Solidní obchod rovněž chápe veliký
úkol, který mu plyne ze zjednodušení
a zlevnění distribuce podle dvouletky. Solidní
obchodníci konají sociální funkci
a budou proto usilovat, aby skutečně sociální
byla, t. j., aby se zboží dostalo ke spotřebiteli
od výrobce co nejrychleji a co možno při nejnižších
finančních nákladech. Chceme-li dvouletým
plánem zvýšit životní úroveň
národa, znamená to neustále snižovat
ceny, a to nejen racionalisací výroby, nýbrž
také racionalisací distribuce. Proto se obchodníci
i sami budou starat o odstranění všech zbytečných
článků distribučního řetězu.
V zájmu celku i svém vlastním budou maloobchodníci
usilovat o obnovení přímého styku
s výrobcem, zejména se znárodněným
průmyslem. Zvýšené úkoly a odpovědnost
čekají obchodníky rovněž při
postupném uvolňování přídělového
systému a vázaného hospodářství.
Také v hostinství a lázeňství,
ve všem tom, čím projevujeme své tradiční
pohostinství, budou úkoly nemalé, i když
nejsou ve vládním programu výslovně
uváděny. Na těchto živnostnících
bude, starat se o dobrou, vydatnou a levnou výživu,
o řádnou rekreaci a přispět k zabezpečení
nejdůležitějšího národního
statku, zdraví pracujících. Na nich bude
záležet, starat se o zvýšení péče
o všechen pracující lid.
Ke splnění všech těchto úkolů
bude také třeba zlepšit živnostenské
organisace, především přebudovat povinné
organisace řemesla, obchodu, cestovního ruchu, dopravy,
jakož i hospodářské komory, tyto základní
regionální organisace. Živnostníci jenom
uvítají a sami k tomu přispějí,
aby všechny tyto organisace byly zjednodušeny a zhospodárněny,
odbyrokratisovány a zdemokratisovány k prospěchu
ne jenom jednotlivců, nýbrž zejména
celku.
Lidově demokratický režim vytvořil dobré
předpoklady pro pochopení živnostnictva pro
dvouletý plán také tím, že znárodněním
peněžnictví a klíčového
a těžkého průmyslu bylo odstraněno
vykořisťování drobného podnikání
velkokapitálem, který bezohlednou konkurencí
a zneužíváním mocenských posic
v peněžnictví drobné podnikání
potlačoval. To umožňuje, že dvouletý
plán nebude přinášet živnostnictvu
jen povinnosti, nýbrž zaručí jim také
spravedlivý podíl na svých výsledcích.
Tak především je stabilisována měnovými
opatřeními dobrá a hodnotná česká
koruna, aby nebylo inflace ani deflace. Ve věcech daňových
bude uskutečněna jednotná živnostenská
daň a takový daňový systém,
aby si poplatníci sami dovedli daně spočítat,
bez advokátů a úplatků, a aby zdaněny
byly především bezpracné důchody.
živnostníci chtějí svému státu
své daně poctivě platit, ale když je
zaplatí, chtějí mít pokoj. Reorganisací
veřejné správy musí být dosaženo
toho, že úřady budou sloužit lidu i drobnému
a střednímu podnikání, živnostníkům.
Konečně se také naplněním dvouletého
plánu zajistí a uskuteční jejich dávný
požadavek - národní pojištění
-, aby tak byl odklizen navždy přízrak žebrácké
mošny na stará kolena, v nemoci, ve stáří
či v úmrtí.
Tak chápou solidní obchodníci význam
budovatelské dvouletky pro drobné a středí
podnikání. Proto se i oni zapojili do nadšené
dobrovolné všeobecné mobilisace práce,
pracovali na brigádách, na polích, v šachtách
a v lesích. Usilují o pořádek ve svých
živnostech i živnostenských organisacích.
Starají se, aby dobře a poctivě posloužili
konsumentům, pomáhají překonávat
obtíže zásobování, sdružují
se proti parasitnímu velkoobchodu, potírají
ve svých řadách nesolidní obchod,
bojují proti šmelinářům, povalečům,
fušerům, proti těm malým i proti těm
velkým, proti živnostenským i politickým.
Trpělivě dovedou rozmlouvat s netrpělivými
zákazníky a moudře rozptylovat poťouchlé
pochyby zpátečnických klevet a pomluv. Tak
i oni vytvářejí předpoklady pro zahájení
velikého díla budovatelské dvouletky a pro
její zdárné naplnění. Vyrábět
více, lépe a levněji znamená pro ně
více zboží pro jejich dílny a obchody,
znamená zvýšení koupěchtivosti
zákazníků, znamená větší
kupní sílu živnostenských výdělků.
Blahobyt, který je cílem budovatelského plánu,
bude také blahobytem drobného a středního
podnikání. Živnostníci jsou lidé
prozíraví a dobří hospodáři.
Proto dovedou dobře pochopit - přes všechny
nástrahy zpátečníků - význam
dvouletky, ještě lépe, než všechny
jiné vrstvy pracujícího lidu, a proto, jako
nebyli posledními v utrpení okupace, v boj i za
národní svobodu a státní nezávislost,
v práci a obětech od osvobození, nebudou
také mezi posledními ani v plánované
obnově a výstavbě našeho národního
hospodářství, aby nebyli mezi posledními
ani na podílu výsledků, úspěchu
a zdaru budovatelského dvouletého plánu.
Předseda vlády Klement Gottwald zakončil
svůj parlamentní projev žádostí
k Národnímu shromáždění
a k celé veřejnosti, aby se nedala svésti
žádnou rozvratnickou demagogií. Nelze, jak
pravil předseda vlády, na jedné straně
žádati zlepšení materiálního
postavení našich zaměstnanců ve veřejné
a soukromé administrativě, a na druhé straně
toto zlepšení znemožňovat udržováním
nadměrného jich počtu.
Tato slova předsedy vlády by si měli vštípit
především všichni ti, kteří
dnes chodí mezi státní a veřejné
zaměstnance a hrají si na jejich ochránce,
štvou při tom na vládu a na jednotné
odbory, protože prý jejich vinou platy státních
a veřejných zaměstnanců nejsou upraveny
tak, jak by to odpovídalo dnešní cenové
hladině.
Naše republika potřebuje ve své správě
a administrativě existenčně zajištěných,
avšak také schopných a výkonných
zaměstnanců. A jestliže chceme státním
zaměstnancům vážně pomoci a ne
je krmit lacinými sliby - jak se to dělalo za první
republiky a jak to chtějí dělat někteří
domnělí zastánci státních a
veřejných zaměstnanců ještě
dnes - jestliže to tedy míníme se státními
zaměstnanci dobře, musíme především
vědět, co jim můžeme slíbit,
abychom to také mohli splnit, abychom nezklamali jejich
důvěru.
Státní aparát je po personální
stránce značně překrven. Následkem
toho jsou veliká i čísla, která udávají
výši personálních výdajů
ve státním rozpočtu. Stoupl-li cenový
index proti r. 1937/38 trojnásobně, pak průměrný
plat státního a veřejného zaměstnance
se zvýšil pouze více než dvojnásobně.
Rozpočtové výdaje nám ukazují,
že personální výdaje vzrostly proti
r. 1938 téměř na čtyřnásobek,
t. j. ze 6.172 milionů na 22 miliardy korun u aktivních
zaměstnanců. To znamená, že se počet
zaměstnanců značně rozmnožil.
Zaměstnanci sami ovšem za tento stav nemohou, a bylo
by se spíše ptáti, zda za to nenesou odpovědnost
mnozí z těch vysokých úředníků,
jichž povinností je potřeby zaměstnanců
regulovat.
Tak či onak, musíme vycházet ze skutečnosti,
že tu máme značný přebytek zaměstnanců
a že číslo 180.000, které se veřejně
uvádí, není nikterak přemrštěné.
Je zřejmé, že musí dojít k restrikci,
chceme-li v příštích dvou letech dosáhnout
toho, co nám ukládá vládní
program a ještě jasněji dvouletý plán,
t. j. dosažení a překročení předválečné
životní úrovně. Pracovní normál
musí proto stoupnout i ve státních a veřejných
úřadech a v podnicích. Úbytek zaměstnanců
musí být nahrazen vyšším výkonem
druhých. To všechno dá možnost zvýšit
existenční úroveň státních
zaměstnanců na patřičnou výši.
Podaří-li se upravit personální výdaje
na trojnásobek výdajů předválečných,
t. j. ze 6 1/4 miliardy na 19 miliard, a
současně upravit personální stavy
na stav předválečný, bude to znamenat,
že platy státních a veřejných
zaměstnanců budou moci být upraveny v průměru
o 25 až 30 procent nahoru, t. j. tak, jak to odpovídá
dnešnímu cenovému indexu, aniž by při
tom bylo naše finanční hospodářství
v nejmenší ohroženo. Taková je perspektiva,
jakou můžeme dát státním a veřejným
zaměstnancům do budoucna.
Mezi zaměstnaneckou veřejností je se zájmem
diskutována otázka nového platového
a služebního uspořádání.
Tato záležitost musí být rozřešena
tak, jak to naznačuje vládní program. Rozhodně
už nelze pokračovat v opatřeních, jaká
se na tomto poli až dosud prováděla. Nelze
nadále novelisovat stará nařízení,
upravující platové poměry zaměstnanců.
Je totiž těžko vytvořit něco spravedlivého
na tak špatných základech, na jakých
byl v roce 1926 vybudován platový zákon č.
103. Jeho veliké slabiny ukázala t. zv. renominační
akce, která měla zaměstnancům pomoci
- odstranit křivdy z doby okupace. Zatím vsak vidíme,
že byly jen nahromaděny křivdy nové.
Ti zaměstnanci, kteří za okupace skutečně
trpěli nízkou životní úrovní,
vyšli naprázdno, a ti, kteří byli na
tom platově nejlépe, dostávají nyní
desetitisíce. Mezi zaměstnanci je proto nespokojenost,
protože takové "odměny" dostávají
vyložení kolaboranti. Ostatně očista
ve státních a veřejných úřadech
tvoří zcela samostatnou kapitolu. My komunisté
nemůžeme souhlasit se stavem, jaký tu vznikl
od revoluce, a považujeme uzákonění
nové, definitivní úpravy za nejvýše
naléhavé. Vládní program, k jehož
splnění jsme se zavázali, nám to Ostatně
zcela jasně ukládá.
Žádáme, aby vláda učinila opatření,
aby t. zv. renominační akce a současně
i akce nominační byly bezpodmínečně
do konce tohoto roku ve všech úřadech skončeny,
aby urychleně mohly býti zahájeny přípravy
k vypracování nového řádu.
Půjde o to, aby nový systém byl co nejspravedlivější
a aby jeho zpracování byla věnována
co největší péče, aby vzniklo
dílo skutečně dobré a trvanlivé.
Považujeme za nezbytné, aby princip hodnocení
práce a pracovního výkonu byl uplatněn
u státních a veřejných zaměstnanců
stejnou měrou jako u zaměstnanců soukromých,
aby byla na věky odstraněna ona džungle zákonů
a nařízení, upravujících služební
a platové poměry našich státních
a veřejných zaměstnanců, s jakou se
nikde jinde ve světě nesetkáváme.
Žádáme, aby v nových předpisech
byla náležitě zdůrazněna odpovědnost
úředníků, čím dojde
k mnohým zjednodušením v dnes tak zdlouhavém
úřadování, založeném na
kolektivní neodpovědnosti. Chceme, aby i ve státní
administrativě našli uplatnění schopní
pracovití a aby jejich práce byla též
náležitě oceňována, na rozdíl
od těch, kteří sice snad dlouhá léta
a na významných místech sedí, avšak
žádné schopnosti ani píli nevykazují
a schopným jenom překážejí. (Potlesk.)
My komunisté stavíme státní a veřejné
zaměstnance do předních řad našeho
pracujícího lidu. V příštích
měsících bude nutno provést některá
opatření, která budou muset zjednat nápravu
dnešního stavu. Půjde při tom nejen
o získání potřebných pracovních
reserv pro naše hospodářství, ale i
o ozdravení naší správy a administrativy.
To bude třeba uzákonit za svorné spolupráce
všech stran Národní fronty. My komunisté
budeme dbát, aby zákon který upraví
převod přebytečných zaměstnanců,
jim poskytoval možnost dobrovolného rozhodování,
aby jim zajistil patřičné umístění
v hospodářství a při tom jim též
zaručil dosavadní získané výhody
v oboru nemocenského pojištění a pensijního
zaopatření.
Jsme přesvědčeni, že státní
a veřejní zaměstnanci splní více
než kdo jiný svůj podíl na budování
republiky. Komunistická strana Československa se
postará ze všech sil, aby se jim za to dostalo i spravedlivé
odměny. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Přerušuji
projednávání tohoto odstavce pořadu.
Nebude-li námitek, projednáme nyní 3. bod
denního pořadu. (Námitky nebyly.)
Přikročíme k projednávání
třetího odstavce pořadu, jímž
je
3. Volba místopředsedů ústavodárného
Národního shromáždění
a jejich sliby.
Za resignovavší místopředsedy dr Böhma
a dr Šoltésze nutno zvoliti nové dva
místopředsedy.
Byl jsem požádán, aby volby tyto se pro zjednodušení
vykonaly zdvižením ruky místo hlasovacími
lístky.
§ 61, odst. 2 jedn. řádu připouští
voliti zdvižením ruky, není-li námitek.
Jsou snad nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není, vykonáme tedy tyto volby zdvižením
ruky.
Žádám o přečtení kandidátní
listiny pro volbu 2 místopředsedů.