Předseda Josef David.

Místopředsedové Petr, Hodinová-Spurná, dr Ševčík, Tymeš, Komzala.

Zapisovatelé dr Ducháček, dr Falťan.

Členové vlády: předseda vlády Gottwald; ministr dr Nejedlý.

214 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: tajemník NS dr Madar; jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.

1. Rozprava o prohlášení předsedy vlády Klementa Gottwalda, učiněném v 9. schůzi ústavodárného Národního shromáždění dne 12. září 1946.

2. Zpráva výborů živnostensko-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 40), kterým se předkládá ústavodárnému Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní dohoda mezi republikou Československou a královstvím Afghanistanským, podepsaná dne 21. října 1937 v Berlíně a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 21. prosince 1937, čís. 45 Sb. z. a n. z roku 1938 (tisk 77).

3. Volba místopředsedů ústavodárného Národního shromáždění a jejich sliby.

Předseda (zvoní): Zahajuji 12. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Dovolenou podle § 2, odst. 4 dal jsem na dnešní schůzi posl. inž. Reimanovi, dr Kempnému, dr Vlad. Procházkovi, dodatečně pro včerejší schůzi posl. Matulovi, na tento týden posl. dr Joskovi.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je

1. Rozprava o prohlášení předsedy vlády Klementa Gottwalda, učiněném v 9. schůzi ústavodárného Národního shromáždění dne 12. září 1946 - pokračování.

Přihlášeni jsou ještě tito řečníci: pp. posl. Václavů, Holdoš, dr Burian, Horn, Novák Stanislav a Hodinová-Spurná.

Uděluji slovo prvému řečníku, jímž je pan posl. Václavů.

Posl. Václavů: Paní a pánové!

Minulý týden, po dvou měsících od vyhlášení budovatelského programu třetí vlády, slyšeli jsme projev pana předsedy Klementa Gottwalda. Tyto dva měsíce proběhly v usilovných přípravách zákonů a splnění úkolů tak, aby zákon o dvouletce mohl býti ústavodárným Národním shromážděním schválen do 28. října t. r. Z projevu předsedy vlády vysvítá, že bylo nejen mnoho uděláno, ale také ze přes všechny potíže a překážky, chyby a nedostatky jdeme kupředu a k lepšímu. Ve dvouletém plánu je dán důležitý úkol též naší zemědělské výrobě, našim rolníkům. Půjde v zásadě o dosažení předválečné výroby se zvláštním zřetelem k produkci živočišné. Navážeme na všechno dobré v tradici našeho zemědělství a rolníka a doplníme to ovsem poznatky, které přispějí k rozvoji našeho zemědělství a zlepšení života našich rolníků. Jsem přesvědčen, že vesnice ochotně přijme všechno, co bude k jejímu prospěchu i k prospěchu republiky, neboť rolníci si nepřejí návratu dob, kdy byli odkázáni na vůlí velkoobchodníků, velkořezníků, kartelů a pod., nýbrž si přejí jistoty své práce a podnikání, které dříve nebylo, rolníci, kteří se tak vyznamenali v budování naší republiky, rolníci, kteří právem zasluhují nazývati se stachanovci. K tomu však, aby rolníci mohli splnit plán a uspokojit potřeby naší výživy, je nutno splnit některé důležité předpoklady a jejich požadavky.

Nejdůležitějším předpokladem je získání dostatečného počtu pracovních sil. Tento problém je nutno zvláště rychle řešiti vzhledem k dnešní kritické situaci za účasti a pochopení nejen rolníků, ale všeho lidu. V tomto smyslu je třeba pomoci získati pomocné síly ze Slovenska, uvolniti přebytečné síly ze státní, veřejné správy, obchodů a bank, které mají vztah a pochopení pro potřeby zemědělství, a pak jejich zařazení provésti tak, aby nebylo na újmu jejich dosavadních výhod. Dále je třeba pak rozšířiti sousedskou výpomoc, zvláště mezi rolníky se musí uplatniti zásada společné odpovědnosti za obdělání půdy, udržení a zvýšení stavu dobytka a zapojení nedostatečně využitých pracovních sil na vesnici, a zároveň je třeba provésti účinná opatření proti šmelinářům a povalečům a zařaditi je do pracovních táborů. Doporučujeme rolníkům a jejich svobodným dětem, pokud ze zemědělství odešli a jejichž hospodářství dnes trpí nedostatkem pracovních sil, aby se vrátili alespoň na dobu dvou let do hospodářství a tím byli příkladem i ostatním. Dnes pracují v zemědělství dva ročníky hochů a děvčat, kterým patří náš dík za pochopení i snahu pomoci, v mnohých případech i tam, kde rodiče nejeví dostatek porozumění. Jsme si vědomi všichni, že tato opatření nám nemohou problém nedostatku trvale řešiti, nýbrž že trvalým řešením je mechanisace, elektrifikace a zekonomičtění zemědělské výroby a práce.

Je nutné, aby se při navrhovaných opatřeních a jejich provádění neopakovalo to, čeho jsme zde byli svědky minulý týden i včerejšího dne, aby se totiž na jedné straně pomoc slibovala, a pak, při vyskytnuti se nespokojenců, parlamentní tribuna sloužila k demagogickým řečem a lákání těchto nespokojenců pro své politické záměry. (Potlesk.) Máme-li nedostatek pracovních sil odstranit, pak jedině společnou prací a odpovědností, v žádném případě však toho nedosáhneme politickou demagogií. Se získáváním pracovních sil se musíme starati i o jejich mzdové, sociální a zdravotní zabezpečení a skončiti s minulostí, kdy postavení zemědělského dělníka bylo jedním z nejhorších, čímž byl neustálý útěk od zemědělství také stupňován. Víme, že nedostatkem pracovních sil trpěla naše zemědělská výroba i před Mnichovem, ba i v dobách průmyslových krisí, a naším úkolem je tedy odstraniti nejen poválečný úbytek, ale i předválečný, se současným odstraňováním jeho příčin, kterých se v minulosti příliš mnoho nashromáždilo. K odstranění jedné z těchto příčin má sloužiti rozsáhlá mechanisace a elektrifikace zemědělské výroby se zvláštním zřetelem na práci venkovské ženy, které v prvé řadě musíme pomoci. A tak se, paní a pánové, zamýšlím nad slovy zde včera pronesenými a vzpomínám na ty tisíce a desítky tisíc pracujících žen na vesnici, na ty selské, domkářské ženy, na ty ženy dělníků a úředníků, které dnes pracují, a rády pracují, protože pracují pro republiku. A vzpomínám na ta slova, která zde byla pronesena snad na obhaj obu nebo na záchranu těch, kteří dodnes nenašli kladný poměr k republice a svůj čas protloukají v kavárnách a kdekoli jinde. (Potlesk.)

Stroje však musí býti vyráběny v dostatečném množství za cenu rolníkům přístupnou. Rolníci pak budováním místních a obvodních strojních družstev umožní mechanisaci všem typům usedlostí. Zkušenosti nám ukazují, že tato družstva, dobře organisovaná, se osvědčují, že rolníkům je ulehčena práce, zabezpečena včasná sklizeň i ostatní polní práce, a jim pak zbývá více času na práce stájové, které dnes hlavně trpí nedostatkem pracovních sil.

S mechanisací je zároveň nutno provésti rychlé a spravedlivé scelení půdy, odstranit roztříštěnost pozemkové držby a dosáhnout lepších možností obdělání a vyššího hektarového výnosu. Zákon o scelení půdy bude předložen ministerstvem zemědělství v dohledné době parlamentu a tím bude vyhověno požadavku pokrokových rolníků.

Dalším opatřením, souvisícím s programem vlády, je vydání zákona o revisi první pozemkové reformy a zbytkových statků. (Potlesk.) Půda podle tohoto zákona získaná má býti rozdělena na doplnění nesoběstačných hospodářství a zároveň má být provedeno scelení pozemků v obci, nebo jí má být použito pro výzkumnictví, šlechtitelství a pod. Rychlým provedením revise zajistíme jistě i obdělání pozemků revisi podléhajících.

V rámci dvouletého plánu bude provedena také demokratisace honitby novým zákonem, připraveným v ministerstvu zemědělství, který má širokým lidovým vrstvám, především rolníkům, umožniti výkon myslivosti a myslivost spojit pevně v jeden celek s chovem zvěře, a tím také dosáhnout většího výnosu.

Zároveň je nutno provést rázná opatření v distribuci, odstraniti všechny zbytečné složky na cestě od zemědělce ke konsumentovi, především odstraniti velkoobchod a dát větší uplatnění zemědělským družstvům. Rolníci nejsou ochotni a nesouhlasí s tím, aby se jejich výrobek dostával do rukou konsumenta za dvakrát tolik, co oni za své výrobky obdrží.

Zvýšení výroby na polích a ve stájích vyžaduje dostatek levných. hnojiv i krmiv, a zde je potřeba jejich získání zajistiti a plánovati. V pohraničí dojde v rámci dvouletky k scelení pozemků se současným oceněním majetku našich osídlenců a jeho zaknihováním, jak vládní program určuje. Zákon o urychleném zaknihování je připravován, a tím se už dostane konečná odpověď všem těm, kteří rozsévali nedůvěru k dekretům, a také se dostane jistoty našim rolníkům o jejich knihovním a trvalém vlastnictví.

Aby byla zajištěna účast naší rolnické veřejnosti na přípravě a tvoření plánů, rozeslalo ministerstvo zemědělství do okresů a obcí návrhy, a lze tedy očekávati, že zemědělský plán bude plánem našich českých a slovenských rolníků. Vzhledem k tomu, že plánování tohoto druhu je novinkou a my se plánovati učíme, je zapotřebí zdůraznit nutnost udržeti soulad mezi jednotlivými sektory výroby, zabránit jakémukoliv favorisování toho či onoho a nepřipustit tvoření regionálních nebo okresních či místních plánů, které by nebyly v souladu s plánem celostátním, hlavně pokud jde o výši investic a možnosti pracovních sil. Je tu slyšeti hlasy, že 7 miliard Kčs, předpokládaných na přímé investice v zemědělství, je málo. Je samozřejmé, že naše zanedbané zemědělství vyžaduje investic daleko větších, lze však předpokládati, že naši činitelé si toho jsou vědomi a že budou usilovat podle možnosti o zvýšení, pokud to bude v souladu s potřebou celého našeho hospodářství. Aby všechny tyto úkoly byly zvládnuty, je zapotřebí, aby náš Jednotný svaz českých zemědělců dostal zákonný podklad a mohl se ještě účinněji zapojit do naší dvouletky.

Úspěšné zvládnutí druhých národních zní a pracovní hrdinství našeho zemědělského lidu a splnění všech nezbytných předpokladů jsou nám pevnou zárukou, že Gottwaldova dvouletka i v zemědělské výrobě bude splněna. Rolníci očekávají, že i nezemědělská veřejnost pochopí potřeby a že i nadále vesnice a město vynaloží všechno úsilí, aby úkol námi přijaty byl splněn k prospěchu republiky a jejího lidu. (Potlesk.)

A nyní několik slov o naší mládeži a její účasti na dvouletce. Jsme jistě státem, kde si mládež přes všechno nebezpečí okupace zachovala nejenom národní čest, ale i dobrou morálku. Důkazem toho jsou činy, kterými se naše mládež může pochlubiti ve výstavbě republiky. V poslední a současné době 25.000 mladých hochů a děvčat, příslušníků v prvé řadě Svazu české mládeže, pomáhá rolníkům a republice na místech, kde se pracovních sil nedostává. Šli dobrovolně a rádi, mnohdy v případech, kde porozumění rodičů nestačilo Rolníci je též s radostí uvítali, vědomi si snahy těchto mladých lidí upřímně pomáhati. Šli a jdou přes naříkání některých pánů kolegů a časopisů nad tím, že tentokrát byly postiženy i děti těch, kteří mají za to, že jejich děti nejsou určeny k tomu, aby dělaly a zařadily se do řad ostatní mládeže. (Potlesk.) Kdyby nebylo toho zbytečného mluvení a psaní a kdybychom se všichni společně a jednotně starali o odstranění některých překážek, které jsou a budou, určitě bychom tím mládeži nejlépe pomohli. Ve všech akcích mládeže se osvědčila její jednotná organisace Svaz české mládeže, a je tedy na nás, abychom v zájmu dvouletky a mládeže tuto jednotnou organisaci podporovali a postarali se v zájmu brannosti o sjednocení tělovýchovy. (Potlesk.)

Mládež jistě pochopí a zařadí se v dvouletém plánu na místa, kde republika jejich práce a jejich mladého elánu bude potřebovat. Jistě nakonec i mnozí rodičové také pochopí, že jejich cílem nemůže být dostat za každou cenu svého syna nebo dceru do státní nebo veřejné služby či úřadu, ale že naopak půjde tam, kde se prací tvoří nové hodnoty. Máme-li vyspělou a uvědomělou mládež, musíme se také postarati o splnění jejích požadavků. Proto musí býti pamatováno ve dvouletce na zařizování učňovských domovů, studentských domovů, výstavbu a zřizování hřišť, mládeži musí být umožněna cesta ke kultuře, umění a vzdělání. Heslem naší dvouletky nechť je: Mládež republice-republika mládeži. (Potlesk.) Jednotná, uvědomělá, morálně a kulturně vyspělá mládež je záštita naší šťastné budoucnosti. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo panu posl. dr Burianovi.

Posl. dr Burian: Slavná sněmovno!

Prohlášení pana předsedy vlády bylo věnováno hlavně otázkám hospodářským. Je to pochopitelné, neboť stále ještě jsme v době, kdy věci, týkající se naší hospodářské prosperity, nám musí nejvíc ležet na srdci. Avšak pochopitelná starost vlády o věci hospodářské nesmí vésti ústavodárné Národní shromáždění k tomu, aby si neuvědomovalo, že jeho prvním úkolem je dáti právní základny našemu životu, tedy dáti státu ústavu.

Vítám proto, že s takovým zájmem je nyní sledována otázka, jaká úloha přísluší ústavodárnému Národnímu shromáždění při vypracování nové ústavy. Pan předseda vlády oznámil ve svém prohlášení, že vláda sestavila dvě komise, komisi právnickou a komisi politickou, které jsou pověřeny přípravou návrhu nové ústavy. Pokud jde o úlohu ústavodárného Národního shromáždění, uvedl, že sněmovně je pro každý případ vyhrazeno neomezené právo schválit, změnit nebo zamítnout vládní návrh ústavy.

Klub poslanců čs. strany národně-socialistické je toho názoru, že nemůže býti vyčerpáno poslání ústavodárného Národního shromáždění tím, že by mu bylo zaručeno právo schválit, pozměnit nebo zamítnout hotový již návrh, který byl vypracován jinde než na půdě parlamentní. Prosím, aby bylo rozuměno, že tu nejde snad jen o otázku prestiže a že dokonce nejde snad o nějaký projev nedůvěry k legislativní činnosti vlády. Tady jde o vážné důvody věcné i politické. Pokud jde o důvody věcné, dovolil bych si uvést asi toto:

Bylo by ideálem, aby při tvorbě každého zákona mohl zákonodárný sbor svou komisí nebo výborem mít co možno největší účast při tvoření zákona od jeho počátku. Při spoustě zákonných osnov je ovšem tento postup u běžných zákonů technicky nemyslitelný a musíme se proto spokojovat s tím, že ve výboru projednáváme osnovy již upravené jako celek a jsme odkázáni na výklad zástupců vlády, po případě výklady navrhovatelů iniciativních návrhů. S takto omezenou kompetencí sněmovny se však nelze dobře spokojit při tvorbě základního státního zákona, tedy ústavy, ze které vyplývá celý další právní rád. Tady je nutno, aby parlamentní činitelé, jichž povinností je pracovat na ústavním díle, měli účast na všech přípravných pracích, aby měli účast na těch všech diskusích, vysvětleních expertů a debatách, poněvadž ani nejdokonalejší stenografický záznam nemůže nahradit význam bezprostřednosti rozpravy. Ústavní listina jako dílo zákonodárné musí býti vnitřně naprosto harmonická. Nesmí se porušit její celková skladba nějakými dodatečnými změnami. Je tedy jasné, že při takto omezené možnosti změn byla by úloha ústavodárného Národního shromáždění velmi omezena, nebo by byla neobyčejně ztížena, poněvadž kdyby mělo ústavodárné Národní shromáždění prováděti změny na hotovém návrhu ústavy, předpokládalo by to, že by každá změna musila býti velmi pečlivě uvažována s hlediska celé osnovy, musily by býti vyslechnuty důvody, které vedly právě k tomu ustanovení, jež má být měněno, bylo by jistě třeba jednat s experty - tedy prostě mám obavu, že bychom tu práci, která byla již jednou vykonána, musili konat znovu. Myslím, že si dobře ani nemůžeme představit, že by mohlo ústavodárné Národní shromáždění zamítnout podaný návrh ústavy, takže prakticky tady půjde jen o dvě možnosti, změny anebo schválení. O té změně jsem právě nyní mluvil, s jakými potížemi by byla spojena, kdybychom měli projednati návrh, který je již úplně hotov, vypracován a nám podán, takže bychom nakonec stáli před úlohou, máme-li návrh pouze schválit. Mám za to, ze skutečně i věcně prospějeme tomu, když bude možno ústavu pracovat od prvých počátků na půdě parlamentní. (Potlesk.) Při tom, prosím, jistě bude legislativní činnost vlády tady velmi na místě, bude velmi vítána, dokonce ani není dobře možná činnost ústavně-právního výboru bez nejužšího kontaktu se zástupci vlády.

Když jsem mluvil o tom, že je skutečně při takovém díle, jako je návrh ústavy, těžko přistoupiti k již hotovému návrhu a na něm něco zlepšovat, tedy mi dovolte, abych užil jistého přirovnání. Není jistě stejné, když máme na hotovém domě něco měnit, anebo když máme možnost stavbu sledovat od počátku a již od počátku mít účast na tom, co se stavebně provede. Byly zde vzneseny námitky proti postupu, který my tady sledujeme, především námitky rázu formálně-právního, o kterých se zmínil pan posl. Kliment, že dosavadní jednací řád sněmovny nedává dostatečně dobrého základu, abychom mohli postupovat tak, jak jsem naznačil. Na této námitce něco je, poněvadž skutečně jednací řád sněmovny zná instituci vládních návrhů a zná návrhy iniciativní, kdežto postup, který my chceme voliti, je trošku jiné formy. Ale tato překážka není nepřekonatelná. Také Revoluční Národní shromáždění v roce 1919 a 1920 stálo před podobným problémem. Tehdy kromě otázky, zda Národní shromáždění je vůbec povoláno ústavu vypracovat, se také vyskytla tato překážka rázu formálního, a věc byla vyřešena tím, že tehdejší Národní shromáždění na základě novely k jednacímu řádu - je to zákon č. 33 z roku 1920 - projednalo dílo ústavodárné jakožto návrh výborový. Tehdejší ústavní výbor Národního shromáždění používal při tom osnovy, která byla vypracována legislativním odborem ministerstva vnitra v čele s vědeckým tvůrcem ústavy prof. Hoetzlem, avšak tento návrh byl podán neoficiální cestou, ne jako formální návrh vládní, takže ústava byla ve skutečnosti pracována jakožto návrh ústavního výboru. Je otázkou, zda by tato cesta nebyla schůdnou i pro náš případ.