Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Ustanovení §§ 100, 103, 104, 105, 106, § 111 odst. 1, §§ 113, 114, 115, § 117, odst. 1, §§ 118, 119, 122, 124, § 130, odst. 1, a §§ 132, 133, 134, 136, 137 části čtvrté zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon), se mění nebo doplňují a znějí takto:

(1) Čekateli náleží jako služební plat adjutum a výchovné (§ 105).

(2) Adjutum čekatelů se vyměřuje podle skupin míst A, B, C, D (§ 12) a stanoví se v ročních částkách takto:

(3) Gážista mimo služební třídy podrží při ustanovení čekatelem po dobu čekatelskou dosavadní služební plat s nárokem na zvýšení služného ve své platové stupnici, je-li tento plát vyšší než příslušející adjutum.

(4) Ustanovení § 12, odst. platí obdobně.

(1) Služné se stanoví v ročních částkách takto:

(2) Počátečním služným jest

a) na služebních místech systemisovaných ve služebních kategoriích, ve kterých jest pro ustanovení předepsáno úplné středoškolské a nejméně čtyřleté vysokoškolské vzdělání ukončené úspěšným výkonem předepsaných státních, po případě přísných zkoušek, služné stupně b) sedmé platové stupnice,

a) na služebních místech systemisovaných ve služebních kategoriích, ve kterých jest pro ustanovení předepsáno úplné středoškolské vzdělání a kratší než čtyřleté, avšak aspoň dvouleté ucelené vysokoškolské vzdělání, ukončené úspěšným výkonem státní, po případě přísné zkoušky na vysoké škole, služné stupně b) osmé platové stupnice,

c) na služebních místech systemisovaných v ostatních služebních kategoriích II. a III. služební třídy služné stupně a) osmé platové stupnice.

(3) Služné stupně c) první platové stupnice náleží jen důstojníkům v hodnosti armádní!ho generála.

(1) Činovné se vyměří podle skupin míst A, B, C, D (§ 12) a stanoví se v ročních částkách takto:

(2) Ustanovení § 12, odst. 8 platí obdobně.

(3) Svobodným důstojníkům se snižuje činovné podle odstavce 1 o 20%.

(4) Roční částka činovného, sníženého podle odstavce 2, není-li dělitelna dvanácti, zaokrouhlí se na nejblíže vyšší částku v celých korunách dělitelnou dvanácti.

(5) Svobodným důstojníkům, kteří ze zákonné nebo mravní povinnosti poskytují ve vlastní domácnosti byt a výživu příbuzným do 4. stupně, sešvagřeným do 2. stupně, osvojeným dětem nebo schovancům, osvojitelům nebo pěstounům anebo nemanželským dětem, může se do odvolání povolit činovné v plné výměře. Totéž platí pro svobodné důstojníky, kteří pro oslepnutí, těžké poškození zdraví způsobené válkou, úrazem ve službě nebo jinak v souvislosti s výkonem služby, jsou odkázáni na stálou obsluhu osoby sdílící jejich domácnost nebo pro tento svůj zdravotní stav musí míti byt větší, než mívají svobodní zaměstnanci. Důstojníci ovdovělí nebo důstojníci, jejichž manželství bylo rozděleno nebo rozloučeno, mají nárok na činovné v plné výměře. Důstojníci, jejichž manželství bylo prohlášeno za neplatné, mohou dostati činovné v plné výměře, nastala-li z důvodu takového manželství potřeba většího bytu a trvá-li dále i po prohlášení neplatnosti manželství.

(6) Činovné se vyplácí v měsíčních předem splatných lhůtách zároveň se služným.

(1) Výchovné činí na každé nezaopatřené dítě 1.800 Kčs ročně.

(2) Výchovné přísluší s omezeními níže uvedenými na vlastní, nevlastní a osvojené děti do dovršeného 16. roku věku, které mají československé státní občanství a jsou nezaopatřeny. Za nezaopatřené děti se pokládají děti, jejichž vlastní hrubý příjem (včetně naturálních příjmů) nedosahuje alespoň 4.800 Kčs ročně; jak se pro zjištění zaopatřenosti oceňují naturální příjmy, stanoví ministerstvo financí v dohodě s nejvyšším úřadem cenovým.

(3) Na děti starší 16 roků přísluší výchovné

a) do dokončeného 24. roku věku, připravují-li se soustavně na své budoucí povolání studiem nebo jiným školením (výcvikem). Zdrží-li se skončení školního výcviku nebo výcviku pro povolání výkonem branné povinnosti přes skončený 24. rok věku, prodlužuje se věková mez, uvedená v předchozí větě, přes 24. roli věku o dobu, která odpovídá době výkonu této povinnosti,

b) bez zřetele k věku, jsou-li pro trvalou duševní nebo tělesnou chorobu k jakémukoliv výdělku neschopny.

(4) Na děti, které se zdržují v cizině nebo tam navštěvují školu přísluší výchovné jen, má-li vojenský gážista trvalé úřední působiště v cizině. Výjimky může povolit v odůvodněných případech ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem financí.

(5) Na děti, které nežijí ve společné domácnosti s otcem, přísluší otci výchovné v plné výměře jen tehdy, přispívá-li na jejich výživu alespoň částkou, rovnající se částce stanoveného výchovného, jinak pouze částkou, kterou skutečně přispívá na jejich výživu. Na nemanželské dítě přísluší otci výchovné teprve od doby, kdy byl v matrice jako manželský otec zapsán nebo kdy uznal na soudě dítě za své, anebo kdy byl pravoplatným soudním výrokem uznán za otce dítěte. Na děti nevlastní přísluší výchovné jen tehdy, není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě dítěte povinné a schopné.

(6) Za podmínek předchozích odstavců a není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě dítěte,povinné a schopné, přísluší výchovné též na vnuky, jakož i na schovance za předpokladu, že schovanecký poměr byl založen schovaneckou smlouvou schválenou poručenským soudem a že není smluvena nebo placena náhrada za výživu (výchovu); jinak přísluší výchovné jen ve výši rozdílu mezi smluvenou nebo placenou náhradou a výchovným.

(7) Na totéž dítě může býti poskytnuto výchovné pouze jednou a to tomu, jenž vydržuje dítě ve společné domácnosti, jinak tomu, který převážně přispívá na jeho výživu. Je-li podmínkou nároku na výchovné, že není jiné osoby k výživě dítěte povinné a schopné a je-li taková osoba schopna přispívat jen částkou nižší než činí výchovné, přísluší pouze rozdíl mezi výchovným a touto částkou.

(8) Nárok na výchovné, jakož i každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo výši výchovného, musí oprávněný včas ohlásiti a případné podmínky nároku prokázati. Nesprávné údaje jsou trestné podle všeobecných předpisů trestních a kárných bez újmy následků podle posledního odstavce § 151 platového zákona.

(1) Pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, obdrží důstojník při prvém propůjčení důstojnického služebního místa počáteční služné příslušné platové stupnice (§ 103).

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí i pro opětné převzetí na důstojnické služební místo.

(3) Gážista mimo služební třídy (čekatel) obdrží při prvém propůjčení důstojnického služebního místa služné podle pravidel o povýšení (§ 109).

(4) Ze zvláště závažných důvodů může vláda k souhlasnému návrhu ministerstva národní obrany a ministerstva financí povoliti úchylky.

(1) Služební místa vojenských gážistů mimo služební třídy se systemisují v rámci normální potřeby sil ve čtyřech platových stupnicích a to:

a) služební místa štábních praporčíků v platové stupnici Ia, praporčíků v platové stupnici Ib,

b) služební místa štábních rotmistrů v II. platové stupnici a

c) služební místa rotmistrů ve III. platové stupnici.

Služné se stanoví v ročních částkách takto:

(1) Činovné se vyměřuje podle skupin A, B, C, D (§ 12) a stanoví se v ročních částkách takto:

(2) Ustanovení § 104, odst. 2 až 6 platí obdobně.

(1) Výchovné činí na každé nezaopatřené dítě 1.800 Kčs ročně.

(2) Ustanovení § 105, odst. 2 až 8 platí obdobně.

(1) Služné se zvyšuje postupem do vyšších stupňů. Zvýšení služného nastává, jakmile gážista mimo služební třídy dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným bezprostředně předcházejícího stupně, u štábního praporčíka, jakmile dosáhl započitatelné služební doby předepsané pro příslušný stupeň služného.

(1) Povýšení se stane propůjčením systemisovaného služebního místa vyšší platové stupnice.

(2) Při propůjčení služebního místa systemisovaného v platových stupnicích I b nebo II platí obdobně ustanovení § 17, odst. 4 a 5.

(3) Při propůjčení systemisovaného služebního místa v platové stupnici I a přísluší štábnímu praporčíku stupeň služného odpovídající započitatelné služební době.

(4) Ustanovení § 17, odst. 2 platí obdobně.

(1) Vojenští gážisté v záloze, povolaní k činné službě, obdrží počínajíc dnem počátku účinnosti tohoto zákona poměrnou část služebního platu (§§ 102 a 112) podle počátečního stupně služného, který přísluší odpovídající služební kategorii (§ 1, odst. 4, 5 a 6 vládního nařízení ze dne 25. září 1938, č. 192 Sb., o náležitostech osob konajících za branné pohotovosti státu vojenskou službu nebo přidělených k vojenským útvarům), podporučíci podle služného stupně a) osmé platové stupnice, poměrnou část platového přídavku vojenských gážistů (čl. III) a zvláštního přídavku podle zákona ze dne 13. prosince 1945, č. 159 Sb., o zvláštním přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům, jakož i poměrnou část odlučného za podmínek a ve výměře, platných pro vojenské gážisty z povolání. Tato ustanovení platí obdobně pro podporučíky a poručíky v další činné službě.

(2) Státní a jiní veřejní zaměstnanci, vyjmenovaní v § 4, odst. 1 vládního nařízení ze dne 25. září 1938, č. 191 Sb., jímž se na dobu branné pohotovosti státu upravují některé platové poměry vojenských gážistů z povolání a jiných státních (veřejných) zaměstnanců, podrží své civilní služební platy s příslušným platovým přídavkem podle dekretu presidenta republiky ze dne 20. srpna 1945, č. 58 Sb., o platovém přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům, a s příslušným zvláštním přídavkem podle zákona č. 159/19 45 Sb.; je-li tento služební příjem nižší nežli vojenský služební plat s platovým a zvláštním přídavkem, obdrží doplatek ve výši rozdílu. Tato ustanovení platí přiměřeně i na jiné než státní (veřejné) zaměstnance, pokud podle platných předpisů podržují peněžité požitky (služební platy, mzdy) ze svého služebního (pracovního) poměru.

O systemisaci služebních míst platí ustanovení § 98.

O služebním platu důstojnickém platí ustanovení §§ 102 až 105. Generál v 1. platové stupnici dosahuje nejvýše služného stupně b) této stupnice.

(1) Služební místa četnických gážistů mimo služební třídy se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil ve čtyřech platových stupnicích a to:

a) služební místa vrchních strážmistrů v platové stupnici I a, praporčíků v platové stupnici I b,

b) služební místa štábních strážmistrů v II. platové stupnici,

c) služební místa strážmistrů a čekatelů v III. platové stupnici.

O služném platí ustanovení § 113.

O činovném platí ustanovení § 114.

O výchovném platí ustanovení § 115.

O zvýšení služného a jeho vyloučení i odkladu platí obdobně ustanovení § 117.

O povýšení platí obdobně ustanovení § 118.

Ustanovení § 107, odst. 4 se zrušuje.

(1) Důstojníkům v činné službě náleží vojenský přídavek v této roční výměře:

(2) Vojenský přídavek není započitatelný pro výměru výslužného a je splatný měsíčně předem zároveň se služným (adjutem).

(3) Tento přídavek náleží obdobně důstojníkům četnictva jako četnický přídavek.

(1) Důstojníkům z povolání (čekatelům) a vojenským gážistům mimo služební třídy z povolání přísluší počínajíc dnem 1. srpna 1945 platový přídavek, jehož výměra se stanoví:

při ročním služném (platu mu odpovídajícím) - roční částkou

(2) Vojenský gážista nesmí na služném (platu mu odpovídajícím) a platovém přídavku podle tohoto ustanovení dostati méně než vojenský gážista s nejblíže nižším služným (platem mu odpovídajícím), pro něž je stanoven nejblíže vyšší platový přídavek. To platí obdobně i v případech, ve kterých služné převyšuje nejvyšší služné, k němuž přísluší platový přídavek.

(3) Platový přídavek podle odstavce 1 je splatný měsíčně předem zároveň se služným (adjutem) a není započitatelný pro výměru výslužného.

(1) Vojenští gážisté v záloze, povolaní k činné službě za branné pohotovosti státu, mají nárok na platový přídavek a na zvláštní přídavek podle zákona č. 159/1945 Sb. (§ 1 vládního nařízení č. 192/1938 Sb.). U vojenských gážistů v záloze, jichž se týká ustanovení § 4 vládního nařízení č. 191/1938 Sb., se při určení doplatku na vyšší vojenský plat připočítává příslušný platový a zvláštní přídavek k bojím platům.

(2) Vojenští gážisté ve výslužbě, povolaní přechodně k činné službě v míru (§ 120 platového zákona č. 103/1926 Sb.) nebo za branné pohotovosti státu (§ 6 vl. nař. č. 191/1938 Sb.), mají nárok na platový a zvláštní přídavek.

Podle tohoto zákona se upraví platové poměry:

a) vojenským gážistům z povolání československé armády v zahraničí;

b) vojenským osobám, které byly dne 29. září 1938 vojenskými gážisty z povolání nebo se jimi po tomto dnu staly a byly podle zákona ze dne 6. března 1946, č. 72 Sb. o úpravě některých právních poměrů důstojníků a rotmistrů z povolání a o převzetí některých osob do československé branné moci, ministrem národní obrany povolány (převzaty) do činné služby a ji nastoupili nebo byly v činné službě ponechány;

c) vojenským osobám, které byly 29. září 1938 vojenskými gážisty z povolání nebo se jimi po tomto dnu staly, konaly po osvobození republiky činnou službu, nebyly však podle uvedeného zákona povolány (převzaty) ministrem národní obrany do činné služby nebo nebyly v ní ponechány, protože překročily stanovenou věkovou hranici nebo z jiných důvodů, které neměly za následek odnětí vojenské hodnosti opatřením správním anebo v řízení před kárným výborem podle zákona ze dne 4. července 1 923, č. 154 Sb., o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, ve znění vyhlášky ministra národní obrany ze dne 8. dubna 1935, č. 65 Sb., o novém znění vojenského kárného zákona; toto ustanovení platí jen, nezůstává-li těmto gážistům zachován jejich služební poměr ve státní nebo,jiné veřejné službě;

d) vojenským gážistům v záloze a ve výslužbě, kteří za účinnosti tohoto zákona konali vojenskou činnou službu (§§ 119 a 120 platového zákona);

e) četnickým gážistům.

(1) Na místo dosavadního služného (adjuta) a dosavadního činovného nastupuje ode dne počátku účinnosti tohoto zákona služné (adjutum) a činovné podle sazeb určených tímto zákonem.

(2) Nové služné (nové činovné) se stanoví podle stupně služného (činovného skupiny míst) platové stupnice a služební třídy, které vojenskému gážistovi přísluší v den počátku účinnosti tohoto zákona, není li výslovně stanoveno jinak.

(3) Služné, činovné a výchovné stanovené tímto zákonem ve svém úhrnu s vojenským přídavkem podle § 1 a s platovým přídavkem podle § 2, čl. III tohoto zákona a se zvláštním přídavkem podle zákona č. 159/1945 Sb. nahrazují úhrn doposud vyplácených služebních platů (služebních příjmů). Do úhrnu dosavadních platů (příjmů) se počítá služné, činovné, výchovné a mimořádný vojenský přídavek, dále drahotní přídavek, mimořádný příspěvek (příplatek ženatých) a všeobecný drahotní přídavek, mimořádný drahotní přídavek, jakož i zvláštní přídavek podle předpisů doplňujících a pozměňujících platové předpisy pro vojenské gážisty.

(4) Pokud by úhrn dosavadních platů (příjmů) byl vyšší než úhrn nových platů (příjmů) podle odstavce 3, dostane vojenský gážista vyrovnávací přídavek ve výši rozdílu mezi obojími platy (příjmy). Tento přídavek se zmenší při každém následujícím zvýšení služného o polovinu částky, o kterou se služné zvýší až do úplného zániku.

(5) Ministr národní obrany a ministr vnitra se zmocňují, aby v dohodě s ministrem financí vyrovnali vhodnými opatřeními případné platové nesrovnalosti, které by při provedení tohoto zákona vznikly.

(1) Dosavadní předpisy o drahotních přídavcích pro vojenské (četnické) gážisty ve výslužbě a pro pozůstalé po vojenských (četnických) gážistech neplatí pro vojenské (četnické) gážisty, na které se vztahuje tento zákon a kteří vstoupí do výslužby za jeho účinnosti, a pro pozůstalé po těchto vojenských (četnických) gážistech, jakož i po takových vojenských (četnických) gážistech, kteří zemřeli v činné službě za účinnosti tohoto zákona.

(2) Celkové odpočivné (zaopatřovací) platy nesmějí však býti u vojenských (četnických) gážistů, kteří byli v den počátku účinnosti tohoto zákona v činné službě, a u jejich pozůstalých nižší než ty, které by jim příslušely, kdyby se tento zákon na vojenské (četnické) gážisty nevztahoval; pro tento účel se vdovská pense sčítá s příspěvky na výchovu. Případný rozdíl přísluší jako přídavek k odpočivným (zaopatřovacím) platům.

(3) Změní-li se počet oprávněných příslušníků, provede se srovnání odpočivných (zaopatřovacích) platů podle odstavce 2 znovu podle změněného stavu.

(4) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně také pro příjemce darů z milosti, pensí z milosti a odpočivných (zaopatřovacích) platů povolených podle volné úvahy.

(5) Za den výplaty odpočivných (zaopatřovacích) platů jakéhokoliv druhu, darů z milosti, pensí z milosti, jakož i odpočivných (zaopatřovacích) platů povolených podle volné úvahy se určuje první den každého měsíce. Je-li první den měsíce nedělí nebo zákonem u znaným svátkem (památným dnem), v který vyplácející úřady neprovádějí výplatu odpočivných (zaopatřovacích) platů, je dnem výplaty předcházející pracovní den.

(1) Použivatelnost ustanovení o povinnosti platiti pensijní příspěvek (§ 7 vládního nařízení ze dne 21. prosince 1938, č. 380 Sb., o úsporných opatřeních personálních) se zrušuje.

(2) Ustanovení, podle kterých je započtení určité doby pro pensijní zaopatření podmíněno zaplacením (doplacením) příslušných pensijních příspěvků, se zrušují pokud jde o započtení služební doby od počátku účinnosti tohoto zákona. Ustanovení o použití převodních částek (pojistného) zůstávají nedotčena.

(1) Vojenským osobám, které byly dne 29. září 1938 vojenskými gážisty z povolání nebo se jimi po tomto dnu staly, příslušníkům československé armády v zahraničí, jakož i vojenským osobám jim na roveň postaveným, jejichž nárok na výslužné (odpočivné platy) podle zákona ze dne 17. února 1922, č. 76 Sb., o vojenských požitcích zaopatřovacích, vznikl po 31. prosinci 1943 a přede dnem účinnosti tohoto zákona, protože za branné pohotovosti státu v létech 1938 až 1945 pozbyli způsobilosti k vojenskému povolání pro zranění nebo trvalou poruchu (poškození) zdraví, které utrpěli ve službě válečné nebo bez vlastní viny při vykonávání vojenské služby nebo v souvislosti s ní nebo jinak v boji proti okupantům, anebo pro zranění při zadržení, zajištění nebo vazbě ve věznicích či koncentračních nebo jiných táborech, anebo v souvislosti s pracovním přikázáním - zasazením, náleží od 1. ledna 1944 výslužné (odpočivné platy) vyměřené z pensijních základen vyplývajících z ustanovení tohoto zákona.

(2) Vdovám (pozůstalým) po vojenských osobách uvedených v odstavci 1, které padly nebo zemřely následkem zranění nebo utrpěné poruchy zdraví za uvedených okolností přísluší vdovská pense (zaopatřovací platy) za podmínek a ve výši ustanovení § 6, odst. 1, č. 6, písm. D dekretu presidenta republiky ze dne 17. srpna 1945, č. 53 Sb., o odčinění křivd veřejným zaměstnancům, avšak z pensijních základen podle ustanovení tohoto zákona.

(3) Četnickým gážistům (gážistům t. zv. protektorátní policie) a uniformovaným zaměstnancům (gážistům) t. zv. vládního vojska, kteří byli přeloženi do výslužby po 31. prosinci 1943, jakož i těm, kteří byli po tomto dni přeloženi do výslužby jako vojenští gážisté, pozůstalým po vyjmenovaných osobách a pozůstalým po takových osobách, pokud tyto osoby zemřely v činné službě po uvedeném dnu, vyměří se nové odpočivné nebo zaopatřovací platy podle ustanovení tohoto zákona od 1. dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto zákona.

(1) O odškodnění podle dekretu presidenta republiky ze dne 17. srpna 1945, č. 5 Sb., o odčinění křivd československým veřejným zaměstnancům, rozhodují v oboru vojenské správy ministerstvo národní obrany jako úřad ústřední a vojenské útvary s hospodářskou správou jako úřady osobní, jde-li o vojenské gážisty

a) z povolání v činné službě,

b) z povolání, kteří byli přeloženi do výslužby nebo jejichž vojenský služební poměr se skončil podle části III (§§ 20, 21, 22) vládního nařízení ze dne 6. června 1939, č. 139 Sb., o umisťování a jiném zaopatření zaměstnanců vojenské správy a předpisů je doplňujících, bez ohledu, zda byli převedeni do jiných státních a veřejných služeb podle části II téhož vládního nařízení či nikoli,

c) z povolání, kteří byvše převedeni do jiných státních a veřejných služeb podle části II vládního nařízení č. 139 Sb. nebo vládního nařízení ze dne 23. června 1939, č. 145 Sb., o převádění důstojníků justiční služby z povolání do občanské soudní služby, byli popraveni, usmrceni nebo zemřeli ve vazbě (zajištění) nebo zemřeli po propuštění z vazby (zajištění), avšak předčasně v pravděpodobné příčinné souvislosti s vazbou (zajištěním),

d) ve výslužbě, pokud jde o poškození z jejich pensijního poměru.

(2) Služební poměr, do něhož vojenští gážisté uvedení pod písmenem c) byli převedeni, pokládá se za zaniklý dnem zatčení (zajištění).

(1) Při provádění dekretu presidenta republiky č. 53/1945 Sb. a § 3 dekretu presidenta republiky ze dne 20. srpna 1945, č. 59 Sb., jímž se zrušují jmenování veřejných zaměstnanců z doby nesvobody, příslušejí vojenským gážistům z povolání uvedeným v § 1 nebo pozůstalým po nich v zemích České a Moravskoslezské služební platy (platy jim odpovídající) anebo odpočivné nebo zaopatřovací platy

a) do 31. prosince 1943 podle platových předpisů platných pro vojenské gážisty z povolání ve znění po změňujících a doplňujících předpisů z doby nesvobody platných pro veřejné zaměstnance,

b) od 1. ledna 1944 podle u stanovení tohoto zákona.

(2) Při provádění dekretů uvedených v odstavci 1 na Slovensku platí platové předpisy o služebních platech vojenských gážistů ve znění obdobných pozměňujících a doplňujících předpisů z doby nesvobody platných na tomto území.

V případech, v nichž při provádění ustanovení dekretu presidenta republiky č. 53/1945 Sb. vzniknou pochybnosti nebo nesrovnalosti, dohodne se ministerstvo národní obrany s ministerstvy vnitra a financí a s příslušným ústředním úřadem.

(1) Tímto zákonem se zrušuje, pokud se v něm nestanoví jinak, účinnost po případě použivatelnost všech ustanovení o předmětech upravených v tomto zákoně, která jsou obsažena v jiných předpisech.

(2) Zejména se zrušuje použivatelnost předpisů z doby nesvobody o drahotních a mimořádných přídavcích s výjimkou stanovenou pro jejich použivatelnost v čl. VI, § 2, odst. 1, písm. a) tohoto zákona a použivatelnost ustanovení §§ 6 a 11 vládního nařízení č. 380/1938 Sb. pro vojenské gážisty.

Tento zákon, pokud se v něm nestanoví jinak, nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1946; ustanovení vztahující se na četnické gážisty nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Zákon provede ministr národní obrany a ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

Nynější -platy vojenských gážistů se opírají o platový zákon č. 103/1926 Sb., k jehož sazbám služného a činovného přistupují přídavky podle norem slovenských; tato platová úprava byla československou vládou v Košicích převzata pro vojenské gážisty československé armády na Slovensku. Po osvobození celého území ČSR byly tyto t. zv. košické platy ponechány pro celou čs. armádu a její vojenské gážisty.

Důstojníci a rotmistři dostávají dnes po skončení branné pohotovosti státu podle tohoto platového systému služební plat, který má tyto složky služebního příjmu:

1. služné a činovné v sazbách stanovených platovým zákonem č. 103/1926 Sb.,

2. výchovné na první dítě 150 Kčs, na každé další 100 Kčs a kromě toho 34 Kčs měsíční drahotní přídavek na každé dítě podle zákona č. 232/1942 Sl. z. a zvláštní přídavek k výchovnému 150 Kčs podle zákona č. 159/1945 Sb.,

3. mimořádný vojenský přídavek důstojník 150 Kčs, rotmistr 100 Kčs měsíčně,

4. mimořádný příspěvek (příplatek ženatých) podle zákona č. 40/1941 Sl. z., který má tendenci nivelisační a je odstupňován pro ženaté s ročním služným do 8.280 Kčs roční výměrou 5.220 Kčs, při ročním služném nad 19.800 Kčs roční výměrou 3.600 Kčs; pro svobodné činí tento příspěvek při ročním služném do 8.520 Kčs ročně 2.880 Kčs, při ročním služném nad 9.000 Kčs ročně 1.804 Kčs,

5. drahotní přídavek svobodným 300 Kčs a ženatým 500 Kčs měsíčně podle zákona č. 232/1942 Sl. z.,

6. všeobecný drahotní přídavek podle zákona č. 129/1942 Sl. z., ve znění zákona č. 139/1943 Sl. z. a zákona č. 169/1943 Sl. z., který činí při služném do 30.600 Kčs ročně 25%, při služném vyšším až do 42.000 Kčs ročně 22% a při služném ještě vyšším 20% služného,

7. mimořádný drahotní přídavek podle nařízení Slovenské Národní rady č. 39/1945 Sb. n. SNR, který činí při služebních platech do 30.600 Kčs 30%, nad tyto platy do 42.600 Kčs 20% a při vyšších služebních platech 10% služného,

8. případný doplňovací přídavek ženatých (§ 193 P. Z.) a vyrovnávací přídavek (§ 196 P. Z.), jakož i zvláštní přídavek podle zákona č. 159/1945 Sb. ve výši svobodným 3.000 Kčs a ženatým 5.400 Kčs ročně.