém plánu ústavodárným Národním shromážděním přikročí vláda ihned k dalšímu jeho detailnímu propracování a k rozvržení jednotlivých úkolů z něho plynoucích. Chceme, aby co nejdříve, nejpozději však do konce tohoto roku, v průmyslu zejména každý národní podnik a v zemědělství každý okres, a pokud to bude technicky možno, každá vesnice, znaly, jaké konkrétní úkoly a povinnosti pro ně z dvouletého plánu vyplývají. Po takovém detailním rozpracování a rozdělení dvouletého plánu přijde pak etapa hlavní a rozhodující, to je provádění a postupné plnění plánu.

Vláda chce, aby ústavodárné Národní shromáždění zákon o dvouletém hospodářském plánu nejen schválilo, nýbrž aby mělo také aktivní účast na jeho provádění. Proto osnova zákona předpokládá vytvoření zvláštního výboru ústavodárného Národního shromáždění pro kontrolu provádění dvouletého plánu. Vláda nežádá zmocnění, aby mohla pro provádění dvouletého plánu vydávati nařízení s mocí zákona, a s každou otázkou, která bude vyžadovat nově zákonité úpravy, přijde před ústavodárné Národní shromáždění.

Vláda předkládá zákon o dvouletém hospodářském plánu u vědomí, že jeho splnění nebude lehké. Avšak předpokládá, že svorným úsilím a prací všech vrstev našeho národa bude i toto velké dílo zvládnuto. Vláda také ví, že ani při úspěšném splnění dvouletého plánu nebude u nás ještě hojnost a blahobyt. Vláda však může naší veřejnosti říci: Úspěšné splnění dvouletého hospodářského plánu vytvoří u nás nezbytné předpoklady pro hojnost a blahobyt všem. (Hlučný potlesk.)

Předseda (zvoní): Poslanci Štětka, Langr, Hladký, Vičánek, Ursíny a dr Šoltész podali návrh, aby se o prohlášení pana předsedy vlády Klementa Gottwalda konala rozprava podle § 65 jedn. řádu a aby tato rozprava byla spojena s rozpravou o zprávě výborové o vládním návrhu zákona o dvouletém hospodářském plánu.

Dám o tomto návrhu hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem poslanců Štětky, Langra, Hladkého, Vičánka, Ursínyho a dr Šoltésze, aby o prohlášení pana předsedy vlády Klementa Gottwalda konala se rozprava a aby byla spojena s rozpravou o zprávě výborové o vládním návrhu zákona o dvouletém hospodářském plánu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh jest přijat.

Přistoupíme k projednávání prvního odstavce pořadu, jímž je

1. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 60) o úpravě některých poměrů sirotčích pokladen (tisk 126). Zpravodajem je pan posl. dr Jelínek, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Jelínek: Slavná sněmovno, paní a pánové:

Jak je zřejmo z důvodové zprávy, vedly dva důvody k předložení vládního návrhu zákona o úpravě některých poměrů v sirotčích pokladnách. Prvým důvodem byla snaha, aby byly poměry tyto, do nichž za okupace zasáhly právní předpisy tehdy vydané, to jest vládní nařízení č. 21 a 423 z r. 1942 a říšsko-německé nařízení ze 24. prosince 1941, na jisto postaveny, a dále druhým důvodem byla snaha, na přechodnou dobu trvání sirotčích pokladen zjednodušiti co nejvíce jejich agendu.

Při předkládání tohoto návrhu musela vláda vyjíti ze skutečností, že u nás není, pokud jde o sirotčí pokladny, v jednotlivých částech republiky jednoty. Již před válkou bylo voláno zejména se strany lidového peněžnictví, aby tato zastaralá instituce, která vznikla v době, kdy lidového peněžnictví nebylo, byla zrušena a aby úkoly, které sirotčí pokladny u nás vykonávají, byly přeneseny na ústavy lidového peněžnictví, které ve svém vývoji dosáhly značného stupně.

Proto již r. 1923, pokud se týče 1925, byly poměry upraveny tak, že nemáme na Slovensku sirotčích pokladen. Za okupace byl tento stav zkomplikován tím, že v území po mnichovském diktátu odtrženém byly rovněž sirotčí pokladny zrušeny.

U nás, v ostatním území, bylo zastaveno příjímání hotovostí soudních chráněnců a zastaveny půjčky, ze sirotčích pokladen. Jen ve 4 okresech, jež byly připojeny k tak zvanému Olsa-Gebiet, trvaly sirotčí poklad dále.

Vládní návrh uvažoval o této úpravě vyšel při tom z hlediska, že by bylo možno řešiti poměry dvojím způsobem. Buď úplně obnoviti činnost sirotčích pokladen, což by bylo v rozporu se stavem na Slovensku a což by bylo v rozporu s voláním lidového peněžnictví a dále se snahou finanční správy, dosud zatížené vedením agendy účetnické, aby tato agenda byla finanční správě odňata. Druhou možností bylo zrušiti okamžitě činnost sirotčích pokladen. Tomu však odporovala úvaha, že by tím byl poškozen zájem dosavadních soudních chráněnců, jejichž jistota je uložena velmi vhodným způsobem.

Proto byla volena cesta střední, která likviduje pozvolně sirotčí pokladny tak, že r. 1964 nebudou prakticky existovat. Kromě toho na období do úplné likvidace ulehčuje agendu berních úřadů, vedoucích pokladnu a účetnictví sirotčích pokladen, zejména zrušením dobrovolně převzatého závazku některých dlužníků sirotčích pokladen po roce 1923, tím, že zrušuje placení půlprocentního zvýšení úrokování zápůjček.

Ústavně-právní výbor uvážil při tom tu okolnost, že tohoto příspěvku bylo používáno na podporu sociální péče o mládež. Je sice jisto, že má být sněmovně předložen v dohledné době zákon, upravující péči o mládež, avšak na dobu, než se tak stane, vložil ústavně-právní výbor do osnovy zákona ustanovení, která ztrátu péči o mládež vynahrazují daleko rozsáhlejším způsobem.

Z toho důvodu ústavně-právní výbor schválil po určitých změnách ve zprávě vyznačených tuto osnovu a já jeho jménem doporučuji jí k přijetí. (Souhlas.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 14 paragrafů, nadpisy paragrafů, nadpis a úvodní formuli. (Hluk.) Prosím o klid.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 14 paragrafy, nadpisy paragrafů, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o úpravě některých poměrů sirotčích pokladen (tisk 126).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr. Jelínek: Slavná sněmovno!

Prosím, aby ve druhém čtení byly opraveny tiskové chyby, které se vloudily do zprávy, respektive do definitivního znění osnovy. V § 7, odst. 1, řádek 3 ve slově "pokladem" je chyba; místo poslední písmeny "m" má býti "n".

V § 7, odst. 3, v citaci zákona místo "Sb. z. a n." má býti pouze "Sb."

V § 12, odst. 1, ve slovech "pro zúročení hotovosti" má býti dlouhé "í" a ve druhém odstavci tohoto paragrafu má býti závorka, která je v tomto odstavci na 2. řádku za slovy "sirotčích pokladen", jíž před tím za slovy "reservní fondy" na řádku 1.

Předseda: Kdo v druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, s opravami právě uvedenými, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání druhého odstavce pořadu, jímž je

2. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 65) a úpravě některých otázek týkajících se advokacie (tisk 128).

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP