Takovým problémem je na příklad otázka
jednotné tělovýchovy, která stále
ještě není rozřešena, čímž
trpí především celý národ.
Slyšíme stále všude mluvit o jednotě,
ale jak se zdá, nepřestala být trnem v oku
některým lidem, protože má-li k ní
dojít, honem od ní utíkají. (Potlesk.)
Naše mládež by mohla jít v práci
pro jednotu národa příkladem. Ukázal
to zlínský sjezd, na němž mládež,
vycházejíc z předpokladu, že republika
potřebuje jednotu, aby mohly být splněny
před námi ležící úkoly,
vytvořila společný orgán mládeže
české a slovenské, jehož programem je
úsilí o nejužší spolupráci
a bratrství mládeže české a slovenské
(Potlesk.), úsilí o odstraňování
všech rozdílností, které mezi námi
vznikly nerovnoměrným vývojem obou zemí,
o vzájemné poznávání a podporu.
Dohodli jsme se tam, že Češi budou podporovat
Slováky v industrialisaci Slovenska, že Slováci
pošlou do českých zemí své učně,
aby se zde vyškolili v dobré odborníky, a že
všichni budeme navzájem soutěžit v práci
pro republiku. (Potlesk.)
Jednotné organisaci mládeže se často
vytýkalo, že je politická. Ozývají
se i dnes hlasy, že je třeba organisovat mládež
na nepolitickém základě. Podívejme
se, jaká byla dosud politika Svazu české
mládeže, této jednotné a nadstranické
organisace. Bylo to úsilí o jednotu národa,
byly to miliony hodin odpracovaných v dobrovolné
přesčasové práci pro republiku. Na
takovou politiku je právem naše mládež
hrda a nehodlá od ní upustit. (Potlesk.) Také
ústředí mládeže Československé
republiky bude pokračovat v této politice, protože
si vzalo za svůj základní politický
úkol splnění dvouletého plánu.
A ve své práci pro jednotu národa bude pokračovat
nyní již na širší základně,
na základně prohlubování bratrství
a vzájemnosti Čechů a Slováků.
(Potlesk.) Taková je politika organisace mládeže.
Mladí lidé budou hrát při plnění
programu vlády velikou roli. Bude jejich sil potřeba
ve všech průmyslových oborech, bude jich třeba
v zemědělství a bude jich také třeba
při dokončení osídlení našeho
pohraničí, protože mladý člověk
se snadněji rozhodne změnit své prostředí
a zapracuje do nových poměrů. Mladí
lidé učinili ze splnění těchto
úkolů věc své cti. Staví se
plně za vládu Národní fronty, za vládu
budovatelskou a její dvouletý plán, na jehož
splnění budou ze všech sil pracovat. Očekávají
však, že jejich práce najde porozumění
u všech povolaných činitelů a že
budou také vyřešeny všechny otázky
s tím souvisící: potřebná sociální
úprava, vydání školského zákona,
zajištění pracovního dorostu a spravedlivé
oceňování fysické práce. Zároveň
očekávají, že bude podporováno
jejích úsilí o jednotu národa především
skutečným sjednocením tělovýchovy
a zabezpečením jednotné organizace mládeže.
Tato jednota je zvláště důležitá
dnes, kdy všechny pokrokové síly budou usilovat
o splnění vládního programu. Nestačí
však o jednotě pouze mluvit, ale rádi bychom
již jednou viděli nějaké skutky. Každý
poctiví občan naší republiky má
na mysli rozkvět a spokojenost svého státu.
Mládež chce že všech svých sil pracovat
pro tento rozkvět. Nemůže zde být na
překážku politická příslušnost.
Politické strany se dohodly na spolupráci při
plnění vládního programu. Je tedy
zapotřebí, aby také vedly mladé příslušníky
k práci v jednotné organizaci mládeže.
Silná a jednotná organizace mládeže
povede pak všechnu mládež k iniciativnímu
řešení jejích problémů,
bude moci sáhnout k svépomoci při budování
hřišť, domovů mladých, ale také
při jiných pracích spojených s výstavbou
našeho státu. Silná a jednotná organizace
mládeže je zárukou, že podíl mládeže
na dvouletém plánu bude velký a že bude
také včas splněn. Jednotná mládež
spojená myšlenkou pokroku, láskou k vlasti
a k práci znamená pak pro republiku, že bude
zajištěna práce, brannost a budoucnost. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Podle § 65 jedn. řádu jest rozpravu o vládním
prohlášení zakončiti hlasováním,
zda sněmovna prohlášení schvaluje.
Budeme tudíž hlasovati.
Žádám paní a pány poslance, aby
se posadili na svá místa! (Děje se.)
Konstatuji, že sněmovna je způsobilá
se usnášeti.
Přikročíme tudíž k hlasování.
Kdo souhlasí s tím, aby sněmovna schválila
prohlášení pana předsedy vlády,
učiněné v 3. schůzi dne 8. července
1946, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Prohlášení pana
předsedy vlády jest schváleno. (Poslanci
povstávají. - Hlučný, dlouho trvající
potlesk. - Poslanci opět usedají.)
Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
druhého odstavce pořadu, jímž je
2. Zpráva výboru ústavně-právního
(podle § 35 jedn. řádu) o vládním
návrhu zákona (tisk 3), jímž se mění
zákon ze dne 22. ledna 1946, č. 24 Sb., o dočasné
příslušnosti ve věcech náležejících
soudům porotním a kmetským (tisk 12).
Zpravodajem je p. posl. dr Bunža. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Bunža: Slavné ústavodárné
Národní shromáždění, paní
a pánové!
Jedním z požadavků lidové demokracie
jest, aby v trestních řízeních obzvláštní
důležitosti a závažnosti zúčastnil
se při spolurozhodování o otázce viny
a trestu vedle soudců z povolání také
živel laický. Tak tomu bylo za první republiky
před soudy porotními a kmetskými. Tyto soudy
však nemohly býti po osvobození obnoveny z
důvodů bezprostředních následků
války, a proto dekret presidenta republiky z 31. července
1945, čís. 39, zavedl až do konce r. 1945 na
místo soudů porotních a kmetských
sbory soudců z povolání. Stalo se tak zejména
proto, že nemohl být uskutečněn základní
předpoklad pro znovuzavedení soudů porotních
a kmetských, a tím jsou seznamy porotců a
kmetů. Poněvadž ani pro r. 1946 pro dále
trvající překážky, jako byly
přesuny obyvatelstva, nevyřízené případy
žádostí o státní občanství
atd., nemohly býti seznamy porotců včas sestaveny,
zákon z 22. ledna 1946, čís. 24, o dočasné
příslušnosti ve věcech náležejících
před soudy porotní a kmetské řešil
to i pro r. 1946 tak, že na místo porot trvaly dále
sbory soudců z povolání. Při tom se
předpokládalo, že seznamy porotců bude
možno sestavit do 30. června 1946 a že tudíž
dnem 1. července budou moci vstoupiti ve funkci soudy porotní
a kmetské. Ministerstvo spravedlnosti bylo však upozorněno
resolucí, přijatou Prozatímním Národním
shromážděním, aby do 30. června
1946 zároveň se sestavením seznamů
porotců a kmetů připravilo také osnovu
zákona, jímž by byly obnoveny porotní
soudy na území celé Československé
republiky a zavedeno jednotné procesní řízení,
odpovídající zásadám moderního
trestního řádu. Tato osnova však nemohla
býti včas předložena k parlamentnímu
projednání a podle důvodové zprávy
je nyní projednávána ve vládě.
Poněvadž s novou zákonnou úpravou porot
a řízení před nimi souvisí
i otázka sestavování seznamu porotců,
nebylo možno v předpokládané lhůtě,
t. j. do 30. června 1946, seznamy porotců a kmetů
sestavit a musilo býti provisorium, v němž
činnost porot a soudů kmetských je sistována
a nahrazena sborem soudců z povolání, prodlouženo
do 31. prosince 1946.
Ústavně-právní výbor v navrhované
osnově zákona provedl doplnění jen
v uváděcí formuli zákona, totiž
že na místo původně navrhovaného
znění: "Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně"
uvedl: "Ústavodárné Národní
shromáždění republiky Československé
usneslo se na tomto zákoně".
Odpovídá to rozhodnutí vlády a usnesení
ústavně-právního výboru, aby
každý zákon byl takto uváděn
a aby tak byla vyznačena a zdůrazněna zvláštní
funkce tohoto Národního shromáždění.
Jiných změn a doplnění v zákoně
provedeno nebylo, a proto doporučuji slavné sněmovně
osnovu zákona k přijetí. (Potlesk.)
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
rozprava odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Osnova má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je
s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí,
podle zprávy výborové, nechť zvedne
ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Z usnesení předsednictva podle § 54, odst.
1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé
čtení.
Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona,
jímž se mění zákon ze dne 22.
ledna 1946, č. 24 Sb., o dočasné příslušnosti
ve věcech náležejících soudům
porotním a kmetským (tisk 12).
Jsou nějaké pozměňovací návrhy
oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. dr Bunža: Nejsou.
Předseda: Kdo ve druhém čtení
souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Tím je vyřízen pořad schůze.
Navrhuji, aby byla stanovena lhůta do čtvrtka dne
18. července 1946 do 10. hodiny k podání
zpráv o vládních návrzích zákonů
těmto výborům:
výborům soc.-politickému a
rozpočtovému pro vládní návrh
zákona o zálohách na náhradu za některé
škody válečné a škody způsobené
mimořádnými poměry (tisk 9),
výborům ústavně-právnímu
a soc.-politickému pro vládní
návrh zákona o mimořádných
opatřeních bytové péče (tisk
11), a
výborům soc.-politickému, brannému
a rozpočtovému pro vládní návrh
zákona o péči o vojenské a válečné
poškozence a oběti války a fašistické
persekuce (tisk 13).
Kdo s navrženou lhůtou jmenovaným výborům
pro uvedené vládní předlohy souhlasí,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. - Lhůty jsou přijaty.
Sděluji, že předsednictvo se usneslo, aby se
příští schůze konala ve středu
dne 17. července 1946 o 15. hodině
Zpráva výborů zahraničního
a branného o vládním návrhu (tisk
č. 10), kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
republiky Československé smlouva o přátelství,
vzájemné pomoci a mírové spolupráci
mezi republikou Československou a Federativní lidovou
republikou Jugoslavií, podepsaná v Bělehradě
dne 9. května 1946.
Tím končím dnešní schůzí.