Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Stavební obnovou (v dalším jen obnova) se rozumí provedení všech prací, jimiž se stavební objekty (budovy, veřejná zařízení a pod.); zničené nebo poškozené v souvislosti s válečnými událostmi nebo nepřátelskou okupací tak, že jsou neuživatelné nebo méně uživatelné, uvádějí do řádného stavu (§ 13) nebo nahrazují novými stavbami, avšak jen v rozsahu nezbytném pro nutné ubytování obyvatelstva, pro zajištění hospodářského života a řádného provádění zdravotní péče nebo důležité výroby nebo cenných kulturních hodnot v postižené obci nebo území. Obnova se provádí novostavbou, přestavbou nebo podstatnou opravou nebo změnou, přístavbu možno provésti, je-li to odůvodněno důležitým veřejným zájmem, zejména též účelností a hospodárností stavby nebo požadavkem dobrého vzhledu, anebo je-li to v souhlase s platným a vyhovujícím upravovacím plánem.

(2) Obnovu třeba říditi jednotně tak, aby byla provedena hospodárně, účelně a rychle a aby při tom byla dosavadní výstavba vždy co nejvíce zlepšena v jednotlivostech i v celku. Jednotné řízení obnovy a dozor na její provádění přísluší ministerstvu dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady. Provádění a zejména vydávání výměrů o obnově jednotlivých obcí (§ 7) přísluší zemským národním výborům, pro něž ministerstvo dopravy vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady potřebné směrnice a pokyny. Jako pomocné a výkonné orgány se zřídí zemské a po případě oblastní komise pro obnovu (§ 2) a zmocněnci pro obnovu (§ 3).

(1) Pro urychlení obnovy se zřídí u zemského národního výboru potřebný počet zemských komisí pro obnovu (v dalším jen zemské komise), jejichž úkolem bude zejména, aby po místním ohledání v postižených obcích připravily podklady pro výměr o obnově těchto obcí.

(2) Zemské komise se skládají vždy ze čtyř členů, a to ze tří odborníků technických a jednoho právního; jde-li o obec převážně zemědělskou, přistupuje jako pátý člen odborník z oboru zemědělských staveb.

(3) Jde-li o větší postižené území, může zemský národní výbor zříditi jako pomocný orgán oblastní komise pro obnovu (v dalším jen oblastní komise), jejichž úkolem je vykonávati všechny přípravné práce a šetření podle pokynů zemského národního výboru nebo zemské komise. Členy oblastní komise jsou zástupci příslušných okresních národních výborů, právní a technický úředník pro obor stavební, konající službu u příslušných okresních národních výborů, obvodní lékař a, jde-li o obec převážně zemědělskou, odborník v oboru zemědělských staveb; pokud jde o věci, jež se týkají určité obce, jsou členy též zástupce místního národního výboru a, zaměstnává-li obec právního nebo odborného technického úředníka, také tito úředníci.

(1) Ve výměru o obnově [§ 7, odst. 3, písm. h)] ustanoví zemský národní výbor zmocněnce pro obnovu, jehož úkolem jest, aby v zastoupení vlastníků nemovitostí činil všechna opatření potřebná k provedení obnovy (podání a návrhy podle stavebních předpisů, jednání k opatření úhrady a pod.), a to bud' výhradně (§ 11) nebo na místě liknavého vlastníka (§ 12). Při větším rozsahu škod v obci může býti ustanoveno více zmocněnců a určen obvod jejich působnosti. Za zmocněnce budiž ustanoven vždy náhradník, který jej zastupuje, nemůže-li vykonávati svou funkci.

(2) Zmocněncem budiž určena osoba s potřebnými odbornými a pokud možno i místními znalostmi. Před započetím činnosti složí do rukou předsedy okresního národního výboru slib, že bude řádně, svědomitě a nestranně plniti své povinnosti. Při výkonu funkce se považuje za úřední osobu a požívá ochrany podle § 68 tr. z. Podle potřeby mohou býti zmocněnci, přidány kvalifikované pomocné síly.

(3) Odměnu a náhradu výloh pro zmocněnce určí zemský národní výbor podle směrnic a pokynů, které vydá ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem financí a nejvyšším úřadem cenovým. Odměna i náhrada výloh se uhradí jako výdaj na obnovu podle § 11, odst. 4.

(1) Zemský národní výbor rozhodne podle směrnic a pokynů (§ 1, odst. 2) a vyhlásí v Úředním listě,

a) pro které obce platí ustanovení tohoto zákona a

b) která z nich má vyhovující upravovací plán, jenž může býti podkladem pro obnovu.

Rozhodnutí podle odstavce 1, písm. a) má ten účinek, že

a) vlastník, po případě obec jsou povinni v nejkratší době odstraniti sutiny a trosky (§ 5),

b) obnova obce se bude říditi podle výměru o obnově a

c) pro obec platí odlišná úprava přídělu stavebních hmot na obnovu (§ 4 zákona ze dne 1946, č. Sb., a přídělu stavebních hmot).

(1) V každé obci [§ 4, odst. 1,. písm. a)] nutno bezodkladně odstraniti sutiny (na veřejných prostranstvích i na soukromých pozemcích), jakož i zbytky staveb, pokud jich není používáno jako nouzového přístřeší ani nemůže býti použito pro konečnou obnovu stavby a pokud nejde o památkově nebo jinak cenný objekt. Při tom budiž dbáno toho, aby se pokud možno získalo co nejvíce ještě použitelných hmot. Tyto hmoty se zajišťují pro účely obnovy v obci a smí býti s nimi nakládáno jen podle pokynů zemské komisi nebo stavebního úřadu. Bude-li vlastníku uloženo, aby je postoupil jiné osobě, určí stavební úřad náhradu ve shodě s cenovými předpisy.

(2) Stavební úřad vyzve vyhláškou, v obci vlastníky, aby v přiměřené lhůtě provedli příslušná opatření u svého objektu; stanoví po případě také v, dohodě se státním památkovým úřadem, které objekty se považují za památkové nebo jinak cenné, a určí, jak se mají zajistiti zbytky staveb, jež se neodstraňují (odstavec 1).

(3) Neodstraní-li vlastník ve stanovené lhůtě sutiny a trosky, je povinna provésti to obec; při tom se získané stavební hmoty bez náhrady stávají jejím vlastnictvím. Nemá-li obec jiné možnosti, je povinna provésti tyto úkoly povinnou službou (ručními potahy nebo motorovými, vozidly) obyvatel obce podle příslušných předpisů.

(4) Náklad na odstranění sutin a trosek u objektů, jež budou obnovovány, se započítá do výdajů na obnovu (§ 11, odst. 4).

(1) V nejkratší době budiž u každého zničeného nebo poškozeného stavebního objektu (§ 1, odst. 1) odborně zjištěno, jaká škoda na něm vznikla a jaký je jeho stavební stav (zejména též zda a jaká jeho stavební část je ještě použitelná pro obnovu). Zjištění se provede na náklad státu znalci podle směrnic ministerstva dopravy.

(2) Zjištění škody podle odstavce 1 je podkladem pro jednáni smíšených komisí podle §§ 4 a 5 dekretu presidenta republiky ze dne 31. srpna 1945, č: 54 Sb., o přihlašování a zjišťování válečných škod způsobených mimořádnými poměry.

(3) Při poskytování záloh podle dekretu presidenta republiky ze dne 28. září 1945, č. 82 Sb., o zálohách na náhradu za některé válečné škody majetkové, budiž vždy, byla-li uplatněna škoda na stavebním objektu, určeno, zda a jaká část zálohy připadá na náhradu na tomto objektu.

(1) Výměr o obnově (v dalším jen výměr) je závazným předpisem pro rozsah a způsob provedení obnovy v určité obci po stránce plánovací a stavební.

(2) Ve výměru se nejprve zjistí,

a) kolik stavebních objektů (§ 1, odst. 1) a jakého druhu bylo zničeno, kolik a do jaké míry bylo poškozeno a kolik bytových nebo Hospodářských jednotek tím bylo ztraceno, jakož i

b) kolik z nich je nutno obnoviti, aby bylo vyhověno nejnutnější potřebě místní i širším veřejným zájmům.

(3) Podle těchto zjištění a podle výsledku místního ohledání (§ 8) se určí výměrem rozsah a způsob obnovy, zejména tedy

a) které objekty budou obnoveny, po případě na kterých jiných plochách se provedou náhradní stavby, a

b) které plochy naproti tomu vzhledem k nutnosti podrobnějšího posouzení a uvážení potřeb dopravy, zdravotnictví, ochrany památek a pod. se vylučují ze zastavění až do opatření upravovacího plánu,

c) pokyny pro případné změny v rozdělení ploch na staveniště,

d) v kterých stavebních čarách a výškových úrovních se má stavěti,

e) jaké druhy a způsoby staveb se smějí prováděti, jejich přípustnou výšku a pod.,

f) jakých opatření je třeba k obnově a ochraně památkově nebo jinak cenných objektů,

g) je-li toho třeba, pořadí staveb podle jejich naléhavosti, zejména sociální, nebo podle hospodárnosti a účelnosti postupu stavebních prací,

h) jednoho nebo více zmocněnců pro obnovu (jejich náhradníky), po případě obvody jejich působnosti,

ch) zda vzhledem k rozsahu a způsobu škod (na př. souvislá těžce postižená území) bude obnova v celé obci nebo některé její části provedena jako jednotná stavební akce (§ 11) a

i) odhadem potřebu jednotlivých stavebních hmot, po případě její časové rozvržení, kolik z těchto hmot bude možno opatřiti v místě a jaká bude potřeba pracovních sil.

(4) Pro posouzení, které průmyslové závody a které provozovny živností, na něž se vztahuje dekret presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 109 Sb., o řízení výroby, je nutno obnoviti, je závazné rozhodnuti nebo opatření ministra průmyslu nebo ministra výživy, jde-li o průmysl potravinářský, nebo ministra vnitřního obchodu, jde-li o živnostenskou provozovnu, náležející do jeho působnosti teprve podle něho lze pojmouti takovéto objekty do výměru.

(5) Ve výměru pro obce s vyhovujícím upravovacím plánem [§ 4, odst. 1, písm. b)] odpadají opatření uvedená v odstavci 3, písm. a) až f).

(6) Zemský národní výbor může výměr doplniti nebo změniti, je-li toho potřebí ve veřejném zájmu, a to bud' po opakovaném místním ohledání anebo po slyšení zúčastněných vlastníků a oblastní komise nebo, není-li zřízena, okresního a místního národního výboru.

(7) Z výměru může podati odvolání jen obec; rozhodne o něm ministerstvo dopravy.

(1) Zemská komise, pokud možno za přítomnosti odborného technického úředníka okresního národního výboru a zástupce obce, nejprve

a) shlédne na místě stavební stav každé obce,

b) přezkoumá, jak je provedeno nebo prováděna odstraňování sutin a trosek budov, jejich skládka a uložení ještě použitelných stavebních hmot, a podle potřeby vydá s konečnou platností závazné pokyny,

c) zjistí, jaká šetření, již byla vykonána, a

d) rozhodne, které další přípravné práce dlužno provésti. Při nezbytné potřebě určitých měření nebo předběžných nástinů řešení může zemská komise zadati příslušné práce způsobilému odborníku; náklady s tím spojené hradí obec.

(2) Po skončení přípravných prací provede zemská komise v každé obci místní ohledání, jehož se zúčastní s hlasem poradním členové oblastní komise nebo, není-li zřízena, osoby, které by ji tvořily, a podle potřeby zástupce osidlovacího úřadu nebo jeho příslušného orgánu a přizvaní odborníci. Konání místního ohledání se v obci veřejně vyhlásí aspoň 3 dny předem.

(3) Při místním ohledání zemská komise

a) přezkoumá výsledek přípravných prací a doplní jej po případě ještě na místě zjištěním potřebných okolností,

b) shrne ihned výsledek všech těchto šetření v návrh podstatných bodů výměru o obnově a

c) poskytne účastníkům místního ohledání; jakož i vlastníkům dotčených nemovitostí možnost, aby k tomuto návrhu zaujali stanovisko.

(4) Byla-li zřízena oblastní komise, je jejím úkolem, aby po všech stránkách řádně připravila a usnadnila jednání zemské komise a podala své návrhy pro výměr o obnově.

(5) Pro jednodušší případy může zemský národní výbor doplniti oblastní komisi svým odborným úředníkem ve funkci předsedy komise a pověřiti přímo ji provedením řízení podle odstavců 2 a 3.

(1) Jestliže výměrem bylo určeno, že v postižených částech obce je třeba v zájmu její účelnější výstavby změniti dosavadní rozdělení ploch na staveniště, budiž nejprve opatřen nový plán na vytvoření stavenišť podle zásad stanovených výměrem. Návrh plánu opatří a předloží stavebnímu úřadu k projednání podle stavebních předpisů zmocněnec pro obnovu (§ 11, odst. 1, po případě 3 a § 12, odst. 2) nebo stavebník (§ 11, odst. 3 nebo § 12., odst. 1); souhlasu vlastníků pozemků není k tomu třeba, avšak v mezích dovolených stavebními předpisy a výměrem budiž přihlédnuto k jejich požadavkům.

(2) Nová staveniště mohou býti doplněna ze sousedních pozemků (zejména přibráním ploch stavenišť po stavbách, které nemají býti obnoveny), jestliže bez nich by nebylo možno vybudovati na nových staveništích účelné a přiměřené obytné nebo hospodářské jednotky. Je-li nutno postaviti novou budovu pro stavebníka, jehož dosavadní staveniště bylo použito k doplnění sousedních stavenišť, určí výměr pro ni nové umístění; vlastníku pozemku, kterého podle výměru bylo použito k doplnění jiného staveniště, bude dána, požádá-li o to, podle možnosti náhrada v jiném obdobném pozemku.

(3) Nebudou-li plochy potřebné podle odstavce 2 opatřeny dohodou, stane se tak vyvlastněním (§ 10).

(1) Řízení za účelem opatření potřebných stavebních ploch provede stavební úřad zároveň se řízením o utvoření nebo změně stavenišť. K místnímu ohledání budiž proto přibrán znalec pro odhad pozemků. V pozvánce, kterou dlužno doručiti alespoň 8 dní předem podle předpisů pro obsílky ke stavební komisi, buďtež všichni vlastníci pozemků pojatých do rozdělovacího plánu upozorněni, že půjde o opatření pozemků, popřípadě i vyvlastněním, a že námitky možno podati nejpozději při místním ohledání, dále budiž uvedeno, kde lze nahlédnouti do rozdělovacího plánu.

(2) Nedostaví-li se ani vlastník ani jeho zmocněný zástupce k místnímu ohledání a nepodá-li včas písemné námitky nebo nebudou-li podané námitky uznány za důvodné, anebo nedojde-li mezi vlastníky pozemků k dohodě o navrhovaných změnách v rozdělení pozemků, budou potřebné plochy, nejde-li o pozemky státní, vyvlastněny. Ustanovení výměru o potřebě nebo vhodnosti změny v rozdělení stavenišť nebo opatření nových je tu zároveň již rozhodnutím, že případné jejich vyvlastnění je odůvodněno veřejnými zájmy. Pro rozsah vyvlastnění je rozhodným výsledek přezkoušení plánu na vytvoření stavenišť s hlediska stavebních předpisů. Při místním ohledání se provede v rámci vyvlastňovacího řízení odhad příslušných pozemků pro stanovení přiměřené náhrady. Stranám, pokud jsou přítomny, nutno poskytnouti příležitost, aby se vyjádřily.

(3) Přiměřenou náhradou se rozumí obecná hodnota podle platných cenových předpisů s přihlédnutím ke škodě, kterou utrpí uživatelé, poživatelé, nájemci a pachtýři, není-li náhrada za předmět vyvlastnění již sama určena též k uspokojení jejich nároků, a po případě k tomu, ač se při částečném vyvlastnění zmenší hodnota zbylé části nemovitosti. Nepřihlíží se k zvláštní oblibě ani k hodnotě, které snad nabude nemovitost po provedení obnovy nebo uskutečnění upravovacího plánu, ani k poměrům, jež byly způsobeny v úmyslu, aby se jich použilo jako důvodu ke zvýšení náhrady.

(4) Ve výměru o novém rozdělení pozemků na staveniště nebo utvoření nových stavenišť podle stavebních předpisů rozhodne stavební úřad zároveň; je-li to třeba, o vyvlastnění a přidělení zabíraných ploch k jednotlivým staveništím, jakož i o náhradě. Z tohoto výměru se lze odvolati jen proti stanovení náhrady, jinak má konečnou platnost.

(5) Náhrada jest splatná nejpozději do tří měsíců od počátku stavebních prací a tvoří část nákladu na obnovu objektu.

(6) Skutečnost, že vlastníku nelze doručiti pozvánku k místnímu ohledání nebo vyvlastňovací výměr, protože jeho bydliště nebo pobyt nejsou známy nebo protože je vzdálen ze svého bydliště a neustanovil zmocněného zástupce, nebrání vyvlastnění. Stavební úřad zřídí v tomto případě nepřítomnému vlastníku na jeho náklad opatrovníka; náhrada se po případě složí u soudu.

(1) V území, v němž se podle výměru provede obnova jako jednotná stavební akce, učiní zmocněnec pro obnovu všechny kroky potřebné k provedení obnovy, a to i takové, které jinak podle stavebních i jiných předpisů přísluší vlastníku nebo k nimž je třeba jeho souhlasu. K požadavkům jednotlivých stavebníků dlužno přihlédnouti obdobně podle § 9, odst. 1, posl. věta. Spojí-li se všichni stavebníci z příslušného území ve stavební sdružení podle platných předpisů, provede jednotnou stavební akci toto sdružení podle pokynů zmocněnce pro obnovu.

(2) Požádá-li vlastník objektu, který byl výměrem pojat do obnovy, prostřednictvím zmocněnce, aby byl zproštěn povinnosti k obnově, a uvede-li pro to závažné důvody, může zemský národní výbor po slyšení obce rozhodnouti, že obec je povinna staveniště odkoupiti, nedojde-li k dohodě o ceně, bude tato plocha vyvlastněna. Se souhlasem obce lze takto převésti staveniště na jinou osobu, která se zaváže provésti nařízenou obnovu. Provádí-li obnovu obec, započítá se cena, již zaplatila za staveniště podle tohoto ustanovení, do nákladů na obnovu.

(3) Působnost zmocněnce pro obnovu se nevztahuje na obnovu veřejných budov a zařízení státních, zemských a okresních, leda že úřad, jemuž přísluší správa těchto budov nebo zařízení, pověří zmocněnce tímto úkolem.

(4) Všechny výdaje, zápůjčky a pod., které se zřejmě týkají obnovy jen určité nemovitosti, se započítají jen na její účet, po případě knihovně zajistí k její tíži. Výdaje, jež jsou společné pro více nemovitostí nebo pro celé území, se úměrně (na př. v poměru stavebních nákladů) rozvrhnou na dotčené nemovitosti.

(1) V obcích nebo jejich částech, které nebudou obnovovány jednotnou stavební akcí, je povinností jednotlivých vlastníků, aby v rámci výměru a podle platných stavebních předpisů přikročili k obnově budovy.

(2) Nedodrží-li vlastník bez důvodné omluvy předpisy výměru a postupu obnovovacích prací [§ 7, odst. 3, písm. g)], může zmocněnec pro obnovu učiniti potřebná opatření za něj a na jeho náklad.

(3) Ustanovení §§ 9 a 10 (úprava a opatření stavenišť), a § 11, odst. 2 až 4 platí zde obdobně.

(1) Stavby buďtež prováděny podle novodobých zásad stavitelství a jen způsobem trvalým (nikoli nouzovým). Budiž dbáno toho, aby stavby ani po stránce architektonické ani svými rozměry a tvarem neporušovaly ráz nebo účelný a ladný vzhled místo nebo krajiny anebo okolí historických nebo uměleckých památek a aby části historické a umělecké ceny, jež snad zůstaly zcela nebo zčásti zachovány, byly za součinnosti státního památkového úřadu obnoveny a vhodně včleněny do nové stavby.

(2) Stavby buďtež vybaveny tak, jak to dovolují technické vymoženosti a jejich pokrok. Nebude-li pro nedostatek potřebných hmot zatím možno plně vyhověti tomuto požadavku, budiž stavba provedena a připravena tak, aby chybějící zařízení ubyla lze později snadno doplniti.

(3) Ministerstvo dopravy vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady podrobnější pokyny o způsobu provádění všech staveb.

(1) Dosavadní předpisy o rozdělení nebo přeměně pozemků ve staveniště, o stanovení, sdělení a vytýčení stavební čáry a výškové úrovně, stavebním povolení a příslušném řízení platí pro obnovu se změnami, jež vyplývají z ustanovení §§ 7 a 9, a s těmito dalšími odchylkami:

1. Nepřípustné jsou námitky, které odporují jednotlivým ustanovením výměru o obnově a mohly býti, ale nebyly uplatněny při místním ohledání [§ 8, odst. 3; písm. c)].

2. Nerozhodne-li obec, pokud je stavebním úřadem, o žádosti do 15 dnů, provede řízení na návrh zmocněnce nebo stavebníka zemský národní výbor na náklad obce a rozhodne s konečnou platností.

3. Odvolání nutno podati u stavebního úřadu nejdéle v 8 dnech po doručení rozhodnutí; rozhoduje o něm vždy zemský národní výbor.

4. Do 3 dnů po doručení stavebního povolení je stavební úřad povinen vytýčiti stavební čáru a určiti úroveň nebo sděliti zmocněnci (stavebníku) k tomu potřebné údaje. Jinak může tak učiniti zmocněnec (stavebník), přibrav oprávněného znalce.

5. Za řádné konstruktivní provedení, bezpečnou uživatelnost a zdravotní nezávadnost ručí před úřady osoba provádějící stavbu, odpovědná podle platných stavebních předpisů.

6. V podkrovních bytech se dovoluje zatížení podlahy jen 150 kg na 1 m² a užití vazných trámů jako stropnic, při čemž musí býti účelně a vhodně bráněno šíření požáru.

7. Každý dům budiž stavebním celkem pro sebe s vlastními požárními zdmi. Při současné stavbě sousedních domů může stavební úřad dovoliti požární zdi 15 cm silné.

8: Není-li výměrem (§ 7) jinak stanoveno, je volba stavebních hmot ponechána valnému uvážení osoby, která podává žádost o povolení stavby (zmocněnec nebo stavebník); nesmí to však býti na újmu trvanlivosti, uživatelnosti a vzhledu budovy ani jejího okolí. Stavby buďtež projektovány tak, aby bylo dosaženo největší účelnosti a hospodárnosti v použití stavebních hmot, u zvláštních konstrukcí budiž prokázána jejich statická bezpečnost a dokonalá tepelná i zvuková isolace. Stavební úřad může žádati průkaz o vhodnosti zamýšlených stavebních hmot.

9. Jako hlavního staviva lze použíti dřeva, nejde-li o souvislé stavby, s výjimkou míst, kde stavební předpisy to připouštějí. Dřevěné stavby zřizované v místech, ve kterých stavební předpisy takových staveb nedovolují, musí býti zabezpečeny stavebně nebo osvědčenou impregnací dřeva a pod. proti snadnému vzplanutí. Krytí slámou při souvislých stavbách není dovoleno.

10. Obytné domy mohou býti povoleny o pěti patrech, není-li to závadné z veřejných důvodů nebo neustanovují-li jinak platné zastavovací předpisy. Za týchž podmínek může býti nad nejvyšším přípustným patrem zřízeno další patro s ústupem k výšce v poměru nejméně dvě ke třem, a to tak, aby ideální plocha střechy nebyla porušena nebo převýšena. Nad pátým patrem možno zříditi ustupující patro jen tehdy, bude-li postaráno o snadné dosažení vyšších pater nejen náležitým schodištěm, ale i osobním a nákladním výtahem. Jiná omezení výšky obytných domů podle stavebních předpisů zůstávají v platnosti.

11. Světlou výšku lze snížiti v obytných domech pro místnosti obytné a pracovní v patrech až na 2 m 60 cm, v podkroví až na 2 m 40 cm.

12. Při nástavbách smějí býti schody v nejvyšších dvou patrech široké 1 m 10 cm. V rodinných domcích není třeba zřizovati schodiště i chodby ohnivzdorné a uzavřené; jejich šířky i výšky mohou se odchylovati od platných stavebních předpisů.

13. Klosety možno zřizovati v koupelnách, které jsou přístupné jen z předsíně a větratelné přímo (nikoli do světlíku). V místech, kde není veřejné kanalizace nebo kde není provedena až ke staveništi, je dovoleno užití dočasně soustavy žumpové.

14. Stavebníkovi lze k jeho žádosti povoliti odklad, pokud jde o vydláždění dvoru.

(2) Zemský národní výbor může povoliti další odchylky od platných stavebních předpisů, které vyplývají ze stavu zachovávané části stavby, nebrání-li tomu závažné veřejné důvody.

(3) Jde-li o obnovu provozovny, k níž je třeba také schválení podle živnostenského řádu, provede národní výbor, příslušný podle živnostenských předpisů, také řízení stavební a vydá rozhodnutí. Při řízení ediktálním (§ 29 živn. řádu) se zkracuje lhůta ke stanovení místního ohledání na 8 až 14 dní. Ustanovení odstavce 1, č. 2 platí také zde pro města se zvláštním statutem s tou změnou, že lhůta se stanoví na 30 dní, je-li potřebí ediktálního řízení.

Výdaje spojené s obnovou hradí zásadně stavebník. Státní podpora může býti poskytnuta za podmínek uvedených v části II.

(1) Na obnovu stavebních objektů, prováděnou podle části I., může býti poskytnuta státní podpora. V odůvodněných případech může býti poskytnuta na jejich obnovu i tehdy, bude-li prováděna ve shodě s platnými předpisy plánovacími a stavebními mimo řízení podle části I.

(2) V případech hodných zvláštního zřetele je možno poskytovati státní podporu v nutné míře i na obnovu stavebních objektů, kterou provedl sám vlastník před účinností tohoto zákona, ve shodě s platnými předpisy plánovacími a stavebními mimo řízení podle části I.

(3) Stavebním objektem podle odstavce 1 se rozumějí veřejné budovy (radnice, obecní úřadovny, nemocnice, školy, kostely, divadla, tržnice, jatky a pod.), veřejná zařízení (vodovodní, kanalizační, komunikační a pod.), budovy obytné, zemědělské, živnostenské, průmyslové, skladiště a pod.

Podporu lze poskytnouti:

1. převzetím státní záruky za zápůjčku poskytnutou stavebníku na úhradu nákladu spojeného s obnovou objektu, po případě též

2. poskytnutím státního příspěvku na roční splátky (úrok a úmor) této zaručené zápůjčky.

(1) Podpora se uděluje na náklad spojený s obnovou stavebního objektu, pokud

a) není uhrazen náhradou válečné škody na objektu, poskytnutou snad podle příslušných zvláštních předpisů, nebo jiným příspěvkem, podporou a pod.,

b) stavebník vzhledem k svým hospodářským poměrům nemůže povésti obnovu vlastními prostředky a

c) potřebná zápůjčka by vzhledem k hospodářským poměrům stavebníkovým bez státní záruky nebyla poskytnuta.

(2) Při zjišťování podmínek podle odstavce 1, písm. b) a c) je finanční správa povinna spolupůsobiti.

(1) Ministerstvo dopravy nebo, jde-li o stavby obytné, ministerstvo ochrany práce a sociální péče se zmocňují, aby v dohodě s ministerstvy financí a vnitra přejímala státní záruku za zápůjčky poskytnuté podle § 17, č. 1.

(2) Převzetím státní záruky se stát zaručuje věřiteli za zápůjčku, a to za zúročení, úmor a vedlejší platy a za splacení zápůjčky s příslušenstvím, jak je stanoveno v dlužním úpise, bera na sebe závazek, že,

1. zaplatí nedostávající se částku i s úroky z prodlení až do skutečného zaplacení a s náklady spojenými s vymáháním, nesplní-li dlužník, ač byl doporučeným dopisem upomenut, povinností uložených mu dlužním úpisem;

2. zaplatí schodek i s úroky z prodlení až do zaplacení a s náklady spojenými s vymáháním, bude-li na objekt uvalena vnucená správa (pokud je to vzhledem k povaze objektu možné a bude dán souhlas podle § 25, odst. 2) a nestačí-li její výnos k úhradě závazků převzatých podle dlužního úpisu;

3. zaplatí zaručenou zápůjčku i s úroky z prodlení až do skutečného zaplacení a s jinými vedlejšími platy nebo tu její část s příslušenstvím, která vyjde naprázdno při rozvrhu nejvyššího podání, bude-li objekt prodán nucenou dražbou (pokud je to vzhledem k povaze objektu možné a bude dán souhlas podle § 25, odst. 2) a nevydraží-li ho věřitel zaručené zápůjčky, leč by poskytl i předcházející nezaručenou zápůjčku.

(3) Závazek státu podle odstavce 2, č. 1 nastane uplynutím 30. dne, počítajíc ode dne, kdy věřitel oznámil příslušnému ministerstvu (odstavec 1) dlužníkovo prodlení.

(4) Zaručené zápůjčky mají sirotčí jistotu.

(1) Stát převezme záruku jen tenkráte,

1. platí-li se na úrok a úmor pravidelné splátky, které ročně činí nejvýše o 1% více než úrok z počáteční jistiny,

2. může-li věřitel vypověděti zápůjčku jen se souhlasem příslušného ministerstva (§ 19, odst. 1),

3. zaváže-li se věřitel, že

a) ihned po splatnosti upomene dlužníka, nedostál-li své povinnosti podle dlužního úpisu, a vyzve jej, aby tak učinil ve lhůtě stanovené tímto úpisem,

b) uvědomí příslušné ministerstvo do 15 dnů od uplynutí lhůty uvedené v písmenu a), nedostál-li dlužník svým povinnostem,

c). uvědomí příslušné ministerstvo, zamýšlí-li postoupiti zaručenou zápůjčku nebo její část,

d) přijme výpověď nebo mimořádné splacení zaručené zápůjčky nebo její části, avšak jen za souhlasu příslušného ministerstva,

e) neposkytne nové zápůjčky v mezích nevymazaného zástavního práva za splacenou část zaručené zápůjčky.

f) vypoví nebo bude podle dlužního úpisu žádati za splacení zápůjčky a že ji bude soudně vymáhán, požádá-li ho o to příslušné ministerstvo.

(2) Je-li státní záruka poskytována za hypotekární zápůjčku, musí býti tato zápůjčka zajištěna na stavebním objektu zástavním právem a poznamenána při ní státní záruka.

(3) Příslušné ministerstvo může žádati, aby zaručená zápůjčka byla zajištěna simultánním právem zástavním ještě na jiných nemovitostech stavebníkových. Pokud nelze vzhledem k povaze stavebního objektu zajistiti na něm zaručenou zápůjčku, může toto ministerstvo žádati, aby zaručená zápůjčka byla zajištěna zástavním právem na jiných nemovitostech stavebníkových.

(4) Bude-li teprve po určení výše zaručené zápůjčky poskytnuta náhrada (záloha) válečné škody na nemovitosti nebo jiný příspěvek, podpora a pod. na její obnovu, sníží se zápůjčka o tyto částky nebo, byla-li již vyplacena, musí dlužník jich použíti na úplné nebo částečné splacení zaručené zápůjčky.

(5) Zaplatil-li stát z důvodu záruky zaručenou zápůjčku, jest uspokojený věřitel povinen vydati příslušnému ministerstvu všechny právní pomůcky a zajišťovací prostředky, které má, při hypotekární zápůjčce také listinu o postoupení zápůjčky, opatřenou jeho ověřeným podpisem, podle níž se vloží do pozemkové knihy převod zástavního práva s věřitele na stát.

(6) Zaručená zápůjčka bude uvolňována podle postupu stavby. Správnost výkazu o postupu stavby potvrdí zmocněnec. Zaručenou zápůjčku lze takto vyplatiti až do výše 90%; zbytek smí věřitel vyplatiti teprve po určení konečné výše zápůjčky na poukaz příslušného ministerstva.

(7) Příslušné ministerstvo může v dohodě s ministerstvem financí stanoviti ještě další podmínky pro převzetí státní záruky.

Stát převezme záruky za zápůjčky podle § 17, č. 1 až do úhrnné výše 10 miliard Kčs.

Ministerstvo dopravy nebo, jde-li o stavby obytné, ministerstvo ochrany práce sociální péče se zmocňují, aby v dohodě s ministerstvy financí a vnitra poskytovala vlastníku obnoveného objektu příspěvek na pravidelné splátky (anuity) ze zápůjčky, zaručené podle tohoto zákona.

(2) Státní příspěvek pro první kalendářní rok splatnosti anuit ze zaručené zápůjčky se rovná plné výši těchto anuit. V dalších letech se rovná částce potřebné na úrok a úmor za zaručené zápůjčky, snížené

1. u osob fysických

a) o částku, o kterou čistý výnos obnoveného objektu spolu se státním příspěvkem podle stavu v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce přesahuje průměr čistých výnosů za poslední tři kalendářní roky předcházející roku, v němž došlo ke zničení nebo poškození obnoveného objektu; při tom se státní příspěvek sníží jen tak, aby vlastníku obnoveného objektu byl zachován čistý výnos objektu před zničením (poškozením); tento čistý výnos se zvětší o amortizaci původního objektu, avšak jen po dobu jeho zbývající životnosti, a u budov zcela nebo částečně od domovní daně dočasně osvobozených se sníží o částku, rovnající se dani domovní s přirážkami;

b) a dále o částku, o kterou důchod vlastníka obnoveného objektu přesahuje částku 120.000 Kčs;

2. u osob nefyzických o částku, o kterou výtěžek přesahuje částku potřebnou jednak na 2¹/₂% zúročení kapitálu uloženého v podniku, jednak na podíl z čistého zisku závodní radě podle § 24, odst. 1, dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 104 Sb., o závodních a podnikových radách.

(3) Čistým výnosem [odstavec 2, č. 1, písm. a)] se rozumí čistý výnos zdaněný daní důchodovou na berní rok bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, na který se poskytuje státní příspěvek. Zbývající životností u obytných budov se rozumí počet let, která při stanovení státního příspěvku zbývají v městech s počtem obyvatelstva nad 100.000 do 70 let a v ostatních místech do 100 let od postavení původní budovy. Důchodem [odst. 2, č. 1, písm. b) se rozumí důchod domácnosti, k níž přísluší vlastník obnoveného objektu, zdaněný daní důchodovou na berní rok uvedený v prvé větě. Výtěžkem (odstavec 2, č. 2) se rozumí výtěžek zdaněný, na berní rok uvedený v prvé větě; u osob nefyzických, podléhajících zvláštní dani výdělkové, se odečítá od zdaněného výtěžku zvláštní daň výdělková, započtená do základu daně. Kapitálem uloženým v podniku se rozumí ukládací kapitál podle § 83, odst. 10 zákona o přímých daních.

(4) Příslušné ministerstvo (odstavec 1) se zmocňuje, aby v dohodě s ministerstvy financí a vnitra rozhodlo o způsobu stanovení výše státního příspěvku tam, kde ji nelze stanoviti padle odstavců 2 a 3.

(5) Svazkům územní a zájmové samosprávy a jejich sdružením může býti státní příspěvek poskytnut pouze na stavební objekty jejich výdělečných podniků a na budovy obytné, jakož i na obnovu veřejných všeobecných nemocnic. Ustanoveni odstavce 4 platí zde obdobně.

(6) Podklady potřebné podle odstavce 2 oznámí finanční úřady, jež jsou povinny spolupůsobiti.

(7) Příspěvek se vyplácí věřiteli zaručené zápůjčky, a to ve stejných lhůtách jako splátky ze zápůjčky.

(8) Státní příspěvek se poskytuje na dobu platnosti státní záruky. Před uplynutím této lhůty může býti státní příspěvek zastaven nebo snížen kromě případů uvedených v odstavci 2,

a) nesplnil-li vlastník objektu některou povinnost uloženou mu ustanovením § 24,

b) způsobil-li vlastník budovy nepravdivými nebo neúplnými údaji, že byl vyplacen vyšší státní příspěvek, nebo

c) přešel-li objekt do vlastnictví jiné osoby a je-li zastavení nebo snížení příspěvku odůvodněno hospodářskými poměry nového vlastníka.

(9) Bylo-li na státním příspěvku vyplaceno více, než činí polovina nákladu na obnovu, jakož i hodnoty pozemku a po případě zachované části objektu, může příslušné ministerstvo rozhodnouti, že stát nabývá spoluvlastnictví k obnovenému objektu v poměru vyplaceného státního příspěvku k hodnotám (v pozemku, v zachované části objektu, v penězích a pod.), kterými se vlastník zúčastnil na obnově.

(1) Žádost o udělení podpory podává po vydání stavebního povolení stavebník na úředním tiskopise prostřednictvím zmocněnce pro obnovu zemské komisi. V případech podle § 11, odst. 1 a 3 nebo § 12, odst. 2 může tak učiniti přímo zmocněnec za stavebníka. Jde-li o podporu na obnovu prováděnou mimo řízení podle části I. tohoto zákona, podává se žádost u stavebního úřadu.

(2) Výše zaručené zápůjčky se určí zprvu zatímně podle předloženého rozpočtu nebo odhadnutých výdajů. Konečná výše se stanoví po dokončení obnovy podle skutečných výdajů, řádně prokázaných. K zvýšení výdajů způsobenému změnou schváleného projektu, k níž příslušné ministerstvo nedalo souhlas, nemusí býti přihlédnuto.

(3) Účtované ceny (jednotkové, režijní a paušální) se uznají jen ve výši vyhovující předpisům o tvorbě cen a cenovým předpisům vůbec.

(4) Přijímati hlášení, prováděti potřebný dozor, udělovati souhlas a činiti další opatření podle ostatních ustanovení této části přísluší - není-li jinak ustanoveno - ministerstvu dopravy nebo, jde-li o stavby obytné, ministerstvu ochrany práce a sociální péče, a to v závažnějších věcech vždy v dohodě s ministerstvem financí.