(1) Majetkový přírůstek nebo úbytek
u vozidel, strojů, kancelářského zařízení
a ostatního inventáře výdělečných
podniků se ocení srovnáním počátečního
stavu a konečného stavu zmíněných
předmětů. Počáteční
stav majetku se při tom ocení pořizovací
cenou po odečtení částek odpovídajících
skutečnému opotřebení nebo znehodnocení
do rozhodného dne počátečního,
konečný stav majetku pak podle ustanovení
§ 51.
(2) Majetkový přírůstek u předmětů,
uvedených v odstavci 1, může býti oceněn
u výdělečných podniků, které
vedou řádné obchodní knihy, 50% investičního
nákladu. Investičním nákladem se rozumějí
částky, odpovídající cenovým
předpisům, které byly v rozhodné době
vynaloženy na pořízení předmětů
uvedených ve větě prvé.
(3) Prokáže-li se, že skutečné
opotřebení včetně mimořádných
ztrát a poškození, jež v rozhodný
den konečný dosud trvají, činí
u předmětů uvedených v odstavci 1
více než 50% investičního nákladu,
může býti majetkový přírůstek
oceněn níže, musí však býti
oceněn nejméně 30% investičního
nákladu.
(4) Majetkový přírůstek nebo úbytek
u zásob všeho druhu výdělečných
podniků se ocení obdobně podle ustanovení
odstavce 1.
Majetkový přírůstek, který
nastal zlepšením (investicemi) podle ustanovení
§ 28, odst. 1 a 2, se ocení částkou,
odpovídající cenovým předpisům,
která byla na zlepšení vynaložena.
(1) Nelze-li použíti ustanovení §§
25 až 27, ocení se majetkový přírůstek
nebo úbytek (po případě počáteční
stav a konečný stav majetku) obecnou cenou.
(2) Obecnou cenou jest částka, které by se
dosáhlo za šetření platných cenových
předpisů prodejem majetkového předmětu
něho práva v rozhodný den v běžném
obchodním styku podle jejich stavu a jakosti, bez ohledu
na mimořádné okolnosti nebo osobní
poměry. Za osobní poměry jest považovati
též omezení v nakládání,
která tkví v osobě poplatníka nebo
jeho právního předchůdce.
(3) Ministerstvo financí vydá podle potřeby
pro ocenění majetkových přírůstků
nebo úbytků (po případě počátečního
a konečného stavu majetku) obecnou cenou závazné
oceňovací směrnice, jež vyhlásí
v Úředním listě.
(1) Za majetkový přírůstek se považují:
a) dluhy, které zanikly po rozhodném dni počátečním;
b) rozdíl mezi počátečním a
konečným stavem dluhů, je-li konečný
stav nižší než počáteční;
c) břemena, která po rozhodném dni počátečním
zanikla zcela nebo zčásti proto, že se oprávněný
svého práva vzdal zcela nebo zčásti
za plat.
(2) Od celkového majetkového přírůstku
se odečtou:
a) dluhy, které vznikly po rozhodném dni počátečním
a trvají k rozhodnému dni konečnému;
b) rozdíl mezi počátečním a
konečnými stavem dluhů, je-li konečný
stav vyšší než počáteční;
c) břemena, jež vznikla po rozhodném dni počátečním,
trvají-li k rozhodnému dni konečnému.
(1) Dluhy se ocení jako peněžité pohledávky
(§ 25, odst. 1, písm. b).
(2) Břemena se ocení částkou, která
byla při jejich vzniku nebo zániku oprávněným
nebo povinným vyplacena, nebo obecnou cenou plnění
(§ 28), byla-li náhrada poskytnuta jinak než
v penězích. Podmínkou však jest, aby
náhrada byla přiměřená hodnotě
břemene. Vzniklo-li břemeno při postupu nebo
prodeji majetku, zejména zemědělského
a lesního, ocení se kupní (postupní)
cenou nebo poměrnou její částí.
Břemena, jež nemohou býti oceněna žádným
se shora uvedených způsobů, se ocení,
jde-li o právo užívání, požívání
nebo právo na jiné opětující
se užitky, způsobem uvedeným v §§
56 až 58, jinak obecnou cenou (§ 28).
Platidla, vklady, pohledávky a dluhy, které znějí
na cizozemskou měnu, se ocení částkou
přepočtenou na československé koruny
podle přepočítacího kursu, který
určí ministr financi vyhláškou v Úředním
listě.
Pro přihlášení majetku jest příslušna
berní správa, v jejímž obvodu měl
přihláškou povinný dne 1. listopadu
1945 bydliště, po případě, jde-li
o osoby právnické, sídlo (obchodní
vedení). Pro majetek neodevzdaných (nerozdělených)
pozůstalostí jest příslušna berní
správa, v jejímž obvodu jest pozůstalostní
soud. Pro majetek osob, které nemají v tuzemsku
ani bydliště ani sídlo, jest příslušna
berní správa, v jejímž obvodu jest majetek
nebo jeho nejcennější část.
(1) Veřejné úřady a soudy, jakož
i osoby fysické nebo právnické jsou povinny
na požádání finanční správy
spolupůsobiti v přihlašovacím řízení.
Žádosti musí býti vyhověno bez
průtahu. K vynucení této povinnosti může
býti fysické osobě nebo právnické
osobě uložena pořádková pokuta
až do výše Kčs 10.000.-.
(2) Osoby které nejsou československými státními
zaměstnanci, musí, budou-li k tomu vyzvány,
vykonati příslušnému přihlašovacímu
úřadu slib.
(3) Osobám, uvedeným v odstavci 1, přísluší
odměna za ztrátu času, a to podle směrnic,
jež vydá ministerstvo financí.
(1) Dávce z majetkového přírůstku
podléhají majetkové přírůstky,
zjištěné podle ustanovení části
prvé, snížené o majetkové úbytky,
zjištěné podle týchž ustanovení,
a o majetková nabytí, uvedená v § 35.
(2) Od dávky z majetkového přírůstku
jest osvobozen majetek, uvedený v § 15, odst. 1 a
3. Vláda může rozšířiti
toto osvobození též na jiný majetek.
(3) Ministerstvo financí osvobodí od dávky
z majetkového přírůstku majetek, který
slouží bezprostředně, trvale a výlučně
účelům obecně užitečným
nebo dobročinným.
(1) Majetkovým nabytím podle ustanovení §
4, odst. 1 jest majetek (§§ 3 až 10), jehož
bylo v rozhodné době nabyto:
a) nápadem dědictví nebo odkazů včetně
nápadů na základě povinného
dílu;
b) darováním, mají-li dary, věnované
týmž dárcem témuž obdarovanému
v rozhodné době, dohromady hodnotu vyšší
než Kčs 10.000.-; darováním se tu rozumí
také věno, výbava a všechna jiná
věnování, jež se mají při
dědičném nápadu po tom, kdo je dal,
započítati do povinného dílu;
c) svatebními smlouvami, nastal-li převod po smrti
manželově;
d) plněním, které bylo nabyvateli uloženo
ve prospěch třetích osob pro případ
smrti, nebo které nabyvatel poskytl třetím
osobám podle posledního přání
zůstavitelova;
e) částečně bezplatným převodem,
t. j. převodem, při němž obecná
cena převedeného majetku převyšovala
v době převodu hodnotu plnění, k němuž
se nabyvatel zavázal. Za účelem zjištění,
zda jde o částečně bezplatný
převod, se ocení předmět plnění
obecnou cenou (§ 28). Je-li plněním právo
užívání, požívání
nebo právo na jiné opětující
se užitky, ocení se právo způsobem uvedeným
v §§ 56 až 58;
f) výplatou pojistného kapitálu nebo důchodů
při úrazovém nebo nemocenském pojištění
nebo výplatou odškodného za úraz nebo
nemoc;
g) výplatou pojistného kapitálu, odkupní
sumy nebo důchodů při všech druzích
životního pojištění po odečtení
prémií zaplacených v rozhodné době;
h) věnováním z veřejných prostředků
jako náhrada osobám, jež v rozhodné
době utrpěly osobní škody z důvodů
národní, rasové nebo politické persekuce.
(2) Dluhy a břemena, které v době nabytí
souvisely s majetkem uvedeným v odstavci 1 a v rozhodný
den konečný dosud trvají, nemohou býti
odečteny u nabyvatele od celkového majetkového
přírůstku podle ustanovení §
29, odst. 2.
(3) Na majetek, uvedený v odstavci 1, písm. a) až
e), se hledí pro výpočet dávky z majetkového
přírůstku tak, jako by rozhodného
dne konečného byl dosud ve vlastnictví zůstavitelově
nebo dárcově.
Dávkou z majetkového přírůstku
jest povinen, bez újmy ustanovení § 83, odst.
1, věty třetí, vlastník majetku nebo
osoba, která majetek drží jako by jí
patřil (§ 16, odst. 5). Orgán, pověřený
správou majetku (§ 16, odst. 1), musí pečovati
o to, aby dávka mohla býti řádně
uložena.
(2) Povinnost k dávce z majetkového přírůstku
podle ustanovení odstavce 1 postihuje jak osoby fysické,
tak i osoby právnické. U fysických osob se
zdaní společně s hlavou rodiny též
příslušníci rodiny (§ 16, odst.
6). Za právnické osoby se považují též
těžířstva, pravovárečná
měšťanstva, komposesoráty, urbariáty
a neodevzdané (nerozdělené) pozůstalosti,
nikoliv však veřejné obchodní společnosti
a komanditní společnosti.
(3) U majetkových nabytí; podrobených dávce
z majetkového přírůstku podle ustanovení
§ 35, odst. 3, jest dávkou povinen:
a) u darování a částečně
bezplatných převodů [§ 35, odst. 1,
písm. b) a e)] dárce (převodce), je-li na
živu, jinak neodevzdaná (nerozdělená)
pozůstalost, nebo obdarovaný (nabyvatel), byla-li
pozůstalost již projednána. Je-li obdarovaných
(nabyvatelů) více, jsou povinni zapraviti dávku
poměrně podle celkové výše darů;
b) v ostatních případech osoba, která
nabytím byla obohacena. Ustanovení písmene
a), druhé věty platí obdobně.
(1) Základem pro vyměření dávky
z majetkového přírůstku jest celková
hodnota majetkových přírůstků,
snížená o hodnotu majetkových úbytků
a majetkových nabytí. Majetková nabytí,
vyjmenovaná v § 35, odst. 1, písm. a) až
e), se při tom ocení stejnou částkou,
jakou byla oceněna jako majetkový přírůstek,
majetková nabytí uvedená v § 35, odst.
1, písm. f) až h) pak částkou, která
byla před rozhodným dnem konečným
vyplacena jako pojistný kapitál nebo jako náhrada
za utrpěné škody.
(2) Vyměřovací základ podle ustanovení
odstavce 1 se sníží u fysických osob,
které jsou československými státními
občany, jakož i u osob, jež se za ně považují,
nebo které v tuzemsku bydlí nebo tu pobývají
déle jednoho roku, o tyto částky:
1. Kčs 20.000.- pro poplatníka,
2. Kčs 10.000:- pro manželku (manžela, družku)
a
3. Kčs 5.000.- pro každého dalšího
rodinného příslušníka (§
16, odst. 6).
(3) Vyměřovací základ se zaokrouhlí,
není-li dělitelný tisícem, na celých
tisíc korun dolů.
(1) Dávka z majetkového přírůstku
činí:
z prvých Kčs | 5.000.- vyměřovacího základu | 5%, |
z dalších Kčs | 5.000.- vyměřovacího základu | 10%, |
z dalších Kčs | 5.000.- vyměřovacího základu | 15%, |
z dalších Kčs | 5.000.- vyměřovacího základu | 20%, |
z dalších Kčs | 10.000.- vyměřovacího základu | 30%, |
z dalších Kčs | 20.000.- vyměřovacího základu | 40%, |
z dalších Kčs | 50.000.- vyměřovacího základu | 50%, |
z dalších Kčs | 50.000.- vyměřovacího základu | 40%, |
z dalších Kčs | 100.000.- vyměřovacího základu | 70%, |
z dalších Kčs | 100.000.- vyměřovacího základu | 80%, |
z dalších Kčs | 200.000.- vyměřovacího základu | 90%, |
z dalších částek | 100%. |
(2) Neprokáže-li poplatník, že majetkový
přírůstek nepochází z prodejů
za ceny, jež byly vyšší než ceny úředně
stanovené, a že k obohacení ani jinak nebylo
využito poměrů vyvolaných okupací,
národní, rasovou nebo politickou persekucí
nebo válkou, činí dávka z majetkového
přírůstku 100% vyměřovacího
základu.
(3) Ministerstvo financí se zmocňuje snížiti
na žádost dávku z majetkového přírůstku
poplatníkům výdělku neschopným.,
jakož i poplatníkům, jejichž schopnost
výdělku jest pro stáří, nemoc
nebo invaliditu trvale snížena, jsou-li poplatníci
nebo osoby, o jejichž výživu pečují,
zcela nebo převážně odkázáni
na výnos poplatníkova majetku, a klesla-li by hodnota
tohoto majetku po zapravení dávky z majetkového
přírůstku pod částku Kčs
300.000.-. Toto zmocnění může býti
zcela nebo zčásti přeneseno na podřízené
úřady.
Přiznáním k dávce z majetkového
přírůstku jest přihláška
podle ustanovení §§ 18 a násl.
(1) Poplatník jest povinen si vypočítati
dávku z majetkového přírůstku
podle své přihlášky (§ 39) ještě
před jejím vyměřením a zaplatiti
ji převodem z vázaného vkladu nebo jiným
způsobem podle § 68 do 45 dnů od konce lhůty
k podání přihlášky (§ 18).
Den doručení platebního rozkazu (§ 66,
odst. 2) není pro splatnost dávky rozhodný.
(2) Poplatníkům, kteří nemohou zapraviti
dávku z majetkového přírůstku
vlastními majetkovými hodnotami podle ustanovení
§ 68, odst. 1, č. 1 až 4, může býti
lhůta k zapravení dávky z majetkového
přírůstku, uvedená v odstavci 1, vyměřovacím
úřadem na žádost prodloužena až
o 6 měsíců.
(3) Dávka vyměřená dodatečným
platebním rozkazem jest splatna do 30 dnů po doručení
tohoto platebního rozkazu.
(4) Nebyla-li dávka zaplacena včas (odstavec 1 až
3), jest dlužník povinen zaplatiti 1/2%
poplatek z prodlení z nedoplatku dávky k poslednímu
dni lhůty splatnosti a z nedoplatku dávky s příslušenstvím
k poslednímu dni každého dalšího
měsíce.
(5) Byla-li vyměřená dávka zčásti
nebo úplně odepsána v důsledku rozhodnutí
o odvolání proti platebnímu rozkazu, neopraví
se poplatek z prodlení, ale přizná se poplatníkovi
náhradní dobropis sazbou, stanovenou pro poplatek
z prodlení, ke dnům rozhodným pro předpis
tohoto poplatku, a to z částky odepsané dávky
od její splatnosti až do vyrozumění
poplatníka o odpisu, podléhal-li poplatník
v této době zásadně poplatku z prodlení.
Dávce z majetku jest podroben majetek, který podléhá
přihlašovací povinnosti podle § 1, odst.
1. Ustanovení § 1, odst. 3, §§ 3 až
15 a § 34, odst. 2 a 3 platí obdobně i pro
dávku z majetku.
(1) Dávkou z majetku jest povinen, bez újmy ustanovení
§ 83, odst. 1; věty třetí, vlastník
majetku nebo osoba, která majetek drží jako
by jí patřil (§ 16, odst. 5). Orgán,
pověřený správou majetku (§ 16,
odst. 1), musí pečovati o to, aby dávka mohla
býti řádně uložena.
(2) Povinnost k dávce z majetku podle ustanovení
odstavce 1 postihuje jak osoby fysické, tak i osoby právnické.
U fysických osob zdaní se společně
s hlavou rodiny též příslušníci
rodiny (§ 16, odst. 6). Za právnické osoby
se považují též těžířstva,
pravovárečná měšťanstva;
komposesoráty, urbariáty a neodevzdaná (nerozdělené)
pozůstalosti, nikoliv však veřejné obchodní
společnosti a komanditní společnosti.
Rozhodným dnem pro vyměření dávky
je rozhodný den konečný (§ 2, odst.
1, č. 2 a odst. 5).
Každou hospodářskou jednotku jest oceniti samostatně.
Tvoří-li hospodářskou jednotku více
majetkových předmětů nebo práv,
ocení se všechny majetkové předměty
a práva dohromady jako celek. To platí i tehdy,
je-li hospodářskä jednotka společným
majetkem několika osob. Cena ideálního podílu
spoluvlastníkova se řídí rozsahem
práv a povinností, které spoluvlastníci
mají k sobě navzájem, a vyjádří
se penízem, který by na spoluvlastníka připadl,
kdyby se spoluvlastnictví zrušilo k rozhodnému
dni.
Pokud zákon jinak neustanovuje, ocení se dávce
podrobený majetek obecnou cenou (§ 28).
(1) Při zjišťování obecné
ceny nemovitého majetku jest přihlédnouti
též k právům spojeným s držbou
nemovitostí a k příslušenství
(§ 5, odst. 3).
(2) Právo stavby a jiná práva, jež podle
zákonných ustanovení jsou postavena na roveň
nemovitým věcem, ocení se samostatně.
Ministr financí se zmocňuje, aby stanovil vyhláškou
v Úředním listě způsob oceňování
jednotlivých druhů zemědělského
a lesního majetku.
(1) Obecná cena zastavěného pozemku nesmí
býti nižší než obecná cena,
kterou by bylo pozemek oceniti jako nezastavěný.
(2) Obecnou cenou pozemků se započatou stavbou,
která nebyla v rozhodný den (§ 43) dokončena,
jest obecná cena pozemkové plochy s připočtením
nákladů, které byly vynaloženy na stavbu
až do této doby. Při tom se přihlédne
k znehodnocení, které nastalo tím, že
stavba nemohla býti dokončena.
(3) Byly-li na budově prováděny stavební
změny (na př. přístavby nebo nástavby),
připočtou se k její obecné ceně
náklady, které byly vynaloženy na tyto stavební
změny až do rozhodného dne (§ 43). Ustanovení
druhé věty předchozího odstavce platí
obdobně.
(1) Má-li býti určena obecná cena
práva stavby nabyté nebo zřízené
z práva stavby, zjistí se nejprve obecná
cena pozemku včetně stavby tak, j oko by nebyl tímto
právem zatížen.
(2) Obecná cena práva stavby, počítajíc
v to stavby nabyté nebo zřízené z
práva stavby (§ 6 zákona ze dne 26. dubna 1912,
č. 86 ř. z., o právu stavby), se určí
tolika setinami obecné ceny pozemku včetně
stavby podle odstavce 1, kolik let čítá období
mezi rozhodným dnem (§ 43) a dnem zániku práva
stavby. Při tom se zlomky roku, přesahují-li
šest měsíců, počítají
za celý rok; ke kratším zlomkům se nehledí.
(3) Obecnou cenou pozemku zavazeného právem stavby
jest částka, která vychází,
odečte-li se od obecné ceny pozemku včetně
stavby, zjištěné podle odstavce 1, obecná
cena práva stavby, zjištěná podle odstavce
2.
(4) Není-li určitá doba trvání
práva stavby ve smlouvě stanovena, nebo je-li tato
doba závislá na výmince, která se
v rozhodný den dosud nesplnila, určí se obecná
cena způsobem, uvedeným v odstavcích 2 a
3, podle nejdelší doby, která jest podle smlouvy
možná, nebo se použije, nebyla-li smluvena taková
nejdelší doba, doby možné podle ustanovení
§ 3, odst. 1 zák. č. 86/1912 ř. z.
Ministr financí se zmocňuje, aby podle potřeby
vydal pro oceňování jednotlivých druhů
pozemkového a domovního majetku, zejména,
činžovních a rodinných domů,
závazné oceňovací směrnice,
které vyhlásí v Úředním
listě.
(1) Pro stanovení obecné ceny výdělečného,
majetku jest zásadně rozhodná cena, které
by se dosáhlo za celý podnik, kdyby se prodával
za účelem dalšího provozování,
nikoliv cena, které by se dosáhlo při prodeji
jednotlivých majetkových předmětů
a práv.
(2) Ministr financí se zmocňuje, aby stanovil vyhláškou
v úředním listě jiný způsob
oceňování výdělečného
majetku.
Tuzemská platidla a vklady, znějící
na československé koruny, se ocení cenou
jmenovitou. Cizozemská platidla a vklady, znějící
na cizí měnu, se přepočtou na československé
koruny podle přepočítacího kursu,
který určí ministr financí vyhláškou
v úředním listě.
Cenné papíry se ocení cenou, kterou stanoví
ministr financí po slyšení znalců vyhláškou
v Úředním listě.
Cenné papíry, pro něž nebyla vyhlášena
zvláštní cena (§ 53), podíly u
společností s ručením obmezeným
a závodní podíly u hospodářských
a výdělkových společenstev se ocení:
a) jmenovitou hodnotou, jde-li o cenné papíry a
podíly na znárodněných podnicích
(§ 15, odst. 2), pokud není známa výše
náhrady. Bude-li stanovená náhrada vyšší
nebo nižší než je jmenovitá cena,
upraví se vyměření dávky, jestliže
celkový rozdíl bude činiti více než
3% vyměřovacího základu, a celkový
rozdíl na dávce více než 500 Kčs;
b) jmenovitou hodnotu závodních podílů
u hospodářských a výdělkových
společenstev, nepřevyšuje-li 200 Kas;
c) obecnou cenou (§ 28) ve všech ostatních případech.
(1) Peněžité pohledávky se ocení
cenou jmenovitou, neodůvodňují-li zvláštní
okolnosti cenu vyšší nebo nižší.
Pohledávky, které znějí na jiný
předmět než peníze, se ocení
obecnou cenou předmětu (§ 28). O přepočtení
na československé koruny, u pohledávek znějících
na cizí měnu platí obdobně ustanovení
§ 52.
(2) Bezúročné a doložkou času
obmezené peněžní pohledávky se
ocení částkou, která zůstane
z jistiny po srážce 3% ročních úroků
až do dne splatnosti.
(3) Nedobytné pohledávky se neoceňují.
(1) Požívací a užívací práva,
jakož i práva na jiná opětující
se plnění (dále zkráceně pouze
užitky a plnění) se ocení kapitálovou
cenou.
(2) Podkladem pro výpočet kapitálové
ceny jest obecná cena (§ 28) užitku nebo plnění
za jeden rok (roční cena). Roční cenou
užitku z peněžité částky
jsou, není-li jinak stanoveno, 3% jistiny.
(3) Kapitálová cena se vypočte násobkem
roční ceny užitku nebo plnění,
zjištěným podle doby jejich trvání.
(1) Kapitálovou cenou užitku a plnění
vyhrazených na dobu určitou jest úhrn jejich
ročních cen, nejvýše však 25 násobek.
(2) Kapitálovou cenou trvalých užitků
a plnění jest 25 násobek, kapitálovou
cenou užitků a plnění vyhrazených
na dobu neurčitou pak 12 násobek roční
ceny užitků nebo plnění, pokud není
dále stanoveno jinak.
(3) Při výpočtu kapitálové
ceny užitků a plnění, jejichž trvání
závisí na více skutečnostech, se přihlédne
pouze k té skutečnosti, pro níž v daném
případě platí násobek nejvyšší.
Je-li jednou z rozhodujících skutečností
věk jedné nebo více osob, nesmí býti
překročena hranice uvedená v § 58.
(1) Kapitálová cena užitků a plnění,
obmezených na dobu života jedné osoby, se určí
podle stáří této osoby násobkem
roční ceny užitků nebo plnění,
a to
při věku | do 15 let | 18 násobkem, |
při věku více než 15 let | do 25 let | 17 násobkem, |
při věku více než 25 let | do 35 let | 16 násobkem, |
při věku více než 35 let | do 40 let | 15 násobkem, |
při věku více než 40 let | do 45 let | 14 násobkem, |
při věku více než 45 let | do 50 let | 13 násobkem, |
při věku více než 50 let | do 55 let | 11 násobkem, |
při věku více než 55 let | do 60 let | 9 násobkem, |
při věku více než 60 let | do 65 let | 7 násobkem, |
pří věku více než 65 let | do 70 let | 6 násobkem, |
při věku více než 70 let | do 75 let | 5 násobkem, |
při věku více než 75 let | do 80 let | 4 násobkem, |
při věku více než 80 let | do 85 let | 3 násobkem, |
při věku | nad 85 let | 2 násobkem. |
(2) Závisí-li doba užitků nebo plnění
na životě více osob tak, že užitky
a plnění zanikají smrtí první
osoby, jest rozhodným pro výpočet kapitálové
ceny věk osoby nejstarší; trvají-li
užitky a plnění až do smrti osoby poslední,
jest rozhodným věk osoby nejmladší.
Dosud nesplatné nároky ze životního
pojištění kapitálového nebo důchodového
se ocení hodnotou vypočtenou podle tabulek vydaných
ministrem financí (§ 10, odst. 1 dekretu č.
95/1945 Sb.).
(1) Dluhy a břemena se ocení týmž způsobem
jako pohledávky (§ 55). Je-li dluhem nebo břemenem
právo požívací, užívací
nebo právo na jiná opětující
se plnění, ocení se dluh nebo břemeno
způsobem uvedeným v §§ 51 až 58.
(2) Dluhy a břemena, jež nelze ocenit. žádným
ze způsobů uvedených v odstavci 1, se ocení
obecnou cenou (§ 28).
(1) Základem pro vyměření dávky
z majetku je celková hodnota veškerého majetku
(§ 41) po srážce dluhů a břemen
(§§ 11 až 14) a případné dávky
z majetkového přírůstku podle části
druhé tohoto zákona.
(2) Dluhy a břemena lze odečísti jen, pokud
nesouvisejí s majetkem, který dávce z majetku
není podroben: U fysických osob, které v
tuzemsku v rozhodný den (§ 43) nebydlely nebo tu nepobývaly
déle jednoho roku, a u právnických osob,
které neměly k uvedenému dni v tuzemsku sídlo
(obchodní vedení), lze odečísti dluhy
a břemena jen, pokud souvisejí s tuzemským
majetkem.
(3) Vyměřovací základ podle ustanovení
odstavce 1 se sníží u fysických osob,
které jsou československými státními
občany, jakož i u osob, jež se za ně považují,
nebo které v tuzemsku bydlí nebo tu pobývají
déle jednoho roku, o tyto částky:
1. Kčs 200.000.- pro poplatníka,
2. Kčs 100.000.- pro jeho manželku (manžela,
družku),
3. Kčs 50.000.- pro každého dalšího
rodinného příslušníka (§
16, odst. 6).
(4) Vyměřovací základ se zaokrouhlí,
není-li dělitelný tisícem, na celých
tisíc korun dolů.
Dávka z majetku činí:
z prvých | 200.000 Kčs | 5%, |
z dalších | 300.000 Kčs | 7%, |
z dalších | 400.000 Kčs | 9%, |
z dalších | 500.000 Kčs | 12%, |
z dalších | 600.000 Kčs | 15%, |
z dalších | 2,000.000 Kčs | 18%, |
z dalších | 6,000.000 Kčs | 21%, |
z dalších | 10,000.000 Kčs | 25%, |
z částek přes | 20,000.000 Kčs | 30%. |
(1) Dávka z majetku se vyměří na podkladě
přihlášky (§ 18) a zvláštního
přiznání, jehož vzor vydá ministerstvo
financí. Přiznání jest podati u berní
správy, příslušné podle ustanovení
§ 32 do 60 dnů od konce měsíce, v němž
došlo k vyhlášení tohoto zákona.
Berní správa může tuto lhůtu
výjimečně prodloužiti, ne však
o více než o jeden měsíc. První
žádost o prodloužení lhůty jest
kolku prosta.
(2) Přiznání k dávce z majetku jsou
povinny podati osoby, které jsou podrobeny dávce
(§§ 42 a 61), jakož i osoby, které byly
k tomu vyměřovacím úřadem zvlášť
vyzvány.
(1) Poplatník jest povinen si vypočítati
dávku z majetku připadající na přiznaný
majetek ještě před jejím vyměřením
a zaplatiti ji převodem z vázaného vkladu
nebo jiným způsobem podle § 68 do 45 dnů
od konce lhůty k podání přiznání
(§ 63, odst. 1). Den doručení platebního
rozkazu (§ 66, odst. 2) není pro splatnost dávky
rozhodný.
(2) Ustanovení § 40, odst. 2 až 5 platí
tu obdobně.
(1) Podání přiznání může
býti vynuceno, bez újmy trestů uvedených
v § 71, odst. 2 až 8, pokutami až do výše
Kčs 10.000 třeba opětovnými.
(2) Bylo-li přiznání vynuceno pokutou, předepíše
se, bez újmy trestů uvedených v § 71,
odst. 2 až 8, zvýšení až do výše
10% vyměřené dávky z majetkového
přírůstku nebo dávky z majetku.
(3) Vládla stanoví na návrh ministra financí,
kdy a za jakých podmínek může býti
dávka z majetkového přírůstku
nebo dávka z majetku vyměřena paušální
částkou.
(1) Dávku z majetkového přírůstku
a dávku z majetku vyměří berní
správa, příslušná podle §
32 jako přihlašovací úřad. Dávku
z majetkového přírůstku podle ustanovení
§ 35, odst. 3 vyměří berní správa,
která by byla příslušna, kdyby zůstavitel
nebo dárce byl dosud. na živu.
(2) Vyměření dávky z majetkového
přírůstku a dávky z majetku oznámí
berní správa poplatníkovi platebním
rozkazem. Proti platebnímu rozkazu může poplatník
podati odvolání do 30 dnů po jeho doručení
k finančnímu úřadu II. stolice, který
rozhodne s konečnou platností.
(3) Dávka z majetkového přírůstku
a dávka z majetku se vyměří i v tom
případě, připadá-li na majetkový
přírůstek nebo majetek, o němž
bylo podle ustanovení § 71, odst. 2, písm.
a) vysloveno propadnutí nebo na jeho místě
náhradní trest peněžitý.
(4) Dávka z majetkového přírůstku
a dávka z majetku se platí a účtuje
u berního úřadu příslušného
podle bydliště poplatníkova, nebo podle jiných
znaků uvedených v § 32.
(1) Ministerstvo financí může vyhláškou
ve Sbírce zákonů a nařízení
delegovati k přijetí přihlášek
nebo k vyměření dávky z majetkového
přírůstku nebo dávky z majetku všeobecně
jiné úřady, než úřady
příslušné podle ustanovení §
32 a podle § 66, odst. 1.
(2) Ministerstvo financí může též
v jednotlivých případech z důležitých
důvodů na žádost poplatníkovu
nebo z úřední mocí delegovati k přijetí
přihlášky nebo k vyměření
dávky z majetkového přírůstku
nebo dávky z majetku jiný úřad, než
úřad příslušný podle §
32 a podle § 66, odst. 1.
(1) Dávky podle tohoto zákona se zapraví:
1. hotově;
2. vklady u tuzemských peněžních ústavů;
3. tuzemskými cennými papíry, požívajícími
sirotčí jistoty, zejména dluhopisy vnitřního
státního dluhu československého včetně
dluhopisů, vydaných t. zv. Protektorátem
a t. zv. Slovenskou republikou;
4. uznanými nároky na náhradu válečných
škod;
5. jinými majetkovými hodnotami, pokud státní
správa má zájem na jich získání
na místě placení. O přijetí
jich na místě placení rozhodne ministerstvo
financí nebo jím zmocněný úřad.
O ocenění hodnot, uvedených pod čísly
2 až 5, platí obdobně ustanovení §§
44 až 60, nebo, má-li býti zapravena dávka
z majetkového přírůstku, ustanovení
§ 25.
(2) Nebyly-li dávky zapraveny, mohou býti vklady
a jiné peněžní pohledávky, přihlášené
podle ustanovení dekretu č. 95/1945 Sb., výměrem
berní správy, příslušné
pro vyměření dávek (§ 66, odst.
1), převedeny až do výše 75% částek
přihlášených podle ustanovení
§ 16, odst. 3, písm. a) a b) na úhradu dávek,
které byly předepsány podle tohoto zákona
vlastníkovi nebo hlavě rodiny, k níž
vlastník přísluší (§ 16,
odst. 6). K tomuto převodu není třeba souhlasu
vlastníka vkladů (pohledávek), ani jejich
exekučního zabavení. Výměr
o převodu se doručí jak příslušnému
peněžnímu ústavu (podniku), tak i poplatníkovi.
Proti výměru může poplatník podati
odvolání do 30 dnů po jeho doručení.
O odvolání rozhodne finanční úřad
II. stolice s konečnou platností. Odvolání
nemá odkladného účinku. Peněžní
ústav (podnik) jest povinen žádaný převod
ihned provésti. Ministr financí se zmocňuje,
aby vyhláškou v Úředním listě
stanovil, kterých jiných majetkových hodnot
může býti k úhradě dávek
podle tohoto zákona obdobně použito.
(3) Ustanovení odstavce 2 platí i v tom případě,
byly-li vklady, jiné peněžní pohledávky,
po případě jiné majetkové hodnoty,
jichž podle ustanovení poslední věty
předchozího odstavce bude lze použiti obdobně
k úhradě dávek, po 5. listopadu 1945 darovány
jiným osobám nebo převedeny na případ
smrti.
(4) Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě
s předsedou Nejvyššího účetního
kontrolního úřadu upravil vyhláškou
v Úředním listě způsob placení
dávek podle tohoto zákona vázanými
vklady, cennými papíry a pojistkami (dekrety č.
91/1945 Sb. a č. 95/1945 Sb.), po případě
jinými majetkovými hodnotami, uvedenými v
odstavci 1, č. 5, a aby umožnil zaplacení dávek
opatřením levného úvěru. Zástavnímu
právu, vloženému ve veřejné knize
pro pohledávku z úvěru na zaplacení
dávek, přísluší přednost
přede všemi knihovními závadami v rozsahu,
určeném v § 70, odst. 1. Knihovní žádost
ani vklad nepodléhají poplatkům.