(1) Ústřední volební výbor přezkoumá zápisy a zprávy došlé od krajských volebních výborů (§ 33, odst. 3) a zjistí podle nich součet všech platných hlasů odevzdaných pro všechny strany v každém volebním kraji a vypočte volební číslo pro každý volební kraj.

(2) Součet platných hlasů, odevzdaných pro všechny strany ve volebním kraji, se rozdělí počtem mandátů, které se v dotčeném volebním kraji mají obsaditi (§ 2); celé číslo dělením vyšlé beze zlomků jest číslem volebním.

(3) Volebním číslem se dělí součet hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu, načež ústřední volební výbor přikáže každé straně tolik mandátů, kolikrát jest volební číslo obsaženo v součtu hlasů pro stranu tu odevzdaných.

(4) Z jednotlivých volebních stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině. Odchyluje-li se kandidátní listina tištěná od kandidátní listiny, podané u krajského volebního výboru, platí obsah i pořadí této kandidátní listiny. Nejmenovala-li některá strana tolik kandidátů, kolik mandátů jí podle výsledku prvého skrutinia přísluší, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovala.

(1) Všechny mandáty, jež postupem uvedeným v § 34 zůstaly v zemích České a Moravskoslezské a na Slovensku neobsazeny, obsadí ústřední volební výbor v druhém skrutiniu.

(2) Nejpozději před zahájením druhého skrutinia odevzdají členové ústředního volebního výboru jeho předsedovi kandidátní listiny svých stran, jež mohou obsahovati v libovolném počtu jména kandidátů, avšak jen těch, kteří těmito stranami byli kandidováni v některém volebním kraji v zemích České a Moravskoslezské nebo na Slovensku a nebyli zvoleni při prvém skrutiniu. Jména kandidátů buďtež seřaděna a označena arabskými číslicemi. Po odevzdání kandidátních listin nesmějí býti tyto listiny ani jejich pořad měněny.

(3) Ústřední volební výbor sečte jednak všechny zbytky hlasů ze zemí České a Moravskoslezské, jednak všechny zbytky hlasů ze Slovenska. Součet zbytků hlasů ze zemí České a Moravskoslezské, dělí se počtem mandátů, které se mají obsaditi v druhém skrutiniu v těchto zemích, zvětšeným o jednu. Celé číslo beze zlomku dělením vyšlé je českým číslem volebním. Ústřední volební výbor rozdělí též součet zbytků hlasů ze Slovenska počtem mandátů, které se mají obsaditi v druhém skrutiniu na Slovensku, zvětšeném o jednu. Celé číslo beze zlomku dělením vyšlé je slovenským číslem volebním. Nato přikáže každé straně v zemích České a Moravskoslezské tolik mandátů, kolikrát ke české volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů pro stranu tu vykázaných ze všech volebních krajů v těchto zemích. Každé straně na Slovensku přikáže ústřední volební výbor tolik mandátů, kolikrát je slovenské volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů pro stranu tu vykázaných ze všech volebních krajů na Slovensku.

(4) Bylo-li obsazeno o jeden mandát více, než se mělo obsaditi, odečte se přebývající mandát té straně, která vykázala nejmenší zbytek dělení při druhém skrutiniu, při stejném zbytku menší počet hlasů ve všech volebních krajích, v nichž podala platnou kandidátní listinu, je-li i počet hlasů stejný, rozhodne los.

(5) Nebyly-li obsazeny všechny mandáty způsobem stanoveným v odstavci 3 nebo proto, že strana ohlásila méně kandidátů, než kolik mandátů na ni připadá, přikáže ústřední volební výbor tyto mandáty postupně těm stranám, jež podaly platné kandidátní listiny (§ 14) v téže oblasti (t. j. buď v zemích České a Moravskoslezské, nebo na Slovensku) jako dotčená strana, a jež vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků se přikáže mandát straně, jež má větší součet zbytků ve druhém skrutiniu. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přikáže se mandát straně, jež obdržela v téže oblasti více hlasů; je-li počet stejný, rozhodne los.

(6) Z jednotlivých stran jsou zvoleni ve druhém skrutiniu za poslance podle počtu mandátů na stranu připadlých kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině zmíněné v odstavci 2. Kandidáti, kteří při prvém i druhém skrutiniu vyšli naprázdno, jsou náhradníky (§ 37).

(1) V zápise o jednání ústřední volební komise buď uvedeno, kteří kandidáti při prvém a druhém skrutiniu byli prohlášeni za zvolené poslance a kteří jsou náhradníky.

(2) Výsledek skrutinia se ihned vyhlásí.

(3) Ministerstvo vnitra vydá zvoleným poslancům osvědčení, které zvoleného opravňuje vstoupiti do ústavodárného Národního shromáždění a účastniti se jeho jednání: Toto oprávnění pomíjí, byla-li jeho volba prohlášena za neplatnou příslušným orgánem (§ 38).

(1) Uprázdní-li se mandát, nastupuj e náhradník téže strany podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině téhož volebního kraje, v němž byl kandidován poslanec, jehož mandát se uprázdnil. Není-li takového, nastupuje náhradník téže strany podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro druhé skrutinium.

(2) Není-li náhradníka téže strany, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního období.

(3) Náhradníka povolá ministerstvo vnitra, které vydá povolanému osvědčení, opravňující ke vstupu do ústavodárného Národního shromáždění (§ 36, odst. 3).

Ztratil-li člen ústavodárného Národního shromáždění po volbě volitelnost, pozbývá mandátu. O ztrátě mandátu rozhodne do šesti neděl ode dne, kdy došlo oznámení ministerstva vnitra, ústavodárné Národní shromáždění, navrhne-li to aspoň dvoutřetinová většina všech členů výboru příslušného k ověřování voleb (§ 10 ústavního zákona ze dne ....... března 1946, č. ..... Sb., o ústavodárném Národním shromáždění). K platnosti usnesení ústavodárného Národního shromáždění o ztrátě mandátu je třeba dvoutřetinové většiny všech jeho členů.

Nejde-li o čin přísněji trestný, trestá se:

I. Pro přečin tuhým vězením od jednoho do šesti měsíců:

1. kdo odnímá voliči bez jeho výslovného souhlasu hlasovací lístek nebo bílý lístek nebo škrtá-li mu v těchto listinách;

2. kdo mění protiprávně stálé seznamy voličské vyložené podle § 13;

3. kdo vydá obvodnímu volebnímu výboru nestejné hlasovací obálky nebo neodvede volebnímu výboru nedoručené legitimační lístky;

4. kdo nešetří zákazu o výčepu, prodeji a podávání nápojů obsahujících alkohol;

5. kdo úmyslně nebo z hrubé nedbalosti nesplní řádně povinnost uloženou v § 2, odst. 2;

6. předseda krajského volebního výboru nebo jiná osoba k tomu určená, odepře-li přijmouti kandidátní listinu a vyhověti i jinak povinnostem uvedeným v § 14, odst. 1;

7. předseda krajského volebního výboru nebo jiný veřejný funkcionář nebo veřejný zaměstnanec, který úmyslně nebo z hrubé nedbalosti dá rozmnožiti nebo dodati nesprávné kandidátní listiny.

Pokus je trestný.

II. Pro přestupek soudem vězením do tří měsíců nebo trestem na penězích do 50.000 Kčs

1. kdo se snaží proti ustanovení § 9, odst. 1 vykonati volební právo ve více než jedné obci;

2. kdo odepře oprávněné osobě vydati hlasovací lístek nebo legitimační lístek;

3. kdo žádá za rozmnožení kandidátních listin (hlasovacích lístků) ceny nepřiměřeně vysoké;

4. kdo nedá svým zaměstnancům nebo podřízeným prázdno k výkonu volebního práva;

5. kdo zabraňuje protiprávně nebo znemožňuje nahlížeti do voličských seznamů a činiti si opisy nebo výpisy;

6. kdo nezachová úmyslně lhůtu, jejíž zachování je tímto zákonem stanoveno;

7. kdo jsa k tomu povinen nevyloží včas voličské seznamy.

III. Pro přestupek stíhaný okresním národním výborem (v Bratislavě a Košicích příslušným oblastním velitelstvím Národní bezpečnosti) vězením (uzamčením) do jednoho měsíce nebo pokutou do 10.000 Kčs

1. kdo agituje v budově, v níž jest volební místnost nebo v takové budově zřídí volební kancelář;

2. kdo se nezúčastní volby bez omluvného důvodu;

3. kdo kandiduje vědomě na několika kandidátních listinách;

4. kdo nesplní povinnosti stanovené v § 9, odst. 5.;

5. kdo vykoná volební právo, ač bylo pravoplatně rozhodnuto, že není státním občanem Československé republiky, nebo ač je si vědom, že v den vyložení voličských seznamů, jež jsou podkladem pro volbu, nepřekročil 18. rok věku;

6. člen volebního orgánu, který poruší povinnosti uložené tímto zákonem.

Byla-li uložena pokuta, budiž pro případ její nedobytnosti vyměřen náhradní trest vězení podle míry zavinění v mezích sazby trestu na svobodě na čin stanovené.

(1) Dohlédacím orgánem ve smyslu ustanovení tohoto zákona se rozumí ve statutárních městech zemský národní výbor, v Bratislavě a Košicích pověřenectvo vnitra a v ostatních obcích okresní národní výbor, v jehož obvodu je sídlo dotčeného volebního výboru nebo podřízeného národního výboru.

(2) Dohlédací orgán bdí nad řádným a včasným prováděním všech úředních úkonů tímto zákonem uložených podřízeným národním výborům nebo příslušným volebním výborům. Shledá-li nedbalost nebo nesprávnost, může, zachovávaje pravomoc volebních výborů, úkon zcela nebo zčásti dáti provésti vlastními orgány na náklad obce. Obec má pak právo postihu na svých příslušných orgánech. Obdobné dohlédací právo náleží ministerstvu vnitra, jež vykonává na Slovensku po případě prostřednictvím pověřenectva vnitra.

(3) Nejmenuje-li nebo nenavrhne-li politická strana včas členy volebních výborů nebo jejich náhradníky, přechází toto práva na dohlédací orgán nebo na zástupce jím určeného.

(4) Nesejde-li se volební výbor včas v počtu usnášení schopném nebo stane-li se nezpůsobilým k usnášení, má úřední jednání provésti jeho předseda, nebo nedošlo-li k ustavení volebního výboru, předseda národního výboru, v jehož obvodu má volební výbor sídlo, nebo jím určený zástupce, a pokud jde o ústřední volební výbor, ministr vnitra. V takovém případě buďtež přibráni k jednání důvěrníci podle možnosti za každou politickou stranu, jež jest nebo má býti v dotčeném volebním výboru zastoupena.

(5) Dohlédací orgán (úřad) může vyslati k volbě svého zástupce, aby dohlédl na správné provádění volby. Totéž oprávnění přísluší též ministru vnitra, na Slovensku též pověřenci vnitra.

(1) Všechny pomocné prostředky (zejména volební místnosti a všechny potřeby pro ně, úřední obálky a pracovní síly) opatří pro obvodní volební výbory místní národní výbor, v jehož obvodu jsou zřízeny, na náklad obce.

(2) Neučiní-li potřebná opatření příslušný místní národní výbor, jest předseda obvodního volebního výboru oprávněn učiniti vhodné opatření na náklad obce. Ustanovení § 40, odst. 2 zůstává nedotčeno.

(3) Pro krajský volební výbor opatří všechny pomocné prostředky okresní národní výbor, v jehož obvodu je sídlo dotčeného volebního výboru, a pro ústřední volební výbor ministerstvo vnitra.

(1) Náklady spojené s rozmnožením kandidátních listin a vyhotovením prázdných lístků hradí stát.

(2) Z prostředků státních se uhradí též náklady podle § 41, odst. 3.

(3) Státní správa dodá zdarma výtisky vyhlášek, zápisů volebních výborů, hlasovacích seznamů a jiných potřebných tiskopisů, jejichž vzorce stanoví ministerstvo vnitra.

Veškerá podání, zápisy (protokoly) pořízené podle tohoto zákona a jejich přílohy jsou prosty poplatků.

Všechny veřejné úřady, orgány, ústavy a podniky jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona.

Nedošlo-li z jakýchkoli důvodů v některém volebním kraji k řádnému provedení voleb podle tohoto zákona zcela nebo zčásti, může vláda nejpozději do týdne po vyhlášení výsledku volby učiniti potřebná opatření, aby volby byly dodatečně nebo znovu provedeny, při čemž může nařízením zjednodušiti volební řízení.

Ustanovení dosud platných předpisů, které odporují tomuto zákonu se ruší. Zejména se zrušuje zákon ze dne 29. února 1920, č. 123 Sb., kterým vydává se řád volení do poslanecké sněmovny, ve znění zákona ze dne 15. října 1925, č. 205 Sb. a zákona ze dne 11. dubna 1935, č. 58 Sb.

(1) Další podrobnosti volebního řízení mohou býti upraveny vládním nařízením. Vydá-li ministr vnitra v mezích své působnosti směrnice o provádění tohoto zákona, uveřejní je v Úředním listě republiky Československé.

(2) Na opatření, která učinil ministr vnitra k přípravě provedení tohoto zákona již v době před počátkem jeho účinnosti, se hledí tak, jako by byla učiněna za jeho účinnosti.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Příloha k zákonu č...../1946 Sb.

se sídlem krajského volebního výboru v Praze; volební kraj tvoří Hlavní město Praha.

se sídlem krajského volebního výboru v Kladně; volební kraj tvoří správní okresy:

Kladno, Kralupy nad Vltavou, Louny, Rakovník,Roudnice nad Labem, Slaný a Žatec.

se sídlem krajského volebního výboru v Mladé Boleslavi; volební kraj tvoří správní okresy:

Mladá Boleslav, Dubá, Mnichovo Hradiště, Jičín, Mělník, Nymburk a Poděbrady.

se sídlem krajského volebního výboru v Praze; volební kraj tvoří správní okresy:

Beroun, Brandýs nad Labem, Český Brod, Hořovice, Jílové, Praha-venkov-jih, Praha-venkov-sever, Příbram a Říčany.

se sídlem krajského volebního výboru v Plzni; volební kraj tvoří statutární město Plzeň a správní okresy:

Blatná, Domažlice, Klatovy, Kralovice, Planá, Plzeň-venkov, Přeštice, Rokycany, Tachov, Horšovský Týn, Stříbro a Sušice.

se sídlem krajského volebního výboru v Karlových Varech; volební kraj tvoří správní okresy:

Aš, Cheb, Falknov nad Ohří; Jáchymov, Kadaň, Kraslice, Mariánské Lázně, Loket, Nejdek, Podbořany, Vejprty, Teplá a Žlutice.

se sídlem krajského volebního výboru v ústí nad Labem; volební kraj tvoří správní okresy:

Bílina, Děčín, Duchcov, Chomutov, Litoměřice, Most, Teplice-Šanov a Ústí nad Labem.

se sídlem krajského volebního výboru v Liberci; volební kraj tvoří statutární město Liberec a správní okresy:

Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jablonné v Podještědí, Jilemnice, Liberec-venkov, Česká Lípa, Rumburk; Turnov, Semily, Šluknov a Varnsdorf.

se sídlem krajského volebního výboru v Hradci Králové; volební kraj tvoří správní okresy:

Broumov, Nový Bydžov, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Hradec Králové, Jaroměř, Náchod, Dobruška, Nová Paka, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov a Vrchlabí.

se sídlem krajského volebního výboru v Pardubicích; volební kraj tvoří správní okresy:

Chrudim, Ústí nad Orlicí, Litomyšl, Vysoké Mýto, Pardubice, Polička a Žamberk.

se sídlem krajského volebního výbor u v Havlíčkově Brodě; volební kraj tvoří správní okresy:

Havlíčkův Brod, Čáslav, Kutná Hora, Humpolec, Chotěboř, Kolín a Ledeč nad Sázavou.

se sídlem krajského volebního výboru v Táboře; volební kraj tvoří správní okresy:

Benešov, Kamenice nad Lipou, Milevsko, Pelhřimov, Sedlčany, Tábor a Vlašim.

se sídlem krajského volebního výboru v Českých Budějovicích; volební kraj tvoří správní okresy:

České Budějovice, Jindřichův Hradec, Kaplice; Český Krumlov, Písek, Prachatice, Strakonice, Třeboň a Týn nad Vltavou.

se sídlem krajského volebního výboru v Jihlavě; volební kraj tvoří správní okresy:

Moravské Budějovice, Dačice, Jihlava, Moravský Krumlov, Velké Meziříčí, Třebíč a Znojmo.

se sídlem krajského volebního výboru v Brně; volební kraj tvoří statutární město Brno a správní okresy:

Boskovice, Brno-venkov, Hustopeče, Nové Město na Moravě, Mikulov, Tišnov, Moravská Třebová a Vyškov.

se sídlem krajského volebního výboru v Olomouci; volební kraj tvoří statutární město Olomouc a správní okresy:

Moravský Beroun, Holešov, Hranice; Kroměříž, Litovel, Olomouc-venkov, Prostějov, Přerov, Rýmařov, Šternberk, Šumperk a Zábřeh.

se sídlem krajského volebního výboru ve Zlíně; volební kraj tvoří, správní okresy:

Uherský Brod, Hodonín, Uherské Hradiště, Kyjov a Zlín.

se sídlem krajského volebního výboru v Moravské Ostravě; volební kraj tvoří statutární město Moravská Ostrava a správní okresy:

Fryštát, Nový Jičín, Valašské Meziříčí, Místek, Český Těšín a Vsetín.

se sídlem krajského volebního výboru v Opavě; volební kraj tvoří statutární město Opava a správní okresy:

Bílovec; Bruntál; Frývaldov, Hlučín; Krnov a Opava-venkov.

se sídlem krajského volebního výboru v Bratislavě; volební kraj tvoří správní okresy:

Bratislava-mesto; Bratislava-vidiek, Stará Ďala, Galanta, Komárno, Malacky, Modra, Dunajská Streda, Šaľa a Šamorín.

se sídlem krajského volebního výboru v Trnavě; volební kraj tvoří správní okresy:

Hlohovec, Nové Mesto nad Váhom, Myjava, Piešťany, Senica, Skalica a Trnava.

se sídlem krajského volebního výboru v Trenčíně; volební kraj tvoří správní okresy:

Bánovce nad Bebravou, Ilava, Prievidza, Púchov, Topoľčany a Trenčín.

se sídlem krajského volebního výboru v Nitře; volební kraj tvoří správní okresy:

Nová Baňa, Kremnica, Krupina, Levice, Zlaté Moravce, Nitra, Parkan, Vráble, Nové Zámky a Želiezovce.

se sídlem krajského volebního výboru v Žilině; volební kraj tvoří správní okresy:

Povážska Bystrica, Veľká Bytča, Čadca, Turčiansky Svätý Martin, Kysucké Nové Mesto a Žilina.

se sídlem krajského volebního výboru v Liptovském Sv. Mikuláši; volební kraj tvoří správní okresy:

Kežmarok, Dolný Kubín, Levoča, Liptovský Svätý Mikuláš, Námestovo, Poprad, Rožňava, Ružomberok, Trstená, Spišská Nová Ves a Spišská Stará Ves.

se sídlem krajského volebního výboru v Banské Bystrici; volební kraj tvoří správní okresy:

Brezno nad Hronom, Banská Bystrica, Feledince, Modrý Kameň, Lučenec, Revúca, Rimavská Sobota, Tornaľa, Banská Štiavnica a Zvolen.

se sídlem krajského volebního výboru v Prešově; volební kraj tvoří správní okresy:

Bardejov, Giraltovce, Stará Ľubovňa, Prešov; Sabinov, Stropkov, Svidník a Vranov.

se sídlem krajského volebního výboru v Košicích; volební kraj tvoří správní okresy:

Gelnica, Humenné, Kráľovský Chlumec, Veľké Kapušany, Košice-mesto, Košice-vidiek, Medzilaborce, Michalovce, Moldava nad Bodvou, Snina, Sobrance a Trebišov.

Již ústavní dekret presidenta republiky ze dne 25. srpna 1945, č. 47 Sb., o Prozatímním Národním shromáždění, naznačil, že ústavodárné Národní shromáždění se zvolí podle všeobecného, rovného, přímého a tajného práva hlasovacího a podle zásady poměrného zastoupení.

Tyto zásady, které mají kořeny již v ústavní listině Československé republiky, přejímá současně předložená osnova ústavního zákona o ústavodárném Národním shromáždění.

Podle tohoto ústavního zákona tvoří ústavodárné Národní shromáždění jediná sněmovna o 300 členech (poslancích). Právo voliti do ústavodárného Národního shromáždění mají všichni státní občané Československé republiky české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti, bez rozdílu pohlaví, kteří překročili 18. rok věku a vyhovují ostatním podmínkám zákona o volbě do ústavodárného Národního shromáždění. Volitelní jsou státní občané Československé republiky české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti, bez rozdílu pohlaví, kteří dosáhli aspoň 21. rok věku a vyhovují ostatním podmínkám zákona o volbě do ústavodárného Národního shromáždění.

Je proto účelem této osnovy, aby jednak stanovila zmíněné ostatní podmínky práva voliti a práva volen býti do ústavodárného Národního shromáždění, jednak, aby určila podrobnosti o provádění voleb (řád volení) do ústavodárného Národního shromáždění.

Pokud jde o výkon práva volebního a některé otázky s tím souvisící, vychází osnova přímo ze zákona o úpravě stálých seznamů voličských (č. 28/1946 Sb.), na nějž v některých směrech dokonce jen odkazuje.

Osnova zákona o volbě do ústavodárného Národního shromáždění jest tudíž vybudována na všech stěžejních zásadách, bez nichž si nelze představiti volbu v demokratickém státě.

Mimo to však navazuje osnova na zásady organisace naší lidové veřejné správy, což se projevuje jmenovitě ve způsobu utváření a jednání orgánů, které provádějí volební řízení (volebních výborů). Při tom důsledně dbá toho, aby byla zabezpečena naprostá nestrannost a objektivnost postupu všech veřejných orgánů zúčastněných na volebním řízení.

Co se týče tohoto řízení samého, sleduje se zásada jednoduchosti, stručnosti a rychlosti, pokud je to ovšem vůbec možno a slučitelno s vlastním jeho účelem, který směřuje k naprosto správnému a úplnému zjištění výsledku volby.

K provedení volby jsou povolány tyto volební výbory: obvodní volební výbory, které řídí volbu v obci (místě volebním), krajské volební výbory, které upraví ve volebních krajích kandidátní listiny a připraví první skrutinium, a ústřední volební výbor při ministerstvu vnitra v Praze, který provádí řízení o konečné úpravě kandidátních listin a úkony s tím spojené, jakož i první a druhé skrutinium. Všechny tyto orgány jsou složeny ze zástupců politických stran, které vystupují jako strany volební, při čemž se přísně dbá jejich rovnoměrného zastoupení.

Zásada poměrného zastoupení předpokládá nezbytně předložení kandidátních listin. Náš dosavadní volební řád do poslanecké sněmovny a senátu byl v tomto směru důsledně založen na soustavě vota listinného a na zásadě přísné závaznosti kandidátních listin. V tomto směru přejímá osnova příslušné zásady dosavadního řádu volení, s jehož prováděním jsou mnohaleté zkušenosti.

Otázka, kdo může podati kandidátní listinu, se řeší se zřetelem na utváření našeho politického života. Při tom se však umožňuje osobám, které by nesouhlasily s programem žádné strany Národní fronty, zúčastniti se volby nikoli odevzdáním hlasovacího lístku některé z kandidujících stran, nýbrž t. zv. bílého lístku.

Dosavadní soustava trojího skrutinia pra volby do poslanecké sněmovny a senátu, trvající od roku 1920, byla opuštěna a nahrazena jednodušším systémem dvojího skrutinia. Obě skrutinia provádí však ústřední výbor, jenž má také určiti počet poslanců, volených v jednotlivých volebních krajích poměrně podle počtu voličů zapsaných ve voličských seznamech.

Také otázku volebních krajů bylo třeba řešiti odchylně od dosavadní úpravy, jež vyžadovala již dříve reformy. Šlo o úpravu pocházející z roku 1920, částečně jen pozměněnou v roce 1925. Mnohé tyto volební kraje se nekryly s obvody správních celků a mnohé správní okresy byly dokonce rozděleny mezi různé volební kraje. Bylo to celkem 21 volebních krajů (nečítajíc býv. Podkarpatskou Rus), o průměrném počtu přes 400.000 voličů podle stavu z roku 1935. Průběhem doby došlo ke značným změnám ve vývoji obyvatelstva přirozeným přírůstkem i stěhováním a také k proměnám v koncentraci a hustotě obyvatelstva. Osnova snaží se proto zachovati pokud možno přirozené oblasti ucelené po stránce hospodářské a zeměpisné. Nové volební kraje jsou vesměs složeny z nedělených správních okresů, což je především v zájmu dobré volební administrativy. Nejsou to celky příliš rozsáhlé, spíše střední velikosti. V nich dojde snáze k užšímu styku poslanců s jejich voliči. Zvláštní zřetel bylo též věnovati zapojení pohraničních oblastí do krajů vnitrozemských.

Pokud jde o podrobnosti volebního řízení, bylo přihlédnuto k podobným ustanovením dosavadního řádu volení, pokud se osvědčila a neodporují novým změnám a doplňkům.

Počet poslanců připadající na jednotlivé volební kraje určuje se na podkladě počtu voličů zapsaných ve voličských seznamech pravoplatně upravených ke dni 7. května 1946, a to podle zásady poměrnosti. Za tím účelem se nejprve zjistí mandátové číslo, načež se rozvrhne celkový počet 300 mandátů jednak na zemi Českou a Moravskoslezskou, jednak na Slovensko. Nato se přikáží mandáty jednotlivým krajům jednak v zemích českých pomocí t. zv. českého čísla mandátového, jednotlivým volebním krajům na Slovensku pomocí t. zv. slovenského čísla mandátového.

Podkladem pro toto rozdělení mandátů jest počet voličů, zapsaných ve stálých seznamech voličských po skončení řízení námitkového a upravovacího ke dni 7. května 1946, bez ohledu na to, zda u některých voličů jsou učiněny příslušné poznámky či nikoli.

Určení počtu poslanců, kteří se mají zvoliti v jednotlivých volebních krajích, jest třeba provésti pokud možno co nejdříve v době před volbou.

Toto ustanovení umožňuje, aby obce s menším počtem obyvatelů české, slovenské neb jiné slovanské národnosti byly přikázány k nejbližší větší obci jako místu volebnímu. Při tom bude vzat zřetel na místní poměry a vzdálenost dotčených menších obcí od příslušné větší obce, aby voličové mohli se súčastniti volby bez zvláštních nesnází. Toto ustanovení bude praktické zejména v pohraničí.

Konstrukce volebních orgánů jest založena na myšlence rovnoměrného zastoupení všech zúčastněných volebních stran. Vzhledem k úkolům, které se ukládají krajským volebním výborům a ústřednímu volebnímu výboru, je třeba, aby k ustavení těchto volebních orgánů došlo pokud možno v době co nejkratší po vypsání volby.

Instituce důvěrníků se zavádí jen pro volební řízení u obvodního volebního výboru. Každé straně se zůstavuje na vůli, zda navrhne voliče za důvěrníky či nikoli.

Podmínky volebního práva se shodují s náležitostmi pro zápis do stálých seznamů voličských uvedenými v § 2; odst. 1 zákona. č. 28/1946 Sb. Podmínkou výkonu volebního práva zůstává však zápis ve stálých seznamech voličských, kteroužto zásadu všeobecně již vyslovuje § 1, odst. 2 cit. zákona.

Nežádá se tu podmínka, aby státní občanství trvalo po určitou dobu přede dnem volby. Stačí, je-li dotčená osoba státním občanem Československé republiky v den volby.

Ustanovení o povinnosti volební souvisí se zavedením prázdných lístků podle § 27. O osobě, která se zúčastnila hlasovacího aktu, třebas odevzdala prázdný lístek, má se za to, že se volby zúčastnila.

Upouští se od podpisování kandidátních listin určitým počtem voličů.

Vyvíjením činnosti politické strany rozumí se výsledek organisované činnosti politické strany v dotčeném volebním kraji, což předpokládá založení místní nebo okresní organisace.

Není předepsáno, že strana může kandidovati nejvýše tolik osob, kolik má býti ve volebním kraji voleno poslanců, neboť určení tohoto počtu vzhledem k době, v níž lze zjistiti skutečný stav voličů zapsaných v pravoplatně upravených voličských seznamech, může býti provedeno a publikováno teprve těsně před uplynutím lhůty pro jednání ústředního volebního výboru o úpravě kandidátních listin.

Zároveň s hlasovacími lístky (rozmnoženými kandidátními listinami) dodá se voliči také prázdný lístek (§ 27). Hlasovací lístky se dodávají úředně ve všech volebních krajích.

Legitimační lístky mají býti zavedeny jen v těch obcích, pro něž to stanoví ministr vnitra.

V odstavci 1 se normuje zásada přísné vázanosti kandidátních listin.

Odstavce 2 a 3 se týkají prázdných lístků. Odevzdaný prázdný lístek se nepočítá ve prospěch žádné strany. Prázdný lístek musí býti na tiskopise vydaném krajským volebním výborem.

První i druhé skrutinium provádí ústřední volební výbor. Při druhém skrutiniu se přihlíží zvláště ke zbytkům platných hlasů odevzdaných pro strany ve volebních krajích ze zemí českých, a zvláště ke zbytkům platných hlasů, které obdržely strany ze Slovenska.

V tomto ustanovení se uvádějí všechny náklady, které jdou na vrub státní pokladny. Volební strany nehradí v žádném případě náklady spojené s rozmnožením kandidátních listin.

O úhradu věcného i osobního nákladu, spojeného s provedením voleb, pokud zatěžuje stát, bude postaráno ve státním rozpočtu.