Pátek 13. září 1946

Po uvážení všech okolností a důvodů vznáším s tohoto místa přání, aby vláda předložila sněmovně jako doplnění tohoto zákona vládní návrh na uctění památky Ležáků ve smyslu přání obyvatelstva tohoto kraje. (Potlesk.)

Podpredseda dr Böhm (zvoní): Ďalším rečníkom je pán posl. Žiak. Udeľujem mu slovo.

Posl. Žiak: Slávne Národné shromaždenie!

Úprimní priatelia v núdzi dokazujú svoje priateľstvo. Roku 1942 kulminovala nadutosť nemeckého Herrenvolku. V Česku, na Morave a rovnako i na Slovensku prežívali sme hrozné národné poníženie, do ktorého nás dostala neludská, barbarská fašistická vláda. Na Slovensku s obavami sme sledovali zprávy, keď na Wilhelmstrasse do tzv. Protektorátu na potlačenie najmenšieho slobodného českého prejavu určili krvavého vraha Heydricha. Povesť tohto barbara, potlačovateľa ľudských práv v okupačných krajinách, bola smutno známa. Neprekvapila nás zpráva, keď tohto zlosyna stihol zaslúžený trest. Český ľud, ilegálni hrdinovia zúčtovali s týmto vrahom.

Pomsta nacistov za odstránenie násilníka bola hrozná. Krv tuhla v žilách Čechov i Slovakov a hrôza zachvátila celý civilizovaný svet nad zprávou, keď 10. júna 1942 bola bezpríkladnou surovosťou zničená a so zemou srovnaná banícka obec Lidice. Slzy padaly z očí Čechov, ale tu vám chcem povedať, bratia a sestry, že rovnako padaly slzy z očí Slovákov, a azda ani neviete, ako sme my Slováci vtedy boli vám, bratom Čechom, úprimne blízki. Ako nám plakaly srdcia a smútily duše. Videli sme v povraždených občanoch Lidic a Ležákov svojich rodných bratov, ich utrpenie bolo naším utrpením, ich poníženie naším ponížením. Lidice a Ležáky budú symbolom národnej a štátnej poroby. Rovnaké utrpenie Čechov a Slovákov nám bude prameňom národnej posily, najužšieho somknutia, najvrelejšieho odhodlania byť spolu na veky spolu svorní v jednotnej Československej republike. (Potlesk.)

Našou demokratickou legitimáciou v zahraničí vysoko čestnou je meno Masaryk. Keď Čechoslovák, občan Československej republiky, cestuje v zahraničí a spomenie, že je z krajiny, kde bol prvým prezidentom Masaryk, získava sám sebou sympatie. Dnes takou vysokou morálnou legitimáciou v zahraničí, legitimáciou nášho utrpenia a poníženia, sú Lidice. Je len vecou našej cti, aby sme túto legitimáciu zachovali ako národ vždy na takom mieste a tak čestne, ako to prikazuje morálka, ako nám to prikazuje naša národná česť.

Pri prejednávaní zákona, ktorým sa zriaduje Spoločnosť pre obnovu Lidic, dovolím si povedať, že hrdinovia Lidic a Ležákov sú zapísaní v srdciach slovenských a ostávajú vo vďačnej a požehnanej pamiatke, ako sme presvedčení, že hrdinovia ilegálnej práce na Slovensku, najmä hrdinovia zo slovenského národného povstania, ktorí krvou a životmi spečatili svoju vernosť Československej republike, sú v požehnanej pamiatke v českých srdciach.

Lidice hovoria do svedomia celého sveta. Vykonáme časť svojich povinností, keď vybudujeme Lidice a dáme domov lidickým ženám a deťom, ako chceme dať domov všetkým tým, ktorým fašistická moc, hrozná vojna domov zničila a ktorým zničila to najcennejšie - otcov, synov, manželov a bratov. Pamiatka Lidic, na tomto mieste zvečnená, zaväzuje nás k spolupráci a k boji za ochranu našej slobodnej, nezávislej Československej republiky. (Potlesk.)

Podpredseda dr Böhm (zvoní): Ďalším rečníkom je pán posl. Kobylka. Udeľujem mu slovo.

Posl. Kobylka: Slavná sněmovno!

Podobné neštěstí jako Lidice a Ležáky stihlo také moravskou obec Javoříčko, kterou SS-mani vypálili, když předtím dostali zprávu, že se tam skrývají partyzáni. A tu prosím slavnou sněmovnu, aby při projednávání zákona o obnově Lidic vzpomněla také tragedie této moravské obce a přitom vyslovila požadavek, aby všemi příslušnými vládními místy byla poskytnuta všemožná pomoc ke znovuvybudování i obce Javoříčka. Je to naše svatá povinnost. (Potlesk.)

Podpredseda dr Böhm (zvoní:) Ku slovu nie je nikto prihlásený. Rozprava je skončená.

Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi za výbor ústavno-právny, p. posl. Görnerovi.

Zpravodaj posl. Görner: Vzdávám se slova.

Podpredseda dr Böhm: Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi za výbor rozpočtový, p. posl. dr Neumanovi.

Zpravodaj posl. dr Neuman: Vzdávám se slova.

Podpredseda dr Böhm: Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova zákona má 6 paragrafov, nadpis a úvodnú formulu.

Pretože nie sú pozmeňovacie návrhy, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietky nie sú.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 6 paragrafmi, nadpisom a úvodnou formulou, podľa zprávy výborovej, nech zdvihne ruku. (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej v čítaní prvom.

Z usnesenia predsedníctva podľa § 54, odst. 1 rokov. poriadku vykonáme ihneď druhé čítanie.

Ad 1. Druhé čítanie osnovy zákona, ktorým sa zriaďuje Spoločnosť pre obnovu Lidic (tlač 71 a k č. t. 71).

Sú nejaké návrhy opráv lebo zmien textových?

Zpravodaj posl. Görner: Nikoli.

Zpravodaj posl. dr Neuman: Nejsou.

Podpredseda dr Böhm: Kto v druhom čítaní súhlasí s osnovou zákona tak, ako ju ústavodarné Národné shromaždenie prijalo v čítani prvom, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona tiež v čítaní druhom.

Tým je vyriadený 1. odstavec poriadku.

Teraz pristúpime k prejednávaniu druhého odstavca poriadku, ktorým je

2. Zpráva výboru ústavno-právneho o vládnom návrhu ústavného zákona (tlač 50) o udelení štátneho občianstva krajanom z Maďarska (tlač 72).

Zpravodajcom je pán posl. dr Čepička. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Čepička: Paní a pánové!

5. prosince 1848 vyhledalo poselstvo uherských Slováků poslance říšského sněmu v Kroměříži Riegra, Palackého, Braunera a ostatní, aby u nich vyhledalo pomoc materiální i morální ve svém boji proti maďarskému útisku. Dnešní ústavodárné Národní shromáždění bude projednávat osnovu zákona, kterým bude uděleno státní občanství našim krajanům vracejícím se z Maďarska. Tehdy naši čeští poslanci nemohli žádanou pomoc poskytnout proto, že sami vedli těžký boj proti útisku, a krátce na to, rozehnáni vojskem a zatýkáni, pocítili násilí stejně jako Slováci. Dnes ústavodárné Národní shromáždění, které má dáti našemu státu novou ústavu, rozhoduje svými zástupci, a to nejen českými, ale také slovenskými, o tom, aby ti, kteří naposled cítí útisk Maďarů, se k nám mohli vrátit do osvobozené vlasti jako naši noví občané. Paní a pánové, staletý boj o svobodu národa spěje ke svému vyvrcholení. V okamžiku, kdy končíme odsun Němců a kdy se připravujeme k odsunu Maďarů, vracejí se ti, kteří ještě dnes jsou vystaveni nadvládě a útisku Maďarů a které osud rozvál po celém světě.

Květnová revoluce nám umožnila splniti ideál několika generací, vybudovat národní stát, stát Čechů a Slováků. Pro nás samozřejmý požadavek, znamenající bezpečnost našeho budoucího života, nebyl samozřejmostí pro světovou veřejnost. Víme, že jenom opřeni o Sovětský svaz mohli jsme prosaditi svůj požadavek odsunu Němců, zatím co náš požadavek odsunu Maďarů schválen velmocemi mimo Sovětský svaz nebyl. Proto naše vláda hledala jiné řešení a částečně je nalezla v mezistátní smlouvě s Maďarskem, která byla uzavřena v létě tohoto roku. Ale to je jen jedna část řešení tohoto problému. Druhá část se odehrává právě v Paříži, kam se upírají oči našeho lidu, poněvadž chceme, aby spravedlivý požadavek odsunu dvou set tisíc Maďarů byl do důsledku proveden, a to co nejrychleji.

Projednávaná předloha umožňuje, aby se naši krajané, kteří se vracejí z ciziny, ihned po přechodu státní hranice mohli cítit plnoprávnými občany našeho státu. Dosavadní dlouhé řízení, s nímž je spojeno udělení státního občanství, je projednávanou předlohou zkráceno tak, aby bez dlouhých formalit a obtíží okresní národní výbory mohly žádané osvědčení o státním občanství vydati. Rovněž otázka domovského práva je vyřešena tak, že místo nového řádného bydliště stává se domovskou obcí našich nových občanů.

Paní a pánové, projednávanou předlohou plníme nejen mezistátní dohodu, ale plníme také jednu z těch povinností, které stát má vůči svým občanům, aby jim zajistil ihned dobré prostředí k plnému uplatnění a k tomu, aby se cítili v tomto státě spokojeni a šťastni. Věříme, že naši krajané, vracející se z Maďarska, najdou prostředí, jak si je představují, a že ve spolupráci s námi přiloží ruku k dílu, abychom rychle vybudovali šťastný domov všech pracujících Čechů a Slováků. (Potlesk.)

Podpredseda dr Böhm: Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Pristúpime preto k hlasovaniu.

Osnova má 4 paragrafy, nadpis zákona a úvodnú formulu. Ak nebude námietok, budeme hlasovať o celej osnove naraz podľa zprávy výborovej. (Námietok nebolo.)

Námietok niet. Pretože ústavný zákon vyžaduje ku svojmu schváleniu podľa § 33 ústavnej listiny a § 56, odstavca 3 rokov. poriadku trojpätinovej väčšiny všetkých poslancov, dám spočítať hlasy.

Žiadam pp. zapisovateľov, aby spolu s členmi snemovnej kancelárie previedli sčítanie hlasov a to: p. posl. dr Špánik v 1. a 2. úseku, p. posl. Štětka v 3. a 4. úseku, p. posl dr Neuman v 5. a 6. úseku, p. posl. Sova v 7. úseku a na prezidiálnej tribúne.

Pán posl. Sova s pánom tajomníkom ústavodarného Národného shromaždenia zistí výsledok hlasovania.

Budeme hlasovať.

Kto súhlasí s celou osnovou ústavného zákona, to je s jej 4 paragrafmi, ďalej s nadpisom zákona a s úvodnou formulou podľa zprávy výborovej, nech zdvihne ruku a ponechá ju zdvihnutú, dokiaľ nebude prevedené sčítanie. (Deje sa.)

(Po prevedenom sčítaní hlasov.)

Pre vyslovilo sa 191 hlasov, proti nikto.

Tým ústavodarné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu ústavného zákona vo znení zprávy výborovej kvalifikovanou väčšinou trojpätinovou z terajšieho počtu všetkých poslancov.

Osnova zákona je prijatá ako zákon ústavný v čítaní prvom.

Predsedníctvo sa usnieslo podľa § 54, odst. 1 rokovacieho poriadku, aby o tejto osnove bolo čítanie druhé prevedené v tej istej schôdzi.

Pristúpime preto ihneď k čítaniu druhému.

Ad 2. Druhé čítanie osnovy ústavného zákona o udelení štátneho občianstva krajanom z Maďarska (tlač 72).

Sú nejaké návrhy opráv lebo zmien textových?

Zpravodaj posl. dr Čepička: Nemám oprav.

Podpredseda dr Böhm: Než budeme hlasovať, upozorňujem, že § 23 ústavnej listiny a § 56, odst. 3 rokov. poriadku vyžadujú trojpätinovej väčšiny všetkých poslancov, pretože v čítaní prvom osnova táto bola usnesená ako zákon ústavný.

Pri hlasovaní dám spočítať hlasy.

Žiadam preto tých istých pánov zapisovateľov ako pri čítaní prvom, aby spolu s členmi snemovnej kancelárie previedli sčítanie hlasov.

Sú to pp. poslanci dr Špánik, Štětka, dr Neuman, Sova.

Budeme hlasovať.

Kto v druhom čítaní súhlasí s touto osnovou ústavného zákona tak, ako ju ústavodarné Národné shromaždenie prijalo v čítaní prvom, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

(Po sčítaní hlasov.)

Podľa prevedeného sčítania hlasov vyslovilo sa v druhom čítaní pre osnovu 192 hlasov, proti žiadny.

Pre osnovu sa teda vyslovila kvalifikovaná trojpätinová väčšina z terajšieho počtu všetkých poslancov a tým ústavodarné Národné shromaždenie osnovu túto prijalo tiež v čítaní druhom ako zákon ústavný.

Tým je vybavený 2. odstavec poriadku.

Teraz prikročíme k prejednávaniu tretieho odstavca poriadku, ktorým je

3. Zpráva výborov soc.-politického a živnostensko-obchodného (podľa § 35 rokov. poriadku) o vládnom návrhu zákona (tlač 52) o úprave pracovnej doby v pekárňach (tlač 75).

Zpravodajcom za výbor soc.-politický je p. posl. dr Bláha. Udeľujem mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Bláha: Slavná sněmovno, paní a pánově!

Předložená zákonná osnova návrhu o úpravě práce v živnosti pekařské, v pekárnách, je, myslím, jedním doplňkem ve stavbě sociální spravedlnosti v naší republice. Víte velmi dobře, že pracovní poměry v pekárnách byly vždycky bolestivou a ožehavou složkou ve všech našich zaměstnaneckých poměrech. Bylo to především zvláštní postavení tohoto zaměstnanectva a zvláštní poměry při výrobě pečiva a chleba, které v dřívějších dobách nedovolovaly, aby zejména ta zákonná nařízení a ochrany, které všichni ostatní zaměstnanci už měli, vztahovala se také na tuto kategorii. Je sice pravda, že i u ostatních zaměstnanců jsme měli řadu kategorií, které musely pracovat v noci, ale tam se pracovalo na směny a byly při tom vždy oddíly, které mohly ve dne odpočívat. U živnosti pekařské však šlo z veliké části o závody malé, které vystřídání zaměstnanců nedovolovaly, a tak u této živnosti byli jedni a titíž zaměstnanci stíháni každonoční prací po celou dobu svého zaměstnání. To mělo samozřejmě i vliv na jejich poměry zdravotní, sociální, kulturní a společenské vůbec. V první republice řešila částečně tyto obtíže osnova zákona, předložená v Národním shromáždění r. 1919. Ale naprosto protichůdný směr dalšího sociálního vývoje velikou část těchto ochranných opatření zrušoval v zájmu pohodlí konsumentů i zaměstnavatelů. Z toho důvodu je dnes předkládán vládou nový zákonný návrh, kterým se tato otázka řeší, protože se řešit musí, ježto následkem těchto mimořádných pracovních poměrů právě v tomto oboru nastává nedostatek dorostu pracovních sil, čímž by v budoucnu trpělo i hladké zásobování obyvatelstva.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP