Prozatímní Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Pro volby do ústavodárného Národního
shromáždění se tvoří celkem
28 volebních krajů. Určují se v příloze,
jež je součástí tohoto zákona.
Správními okresy v jednotlivých volebních
krajích se rozumějí správní
okresy podle stavu v den vypsání volby.
(1) Počet poslanců; kteří mají
býti voleni v jednotlivých volebních krajích,
určí způsobem určeným v odstavcích
3 až 7 ústřední volební výbor
(§ 4, odst. 1) ve schůzi svolané k tomu účelu
ministrem vnitra.
(2) Místní národní výbor jest
povinen předložiti dne 7. května 1946 do 12.
hodiny polední písemnou zprávu o počtu
všech voličů zapsaných k tomuto dni
ve stálých seznamech voličských, které
jsou podkladem pro volby, i s ověřeným opisem
těchto seznamů nadřízenému
okresnímu národnímu výboru. Pokud
jde o města statutární, předkládají
uvedené zprávy a opisy voličských
seznamů místní národní výbory
v těchto městech zemskému národnímu
výboru, a pokud jde o města, Bratislavu a Košice,
místní národní výbory v těchto
městech pověřenectvu vnitra. Okresní
národní výbor pořídí
po přezkoumání přehled o počtu
všech osob zapsaných ve voličských seznamech
v jeho správním okresu podle jednotlivých
obcí a předloží tento okresní
přehled nejpozději dne 10. května 1946 do
12. hodiny polední zemskému národnímu
výboru (pověřenectvu vnitra) ve dvojím
stejnopise. Zemský národní výbor (pověřenectvo
vnitra) předloží po přezkoumání
okresních přehledů ve dvojím stejnopise,
přehled o počtu osob zapsaných ve voličských
seznamech ke dni 7. května 1946 v jeho správním
obvodu, doložený okresními přehledy
(zprávami měst statutárních a měst
Bratislavy a Košic), nejpozději dne 12. května
1946 do 12. hodiny ministerstvu vnitra. Po přezkoumání
všech těchto zpráv pořídí
ministerstvo vnitra přehled o počtu osob zapsaných
ve voličských seznamech ke dni 7. května
1946 na území celého státu.
(3) Předseda ústředního volebního
výboru podá zprávu o tom, zda podle odstavce
2 bylo správně postupováno a zda není
třeba výsledek opraviti proto, že se stal omyl
ve výpočtech. Ústřední volební
výbor zjistí po přezkoumání
přehledů a zpráv uvedených v odstavci
2 celkový počet osob zapsaných ve voličských
seznamech ke dni 7. května 1946 na území
celého státu, v zemích České
a Moravskoslezské a na Slovensku a v každém
volebním kraji. Nato rozdělí tento celkový
počet osob zapsaných ve voličských
seznamech na území celého státu počtem
poslanců, které je zvoliti (300). Celé číslo
dělením vyšlé beze zlomku jest mandátovým
číslem.
(4) V zemích České a Moravskoslezské
se zvolí tolik poslanců, kolikrát jest mandátové
číslo obsaženo v součtu všech osob
zapsaných ve voličských seznamech v těchto
zemích. Na Slovensku se zvolí tolik poslanců,
kolikráte jest mandátové číslo
obsaženo v součtu všech osob zapsaných
ve voličských seznamech na Slovensku. Nebyly-li
takto rozvrženy všechny mandáty, přikáže
ústřední volební výbor zbývající
mandát podle většího zbytku dělení.
Jsou-li zbytky dělení v zemích České
a Moravskoslezské a na Slovensku sobě rovny, rozhodne
los.
(5) Ústřední volební výbor
rozvrhne pak takto zjištěný počet mandátů
na jednotlivé volební kraje v zemích České
a Moravskoslezské a na Slovensku. Celkový počet
voličů zapsaných ve voličských
seznamech v zemích České a Moravskoslezské
dělí se počtem poslanců, kteří
se mají zvoliti v těchto zemích (odstavec
4). Celé číslo dělením vyšlé
beze zlomku je českým číslem mandátovým.
Rovněž rozdělí ústřední
volební výbor celkový počet voličů
zapsaných ve voličských seznamech na Slovensku
počtem poslanců, kteří se tam mají
zvoliti (odstavec 4). Celé číslo dělením
vyšlé beze zlomku je slovenským číslem
mandátovým.
(6) ústřední volební výbor
přikáže každému volebnímu
kraji v zemích České a Moravskoslezské
tolik mandátů, kolikrát je české
číslo mandátové obsaženo v celkovém
počtu voličů, zapsaných ve voličských
seznamech v dotčeném volebním kraji. Nebyly-li
takto přikázány všechny mandáty,
přikáže ústřední volební
výbor zbývající mandáty postupně
těm volebním krajům, které při
dělení českým volebním číslem
vykázaly největší zbytek dělení.
Jsou-li zbytky dělení u několika volebních
krajů sobě rovny, připadne mandát
volebnímu kraji, který má větší
počet zapsaných voličů; je-li počet
voličů stejný, rozhodne los.
(7) ústřední volební výbor
přikáže každému volebnímu
kraji na Slovensku tolik mandátů, kolikrát
je slovenské číslo mandátové
obsaženo v celkovém počtu voličů
zapsaných ve voličských seznamech v dotčeném
volebním kraji. Nebyly-li takto přikázány
všechny mandáty, přikáže ústřední
volební výbor zbývající mandáty
postupně těm volebním krajům, které
při dělení slovenským volebním
číslem vykázaly největší
zbytek dělení. Jsou-li zbytky dělení
u několika volebních krajů sobě rovny,
přidělí se mandát volebnímu
kraji, který má větší počet
zapsaných voličů; je-li počet voličů
stejný, rozhodne los.
(8) Počet poslanců připadajících
podle předchozích odstavců na každý
volební kraj vyhlásí ministr vnitra neprodleně
v Úředním listě republiky Československé.
(1) S výhradou ustanovení odstavce 2 je každá
obec volebním místem.
(2) Ministr vnitra (pověřenec vnitra) může
obce s méně než 300 voliči zapsanými
ve stálých seznamech voličských přikázati
k nejbližší větší obci jako
volebnímu místu.
(3) Na voliče zapsané v každém dílčím
voličském seznamu připadá jedna volební
místnost. V obcích s více než 10.000
voliči zapsanými ve stálých seznamech
voličských určí místní
národní výbor jednu nebo několik volebních
místností výhradně pro osoby s voličským
průkazem (§ 15 zákona ze dne 21. února
1946, č. 28 Sb., o úpravě stálých
seznamů voličských). V ostatních obcích
určí místní národní
výbor volební místnost, v níž
vykonají volební právo tyto osoby společně
s jinými občany.
(1) K provedení voleb jsou povolány volební
výbory, a to obvodní volební výbory,
krajské volební výbory a ústřední
volební výbor. Pro každou volební místnost
se zřídí obvodní volební výbor.
Pro každý volební kraj se zřídí
krajský volební výbor se sídlem uvedeným
v příloze (§ 1). Pro území celého
státu se zřídí ústřední
volební výbor při ministerstvu vnitra v Praze.
(2) Členem volebního výboru může
býti občan, který má podmínky
práva volebního, není z práva volebního
vyloučen ani postižen překážkou
výkonu práva volebního (§ 7), byt i
neměl bydliště v obci, v níž je
zřízen volební výbor. Kandidáti
nesmějí býti členy volebních
výborů. Týž občan může
býti členem dvou nebo několika výborů.
(3) Členové a náhradníci obvodních
a krajských volebních výborů složí
do rukou dohlédacího orgánu (§ 40, odst.
1) nebo jeho zástupce k tomu zmocněného a
členové a náhradníci ústředního
volebního výboru do rukou ministra vnitra slib na
svou čest a své svědomí, že budou
svědomitě a nestranně konati povinnosti svého
úřadu a budou zachovávati zákony a
jiné předpisy. Výhrady nebo dodatky ke slibu
se považují za jeho odepření a za odmítnutí
přijmouti jmenování.
(4) Odmítne-li člen volebního výboru
přijmouti jmenování, vzdá-li se členství
ve volebním výboru, vzejde-li nebo dodatečně
najevo vyjde okolnost, pro kterou by ani původně
nemohl býti jmenován (odstavec 2), nebo nevykonává-li
svůj úřad, provede se neprodleně dodatečné
jmenování. Ustanovení předchozí
věty platí obdobně i o náhradnících.
(5) Obvodní a krajský volební výbor
se může platně usnášeti za přítomnosti
více než poloviny členů nadpoloviční
většinou hlasů. Předseda má právo
hlasovací. Při rovnosti hlasů se pokládá
návrh za zamítnutý. Tyto zásady platí
též pro usnášení ústředního
volebního výboru, avšak s tou odchylkou, že
je třeba přítomnosti aspoň devíti
členů a že předseda (místopředseda)
hlasuje toliko, je-li počet hlasů stejný.
(6) Volební výbor rozhoduje s konečnou platností.
O jeho jednání sepíše se zápis
ve dvojím stejnopise, který podepíší
všichni přítomní. Zápis sepíše
člen výboru pověřený tímto
úkolem podle tohoto zákona nebo podle opatření
předsedy výboru.
(1) Členy obvodního volebního výboru
jsou dva zástupcové každé politické
strany, která podala platnou kandidátní listinu
v dotčeném volebním kraji. Členy krajského
volebního výboru jsou dva zástupcové
každé politické strany, která vyvíjí
činnost v dotčené zemi (§ 14, odst.
1). Členy ústředního volebního
výboru jsou dva zástupcové každé
politické strany, která vyvíjí činnost
v zemích České a Moravskoslezské nebo
na Slovensku (§ 14, odst. 1). Každý člen
volebního výboru má náhradníka.
(2) Oba členy obvodního volebního výboru
a jejich náhradníky jmenuje zmocněnec volební
strany nebo jeho zástupce, jím pro správní
okres určený a dohlédacímu orgánu
oznámený, a ohlásí aspoň 14
dnů přede dnem volby u dohlédacího
orgánu. Oba členy krajského volebního
výboru a jejich náhradníky jmenuje ústřední
výkonný výbor politické strany, a
ohlásí aspoň 26. den přede dnem volby
ministerstvu vnitra (pověřenectvu vnitra) a předsedovi
okresního národního výboru, v jehož
obvodu je sídlo krajského volebního výboru.
Členy a náhradníky ústředního
volebního výboru jmenuje ministr vnitra, jemuž
každá z politických stran navrhne nejpozději
26. dne přede dnem volby do 12. hodiny polední čtyři
členy a čtyři náhradníky, a
to pokud jde o strany činné na Slovensku, prostřednictvím
pověřence vnitra.
(3) Členem obvodního volebního výboru
s hlasem poradním a zároveň zapisovatelem
jest úředník úřadu místního
národního výboru určený předsedou
tohoto národního výboru. Členem krajského
volebního výboru s hlasem poradním a zároveň
zapisovatelem jest konceptní úředník
úřadu okresního národního výboru,
určený jeho předsedou, v jehož obvodu
je sídlo krajského volebního výboru.
(4) Obvodní volební výbor volí za
předsednictví svého nejstaršího
člena před zahájením volby ze sebe
předsedu a místopředsedu poměrnou
většinou hlasů; při rovnosti hlasů
rozhodne los. Předseda a místopředseda nesmějí
náležeti téže straně, leč
by ve volebním kraji podala kandidátní listinu
jediná strana. Podle týchž zásad se
ustaví krajský volební výbor, jehož
členy svolá k tomu účelu předseda
okresního národního výboru (odstavec
2). Předsedou ústředního volebního
výboru je ministr vnitra a místopředsedou
pověřenec vnitra, kteří se mohou dáti
zastupovati úředníkem svého úřadu.
(5) Předseda Státního úřadu
statistického v Praze a pověřenec vnitra
poskytnou předsedovi ústředního volebního
výboru potřebný počet úředníků
služby vědecké statistické a matematicko-statistické.
Předseda ústředního volebního
výboru je přikáže ústřednímu
volebnímu výboru a krajským volebním
výborům jako pomocné orgány.
(1) Obvodní volební výbor musí na
návrh každé strany, jež podala platnou
kandidátní listinu v dotčeném volebním
kraji, připustiti dva voliče za důvěrníky.
Návrh musí býti učiněn předsedovi
volebního výboru ústně nebo písemně
před zahájením volby.
(2) Důvěrníci mají právo býti
přítomni celému volebnímu aktu až
do prohlášení výsledku sčítání
hlasů; do jednání mohou však zasahovati
jen v mezích § 26.
(1) Právo voliti poslance ústavodárného
Národního shromáždění
přísluší všem osobám, které
splňují podmínky pro zápis do stálých
seznamů voličských podle § 2, odst.
1 zák. č. 28/1946 Sb. Zápis do těchto
seznamů je podmínkou výkonu volebního
práva.
(2) Z práva voliti jsou vyloučeni, kdož jsou
vyloučeni ze zápisu do stálých seznamů
voličských nebo se do nich nezapisují (§§
3 a 25, § 22 zák. č. 28/1946 Sb.).
(3) Volební právo nesmějí vykonávati
ti, u jejichž zápisu ve voličském seznamu
je poznamenána překážka výkonu
volebního práva (§ 24 zák. č.
28/1946 Sb.).
Předloží-li se obvodnímu volebnímu
výboru úřední doklad o tom, že
volič, zapsaný ve voličských seznamech
v den volby není státním občanem nebo
jest vyloučen z práva voliti podle § 7, odst.
2, nebo že u něho byla vyslovena překážka
výkonu práva volebního nepoznamenaná
dosud u jeho zápisu ve voličských seznamech,
nebo že obdržel voličský průkaz,
ačkoli dosud není ve voličských seznamech
vymazána poznámka zahájení trestního
řízení (§ 23 zák. č. 28/1946
Sb.), anebo rozhodnutí o mimořádném
opravném prostředku, jímž bylo zrušeno
rozhodnutí orgánu, podle něhož byl občan
do voličských seznamů zapsán, nesmí
býti připuštěn k hlasování
(§ 24 a 25).
(1) Každý volič má jen jeden hlas. Volební
právo má v jediné obci a vykonává
je osobně.
(2) Voličský průkaz opravňuje k výkonu
volby jen v obci na něm vyznačené. Osoby
vojenské a členové Sboru národní
bezpečnosti, mající voličský
průkaz, mohou voliti rovněž jen v jedné
obci, a to zpravidla v obci, v níž jsou v den volby
přikázáni službou.
Za poslance mohou býti voleni státní občané
Československé republiky české, slovenské
nebo jiné slovanské národnosti, bez rozdílu
pohlaví, kteří v den volby dokonali 21. rok
věku svého a nejsou podle § 7, odst. 2 vyloučeni
z práva voliti ani u nich nebyla vyslovena překážka
výkonu práva volebního.
(1), Každý volič je povinen volby se zúčastniti.
(2) Od této povinnosti jsou osvobozeni ti, kdož
a) jsou starší 70 let nebo
b) pro nemoc nebo vadu tělesnou se nemohou dostaviti do
volební místnosti nebo
c) pro neodkladné povinnosti svého úřadu
nebo povolání nemohou včas přijíti
k volbě nebo
d) jsou v den volby od místa volby nejméně
100 km nebo
e) jsou zdrženi přerušením dopravy nebo
jinými nepřekonatelnými překážkami.
(3) Zaměstnavatel jest povinen upraviti v den volby službu
tak, aby se zaměstnanci mohli volby zúčastniti.
(4) Rovněž vojenská služba buď pro
den volby upravena tak, aby, pokud to dovolují služební
poměry, mohly vykonati volební právo i vojenské
osoby, nemající voličský průkaz,
jež toto právo mají mimo místo služební.
To obdobně platí také o službě
členů Sboru národní bezpečnosti.
(1) Ministr vnitra vypíše volbu nejpozději
28. den přede dnem volby vyhláškou v Úředním
listě republiky Československé. Vyhláška
musí obsahovati den volby, den vyložení voličských
seznamů, lhůtu a místo k předložení
kandidátních listin, vyzvání, aby
volební strany v příslušných
lhůtách navrhly zástupce do volebních
výborů. Dále musí obsahovati den,
hodinu a místo, kdy a kde se koná schůze
krajských volebních výborů a ústředního
volebního výboru.
(2) Vypsání volby se také uvede ve známost
v každé obci a ve všech jejích místních
částech vyhláškami na veřejných
místech po dobu 15 dnů, jakož i jiným
způsobem v místě obvyklým. Vyhlášky
musí obsahovati kromě údajů, uvedených
v ustanovení třetí věty předchozího
odstavce také počet obvodních volebních
výborů ve volebním místě, místo
úřadu předsedy krajského volebního
výboru, dobu a místo, kdy a kde jest možno
nahlížeti do voličských seznamů,
a ustanovení o formě a obsahu kandidátních
listin.
(1) Stálé seznamy voličské, které
jsou podkladem pro hlasování, buďtež vyloženy
po deset dnů až do dne volby k veřejnému
nahlédnutí.
(2) O právu nahlížeti, činiti si opisy
a výpisy a o době, po niž voličské
seznamy mají býti vyloženy, platí obdobně
ustanovení § 8, odst. 1, věty druhé
a třetí zák. č. 28/1946 Sb.
(1) Kandidátní listiny pro volbu do ústavodárného
Národního shromáždění
mohou podati jen politické strany vyvíjející
v den 30. dubna 1946 činnost v dotčené zemi.
Předloží je nejpozději 16. den přede
dnem volby do 12. hodiny polední předsedovi krajského
volebního výboru ve dvojím stejnopise. Předseda
jest povinen podateli potvrditi den a hodinu podání.
Strana může předložiti další
opis kandidátní listiny, jehož souhlas s předloženou
kandidátní listinou potvrdí předseda
krajského volebního výboru.
(2) Kandidátní listina musí obsahovati:
1. označení strany;
2. jméno, příjmení, zaměstnání
a bydliště kandidátů. Pořadí
každého kandidáta budiž označeno
arabskou číslicí;
3. označení zmocněnce strany a jeho obou
náhradníků s udáním přesné
adresy. Za zmocněnce strany ani jeho náhradníky
nelze označiti kandidáty.
(3) Strana může kandidovati ve volebním kraji
nejvýše 30 osob.
(4) Ke kandidátní listině budiž připojeno
písemné, vlastnoručně podepsané
prohlášení všech kandidátů,
že kandidaturu přijímají, k jaké
národnosti se hlásí, že se svým
souhlasem nejsou navrženi na jiné kandidátní
listině, ani v jiném volebním kraji, a že
u nich není překážky volitelnosti (§
10). Tohoto prohlášení není však
třeba, dlí-li kandidát mimo území
Československé republiky.
(1) Přípravy pro rozhodování krajského
volebního výboru vykoná jeho předseda.
(2) Předseda krajského volebního výboru
zejména vyzve zmocněnce, aby nejpozději do
12. hodiny polední následujícího dne
odstranil formální vadu kandidátní
listiny, na př. obsahuje-li kandidátní listina
více kandidátů, než odpovídá
ustanovení § 14, odst. 3, není-li uvedeno označení
strany nebo vyznačeno pořadí kandidátů,
není-li připojen souhlas kandidátův
nebo není-li v něm uvedena jeho národnost,
není-li kandidátní listina předložena
ve dvojím stejnopise.
(1.) Krajský volební výbor se sejde bez pozvání
16. den přede dnem volby o 16. hodině u svého
předsedy, aby upravil kandidátní listiny.
Jednání volebního výboru skončí
nejpozději o 14. hodině následujícího
dne.
(2) Krajský volební výbor prohlásí
za neplatnou kandidátní listinu, neuvede-li zmocněnec
strany ani po vyzvání předsedy ani v jeho
schůzi označení strany na kandidátní
listině. Rovněž prohlásí za neplatnou
kandidátní listinu politické strany, jež
nevyhovuje ustanovení § 14, odst. 1, věty prvé.
Prohlásí-li krajský volební výbor
kandidátní listinu za neplatnou, vyhlásí
to jeho předseda s udáním důvodů
v úředním listě republiky Československé.
(3) Krajský volební výbor škrtne kandidáta,
uvedeného na několika kandidátních
listinách, na té kandidátní listině,
k níž nebyl připojen souhlas s kandidaturou
vyhovující ustanovení § 14, odst. 4.
Rovněž škrtne kandidáta, nepředloží-li
zmocněnec včas (§ 15) prohlášení
kandidátovo, pokud jest ho třeba podle § 14,
odst. 4. Nezmenší-li zmocněnec počet
kandidátů na počet odpovídající
ustanovení § 14, odst. 3, škrtne krajský
volební výbor poslední nadpočetné
kandidáty.
(1) Předseda krajského volebního výboru
zašle ihned po jeho schůzi jeden stejnopis kandidátních
listin s prohlášením kandidátů
a se zápisem o jednání volebního výboru
předsedovi ústředního volebního
výboru. Ústřední volební výbor
se sejde bez pozvání v 10 hodin dopoledne 14. den
před volbou v ministerstvu vnitra. Jednání
skončí nejpozději o 14. hodině následujícího
dne: Předseda oznámí výsledek řízení
zúčastněným krajským volebním
výborům a stranám.
(2) Ústřední volební výbor
se nejprve přesvědčí, zda krajské
volební výbory odstranily všechny formální
vady v kandidátních listinách (§ 16),
a shledané vady odstraní. Je-li některý
z kandidátů na několika kandidátních
listinách a nedošlo-li k dohodě zástupců
zúčastněných stran (§ 5, odst.
1, věta třetí) ve schůzi ústředního
volebního výboru, škrtne předseda kandidáta
tak, aby zůstal uveden jen na jedné kandidátní
listině.
(3) Má-li několik kandidátních listin
stejné nebo nesnadno rozeznatelné označení,
vyzve předseda ústředního volebního
výboru po zahájení schůze zástupce
(§ 5, odst. 1 věta třetí) těchto
stran, aby nejpozději do 24 hodin je opravili. Neshodnou-li
se strany včas, upraví označení stran
ústřední volební výbor.
(4) Jsou-li kandidátní listiny, vydané pravděpodobně
touže stranou, v různých volebních krajích
označeny odchylně, vyzve předseda po zahájení
schůze její zástupce, aby do 24 hodin oznámili
jednotné označení strany pro všechny
volební kraje. Neučiní-li tak, určí
jej í označení ústřední
volební výbor.
(5) O pořadí kandidátních listin rozhodne
los; losování provede osoba určená
ústředním volebním výborem.
Podle takto zjištěného pořadí
opatří se kandidátní listiny všech
stran příslušnými řadovými
čísly arabskými.
(1) Vzdá-li se kandidát kandidatury a předloží-li
o tom předsedovi krajského volebního výboru
ověřeně podepsané prohlášení,
což se však může státi nejpozději
5. den před volbou, vyhlásí předseda
odvolání kandidatury tak, aby vešlo co nejvíce
ve veřejnou známost.
(2) Byla-li kandidatura odvolána až po schůzi
ústředního volebního výboru
(§ 17), zůstává jméno kandidátovo
na kandidátní listině, avšak při
přikazování mandátů se k němu
nepřihlíží.
(1) Předseda krajského volebního výboru
dá rozmnožiti tiskem platné kandidátní
listiny, na nichž bud uvedeno řadové číslo,
označení strany a všichni kandidáti
i jejich pořadí (§ 1, odst. 2, § 17, odst.
5).
(2) Každá kandidátní listina budiž
rozmnožena zvláště ve formě hlasovacího
lístku, a to všechny listiny písmem téhož
druhu a stejné velikosti, na papíru téže
barvy a jakosti a týchž rozměrů, a buďtež
opatřeny na témže místě pečetí
krajského volebního výboru. Kandidátní
listiny buďtež rozmnoženy v počtu převyšujícím
nejméně o pětinu počet voličů
dotčeného volebního kraje.
(3) Rozmnožené kandidátní listiny (hlasovací
lístky) zašle předseda krajského volebního
výboru předsedům místních národních
výborů s vyzváním, aby je dodali všem
voličům.
(4) Místní národní výbor dá
ve svém obvodu dodati každému voliči
do bytu hlasovací lístky a prázdný
lístek (§ 27), zaslanému předsedou krajského
volebního výboru, a to v obcích s více
než 1000 voliči zapsanými ve stálých
seznamech voličských nejpozději 3. den přede
dnem volby a v ostatních obcích nejpozději
2. den přede dnem volby.
(5) Osoby provozující živnost knihtiskařskou
nebo v ní činné jsou povinny vyhověti
příkazům předsedy krajského
volebního výboru, aby kandidátní listiny
byly včas a správně rozmnoženy.
(1) Volba se koná v neděli od 8. hodiny ranní.
Hodinu konečnou určí dohlédací
orgán.
(2) V den před volbou od 14. hodiny a v den volby až
do uplynutí jedné hodiny po konečné
hodině volby jest zakázáno prodávati,
čepovati nebo podávati nápoje obsahující
alkohol.
(1) Nejpozději 8. den přede dnem volby vyhlásí
okresní národní výbor ve volebním
místě veřejnou vyhláškou a způsobem,
v místě obvyklým den, počáteční
a konečnou hodinu, i místnosti volby s uvedením,
která nebo které z nich jsou určeny pro osoby
s voličskými průkazy (§ 3, odst. 3).
(2) Ve vyhlášce, která musí býti
vyvěšena až do dne volby, buďtež voliči
upozorněni, že při volbě mají
se vykázati, vzejdou-li pochybnosti o jejich totožnosti,
úředním listinným průkazem,
osvědčujícím jejich totožnost
(§ 22, odst. 4) nebo svědectvím dvou voličů,
nemá-li volič takových dokladů po
ruce. Dále buďtež voliči ve vyhlášce
vyzváni, aby si osobně na určeném
místě vyzvedli kandidátní listiny
a po případě legitimační lístky
(§ 22), pokud nebyly včas dodány pro jakoukoli
překážku, a při tom aby podle potřeby
předložili úřední listinný
průkaz osvědčující jejich totožnost.
Kromě toho budiž ve vyhlášce uvedeno,
které strany ve volebním kraji kandidují.
(1) Ministr vnitra může určiti vyhláškou
v úředním listě republiky Československé
obce zejména s větším počtem
voličů nebo obce, jež tvoří volební
místo podle § 3, odst. 2; v nichž místní
národní výbor je povinen každému
voliči dodati zároveň s hlasovacími
lístky a prázdným lístkem též
legitimační lístek.
(2) V legitimačním lístku, který musí
býti opatřen pečetí místního
národního výboru, buďtež uvedeny:
pořadové číslo voličského
seznamu, příjmení a jméno voličovo,
den, hodiny a místnost volební a podstatná
ustanovení o volební povinnosti, o způsobu
hlasování a o trestech. Za ztracený nebo
poškozený legitimační lístek
vydá se voliči na průkaz (odstavec 4) legitimační
lístek jiný, zřetelně označený
jako duplikát.
(3) Nedodané legitimační lístky odevzdá
místní národní výbor příslušnému
obvodnímu volebnímu výboru, u něhož
může volič v den volby žádati vydání
legitimačního lístku, předloží-li
podle potřeby úřední listinný
průkaz o své totožnosti.
(4) V obcích, v nichž legitimační lístky
nebyly vydány, vykáže se volič, vzejdou-li
pochybností o jeho totožnosti, úředním
listinným průkazem osvědčujícím
jeho totožnost (na př. občanskou legitimací;
cestovním pasem, pracovním průkazem, domovským
listem, rodným, křestním listem) nebo svědectvím
dvou voličů, nemá-li volič takových
dokladů po ruce.
(1) Do volební místnosti mají přístup
kromě členů obvodního volebního
výboru, pomocných sil (§ 41), důvěrníků
(§ 6) a zástupce dohlédacího úřadu
(§ 40, odst. 5) pouze voličové, kteří
jsou zapsáni ve stálých seznamech voličských
dotčeného obvodu nebo mají voličské
průkazy (§ 3, odst. 3). Jakmile volič odevzdal
hlasovací lístek, má volební místnost
ihned opustiti.
(2) Agitovati nebo zříditi agitační
kancelář v budově, v níž jest
volební místnost, není dovoleno.
(1) Obvodní volební výbor dohlíží
na správné odevzdávání hlasovacích
lístků a bdí nad udržováním
pořádku ve volební místnosti. Členům
volebního výboru není dovoleno opravovati
nebo doplňovati hlasovací lístky, byť
i o to voličem byli požádáni. Odevzdání
hlasovacího lístku vyznačí členové
volebního výboru v obou stejnopisech voličských
seznamů, a to v témže sloupci, jenž je
určen pro vyznačení hlasování
při této volbě.
(2) Obvodní volební výbor po svém
ustavení prohlédne před začátkem
volby osudí. K volebnímu osudí bud použito
jedině takové schránky, kterou lze zámkem
uzavříti.
(3) Potom se přikročí k odevzdávání
hlasů. Volič se dostaví s legitimačním
lístkem a se všemi hlasovacími lístky,
které mu byly dodány. Když předstoupí
před volební výbor, oznámí
své příjmení, jméno a byt.
Zároveň předloží legitimační
lístek, po případě úřední
listinný průkaz o své totožnosti podle
§ 22, odst. 4. Obvodní volební výbor
vezme od voliče legitimační lístek
a zjistí, má-li volič všechny hlasovací
lístky a prázdný lístek, které
podle § 19, odst. 4 mají býti dodány,
neškrtané a neoznačené, nesmí
mu však měniti pořadí hlasovacích
lístků, jak je přinesl. Za chybějící,
škrtané nebo jinak označené dodá
mu jiné tak, aby volič měl všechny hlasovací
lístky a prázdný lístek. Dále
mu vydá prázdnou úřední obálku.
Všechny obálky buďtež neprůhledné,
stejné velikosti, jakosti a barvy a nesmějí
míti žádného odlišného znamení.
(4) Volič sám vloží hlasovací
lístek do obálky v prostoru tak odděleném,
aby nemohl býti pozorován, načež před
volebním výborem vhodí obálku do volebního
osudí a odloží kandidátní listiny,
které mu zbyly, do zvláštní schránky.
Tímto způsobem odevzdají své hlasy
nejprve členové obvodního volebního
výboru. Pak volí ostatní voličové
postupně tak. jak se do volební místnosti
dostavili.
(5) Nevidomí a ti, kdož pro tělesnou vadu nemohou
sami hlasovací lístek odevzdati, vykonají
své volební právo v průvodu voliče,
s nímž sdílejí společnou domácnost,
anebo v průvodu voliče, jejž si svobodně
zvolili za průvodce. Průvodce odevzdá hlasovací
lístek, po případě průkaz svého
zmocnitele; volební výbor zjistí dotazem,
zvolil-li volič svobodně svého průvodce,
zná-li jeho jméno a příjmení,
a zapíše tento způsob volby zvláště
v zápise o volbě.
(1) Osoby s voličskými průkazy smějí
odevzdati své hlasy pouze ve volebních místnostech
pro ně určených. Ustanovení §
24, odst. 4, věty druhé, zůstává
nedotčeno.
(2) Osoby, jimž byly vydány voličské
průkazy, odevzdají obvodnímu volebnímu
výboru voličské průkazy a vykáží
se o své totožnosti úředním dokladem
(§ 22, odst. 4). Voličské průkazy se
připojí jako přílohy k zápisu
o volbě (§ 31).
(3) Osoby, které se zúčastnily volby na podkladě
voličských průkazů, se zapíší
do zvláštního hlasovacího seznamu.
(1) Obvodní volební výbor rozhoduje o tom,
má-li býti volič připuštěn,
aby odevzdal hlasovací lístek, jen tehdy, když:
1. jest pochybnost o jeho totožnosti nebo
2. se namítá, že podle § 8 nesmí
při volbě hlasovati.
(2) Tyto námitky mohou podati členové dotčeného
volebního obvodního výboru nebo důvěrníci
stran (§ 6) dotud, dokud hlasovací lístek občana,
jehož právo se popírá, nebyl ještě
vložen do osudí. Rozhodnutí volební
komise staniž se zpravidla dříve, než
se připustí další volič, aby
odevzdal hlasovací lístek. Žádá-li
volič, aby mohl předložiti doklady o svém
oprávnění k volbě, může
tak učiniti nejdéle před zakončením
hlasování.
(1) Volič smí odevzdati kandidátní
listinu kterékoli strany. Škrty, výhrady a
jiné změny nemají účinku.
(2) Volič může odevzdati t. zv. prázdný
lístek, který se dodá zároveň
s hlasovacími lístky na tiskopise vydaném
krajským volebním výborem. Tiskopis označený
v záhlaví "Prázdný lístek"
je na papíru téže barvy a jakosti a týchž
rozměrů jako hlasovací lístek a dole
jest opatřen pečetí krajského volebního
výboru. Ostatní prázdná plocha je
přetržena dvěma čarami ve způsobu
úhlopříčen.
(3) Počet odevzdaných prázdných lístků
se vyznačí v zápise o volbě. O hlášení
počtu odevzdaných prázdných lístků
platí obdobně ustanovení § 31, odst.
2 a § 32, odst. 1.
Nastanou-li okolnosti, jež znemožňují
zahájiti volební jednání, pokračovati
v něm nebo je ukončiti, může obvodní
volební výbor prodloužiti dobu volební
nebo provedení voleb odročiti na pozdější
hodinu. Opatření takové buď ihned vyhlášeno
veřejně způsobem v místě obvyklým.
Jde-li o přerušení volby již zahájené,
buďtež volební spisy i volební osudí
s odevzdanými již hlasovacími lístky
volebním výborem zapečetěny a neporušenost
pečetí protokolárně zjištěna
při nově zahájené volbě.
Když volební doba uplyne, uzavře se volební
místnost. Odvolí však ještě všichni
voličové, kteří jsou ve volební
místnosti nebo v čekárně, volebním
výborem pro voliče určené, nebo přímo
před volební místností; nato prohlásí
předseda volební komise hlasování
za skončené.
(1) Když bylo hlasování skončeno, zůstanou
ve volební místnosti kromě členů
obvodního volebního výboru, zástupce
dohlédacího orgánu a pomocných sil
jen důvěrníci volebních stran: Volební
výbor vyjme obálky s hlasovacími lístky
z osudí, spočte úřední obálky
a srovná počet obálek se záznamy ve
voličských seznamech. K neúředním
obálkám se nepřihlíží.
Potom vyloučí lístky neplatné, rozdělí
hlasovací lístky podle volebních stran a
zjistí volební výsledek dvojím písemným
záznamem. Při tom má každý člen
volebního výboru právo nahlížeti
do hlasovacích lístků.
(2) Ve prospěch kandidátní listiny strany
se počítají i takové hlasovací
lístky, na nichž jména kandidátů
jsou škrtána nebo měněna.
(3) Neplatné jsou hlasovací lístky, nejsou-li
na tiskopise, vydaném krajským volebním výborem.
Je-li v obálce několik kandidátních
listin různých stran nebo hlasovací lístek
a prázdný lístek, jsou všechny hlasy
v této obálce neplatné. Rovněž
jsou neplatné hlasovací lístky, které
zní na neplatnou kandidátní listinu (§
16, odst. 2). Je-li v obálce několik kandidátních
listin téže strany nebo několik prázdných
lístků, počítají se za hlas
jeden.
(1) O výsledku volby sepíše se zápis
ve dvojím stejnopise. Do něho se zaznamenají
jména členů volebního výboru,
zástupce dohlédacích orgánu a důvěrníků,
počátek, konec a případné přerušení
volby, veškerá usnesení volebního výboru
se stručným odůvodněním, jakož
i důležitější okolnosti týkající
se průběhu voleb, a výsledek volby s udáním
součtu hlasů odevzdaných pro jednotlivé
strany. V součtu buďtež uvedeny hlasy, uznané
za platné volebním výborem; součet
hlasů neplatných budiž uveden zvláště.
(2) V zápise budiž výslovně uvedeno,
kolik voličů bylo k volbě oprávněno,
kolik se volby skutečně zúčastnilo,
kolik bylo mužů a žen, a kolik z nich volilo
na podkladě voličských průkazů.
(1) Obvodní volební výbor odešle bez
průtahu jeden stejnopis zápisu přímo
předsedovi krajského volebního výboru.
Druhý stejnopis zápisu zašle okresnímu
národnímu výboru (ve městě
statutárním, v Bratislavě a Košicích
místnímu národnímu výboru),
jemuž mimo to oznámí výsledek hlasování
telegraficky nebo telefonicky.
(2) Ve volebním místě, v němž
jest několik volebních místností,
odevzdají obvodní volební výbory zápisy
onomu volebnímu výboru, v jehož obvodu jest
hlavní budova místního národního
výboru, po případě úřad
místního národního výboru větší
obce (§ 3, odst. 2). Tento obvodní volební
výbor sestaví na podkladě volebních
výsledků, zjištěných ostatními
obvodními volebními výbory, volební
výsledek z celého volebního místa
a oznámí jej předsedovi krajského
volebního výboru s jedním stejnopisem všech
zápisů a okresnímu národnímu
výboru s druhým stejnopisem. Ustanovení odstavce
1, věty druhé platí obdobně.
(3) Výsledek voleb v obvodu okresního národního
výboru oznámí jeho předseda (ve městě
statutárním, v Bratislavě a Košicích
předseda místního národního
výboru) ihned telegraficky nebo telefonicky a písemně
ministerstvu vnitra a krajskému volebnímu výboru.
(4) Hlasovací lístky, legitimační
lístky, obálky a seznamy hlasovací, jakož
i doklady (§§ 8 a 26) a voličské průkazy
dá obvodní volební výbor do zvláštních
obalů, zapečetí, opatří nápisy,
a uloží u místního národního
výboru.
(1) Krajský volební výbor sejde se ve svém
volebním sídle bez pozvání druhý
den (v úterý) po volbě o 10. hodině
dopolední.
(2) Podle zápisů došlých od obvodních
volebních výborů a podle úředních
zpráv okresních národních výborů
zjistí krajský volební výbor součet
všech platných hlasů, odevzdaných pro
jednotlivé strany.
(3) Předseda krajského volebního výboru
zašle ihned jeden stejnopis zápisu sepsaného
o jednání krajského volebního výboru,
doložený zápisy a zprávami uvedenými
v odstavci 2, přímo ministerstvu vnitra, jemuž
obsah zápisu zároveň oznámí
telegraficky.